Včelařská konference

Také jsem koupil vigor ale jsou bodavé. Nemám tolik zkušeností , abych mohl porovnávat výnosy medu to lze jen s větším počtem matek. Vracím se k materiálu z Dolu to jsou hodné včely.

Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok) tak do nich nejdu.
J.B.

problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze všech možných chovů.
Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě ten váš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 07:59:41
> ----------------------------------------
> Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> tak do nich nejdu.
> J.B.
>
>
>

A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu. Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 09:29:38
> ----------------------------------------
> problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti
> štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní
> selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze
> všech možných chovů.
> Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je
> neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě
> ten váš.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > ----------------------------------------
> > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > tak do nich nejdu.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Inseminace matek se používá z jednoho důvodu, a tím je nutnost znalost původu otce. (u včel je to více otců)
Teď je důležité co tím sledujeme.
Oplodněním Linie A x A získáme čistou linii A Používá se to při ustalování vlastností dané linie a v potomstvu se musí brakovat. Výsledné ověřené matky jsou vhodné pro další rozchovávání u běžných včelařů.
Při oplodnění linie A linií B získáme F1 která má v první generaci standardní a předvídatelné vlastnosti. Ovšem při dalším rozchovu se vlastnosti F1 rozpadají v poměru 1: 1 zase v A a B Tyto postupy pak mají smysl jen pro novošlechtění a produkci matek pro jejich rozchovávání
Pro běžné chovy jsou vhodné matky z rozmnožovacích a ne šlechtitelských chovů. pokud máte zájem o velmi kvalitní matky, kupujte matky ověřené. a ty se prodávají až na jaře. cenově jsou srovnatelné s inseminovanými.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:59:00
> ----------------------------------------
> A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu
> za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo
> přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského
> chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které
> šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za
> plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod
> proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích
> jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu.
> Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které
> uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost
> vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak
> přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na
> včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 09:29:38
> > ----------------------------------------
> > problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> > představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> > dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se
> vlastnosti
> > štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> > inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> > To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> > Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo
> vlastní
> > selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet
> ze
> > všech možných chovů.
> > Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov
> je
> > neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem
> právě
> > ten váš.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: vigor
> > > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > > ----------------------------------------
> > > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > > tak do nich nejdu.
> > > J.B.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Molčík :včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci.
Vlasdtní selelce je učinná ale je to ve vzduchu, nemůžete vybrat dceři MANMŽELA A TATÍNKA svých včel ve vzduchu. .
Tak že to dlouho trvá.
Jetlůiže užijete inseminaci můžete vy\brat i dceři i manžela, tatínka. A ještě si dovolím můžete užít hjeterozní efekt, to je ten efekt ky jsou mulati životnější než ... nekříéžená populace je to technický termín heterozní efekt.
Bojím se neco vysvětlovat , byl jsem zde slovně napaden na tomto foru že blbnu hlavy začátečníků. že že
CELÝ SVĚT PĚSTUJE f1 OKURKY a já se mám bát o F1 diskutovat- hloupé a směšné.
J.B.

Ví někdo co to je ?
J.B.

Jedinec s heterozním efektem, heterozygot, svou užitkovostí,zdravotním stavem, životaschopností apod. převyšuje své rodiče. Opakem je homozygot, který se vyskytuje u pokročilé úzké příbuzenské plemenitby,inbreedingu. Aspoň tak si to snad pamatuji ze školy u hosp. zvířat. A to je už vlastně včela také.

Pokusím se tento pojem vyjádřit jako laik. Genetikou se nezabývám, ale pokud si vzpomínám na školní léta, tak heterózní efekt úzce souvisí s křížením. Rozumí se tím spojení zralých pohlavních buněk (alel) dvou jedinců (rodičů)kteří nemají stejný genetický základ. Výsledkem je jedinec, který může mít lepší vlastnosti než má rodičovský pár. Tento stav se nazývá, pokud mne paměť neklame, heterózním efektem. Bylo by však dobré, kdyby se odborného vysvětlení ujal někdo, kdo se genetikou zabývá.

při Křížení dvou jedinců A a B,odlišných gentických vlastností dochází jen v první generaci po křížení ke zvýraznění některých vlastností. to je vlastně ten heterózní efekt.
Podle požadavků to může být 1) Rychlejší růst.(brojleři) 2) Vyšší produkce potomstva př. okurek, 3) u včel vyšší produkce medu. atd.
Graficky to lze znázornit Takto
A = matka x B = otec výsledkem je F1.
F1 x B nám pak dá F2
F1 x F1 nám však dá A + B v poměru 1 : 1 Tady lze pak pokračovat F x A = se pak bude rovnat znovu A+B avšak již v poměru 2 : 1. Atd. Tomu se říká ustalování vlastností.
Tohle všechno však nelze v přirozených podmínkách s úspěchem provozovat.
Výsledkem pak je
Kupujte F 1 a nerozchovávejte je dále.
Kupujte Insiminované matky k dalšímu rozchování Tady však může dojít ke dvou variantám oplodnění a to stejnou linií )A x A)jde pak o čistou linii .Tu pak můžete rozchovávat podle libosti. Nebo jde křížení na produkci F1 (A x B) a tam použijte jen tu první generaci.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:heterozn? efekt
> Datum: 30.6.2011 20:00:08
> ----------------------------------------
> Ví někdo co to je ?
> J.B.
>
>
>

Hm, geny jsou zjednodušeně buďto dominantní nebo recesivní. Dominantní je tehdy, pokud už jenom jeden gen z dvojice způsobí příslušnou změnu neboli se prosadí, recesivní se může prosadit jen tehdy, pokud ve dvojici jsou oba stejné, recesivní.
Každý má od jednoho rodiče jednu sadu genů, od druhého druhou , dohromady má tedy sadu dvojic genů.
Heterózní efekt je potom ,když rodiče jsou ze dvou různých genově odlišných linií. Pokud jsou obě linie předtím vyšlechtěny, jsou v jejich genech šlechticím výběrem eliminovány dominantní geny nemocí a malé produktivity, recesivní geny jsou omezeny na ty skryté vyskytující se málo. Potomek takových genově odlišných vyšlechtěných linií tedy neobsahuje dominantní geny nemocí a malé produktivity a recesivní geny se v ideálním případě neobjeví, protože pro svoji aktivitu potřebují, aby byly v dvojici dva stejné. A to právě v případě rodičů z odlišných genových linií není.
A to je právě ta generace F1. Pokud se generace F1 dále rozmnožuje, dojde potom dle určitých pravděpodobností k aktivaci i recesivních genů, protože v určitých procentech případů se nežádoucí recesivní geny sejdou ve dvojici a tím se aktivují. Případně kvůli nastolení rovnováhy se objeví další nové dominantní geny.
Homozygot z příbuzenského rozmnožování má potom od rodičů obě sady genů prakticky shodné. Projeví se tedy na něm vedle nežádoucích dominantních i nežádoucí recesivní geny. Takže takový jedinec je obvykle málo životaschopný a málo produktivní. Zároveň ale, pokud se na něm projeví i nežádoucí recesivní geny a pokud je tato generace dostatečně životaschopná k dalšímu rozmnožování, hodí se k tomu, aby šlechticím výběrem byly z této linie eliminovány nejen nežádoucí dominantní geny, ale taky i nežádoucí recesivní geny.

Takže obecně, má li se nějaká populace, třeba včel, vyvíjet směrem k lepším užitkovým vlastnostem, musí šlechtitel rozlišovat produkci jedinců "dovnitř" šlechtění, neboli víceméně homozygotů, kteří jsou často málo životaschopní a tudíž pro produkční chovy nevhodní, ale na kterých je možno provádět šlechtění výběrem a produkcí jedinců směrem "ven" ze šlechtění, což bývají heterozygoti projevující se vysokou životaschopností a užitkovostí.

U včel je potom tuším specialita, kdy se matka nejdřív nenechá oplodnit, nechá se produkovat trubce a teprve těmi se oplodní, aby mohla produkovat oplozená vajíčka pro další množení. Tím je zaručena maximální možná míra homozygotnosti a tím rychlejší šlechtění.
Ale to už by mohl okomentovat někdo, kdo se takovým šlechtěním přímo zabývá.

Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R. Stonjek.

Tohle je opravdu výstížné. Palec nahoru: :-B

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:heterozn? efekt
> Datum: 01.7.2011 10:05:35
> ----------------------------------------
> Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je
> to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy
> včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není
> přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak
> má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z
> tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných
> matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych
> tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R.
> Stonjek.
>
>
>

No, jisté u včel jsou dvě věci.

Za prvé, pokud se koupí inseminovaná matka, které je insemiminována obvykle spermaty příbuzných trubců plus to, že je oplodněna uměle a ne přirozeně, tak samotná tato matka není vhodná na produkci. Teprve až další generace matek je vhodná na produkci. Ať už to jsou čisté F1 matky nebo jakýsi polokříženci.

Za druhé pokud včelař dělá sám výběr, tak úspěšný je jedině dlouhodobý výběr a jenom tehdy, když ty vybrané geny mají v okolí dlouhodobě převahu. Platí to pro roky až desetiletí. Řekl bych, že nezáleží ani tak na počtu včelstev toho včelaře, přirozeně čím víc, tím lépe. Ale když je v okolí málo včelstev, tak i tomu včelaři na kvalitní výběr stačí méně jeho včelstev a naopak.
Když jsou okolní včelstva s cizími geny ve většině, tak má mnohem větší vliv náhodný přínos cizích trubců při spáření matky než výběr toho včelaře ze strany matky.

Heterozní efekt je něco jako F1 generace u zeleniny. Spojením dvou linií dojde ke zlepšení vlastností, v dalších generacích je procentuálně mnohem méně geneticky těch správných jedinců.
Taky jsem 10 let hledal tu nejlepší matku a nakonec začínám pomalu souhlasit s panem Volejníkem, že je celkem jedno, od koho matky jsou, všechny dají hodně medu pokud se o ně stará schopný včelař. Za hlavní kritéria považuji prostor (cca 7-9NN), dostatek zásob celý rok, pokud je napadení roztočem významné - včasné léčení v podletí, nechat včely hodně stavět (u mě je normální 30-40mezistěn 39*17) a v neposlední řadě do včel nelézt pokud není potřeba ( potřeba je rozšířit, odebrat oddělek, odebrat med, zběžně nahlédnout v delší snůškové mezeře, jestli netrpí hlady a koncem sezóny přesunout nezakladené panenské souše, mezistěny nahoru a krmit/léčit)
S pozdravem
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:heterozn? efekt
> Datum: 01.7.2011 10:05:34
> ----------------------------------------
> Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je
> to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy
> včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není
> přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak
> má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z
> tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných
> matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych
> tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R.
> Stonjek.
>
>
>

Řešit jesli u našich včel rozchovávat z F1 je hloupost. Protože chováme včelu kraňskou, a nekřížíme ji s žádnou jinou včelou medonosnou, tudíž nedosáhneme takových výrazně lepších výsledků, oproti rodičům, jako u hybridů na maso, vejce, plodnost u zeleniny apod. I u těch okurek je napsáno, že jde o hybridní odrůdu F1, u prasat, drůbeže, králiků máme výkrmové hybridy, u slepic snůškové. Ano využívá se tu heterozního efektu, ale jde o křížení čistokrevných jedinců, u drůbeže než se dosáhne výsledku tak to jde tuším až na F3. Takže jestli mám čistou kraňku F1 od inseminované matky, a včelstvo po matce F1 má vlastnosti, kterých si cením, tak je hloupost ji nevyužít. Ano může být nějaké včelstvo od její dcery k ničemu, ale tu se spíš výrazněji podepisuje vliv nekontrolovaného páření. A to zase narážím na nutnost selekce u každého chovatele, protože trubčí shromaždiště jsou společná.

právě ten případ s těmi okurky by to mohl vysvětlit.
Celý svět dnes používá osiva F1. To je svatá pravda! Nikdo však z těchto plodin nepoužívá osivo k přesevu. vždy kupuje nové o renomovaných pěstitelů. Právě zahrádkáři si rychle vyzkoušeli a pochpili, že použítí osiva z F 1 nevede k ůspěchu. ten heterózní efekt se projevuje jen u té F1 což se týká jen té jediné generace po křížení. pak rychle mizí Zrova tak se to používá v chovu zvířat na maso (brojleři) atd. F1 je prostě jen na jedno použití a ne k dalšímu rozmnožování. Je to ovšem drahé, ale to nejlepší co máme. .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 19:30:39
> ----------------------------------------
> Molčík :včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci.
> Vlasdtní selelce je učinná ale je to ve vzduchu, nemůžete vybrat dceři
> MANMŽELA A TATÍNKA svých včel ve vzduchu. .
> Tak že to dlouho trvá.
> Jetlůiže užijete inseminaci můžete vy\brat i dceři i manžela, tatínka. A
> ještě si dovolím můžete užít hjeterozní efekt, to je ten efekt ky jsou
> mulati životnější než ... nekříéžená populace je to technický termín
> heterozní efekt.
> Bojím se neco vysvětlovat , byl jsem zde slovně napaden na tomto foru že
> blbnu hlavy začátečníků. že že
> CELÝ SVĚT PĚSTUJE f1 OKURKY a já se mám bát o       F1 diskutovat- hloupé a
> směšné.
> J.B.
>
>
>

Pane Menšík plně s vámi souhlasím a podtrhuji. Selekce a selekce a ještě jednou selekce.(trvalo mi to chvíli než jsem pochopil že je nutno dělat selekci i inseminovaných matek , matek které stály 800,- až 1200.kč)
K selekci samozřejmě patří zvladnutí chovu matek.
Matky lze choval i zcela jednodušče a po selekci je to druhý nejdůležitější prvek uspěšného chovu včel.

Moje hodnocení je však skeptické protože v mojí organizaci chová matky asi 3,4 včelaři z dvaceti.

Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí, než se to trochu nasytí těmi správnými geny.

Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři moc matky nechovají.
Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní. Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins. matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky - takže tam taky probíhá nějaké selekce.

No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam asi nepomůže sebelepší ins. matka.

Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.

A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To už je z 50% na trubcích.

Karel

Stejně! S podivným pcitem vždy čtu jako o běžném jevu u spousty včelařů o výskytu trubčic. Sám jsem za 50 let včelaření tento jev pozoroval jen jednou a to u svého prvního roje který mi donesl odněkud můj děda. Je vám snad jasné , že se to může stát jen u včelstva které ještě nemělo žádný plod? To zvláště v senóně je možné jen u rojů či oddělků. a tam se stím prostě ale počítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:19:05
> ----------------------------------------
> Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
> Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud
> od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je
> možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho
> včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí,
> než se to trochu nasytí těmi správnými geny.
>
> Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři
> moc matky nechovají.
> Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní.
> Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé
> matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že
> se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
> Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins.
> matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky -
> takže tam taky probíhá nějaké selekce.
>
> No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli
> nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to
> stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam
> asi nepomůže sebelepší ins. matka.
>
> Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha
> chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu
> to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.
>
> A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho
> včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že
> všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To
> už je z 50% na trubcích.
>
> Karel
>
>
>

Stejně! S podivným pcitem vždy čtu jako o běžném jevu u spousty včelařů o výskytu trubčic. Sám jsem za 50 let včelaření tento jev pozoroval jen jednou a to u svého prvního roje který mi donesl odněkud můj děda. Je vám snad jasné , že se to může stát jen u včelstva které ještě nemělo žádný plod? To zvláště v senóně je možné jen u rojů či oddělků. a tam se stím prostě ale počítá
-----------
Stát se to může. Včelstvo přijde o matku, nebo po roji, vyběhne matka, zabije konkurenci a vyletí za trubcema a nevrátí se. A žádný jiný vhodný plod k odchovu matky už včely nemají.
Takže je na včelaři, aby alespoň jednou za měsíc obešel včely. Myslím, že trubčice potřebují značný čas bez plodu na vznik. Takže když tam šoupne plást s plodem, včely si normálně M. vychovají.

Já měl zrovna tento zážitek včera. Jediný usazený roj. Těžko soudit co se v něm stalo, ale bez známek plodu. Ale klika, šel jsem k němu, že udělám malý odddělek abych si u něj nechal oplodnit matku na výměnu a pak to na podzim spojil. A ejhle, bez plodu, jen pár jednotlivých zav. buněk. Ale postavily a zanesly 3NN. Tak jsem jim tam rovnou nechal matku v klícce, už bylo šero a nebylo nic vidět.
Dneska když přijdu domů včas se tam rozhlídnu, měl jsem za to, že jsem kladení matky kontroloval. Ale zkouším tam plast. rámky a ono je to trochu jinak zabarvené. Takže nepoznám panenské dílo:-)

Ale ten roj je tam měsíc a stejně tam trubčice nekladou.

Karel

A jak se vůbec na první pohled pozná, že jde o matku Vigor. Myslim, že se klidně může stát, že si někdo koupí matku Vigor od které prodává její dcery, ale Vigor už v ní může být po pár letech už jen tak 5% a nikdo to není schopný poznat. Nebo se pletu?

ve své podstatě je to tak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 17:09:04
> ----------------------------------------
> A jak se vůbec na první pohled pozná, že jde o matku Vigor. Myslim, že se
> klidně může stát, že si někdo koupí matku Vigor od které prodává její
> dcery, ale Vigor už v ní může být po pár letech už jen tak 5% a nikdo to
> není schopný poznat. Nebo se pletu?
>
>
>

Na prvni pohled se pozna prd.Matka jako matka,vigor nebo singer.Stejne,dokud nedokazu zaplnit prostor maximem svych trubcu v ten spravny cas,muzu si nechat o puvodu mladych matek jenom zdat,kdyz se spari s kdekterym trubcem z bodavek v okoli(bestialni geny jsou nadherne slovni spojeni).Letos mam vsech 15 matek snad oplodnenych spravnymi trubci,vcelky mirne,plod parada.No do te doby nez se zas zavceli okoli,pak sbohem linie a zelena brakovani matek.

Ty bestiální bodavky snad již u nás ani neexistují to co nazýváte bestiální je způsobeno samotným včelařem. Kraňka ve své původní podobě je opravdu velmi útočná. Tato vlastnost za ta léta, co se začala šlechtit na mírnost, téměř vymizela. Samozřejmě pak je velmi jednoduché nevhodným rozmnožováním matek a to zvláště F1 z nich vyštěpit některou s příšernou bodavostí pak je nutné použít palec. Mírnost včel se zjišťuje ihned po otevření úlu pohybem ruky nad rámky . Nesmí vzlétnout. Samozřejmě musíme zohlednit stav počasí a denní dobu. Po 3 hodině odpolední již začínají zlobit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 18:30:38
> ----------------------------------------
> Na prvni pohled se pozna prd.Matka jako matka,vigor nebo
> singer.Stejne,dokud nedokazu zaplnit prostor maximem svych trubcu v ten
> spravny cas,muzu si nechat o puvodu mladych matek jenom zdat,kdyz se spari
> s kdekterym trubcem z bodavek v okoli(bestialni geny jsou nadherne slovni
> spojeni).Letos mam vsech 15 matek snad oplodnenych spravnymi trubci,vcelky
> mirne,plod parada.No do te doby nez se zas zavceli okoli,pak sbohem linie a
> zelena brakovani matek.
>
>
>

Je to přžesně tak jak píšete.
Vigor je značka.
Protože já nenávidím, nemiluji reklamu,nikdy nebudu uvádět reklamu na Vigor.
Ale protože osobně znám Ing K.Čermáka a hodnotím jeho práci postivně uvádím svoje poznatky se včelami této značky.
( to neznamená že někde se tato značka neuplatní u mne ve výšce 300m 15 km od Václaváku to ujde,)
J.B.-