Včelařská konference

Chtěl bych navodit diskuzi o zimním sedění sycení a pohybu včelstev.
Myslím že o vlastním zimování, sedění včel bylo publikováno velmi málo.(co všichni pamatujeme je " v záží zahoď klíč...")a jestiže včely v zimě hučí mají nedostatek vzduchu tak otevři víc česno.V tomto případě však většinou nejde o nic jiného než že včely se sytí, tím musí zvýšit teplotu chumáče, jeho velikost, toto sycení provádí v jistém intervalu v závislosti s průběhem venkovních teplot a plnosti zásob. Domnívám se že tento interval je při teplotách pod nulou asi 10 dní. Včely se všal i trefuji s tímto okamžikem sycení do okamžiku oblevy.

Asi před 25ti lety jsem sledoval za okýnky úlu Brenner 30x15 studená stavba pohyb hroznu. A uviděl jsem rozrušení po aerosolu acetonem kdy se včelstvo roztáhlo asi o 6cm na průměru hučelo a asi za 1 hodinu si sedlo o 5 cm výše. Nevím sice zda aceton byl jen impulzem nebo by se tak včelstvo chovalo i při opakovaném ošetření acetonem.
Nevím kolik se včelstvo sytí, zda po každém vyrušení se sytí.
Přešel jsem postupně před asi 6ti lety na včely Vigor 42x17 a asi před čtyřmi lety jsem přišel asi o jednu třetinu včelstev z důvodu chybného uložení zásob asi18kg.
Podle mého nazoru Vigor neukládá zásoby jen do věnce či nástavku nad sebe ale i do plodového prostoru,nechává zbytky i pod sebou. Původně jsem zimoval i na 4 nástavcích a včely seděly pod zásobami, asi 10% jich nebylo na jaře pod stropem tak jsem vyjmul 1-2 plné rámky a pustil je soušemi pod stop. Nyní zužuji vše na 3 nástavky ale stejně
se mi zdá že včely nesedí někdy v Optimalu optimálně.
Tak se může stát že při delších obdobích nízkých teplot kdy
se včelstvo nemůže hodně rozvolnit na zásoby nedosáhne.
Od té doby sleduji kde včely sedí.
Píši a maluji si to .
Abych pravdu řekl je to velmi obtížné sledovat protože včely se rozvolnují a stěhují.
Nyní sedí asi
40% sedí v druhém nástavku od shora pod zásobami
40% sedí na zásobách v horním nástavku
a 20% sedi 10 cm pod stropem .
Protože letos byl teplý podzim včelstva byla ještě do 14.12.2009 rozvolněna seděla volně, pulzovala = 4.12 jsem si napsal sedí dole a 11.12. sedí nahoře a možná se nyní ze zásob stáhne dolů.
Máte někdo podobné hodnocení.
J. Burgel

Máte někdo podobné hodnocení.
J. Burgel
-------------------
Zdravím kolego, taky jsem měl a jeden NN Brenner stále mám.
Pak jsme přešel na Langstroth, původně a hlavně jen 232/241mm vysoký. A taky mám i Vigorky.

Uložení zásob u Brennerů dělalo mým včelám problém a párkrát to draze zaplatili. Podle zmínek od jinud to byl asi problém úzké loučky a minima zásob okolo hroznu. Nejenom včelaře:-)

Nejem mě včely občas přešly až pod strop a zásoby nechaly pod sebou. Pokud jim to počasí nedovolilo napravit, tak to odnesly.Ale počet úhynů byl hluboko pod zmiňovanými 10% zimních ztrát.

U Langstrotha jsme zažil ztráty způsobené odtržením od zásob jen v začátcích, kdy v horním (i dolním) nástavku bylo velmi světlé voští. Podle mě nemají včely chuť v zimě přecházet na panenské dílo přes dřevo. Tenhle problém jsem u Brennera nezažil. Možná proto že jsme byl kdysi vyděšen ze zděšení zkušenějších, že chci zimovat ve více nástavkác atd. a tak moje úly měly jen 5mm mezi loučkama a loučky nahoře i dole 8mm. Tedy obdobu toho co jsem měl původně u almárek. Tam to včely braly jako souvislou plochu.
Lasngstroth 232/241:
Na světlém voští mi dávalo lepší výsledky zimování v jendom nástavku, teď když mám dost normálního tak spíše bez problémů je zimování oddělků ve dvou nástavkách.

Osobně mám radši včely - je v tom rozdíl - které se při zimním oteplení rozlezou, vyhřejí prostor a snesou si zásoby do sediska. Ale jak jsem jich měl trochu víc, tak už jsem bral zimu poměrně fatalisticky. Kromě 2003. Prostě se to mě i včelám podařilo připravit nebo ne. Ale většina snah o nápravu je spíše věcí úvah včelaře a je otázka jestli to včelám pak pomůže nebo naopak.

Nevím jestli je to tou dlouho loučkou, ale pokud je v úle dost zásob, včel ysi je většinou inteligentně rozložily, ať už nad sebe, nebo vedle sebe.
Zásoby pod chomáčem - u rozumných včlstev je to asi z přebytku - včely si prostě obklopí chomáč tak jak potřebují, zbytek nestěhují. Můj názor.
Tedy u normálních včelstev.

U oddlěků a slabších mívám někdy strach a sleduji, že plodují dlouho a využívají celou plochu rámku a logicky jim tam zůstává málo zásob.
Silné včelstvo jde spíše dostrany, vyhřeje víc uliček. Slabé si vytápí pár uliček a snaží se je max. využít. Ale pokud jim počasí dovolí, tak si pak natahají.

Ale geny asi u toho hrají roli, a tak jsem kdysi přišel na to, že do nástavků jsem kupoval matky od chovatelů co měly nástavky. U nich nevhodné (z mého provozn.hlediska) geny nepřežily, u jednoprostorového třeba naopak vyhovovaly.

Karel
--------------------
To máme předvánoční poklídek na psaní. Aby nám to vydrželo:-)

Zkoumání pohybu a sezení včel, trávení, spotřeba zimních zásob jsou
velmi zajímavé témata. K rozvolňování a sycení. Podle jakéhosi výzkumu
se včely rozvolňují a sytí podle nějakého vnitřního schématu. Jde o
potravinové vnitřní cykly a tím podpora pohybů chomáče po zásobách.
Také jsou podle dalších posledních překladů v OVP, výzkumy a
pozorování chomáče termovizí, a došlo se prý nato, že je v zimním
chomáči speciální kasta včel, asi na zatím mezi včelaři neznámou
funkci ,"roznašeček zimních zásob po chomáči". Jsou to včely s vyšší
teplotou které se stále kolovitě pohybují a rozdávají potravu ostatním
chladnějším včelám. To je v menším rozporu s jiným výzkumem a
vysvětluje to to, že včely se z povrchu chomáče se tedy nepohybují
nepravidelně a chaoticky směrem dovnitř a naopak. Zimování má svůj
řád. Když se naruší, dojde dříve či později k problému.

Je to opravdu zajímavé téma.

_gp_


2009/12/17 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
> Chtěl bych navodit diskuzi o zimním sedění sycení a pohybu včelstev.
> Myslím že o vlastním zimování, sedění včel bylo publikováno velmi málo.(co
> všichni pamatujeme je " v záží zahoď klíč...")a jestiže včely v zimě hučí
> mají nedostatek vzduchu tak otevři víc česno.V tomto případě však většinou
> nejde o nic jiného než že včely se sytí, tím musí zvýšit teplotu chumáče,
> jeho velikost, toto sycení provádí v jistém intervalu v závislosti s
> průběhem venkovních teplot a plnosti zásob. Domnívám se že tento interval
> je při teplotách pod nulou asi 10 dní. Včely se všal i trefuji s tímto
> okamžikem sycení do okamžiku oblevy.
>
> Asi před 25ti lety jsem sledoval za okýnky úlu Brenner 30x15 studená stavba
> pohyb hroznu. A uviděl jsem rozrušení po aerosolu acetonem kdy se včelstvo
> roztáhlo asi o 6cm na průměru hučelo a asi za 1 hodinu si sedlo o 5 cm
> výše. Nevím sice zda aceton byl jen impulzem nebo by se tak včelstvo
> chovalo i při opakovaném ošetření acetonem.
> Nevím kolik se včelstvo sytí, zda po každém vyrušení se sytí.
> Přešel jsem postupně před asi 6ti lety na včely  Vigor 42x17 a asi před
> čtyřmi lety jsem přišel asi o jednu třetinu včelstev z důvodu chybného
> uložení zásob asi18kg.
> Podle mého nazoru Vigor neukládá zásoby  jen do věnce či nástavku nad sebe
> ale i do plodového prostoru,nechává zbytky i pod sebou. Původně jsem
> zimoval i na 4 nástavcích a včely seděly pod zásobami, asi 10% jich nebylo
> na jaře pod stropem tak jsem vyjmul 1-2 plné rámky a pustil je soušemi pod
> stop. Nyní zužuji vše na 3 nástavky ale stejně
> se mi zdá že včely nesedí někdy v Optimalu optimálně.
> Tak se může stát že při delších obdobích nízkých teplot kdy
> se včelstvo nemůže hodně rozvolnit na zásoby nedosáhne.
> Od té doby sleduji kde včely sedí.
> Píši a maluji si to .
> Abych pravdu řekl je to velmi obtížné sledovat protože včely se rozvolnují
> a stěhují.
> Nyní sedí asi
> 40% sedí v druhém nástavku od shora pod zásobami
> 40% sedí na zásobách v horním nástavku
> a 20% sedi 10 cm pod stropem .
> Protože letos byl teplý podzim včelstva byla ještě do 14.12.2009 rozvolněna
> seděla volně, pulzovala = 4.12 jsem si napsal sedí dole a 11.12. sedí
> nahoře a možná se nyní ze zásob stáhne dolů.
> Máte někdo podobné hodnocení.
> J. Burgel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|