Včelařská konference

Napíši 5 otazek

Pokud vím ve včelařství se traduje že včely nemají rády průvan, a mylím že to je pravda.Komín potřebuje tah a tah to je vlastně průvan.
1/Pane Vaclavek kolik včelstev podrobujete technoligii "Včelaření s komíny" já včelařím se včelami ne s komíny(42x17)?

2/ Pane Václavek sít neodstranujet ani po začátku plodování v březnu ?

3/ , Cituji " V prubehu sez.mam prod. vc. v 9 NN"
to vam neverim. Ja mam od roku 1984 v Optima NN prumerne 5,5 NN.Opravdu vaše včely obsedaji 9NN Co mate za vcelu ?<

4/p. Vaclavku Citace: "prostředí zasažené plísněmi má negativní vliv na včely."
Sam se s touto otazkou trapim skoro 50 let, jiz nyni jsou
okrajove plasty jemne pokryty plisni Botrytis cinerea Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je nepohlavní stadium životního cyklu hub Botryotinia fuckeliana. A ja nevim jak je to , pri tom vcela a plisen spolu v zime ziji, bojuji tak dlouho. Je to jen fraze nebo o tom neco muzete rici?

5/ Dr. Dvorsky
Třetí zákrok "LECENI KYS. MRAV. měl smysl cca v polovině září, jako jakési dočištění a opatření proti reinvazi.
Moje otazka zni : davate KM v zari ackoliv reinvaze je procentuelne pomerne nizka?
Dekuji
J.B.

Pokud vím ve včelařství se traduje že včely nemají rády průvan, a mylím že to je pravda.Komín potřebuje tah a tah to je vlastně průvan.

1/Pane Vaclavek kolik včelstev podrobujete technoligii "Včelaření s komíny" já včelařím se včelami ne s komíny(42x17)? J.B

Pán Burgel, otázka je síce pre Martina, ale poviem Vám svoj názor na prievan-pruvan aj ja.

Ešte v čase, keď som zakladal pred zimov nad zimujúce včely fóliu a vetranie bolo cez zúžený hlavný letáč, mal som často plásty mokré a plesnivé.
Prvú pokusnú zimu som mal nad hlavou včelstva, 2,9 mm očko v povalovom-stropovom kŕmidle, čiže som im vytvoril prievan. Cez očko skutočne silne prúdil vzduch, ak bola v noci teplota mínusová, otvor zúžený ihličkami ľadu, čím nižšia teplota, tým viac očko zúžené.

Moje čakanie na jar bolo nekonečné, všetky pokusné včelstvá však žili, boli odpočúvané hadičkou, čo ešte neznamenalo, že je všetko v poriadku, hlavne je vo včelstve znížená nadmerná vlhkosť. A aj bolo, nikdy dovtedy som nemal po tejto stránke tak úspešne prezimované a to aj po kondičnej stránke a spotreby zásob. Nasledujúcu zimu som takto zazimoval už všetky včelstvá, ktoré mali povalové kŕmidlá s očkom, cca 27 z 50 tich.

Takže všetko je relatívne, to škodí človekovi ešte nemusí včelám. Čerstvý a studený vzduch obteká zimujúce včely, čo človek dosť ťažko pochopí, ale je to tak. Ďalším argumentom sú včelári, ktorí na zimu otvárajú očko na najvyššej debničke, i keď to nie je celkom to isté, ako som to prezentoval ja, moje očká boli naozaj nad chumáčom.

Dôležité bolo, že som svoj cieľ, nemať mokré úle dosiahol bez kvality zhoršeného zimovania. Čo tie naše včely všetko znesú!? Možno preto, že včelstvá v prírode mali veľakrát ešte ťažšie a horšie podmienky v prírodných dutinách.

Vyzkoušel jsem jak očka v horním nástavku , tak jen v dolním , po celé šířce otevřené česno celou zimu , prkénka na stropu, na jaře byly krajní plásty vždy plesnivé .
Trochu lepší výsledek byl , když jsem všechny plásty , kde byl pyl , přesunul před nakrmením do středu nástavků.
Větrání spodem , nebo jen předem plesnivění nezabrání. Spíše je dúležité - včelnice- včelín , osluněné - stín , nadmořská výška apod. Protože ani mezera na kraji se neosvědčila , dávám na kraj plásty které mohu oželet.

Protože v podletí už trochu lajdačím, není vzácným případem, že přes zimu na některých úlech zůstane krmný nástavek, což je plastová nádoba volně položená na rámcích a kolem jsou dost velké mezery a kolem rám 10 cm vysoký jen z coulových prken. Když to před komorováním sundávám vždy je v úle sucho a bez plísní.Při převládajícím způsobu zimování je vlhko a sem tam zplesnivělý plást dost často k vidění. Nejvíce v podstaveném polonástavku pod plodištěm. Možná se tomu budu časem i věnovat, teď mají přednost důležitější věci. Zdraví R. Stonjek

---
Jan Bűrgel:
1/Pane Vaclavek kolik včelstev podrobujete technoligii "Včelaření s komíny" já včelařím se včelami ne s komíny(42x17)?
---

Předně chci upozornit, že název článku „Včelaření s komíny“ je dvojznačný. V terminologii mnou zavedené je označením „komín“ myšlen neuteplený úlový strop s větracím průduchem velké plochy (nikoliv malá škvíra či otevřené očko). Naproti tomu mezi NN včelaři se zažilo označovat „komínem“ vysoký úl (složený z několika nástavků). Oboje interpretace názvu článku jsou v podstatě správné. Prodyšné stropy u nízkých úlových sestav pozbývají na významu. Mnou navržená technologie je mířena zejména na vysoké (několikapatrové) úly. Je diametrální rozdíl, zda jsou včelstva v 1 NN nebo v 9 NN.

Technologie je testována sezóně na 4-6 včelstev s obměnami po dobu 3 let, takže rozhodně ještě není ověřená, prozkoušená, optimalizovaná a ustálená. Nejde o nic převratného. Chtěl jsem jen ukázat, do jaké míry jsem se zbavil předsudků vůči neuteplení a průvanu (průvanem nemyslím vítr!), a případně inspirovat k něčemu podobnému i ostatní. Nepozoruji, že by tato technologie včelám vadila.

---
2/ Pane Václavek sít neodstranujet ani po začátku plodování v březnu ?
---

Neustále to zdůrazňuji, v článku jsem taky to taky podtrhoval, v předjaří (od plného rozkvětu lísky obecné nebo olše lepkavé do rozkvětu třešně ptačí, zpravidla celý březen) stropní ventilaci všeho druhu ruším. Na strop pokládám folii a na ni desku styroduru (polystyrenu). Jak jsem tu minule psal o tom vytváření nálad ve včelstvech, tak tohle je dokonalý příklad. Včelám tím podstatně zlepším podmínky pro plodování a tím podpořím start rozvoje (neznám lepší podporu plodovaní v předjaří než uteplení a utěsnění stropu).

Začátkem jara (rozkvět třešně ptačí) nasazuji medníky (zpřeházím nástavky a sestavu doplním rozšiřovacími nástavky s mezistěnami a panenskými soušemi), přičemž zároveň nasazuji „komíny“ (obnovuji stropní ventilační soustavu). Takže „komíny“ jsou vyjma předjaří neustále v provozu.

---
3/ , Cituji " V prubehu sez.mam prod. vc. v 9 NN"
to vam neverim. Ja mam od roku 1984 v Optima NN prumerne 5,5 NN.Opravdu vaše včely obsedaji 9NN Co mate za vcelu ?<
---

Opět se dostáváme k hraní si se slovy. To, že napíšu, že v průběhu sezóny mám včelstva v 9 NN, neznamená, že včelstva hustě obsedají 9 NN. Hustě obsedají nanejvýš tak 6 NN, zbytek slaběji. Každopádně kdybych je srazil na 5 NN, včely by se vyvěšovaly v podmetu. Příští rok po spojení v předjaří budou včelstva v 8 NN, od začátku jara v 10 NN a po odběru oddělku v 7 NN. Vytáčím med dvakrát do roka, takže potřebuju vysokokapacitní medníky (pro jarní snůšku se u mých včelstev jeví 3 NN jako naprosté minimum).

Úl se živými včelami je ideální místo ke skladování nástavků s dílem, zvláště skladujete-li tmavé dílo (v mém případě to budou reservní medníky s tmavým dílem, které od příštího roku začnu používat). Pokud máte nasazené „komíny“, tedy máte neuteplené prodyšné stropy, je z hlediska úniků tepla v podstatě naprosto jedno nejen to, kolik nástavků máte pod včelstvem (to platí pro každý tenkostěnný úl s drátěným dnem), ale je jedno i to, kolik nástavků máte nad včelstvem. Naopak přítomnost těchto reservních nástavků je pozitivní, neboť díky nim se včely nemusí tísnit se u drátěného dna, respektive tisknout se ke komínu. Navíc zároveň tyto reservní prostory slouží jako expanzní prostor v průběhu růstu a snůšky. Včelař se pak nemusí o nic starat, protože rozšiřování včelstva probíhá samovolně do jím předem přichystaných prostor.

---
4/p. Vaclavku Citace: "prostředí zasažené plísněmi má negativní vliv na včely."
Sam se s touto otazkou trapim skoro 50 let, jiz nyni jsou
okrajove plasty jemne pokryty plisni Botrytis cinerea Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je nepohlavní stadium životního cyklu hub Botryotinia fuckeliana. A ja nevim jak je to , pri tom vcela a plisen spolu v zime ziji, bojuji tak dlouho. Je to jen fraze nebo o tom neco muzete rici?
---

Fráze to není, je to prostý fakt. Plísně jsou zdrojem toxinů, které nejen včelám škodí. Oslabují jejich obranyschopnost, vytvářejí stres ve včelstvu a přispívají k propuknutí infekčních onemocnění. Pokud chcete nějakou fundovanější odpověď, obraťte se na nějakého odborníka přes biologii a včelaření.

Při včelaření s komíny je v úle sucho, tedy dílo neplesniví.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

""Při včelaření s komíny je v úle sucho, tedy dílo neplesniví. """
Jó jo, to období lepkavé olše, to je problém, z úlů teče a plásty plesniví, jsme na tom stejně, s komíny i bez komínů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?tu , ?tu a zb?vaj? mi jen ot?zky.
> Datum: 25.10.2010 17:47:02
> ----------------------------------------
> ""Při včelaření s komíny je v úle sucho, tedy dílo neplesniví. """
> Jó jo, to období lepkavé olše, to je problém, z úlů teče a plásty plesniví,
> jsme na tom stejně, s komíny i bez komínů.
>
>
>
Píše se Olše lepkavé, Tak se prostě strom jmenuje. Pepan

---
Pavel Holub:
Jó jo, to období lepkavé olše, to je problém, z úlů teče a plásty plesniví, jsme na tom stejně, s komíny i bez komínů.
---

Chce to vystihnou tu správnou dobu, vystihnout ten pravý začátek předjaří (líska nakvétá poměrně dlouhou dobu, někdy už v únoru, často potom následuje delší perioda chladného počasí, olše na tom není o moc lepší). V průběhu skutečného fenologického předjaří je již povícero slunných dní, v průběhu kterých jsou včelstva roztáhnutá, silná obsedají celý nebo většinu půdorysu nástavku, takže zároveň vysbírávají veškerou kondenzovanou vodu nejen u stropu, ale i u stěn. Výhodnější v tomto směru jsou tenkostěnné nástavky, protože se snadno prohřívají a ohřívají vnitřek úlu, čímž se v úle vytváří poměrně teplo, byť venku může být docela i chladno. Úlový komín tento proces narušuje, přispívá k tomu, aby včelstvo bylo v chladu, tedy ve větším klidu, což je velmi výhodné v zimě (naopak v předjaří je vzhledem k nástupu intenzivního plodování kontraproduktivní nechávat komíny nasazené). Pokud se omezení stropního větrání provede příliš brzy, tedy ještě před definitivním začátkem předjaří, pochopitelně nastanou problémy s plísněmi.

Voda, která z úlů tzv. vytéká (hromadí se u dna), je nadbytečná a musí se dostat ven. Proto i v předjaří nemá cenu zadělávat drátěné dno či zužovat hlavní česno. Uteplování a utěsňování stropů je něco jiného. Spodní neobsazené či málo obsazené nástavky nechávám s otevřenými očky. Má to význam nejen kvůli jejich provětrávání, ale taky kvůli zkrácení přístupové cesty dovnitř úlu k sedisku včelstva. Za chladných předjarních dní včely často hlavní česno vůbec nevyužívají, mají-li tu možnost lítat očky.

//\/\\//

Martin, aj je pravdou, že Váš vek je medzi 20 a 25-timi rokmi máte veľkú perspektívu, ak ju podporíte dlhodobým štúdiom o včelej problematike. Zatiaľ pri krátkej praxe pri včelách, Vaše revolučné myšlienky postrádajú rozumné argumenty.Mladícka nedočkavosť môže včelárovi skôr uškodiť, ako pomôcť.

Ak napíšem vetu " Má to význam nejen kvůli jejich provětrávání, ale taky kvůli zkrácení přístupové cesty dovnitř úlu k sedisku včelstva", musím poznať niečo viac, ako len vidieť, že úľové včely vysedávajú na letáči úľa a to aj vtedy, keď keď mám otvorené očká vpredu či vzadu úľa.
Včelstvo ako také nemá problémy v zateplených či jednoduchých úľoch s odvetrávaním vnútorných priestorov úľa,
dokážu to jednoduchým odsávaním vnútorného vzduchu. Vidíme to na letáčovej pätke ako sa dokážu zoradiť desiatky včiel pred letáčom,hlavami natočenými smerom k letáču a tak isto i v úli a kríddlami, čím vytvárajú podtlak, čím si vzduch doslova podávajú krídlami a ženú ho von z úľa. Nikdy som nezaznamenal preto úhyn plodu a 4-5 debničkách miery "B", ani pri vonkajších teplotách nad 30°C.
Týmto spôsobom dokážu udržať v úli udržateľné podmienky.

Ak napíšem, že očká v úľových stenách pomáhajú ku skráteniu času pri odlete z úľa, musím to aj odôvodniť. Skutočnosť môže byť aj iná.
Tento názor som akceptoval i ja niekedy v začiatkoch prechodu zo zateplených úľoch na jednoduché a v čase znášky som im otváral očká, aby mali kratšiu cestu k plástom, do ktorých ukladali nektár. Cez očká včely nelietali a nachádzali sa len niekedy npr. pri vetraní, jednoducho lietali len hlavným letáčom.
Samozrejme, že som zisťoval prečo a náhoda ma priviedla k správnemu riešeniu.

Môj spôsob vedenia včelstva do znášky aj pri 3-4 debničkách sa zakladal na uloženia debničky tzv plodisko uložil na dno úľa, materskú mriežku a nad ňu tzv. medník 2-3 debničky. Ak do toho času lietali len cez hlavný letáč, tak to dodržovali aj pri najsilnejšej znáške a to mali otvorené očká na medníkových debničiek. Prečo ich včely nevyužívali?

Včela ako tvor žijúci v spoločenstve, je spájaná do jedného celku vďaka neustálemu kolovaniu materskej látky (ML) vo včelstve. Včela ju musí neustále prijímať aby si utvrdila identitu ku konkrétnemu včelstvu a to aj pred odletom z úľa. Keďže plodisko bolo od ostatnej časti úľa oddelené mater. mriežkou (Mmr.) na najnižšom bode úľa, každá včela pri odlete za povinnosťami navštívila miesto kde sa zdržuje matka a preto z úľa odlieta a prilieta do úľa cez hlavný letáč, očká z tohoto dôvodu nepotrebuje.

Inak sa včela chová vo včelstve, keď včelár nepoužíva Mmr.matka využíva úľový priestor na kladenie vajíčok, môžu včely získať ML všade tam kde je otvorený plod. Potom naozaj včely s peľom či s nektárom využívajú aj očká, teda tú najkratšiu cestu.
Príklad: včelár, ktorý používa vysokú NN úľovú zostavu s očkami, ale s matkou obmedzenou Mmr v 2-3 deb. (ja v jednej) sa často stáva, že z očka debničky nad Mmr vyletú a priletujú včely s peľom, vždy to signalizuje, že v medníkovej debničke ploduje mladá druhá M.
Priatelia, prepáčte za tento neprimerane dlhý traktát.

Antone musím s tebou souhlasit, co se týká oček funguje to u mě stejně a proto jsem je také přestal používat a do úlů zbytečně vrtat díry. Když jsem však zkoušel nezateplené úly, situace byla přesně opačná. Včelky dávaly přednost očkům na úkor hlavního česna a to dost překvapivě. Dodnes si to neumím vysvětlit. Samozřejmě matka stažená mřížkou na spodní dva nástavky. To vše na jedné včelnici. Takže musím skromě připustit že neexistuje jednotná pravda, ale že si včelky naproti našemu přání a spoustě popsaného papíru dělají co chtějí. A je to tak dobře! Zdraví R. Stonjek

Rudla (dúfam, že je to správne oslovenie), pripúšťam, že je to možné, ale vždy je tu známe "ale".
Sú isté možnosti prečo to môže byť aj inak, ale v podstate prv popísaný princíp platí:

- v prípade, že včelstvo vo viac debničiek sa od zimy do úpravy zostavy úľa vyvíjalo vo viacerých deebničkách (lietalo aj cez očká), preto tieto "naučené" včely po uložení plodiska na úľové dno, to včely využívali. Po príleve nových včiel to vždy ustane, lebo tie využívajú už hlavný letáč a výlet a prílet cez očká prestane.

- môže sa to stať aj vtedy, keď je nad Mmr. náhodná ešte neoplodnená mladá M. Stalo sa to párkrát aj mne. Neraz sa mi stalo, že do včelstva nad Mmr sa votrela do úľa mladá vonkajšia M, npr. pri ošetrovaní vyrojeného včelstva, mladá M práve vyliahnutá z MB odletí a hľadá svoju príležitosť. Práve vyliahnutá M má ešte dostatok energie, aby to uskutočnila. Anton

No hezky se takové odpovědi čtou ale nejednalo se o pokus s jedním úlem, ale s 10. Včelstva se chovala úplně stejně ve všech 10. Takže teorie o náhodných matkách by byla asi hodně naivní. Dále jsem to nijak nehrotil, včelstva v masivu nedávala výnosy jak měla, a tak šly úly do světa.Proto také nikomu neradím, jaké úly jsou nejlepší apod. Pouze vím, že u mě to bylo takto a je mi jasné, že o 100 m. vedle to může být přesně naoopak. a o univerzálních moudrech si tedy myslím svoje! Zdraví R. Stonjek

Mám také jeden poznatek: Celoročně mám otevřená hlavní česna a nad nimi ještě ve třech NN očka. (Mateří mřížky jsou uloženy někde ve skladu). Včely využívají převážně otevřených oček. Když počnou vyletovat i z hlavního česna vím, že musím včelstvo rozšířit o další nástavek. Co je ale zajímavé, po podzimním vytáčení podkládám medníkové nástavky pod včelstva a u těch jsou očka zavřena. Nástavky s otevřenými očky jsou tak přeloženy o dva až tři nástavky výše nad úlové dno. Včely svá očka bez problémů naleznou a používají je nadále. I když zpočátku naletují v letové hladině na místa původních oček cca do dvou hodin v převážné míře využívají opět ta svá, nyní na vyšší pozici. Když však již medníkové nástavky odebírám a nástavky s otevřenými očky jsou opět přeloženy na původní místo, včely již nebloudí v prázdném prostoru a neomylně naleznou svá očka. Zde je možné vysvětlení tohoto jevu takové, že vletové otvory (očka) jsou pachovými žlázami včel označeny a proto je včely bez problémů naleznou. Při tom se jedná o vertikální pohyb o 34 - 51 cm. Jak píše níže Pepan: "Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady".
JK