Archiv Včelařské konference

Dokud budou stát na posledních polích laguny, tak je sále přelito. Včera další krátká bouřka a liják. Na zahradu se tak jako vloni už nedá vycházet, miliony komárů i když svítí slunko. Okopat brambory bez repelentu nemožné. Sednout si pod strom jen tak, nemyslitelné, to je v zástavbě. Na okrajích obce kolem keřů na kole ani nezastavuju. Vloni byla komáří kalamita celé uchcané léto až do půlky října, pak přišly vytrvalé deště a povodně tak jich to spláchlo, no pak už byla zima tak to bylo jedno.

Kolik tam máte srážek za květen, že máte pořád sucho? Tady na SV už třetí rok po sobě přelito, letos za květen zase 130mm , normál má přitom být 72mm. Ale země tu je od loňska odporně přelitá, takže i ten normál by byl až až.

Za kveten celych 11 mm,cerven je na tom vcerejsimi 13 mm pri bource lip.Dnes uz neni poznat,ze vcera prselo.

Za poslední týden moc pěkně zaplnily medníky květovým medem, dokvétaly jabloně, kvetou hlohy, kleny a řepka ještě tak týden pokvete. vytáčení prvního medu bude tak o 2-3 týdny opožděné oproti minulým rokům. Zatím to z plástů teče, moc nevíčkují. Bude to letos poslední med? nebo je šance, že se rozjede medovice při letošním průběhu počasí?
Vysočina - Žďársko

Medníky se opravdu plní, ale i žebříky jsou potřeba. Brojleři se rádi rojí. Hlídám pilně, stejně neuhlídám.

Zatim bez roje,jen likviduju cizi.A zati i bez preletaku.Prvni nezakladene misky ve vcelstvech,ve 2 ulech probehla ticha vymena 4 letych matek a mlade i stare matky kladou spolecne.

Tak letos mizernou jarní snůšku v podobě náletu na dokvétající řepku na poslední chvíli, asi nezachrání ani lípy, už teď je jasné, že některé malolisté nepokvetou.

Ty v obci mají nasazeno na květ, ty na okrajích nebo v remízkách nemají téměř nic - proč? Bylo tu na SV v zimě -20°C v zástavbě, mimo to šlo k -23°C, takže nechráněné lípy asi vymrzly?

Ale akát nevymrznul, jeden velký strom je v obci, krásně kvete a vůně na sto metrů. Všechny ostatní akáty, velké i malé před 2-mi lety ultra-eko-bio-zelení-teroristé vykácely, nenechali žádný, jen ten jeden co je na soukromém pozemku.

U nás akáty kvetou asi třetí den, snůška odhaduji nebude žádná, protože je v noci na akáty moc zima, okolo 10 - 13 st C. U nás teď v zimě vymlátili pár starých akátů u řeky, většina v lese kolem řeky a pod hřbitovem roste a kvete dál. Zatím.
Ale co se mně moc nelíbí, už hodně silně jde medovice z lip a na lípách zatím ani včela.
Jinak co se týká kvetení lip, vypozoroval jsem, že lípy kvetou hodně kolísavě. Jednak lípy kvetou hodně, když za prvé předchozí rok kvetly málo a za druh předchozí rok byl kvalitní z hlediska nashromáždění zásobních látek pro strom. Neboli pokud je od cca května po září dost vláhy a slušně teplo. Když se sejdou v jeden rok oba dva tyto vlivy, je lipová snůška excelentní. Když je to jen jeden vliv, je průměrná až maximálně mírně nadprůměrná.

Za 20 let co vcelarim,jsem nikdy z lipy nemel vic nez pyl.Ani letos se to zrejme nezmeni,po zdobnatkach a jinych msicich ani pamatka,jako jine roky.Msice jsou hojne na vsem,krom lip.

A máte tam malolisté? protože z lípy velkolisté, která kvete dřív není nikdy med, až ty podznější malolisté dávají. Malolistých je asi víc druhů a právě ty nejpozdnější mezi něma co jsou v remízkách letos mají minimum květů, vloni pořád pršelo, tak asi se utopily - tak letos nekvetou, taky možné.

Na snůšku z lípy musí být hic 30°C ideálně a teplé noci kolem 20st, přínos je pak ráno, v poledne to od slunka zaschne a pak zas večer - u mě nejlepší roky byly 9-12kg průměr z lípy. Nejhorší je v lípě kolem 20°C a deště. Vloni lípy propršely, medu bylo málo. A taky na lípu jsou dobré některé brojlery, dokážou i plný medník, to jiné neumí.

Já jsem to psal automaticky na malolisté. Lípy velkolisté u nás v přírodě nejsou, pouze nějaké ve městech. Snad proto, že přinášejí příslušné prostředí, hlavně lípovou vůni a atmosféru, už v polovině června nebo do konce června, tedy v době, kdy jsou podle mne lid víc v "zátahu". Děckám končí škola, v podnicích se intenzívněji pracuje, horo je jen občas, ne pořád jako později v létě.
V polovině července, kdy kvetou lípy malolisté, je to období už takové prázdninové a dovolenkové. A často horké.
Jinak mně ale připadá, že na lípy velkolisté snad dokoce včely nalétávají i intenzívněji než na malolisté. A i produkce medovice z nich je silnější. Problém velkolistých líp je ale v tom, že jejich období květu je výrazně kratší, doslova jen pár dní. Včely nestihnou z velkolistých lip donést tolik, aby z toho bylo něco slušného. Lípy malolisté kvetou běžně až tři týdny, ojediněle i déle. A to hlavně proto, že v rámci lip malolistých se vyskytují klony s různou dobou květu. Klony líp malolistých s časnou dobou květu začínají naplno kvést tak druhý týden v červenci a jsou už v podstatě odkvetlé, když klony s pozdní dobou květu teprve začínají kvést. Ojediněle jsem svého času v lesích našel i drobné lípy, které naplno kvetly i první týden v srpnu. Snůšek z líp malolistých je tak víc, časně kvetoucí klony, potom pozdně kvetoucí klony a do toho se ještě může zamíchat medovice z lip.

První točení, zatím to vypadá na polovinu normálu. Voda dost zvýšená lítá to kolem 19%. Ozývá se z okolí i kolem 20% vody i u silných včelstev, úplně zavíčkovaný plásty a teď co s tím?

Pokud toho nejsou tuny,nechat v sirokyc nadobach v suche mistnosti,2-3 % ztrati sam od sebe.Podsadil jsem vcera druhe medniky,ty puvodni jsou zanesene,zacinaji pomalu vickovat.Prinos z horcice za stanovistem a zacina zvolna akat,ktery je u nas vetsinou jen na paradu.Ale nekdy z nej neco malo je.
Vcera 2 minutova prehanka,vsude prsi,nas zase obchazi bourka za bourkou,dnes silny narazovy vitr,ale nosi,maji to kousek.

U nás (severní předhůří Beskyd) už taky pár dnů kvete akát Ale kvůli chladným nocím asi z něho nic nebude. Mohlo by být, pokud vydrží ještě pár dnů do pátku, kdy má být podle předpovědi v noci 15 - 16 st C.
Akát kvete letos až o měsíc později než jindy.

z pár stromů nelze čekat snůšku, velkolistá dává úplně stejně, ale musí jí být v součtu hektary... a pokud na ni navazuje malolistá a vyjde počasí, pak 30-40 kg není problém... nejde jen o teploty, ale o podlozi a pudu

" z pár stromů nelze čekat snůšku, velkolistá dává úplně stejně, ale musí jí být v součtu hektary... a pokud na ni navazuje malolistá a vyjde počasí, pak 30-40 kg není problém... nejde jen o teploty, ale o podlozi a pudu "a.
I tak bych to viděl. souhlas.
Zas ale medování květů je základní funkce nutná k rozmnožování. Když květy nemedují, nic na ně nenaletí ani za nejpříznivějšího počasí. A když na ně nic nenaletí, náhradní přenos pylu třeba větrem nebo náhodnými hmyzáky výrazně zhorší kvalitu semena z těch květů. Proto se budou snažit medovat na prakticky jakémkoliv podloží a půdě, kromě těch z nějakého důvodu extrémně nevhodných a tak velmi vzácných.

Tak půl roku po Vánocích a půl roku do Vánoc a tady na jihu máme tornáda a kroupy které jak projektily probíjí střechy a okna a auta jak za války. Tak jen tak trochu pro oživení. Uvidím co úly, ty jsou ze dřeva co není moc rozbitný.

Zabery strasne.U nas porad cekame,ze naprsi.Snad ted o pul druhe v noci.

Je to síla ty záběry. V jednom okamžiku jsi v pohodě, máš barák, zahradu, pole, vinohrad s úrodou, auto atd a v druhém okamžiku máš pomalu akorát jen to, co máš na sobě a jinak všechno zničené.
U nás, jak potom kilometry daleko procházela jádra těch bouřek, tak z nich šla kanonáda blesků jako palba u Stalingradu.
Kroupy by úly měly vydržet, ostatně většina úlů má plechové stříšky. Spíš byl problém vítr a pokud se ocitly v cestě tornáda, tak už ty úly a včelstva v nich nejspíš nejsou.
Ty, co přežily, budou asi hezkých pár dnů při prohlídce hodně divoké.
A pokud pás krup byl hodně široký, víc než jednotky kilometrů, tak tam asi nebude pro včely pastva a bude hlad, loupeže atd

Před chvilkou jsem kouknul na Primu na televizní noviny a tam se reportér zmínil, že jeho kameramana zrovna píchla včela. Že jich tam lítá hodně, protože v blízkosti zničila vichřice včelí úly. Tuším to byla reportáž z Nové Vsi.

O pul druhe v noci konecne na 10 minut zaprselo,dnes uz to ani neni poznat.Dnes i vyskovsko pripomina frontovou zonu,a to tam byla "jenom" bourka,vsude vetve a vyvracene stromy.Doprava kolaps.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brt.do-brdskych-lesu-se-vratil-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu#dis-id-

Radime 16C je na akát fakt málo. Idelálně je pod mrakem a cca 25C.
Letos to celkem vyšlo. Škoda, že přišly ty třicítky (tím myslím teploty).
Nejvyšší denní přínos ze včelstva jsem letos zaznamenal přes 10kg. Záleží v jaké kondici máš včely a na tom počasí. Akát nesmí zmrznout, propršet, uschonut a to se pokaždý nepovede. ld

Jarní podřez, co jsem vyčetl, byl přesněji jarní první zásah a ten zpočívá v očistu dutiny a ořez díla po vyzimované sedlisko včel. Tz. po chumáč se vše voskové zespodu a dokola něj krom díla zvrchu za který visí ořezalo.

Mor v souvislosti s nerozběrným dílem je částečně vyřešen, stačí když bude monitorován ze zimní měli běžným postupem pro včelaře a kvalitní metodou v laboratoři.

Rozběrné dílo přeci při pozitivním nálezu není potřeba, kmen se uřízne, spálí a vykotlá se druhý o kus dál.





> R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 7. 2021
Jak vytvořit trvalé ložisko moru plodu aneb

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brt.do-brdskych-lesu-se-vratil-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu#dis-id-

No, uvidíme jak se to vyřeší. Pokud se to vůbec bude řešit.

Kazde kravine je treba dat nalezitou reklamu.Brte jsou odjakziva soucasti nasich lesu,ty prirozene osazene roji o kterych ani nikdo nevi,ted par umelych,znichz nebude tezke vzit vzorek medu na mvp,pokud nepujde vzit rovnou mel.Jestli je to rozberne dilo nebo nerozberne,je celkem sumak.Takova nova brt by mela mit podle legislativy strom s CZ 123456 cislem stanoviste.

Ale v běžné zasvčelené - převčelené krajině se ty brtě většinou let neudrží, protože včely nedají dohromady dost zásob na zimu a přes zimu uhynou. Hlavně první rok roje, jakmile přežijí první rok, už to budou mít o něco snažší. Udrží se jen v na snůšku mimořádně přiznivém roce.
V tom směru jsou na tom včelstva v úlech lépe, protože díky krmení cukrem včelstva bez problému přežijí zimu tam, kde ulétlé roje v dutinách pravidelně hynou.

To sice az na vyjimky neudrzi,ale dik rojeni a zavijecum tenhle puvodni zivot vcelstev funguje.Ted diky ruznym nosemo- virovym smakuladam to budou mit jeste tezsi.Ale presto si s tim poradi diky rozmisteni v prostoru.To jenom my si myslime,ze soustredit desitky vcelstev k sobe je pro vcely nejaky prinos.
Naopak vcelstva,ktera si dokazi par let poradit v dutine sama budou top material k mnozeni.

A ze to divoce zijici vcelstva dokazi,o tom netreba vzdor dotacni propagande pochybovat.Kdo se dovede divat kolem sebe,ten to vidi.

Problematika původního rozmístění včelstev je lehká, co přežije v takové prostorové kompozici včelstev také. Hlavní je snůšková únosnost a velikost dutin a jejich kvalita a průběh počasí. Pokud zmíněné aspekty jsou příznivé, včelstvo přežije.

Dutina třebaže velká, ale zavalená medem nepřežije stejně jako dutina hladová. A když jsou zásoby v dutině akorát může přijít jiný přírodní aspekt jako predátoři nebo pohroma a dutina se zničí včetně obyvatele.

A rozmístněnost včelstev záleží na výskytu a atraktivitě dutin. Pokud jedna dutina slouží k medu který se přemístí v období nedostatku jinam, nebo v druhé dutině jsou převážně trubčí plásty kde matka nemá šanci klást do díla na které je včelař podle pohledu zvyklý, vyzimování je jen takový element z mnoha, kde opravdu záleží jen natom počtu a velikosti a kvalitě snůšce jak píšu.

Nejde tudíž o jednu dutinu v krajině, genetiku, nějakou slabou snůšku, ale souhru přírodních náhod, je to jako bych si myslel že vyplknu osídlence na Mars v nějakém množství a který přežije, je geneticky výchozí pro novou linii. To spíš více o poznání osídlování. Osídlování ai nálety rostlin jsou většinou "sociální" prvky živé přírody a mechanismy a strategie jsousi zpravidla velmi podobné.








> R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 7. 2021
Re: Jak vytvořit trvalé ložisko moru plodu aneb (75174) (75178)

Ale v běžné zasvčelené - převčelené krajině se ty brtě většinou let neudrží, protože včely nedají dohromady dost zásob na zimu a přes zimu uhynou. Hlavně první rok roje, jakmile přežijí první rok, už to budou mít o něco snažší. Udrží se jen v na snůšku mimořádně přiznivém roce.
V tom směru jsou na tom včelstva v úlech lépe, protože díky krmení cukrem včelstva bez problému přežijí zimu tam, kde ulétlé roje v dutinách pravidelně hynou. <

https://www.youtube.com/watch?v=2fepAlzIDVw

Včelař, Kanada, chovaných včelstev přibližně 1600, má několik dodavatelů matek, provádí značení jednotlivých včelstev pro účely výběru a přehledu o materiálu, má třívrstvé hodnocení kvalit včelstev, atp...

Z výběru pro hygienický test dusíkem z chovaných, bedlivě hodnocených včelstev vybral z těch cca 1600 včelstev 12 nejlepších včelstev o kterých si myslí, že jsou nejlepší ve všech směrech, jenže z těch 12 včelstev nakone jen 2 včelstva jsou vhodná po testu na hygienu na rozchov.

Takto se pozná kvalitní chovatel matek! Jestliže neukáže, že jeho matky za desetitisíce korun mají hygienické chování prokázané jasným testem, jejich materiál je jen slovní a názorovou hříčkou přírody.

Proto si hodně včelařů myslí, a má pravdu, že chov matek je jen o dotacích a konečná kvalita je velmi sporná. Proto máme v ČR velmi chabé včelařské genetické zdroje.

Myslím si, že když někdo není schopen chovat včely pro med, tak chová matky. A chovat matky bez výběru nebo zdrojů ověřeného materiálu je čisté šarlatánství a snad i podvod.

Je mizerná, vše zaschlo, debilní poznámky směrem k osevářům řepky a slunečnice vybízí k tomu, aby se sely obiloviny z kterých včely mají houby.

Akáty jsou vyhledávané palivo, takže je vetěžen, na druhé straně zelenými mozky se má zato, že je to nežádoucí nepůvodní dřevina, jakoby jejich zeleá existence byla také původní.

Lípy jsou přestárlé a nahrazují se nesprávnými velkolistými druhy které nemedují.

Vypadá to že začnu množit škumpu a jiné plevelné kvetoucí rostliny protože vyholené krásně travnaté CHKO jsou také je také bez kveteny .... prostě aby včely měli co žrát. Protože opravdu hladují.


Vize EU je taková: Je potřeba vše běžné zlikvidovat, nahradit a to tak že přestat včelařit a začít nakupovat dovozový a vyrobený med od překupníků a neinvestovat do včelařství coby výrobního prostředku.

Taková je situace hladem včel na JM.

No u nas to s tim zasychanim neni o nic lepsi,proste neprsi.U Vas dole sice prsi,ted se motam kolem Bluciny,tam leje co chvilku,ale zase se to diky piskum a sterkopiskum velice rychle vsakne.U nas se nema vsaknout pomalu co.
Ted je hezka snuska z ostruzin,malinik na pasekach uschl a ani nekvetl.Neco malo mozna bude z kvetu lip,msice na nich opet O.Za 14 dnu nakvete svazenka,neco horcic na zeleno a budem cekat na prelom cervence a srpna,co letos provede jedle ve vybombardovanem lese po kurovci plnem rozpalenych obnazenych skalisk..Taky zadna lambada,leta s vysokymy vynosy/vcelstvo jsou proste fuc.

Stejne bidne to vypada v lese se starcekem a jinym pozdne kvetoucim bylim,rostliny poschle,sotva polovicni vyska proti minulym letum.Snad to neuschne uplne.
Kdo dal u nas letos velmi rane brambory jako ja,tak to muze zaorat,nate zaschle,spalene sluncem a pod nima nic!!! Polorane jsou zati zelene,nenaprsi,dopadnou stejne.

Jenom doplnim destove srazky za kveten a cerven,dohromady nam tu spadlo za tyto 2 mesice celkem 44 mm srazek!

A inženýži vodohospodáři by prý aj budovaly závlahy, ale vše se přeci doveze. Zelené plochy při pohledu zvrchu letos tvoří třetinu, vše ostatní je hnědé. A to i v sousedním Rakousku. Slunečnice jak zaschla je nyní v podstatě v pr...li a nedá žádný nektar, jen pryskyřici proto aby více ulepila létavku.


Hlavně že v Nových mlýnech jsou kapři a okolo nich pozemky pro spekulanty s turistikou. Jak absudrní, turisté se jezdí díval na prosychající JM a moc se jim líbí. To že vše kolem nich je suché a nemohou si ani ukrást do huby blblou třešeň jim nedochází.

Víno se namíchá, prášku z kterého se dělá je dostatek.

Medu také, cukr proudí baličům v neomezeném množství cca o 2Kč dražší, takže se pro výrobce a výrobu medu, jak zní oficiální název dle prováděcích vyhlášek, nic nemění.

Takže jen tak pro doplnění.





JosPr (46.135.75.92) --- 6. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186)

Jenom doplnim destove srazky za kveten a cerven,dohromady nam tu spadlo za tyto 2 mesice celkem 44 mm srazek!

On casem zas nejaky inkoust prozre a prihraje pratelum dotace na mohutne budovani zavlah,ktere uz mozna budou v tu dobu k nicemu.Hlavne,ze se dohaduji o zvednuti hladiny kvuli hnizdeni racku u kostela.
Zatim zda se maji prioritu cyklostezky a prechody pro vydry.Vzdycky si vzpomenu na sumu,kolik prechody staly,kdyz objizdim 2 rozjete vydry na 52,co pomalu pod koly kamionu mizi v asfaltu.Asi jim to nikdo nerekl.Tyden jsem tam nejel,mozna nejaka pribyla.

Racci jsou životně důležití, ale to že linkou na mapě jim mezi Mikulovem a Valticemi až k soutoku Dyje Moravy, nefunguje ani jeden zavlažovák, protože na provoz a opravy nejsou peníze, to není důležitý, protože stromkař stromky vyrubal protože se ovoce doveze, druhý stromkař u Žiškova nato také pomali kašle, jiný tu není, semenář výrobu omezil do bodu překupování semen které ani neklíčí, ale racci to je jiná, živit Moraváky budou racci a hyper super co nevidět zdraží veškerý dovoz, ať, klidně za 50Kč za herteplu a 100 za jabko. Citrony už 60 stojí, .... prostě idylka jak u Staroviček v levandulovém proschlém poli.

Jediný zdejší dyňař si koupil nové revoltiny u dálničního sjezdu Břeclav, ale co nevidím, on sám je obsluhuje. Tz. že i ty dyňová semínka se dovezou levněji než se zavlaží. Nic jiného natom písku okolo Břeclavi neplodí, vše zaschne v půli a uschne.

Jak se včelařstvím před 20ti lety, staří umíraly a mladí nebyli. A když, tak jedině co sype nebo prodat developerům na výstavbu. Taková je situace v zemědělství.



JosPr (46.135.75.92) --- 6. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188)

On casem zas nejaky inkoust prozre a prihraje pratelum dotace na mohutne budovani zavlah,ktere uz mozna budou v tu dobu k nicemu.Hlavne,ze se dohaduji o zvednuti hladiny kvuli hnizdeni racku u kostela.

Tady v MS kraji je zatím vláhy dost.
Co se týká zemědělství, problém vidím v aktivistech. Kdekdo ječí, že se musí podporovat malá hospodářství, ne velké lány estébáka, jenže tam na jižní Moravě v malých hospodářstvích budou tak maximálně při suchu nosit ručně konve a zalívat z nich.
Jestli se tam mají vybudovat závlahy nebo obnovit ty, které se postavily za socíku, mohou to udělat jedině velké zemědělské firmy.

Napred nechat zplundrovat a pak nejlip za pomoci tahani dotaci budovat znova...Zemedelska klasika.

Svata pravda, velci jsou soustavne medialne lincovani, jak v malosti je krasa, a ze v potu tvare vse chutna bio. Ale na velke investice drobni nemaji, jak financne, tak mentalne.
Agrofert je jedinny ktery se muze postavit tem gestapackym hypermarketum, kteri chteji jen zadarmo nakoupit pozivatinu a za draho slizat smetanu...kazdy den hotovost a platit pozde nebo vubec...

Velci se hbite rozmelni na male,pozerou dotace pro male,na ktere by nedosahli a po splneni podminek se hbite stavaji opet velkymi,proto medialni lync.Nemajitel ma anofert k jinym ucelum,nez aby se nekomu stavel.

anofert vytváří poptávku po pěstování olejky, nechápu ten odpor ke zdroji medu, buď včelař včelaří a respektuje ostatní včelaře, nebo láteří a ničí včelařskou komunitu a názor nani nějakými nesmysly o škodlivosti řepky jako takové. Mít tady letní druhy řepky jako v CA, tak si myslím že by se podletní kvalita ai kvantita snůšky povnesla.

Když to vidím v Kanadě, kde jezdí občas naši výzkumníci sbírat vědomosti a znalosti, tak se divím že místo nějakých patentů nepropagují nové druhy květeny pro výrobu bionafty.

Dlouhodobý průměr kanadského včelaře je 60-80kg medu/vč.
dlouhodobý průměr včelaře v Česku je tak 15-30kg

Takže asi takto vidím české včelařství, prostě bída a není co závidět a není proč do včelařství cpát investice, nedivím se baličům, že často zmiňují že dodávky od včelařů nejsou ani v odpovídajím monožství ani v odpovídající kvalitě, takže si své medy vyrábí potichu bez účasti českého medu.

Takže si myslím, že snůškové poměry jsou pro obor chovu včel základem, to ostatní je jen takový křik a hluk a nesrozumitelný šum. Pokud někdo je proti takové situaci s kvalitní a vydatnou snůškou pro opylovače, je proti chovu včel a včele samotné.

To že někomu nechutná řepkový med je šum a informační blamáž, protože pokud mohu posoudit, není zásadní problém u mých zákazníků ho konzumovat. Že sním jak je známo, na Ostavsku mají problém, je jen lokální specifikum ovládané zřejmě psychikou a názorem konzumenta na politickou situaci a jejich činitele. Což je také vlivný aspekt do prodeje určitého druhu medu, který jinde platit nemusí, což v čase prodeje medu přes internet nemusí být problém globální.

Free
online dating &gt;&gt;&gt;

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.
Za prvé, pokud v Kanadě komerční včelař jezdí opylovat farmářům jejich zemědělské kultury, tak může snadno zvládnout za dva měsíce až tři různé kultury. Třeba dvě z nich můžou být rostliny s dobrou snůškou typu řepky , slunečnice, kmínu cibule, tykve atd a z těch má v pohodě 15 - 20 kilo medu na včelstvo. Jedna bude snůškově chudá typu třeba jetele na semeno nebo hráchu a z těch má maximálně tak 5 až maximálně 10 kilo na včelstvo. Tak klidně během sezóny může zvládnout těch 60 - 80 kilo medu ze včelstva. Navíc ještě, Kanada je veliká, může zvládnout snůšku dobré včelařské rostliny na jihu Kanady a když tam skončí snůška, může zakočovat mnohem víc k severu, kde tato rostlina terpve snůšku začíná. U nás nejde ani živit včely čistě jen z kočování za zemědělskými kulturami, protože zemědělci v Evropě za opylování obvykle neplatí. Ani kočovat za dvěmi snůškami jedné rostliny, protože republika je malá.
A za druhé, když tam mají rozsáhlý les, který je prostý amatérských včelařů a současně i lidí, takže se tam včelstva nekradou. Profesionální včelař potom využije i les s malými zdroji nektaru, kde se neuživí třeba víc než 4 - 6 včelstev na kilometr čtvereční. Prostě tím, že své tisícovky včelstev rozestaví co takových 400 metrů po 4 - 6 včelstev a má tak zaručeně rychle všechny úly plné a pořád co vytáčet. A když jsou v lese zdroje nektaru velké, tak co těch 400 metrů umístí 10 - 20 - 30 včelstev a má to totéž s ještě menší manipulací.
U nás jsou buď přímo v lese včelstva amatérských včelařů nebo jsou v doletu včelstev umístěných v intravilánech. V lesích s malými zdroji nektaru tak už nelze přikočovat další včelstva profesionálního včelaře, protože by už byla navíc. a mimo nejlepší či nejdravější včelstva by ostatní nepřinesla nic. Profesionální včelaři u nás tak musí hledat lesy s velkými zdroji snůšky a i tam se dělí s amatérskými včelaři. A navíc u nás do většiny lesů chodí pořád spousta lidí a mezi nimi i zloději, takže by se ty úly roztroušené na hodně stanovištích co těch 400 metrů hodně pokradly nebo by jich hodně poničili vandalové.

Zdá se že chemické lobby neustále protlačuje zvýšení limitů pesticidů v EU.

přeloženo díky google

https://www.organicseurope.bio/library/beekeeping-organisations-and-civil-society-concerns-on-pesticide-risk-assessment-methodology-and-bees-protection-from-pesticides/

Strana 1
Portugalské předsednictví v Radě EU
Rue de la Loi 175
B-1048 Bruxelles
Belgique
Předsedkyně Evropské komise CC Ursula von der Leyen
21. června 2021
Předmět: Včelařské organizace a obavy občanské společnosti ohledně hodnocení rizika pesticidů
metodologie a ochrana včel před pesticidy
Vážený předseda vlády Costa, vážený předsedo Komise,
Za včelařské organizace a organizace občanské společnosti z
v různých zemích EU, rádi bychom vás požádali, abyste zajistili, aby byla ta největší možná
ochrany včel a opylovačů před pesticidy je dosaženo při hlasování AGRIFISH
Zasedání Rady ve dnech 28. – 29. Června. Je to jediný způsob, jak zachovat evropské zemědělství a
odvětví včelařství, miliony pracovních míst, která udržují, a životní prostředí a společnost obecně
z expozice a negativního dopadu těchto produktů a umožnit včelám i mnoha dalším
jiný hmyz, který poskytuje zemědělcům a občanům jejich služby.
Je těžké připomenout důležitost, kterou mají včely a další
opylovači mají zajistit naši potravinovou bezpečnost a zdravé a fungující ekosystémy . Ony
jsou obvykle zapomenuty jako výrobní faktor, avšak přispívají až 75%
zemědělská produkce z hlediska výnosu a / nebo kvality, pokud je 35% objemu celosvětové produkce plodin
zcela kvůli jejich opylovací službě 1 . Miliony profesionálních aktivit závisí na včelách
divocí nebo obhospodařovaní: nejen včelaři, ale také chovatelé divokých opylovačů, pěstitelé ovoce,
producenti semen, výrobci parfémů a mnoho dalších zemědělských činností
úzce na opylování. Služba, kterou poskytují, byla oceněna na 153 miliard EUR ročně
celosvětově 2 , zatímco v EU se odhaduje na 15 miliard EUR ročního zemědělského produktu EU
výstup lze přímo připsat opylovačům hmyzu 3 , což odpovídá 1,5násobku ročního
Platba SZP z Francie, největšího příjemce těchto dotací EU.
Pro včelaře jsou včely základem naší ekonomické udržitelnosti a naší kultury
dědictví. V Evropě pociťujeme kolísavé průměrné zimní ztráty mezi 10 a 20%,
1 IPBES. Potts, S., Imperatriz-Fonseca, VL, Ngo HT, (eds). 2016. Zpráva o hodnocení opylovačů, opylování a potravin
výroba . Sekretariát mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, Bonn,
Německo. 552 s.
2 Gallai, N., Salles, JM., Settele, J., Vaissière, B., 2009. „Ekonomické hodnocení zranitelnosti světového zemědělství
čelí úpadku opylovačů “. Ekologická ekonomie . 68 (3): 810-821.
3 https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_18_3989

Stránka 2
dosáhl v Německu v posledních letech (zima 2015/2016) až 44,5% 4 . To už je uvedení
zátěž pro včelařství jako odvětví a pro opylovací potenciál hmyzu. Prosím zvažte
že pokud spravované včely zažívají potíže, trpí i jiné divoké včely nebo hmyz - skutečně
téměř 80% z celkové biomasy hmyzu zmizelo za téměř 30 let v Evropě 5 .
Přežití včel a dalších opylovačů hmyzu ohrožuje mnoho faktorů a spolu s nimi
globální ekosystémové služby opylování, jakož i včelařství a (mnoho) zemědělských ekonomických
činnosti. Ovlivňují je nejen pesticidy, ale také neudržitelné změny klimatu
zemědělské postupy, škůdci a nemoci, invazivní druhy nebo změny ve využívání půdy 6 , a proto
pesticidy by měly mít nejvíce omezený dopad, v ideálním případě žádný, na včely a další
opylovače.
Význam opylovačů je dobře znám a uznáván institucemi EU. The
Rada ministrů dospěla k závěru, že „SCHVALUJE cíl rozvoje evropského
udržitelný potravinový systém, od výroby po spotřebu “a„ ZDŮRAZŇUJE zásadní roli
opylovačů pro zdravé ekosystémy a zajišťování potravin “ 7 . Žádáme vás o soudržnost s
tyto závěry a zajistit co největší ochranu opylovačů v rámci
povolení přípravků na ochranu rostlin.
Máte příležitost vyřešit část této dramatické situace. The
v současné době je definováno zavedení nové metodiky hodnocení rizika pesticidů
a zejména nastavení spouštěcího bodu, kdy jsou k posouzení toxicity nutné vyšší testy
produktu. EFSA navrhl a manažeři rizik z členských států EU ratifikovali
prahová hodnota 7% dopadu na sílu kolonií jako přijatelný účinek při hodnocení rizika
pesticidy na včelách v roce 2013 8 . Prahová hodnota 7% je založena na nejaktuálnější vědě a je
jsou již v praxi implementovány, jak zdůrazňují některé z posledních návrhů hodnotících zpráv 9
dohodnuto Komisí a členskými státy 10 . Polní pokusy prováděné vědci prokázaly
proveditelnost detekce až 5% síly kolonií 11 . Kromě toho nedávné rozhodnutí
Evropský soudní dvůr jasně uvádí potřebu zakládat rozhodování na nejaktuálnějších
věda o datech 12 .
Zjistili jsme, že zatímco některé země navrhují tento „ stav nastavit
quo “prahová hodnota, která udržuje úroveň ochrany včel v současné době v riziku

Strana 3
hodnocení, někteří další navrhují stanovit vyšší prahovou hodnotu až do 25% přijatelné
dopad na sílu kolonií, což znamená mít ještě nižší úroveň ochrany, než jaká je
již dnes přihlášeno! Pokud by byla zvolena tato prahová hodnota, znamenalo by to 25% snížení v
síla včelstev bude považována za přijatelnou v důsledku dopadu pesticidů (ne
s ohledem na všechny ostatní hrozby pro včely), což EFSA považuje za prahovou hodnotu, která stanoví
přežití včelstev do extrémního rizika!
Podle našeho názoru je nepřijatelné stanovit rámec, který by dal přednost
právo uvádět na trh a používat pesticidy nad povinností regulačních orgánů chránit biologickou rozmanitost,
bezpečnost potravin a zdraví životního prostředí.
Dále oslabením prahové hodnoty pro přijatelnou úroveň dopadu na včelu
kolonie, takový rámec by byl v rozporu s požadavky článku 4 a bodu 3.8.3
v příloze II nařízení (EU) 1107/2009 (nařízení o přípravcích na ochranu rostlin),
který výslovně stanovil cíle ochrany včel a kolonií a byl by v rozporu
zásada předběžné opatrnosti, na které jsou taková ustanovení založena.
Jako zástupci občanské společnosti a včelařů vás žádáme, abyste zajistili nejvyšší úroveň
ochrany včel a následně přijmout 0% práh dopadu na sílu kolonií
pocházející z expozice pesticidům. V žádném případě by se však členské státy neměly odchýlit
z vědeckých důkazů a překročit prahovou hodnotu 7%, kterou již uznává
Evropské vědecké subjekty jako maximální přijatelný standard.
Jako vedoucí EU máte povinnost chránit biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a EU
odvětví včelařství v EU před nepřijatelnými dopady pesticidů. Zajištění nejnižší
prahová hodnota je zvolena jako součást konkrétních cílů ochrany při hodnocení rizika pesticidů na
včely jsou jediným postupem, který je v souladu s touto povinností.
S pozdravem,
Francesco Panella, prezident - BeeLife Evropská koordinace včelařství
François Veillerette, prezident - Pesticide Action Network Europe
Matt Shardlow, generální ředitel - Buglife
Pedro Pozas Terrados, výkonný ředitel - Proyecto Gran Simio
Gilles Ratia - Apiservices
Jeff Pettis, prezident - Apimondia
Fani Hatjina - AREC
Mattia Cappello - APINCITTA 'ASSOCIAZIONE AMBIENTALISTA
Frank Alétru, prezident - Evropská asociace profesionálních včelařů

Strana 4
Roberto Romizi - ISDE Italia, International Society Doctors for Environment
Eliane Keppens, prezidentka - FAB-BBF Belgique Féd. apicole belge - Belgische Bijen
Fédératie
Christian Pons, prezident - UNAF, Union nationale de l'apiculture française
François Veillerette, mluvčí - Générations Futures
Nina Holland, výzkumná pracovnice - Corporate Europe Observatory
Eoin Dubsky, aktivista - SumOfUs
Béatrice Robrolle, prezidentka - Terre d'Abeilles
Jeremy Wates, generální tajemník - Evropský úřad pro životní prostředí
Genon Jensen, výkonný ředitel Aliance pro zdraví a životní prostředí
Nicolas Laarman, výkonný ředitel - POLLINIS
Gabriela Strobel, představenstvo PAN Německo - Pestizid Aktions-Netzwerk eV (PAN Německo)
Thomas Radetzki - Aurelia Stiftung
Roby Biwer, prezident - Natur & ëmwelt asbl .
Blanche Weber, prezidentka - Mouvement Ecologique
Andrejs Briedis, předseda rady - Latvijas Dabas fonds
Martin Galea De Giovanni, ředitel - Friends of the Earth Malta
Gilles Dacheux, koordinátor - Frères des Hommes Luxembourg
Maria Staniszewska, předsedkyně Polského ekologického klubu
Giuseppe Cefalo, prezident - UNAAPI Unione nazionale associazioni apistiche italiane
Elizabeth Knight, koordinátorka - ASEED Europe
Eduardo Cuoco, ředitel - IFOAM Organics Europe
Lina Paškevičiūtė, předsedkyně - Aplinkosaugos koalicija
Saskia Richartz, vedoucí kampaně - Wir haben es satt!
Magda Stoczkiewicz, zástupkyně ředitele - Greenpeace
Strana 5
Koordinační výbor - Evropská koordinace Via Campesina
Strana 6
Kontakt:
Andrés SALAZAR, evropská koordinace včelařství BeeLife, comms/=/bee-life.eu

Má bídné podmínky, vtom je ten rozdíl. V posledním dokumentu z Alberty z výroční zprávy o medu, je zmíněná taková rarita a to obcházení pěstitelů borůvek platit za opylení. Prostě použijí feromon s kterým postříkají svá pole a opylovači se mohou potom zbláznit a borůvkáři mají opyleno zadarmo.



Opakem a jinou podmínkou chovu včel v Česku. Tady se mohou zemědělci jen dívat na stále více prosychající půdu, přitom třeba na JM jsou velmi dobré podmínky díky Novomlýnským nádržím a celkově rovinnému terénu, vybudovat systém vodních rygolů nebo trubek, z kterých se lze napojit. Míto toho ekozelený enviro, vymyslí že zabere zemědělskou půdu kde se pěstoval pravidelně bob a řepka a před tím cukrovka na zřizování jakýchsi mokřad za dotace, kde např. píšu o Bořeticích, vedle těch mokřad se buduje nová čtvrť. Prostě totální nelogika, protože hodnota a cena takových nemovitostí stoupne jen v případě, že se ty mokřady zase zruší, nacož tlaky budou zcela jistě. Takže takový cyklus jak zastavit kus zemědělské půdy díky ekoaktivitám. Vidím to jako podvod developerů s výsledkem méně půdy pro opylovače.

Toto jsou ty podmínky v ČR.


.........
R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195)

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.

Chudak dotacni mokrad,kdyz vedle nej stavi baraky.Problem je ten,ze tohle zbesile vymysleni a poskytovani dotaci postrada logiku,na ty baraky a infrastrukturu je nejspis taky nejaka dotace,pac dnes je za vsim nejaka ta dotace,kterou je potreba cerpat,aby mel uredni siml co kontrolovat...Bez dotaci by tam v klidu kvetl bob...

U nas pro zmenu vznikl dotacni biokoridor za 8,5 mega.Provadeci firma napraskala do poli oplocenky,do nich rozprostrela shnile baliky slamy a do toho stromky.Vetsinou duby,ale je tam i liska nebo par lip.Byla,je to suche na tabak.Spolehlive tyhle oplocenky bez preruseni dovedou zver z poli pod kola aut.Uz ted je vic nez tretina stromku uschla,po tri roky se ma o vysadbu firma starat a sekat " travu",ktera ani nevzesla.Zrejme vzdy na jare vymeni uschle za nove,ucel splnen,dotace vycerpana.

Wie w&#228;re es, ein hei&#223;es M&#228;dchen zu
treffen? Ich bin jetzt frei f&#252;r
dich ;)

V sobotu 10.7. jsme dostali objednaná léčiva proti
varoáze.Ale mimo VaroMedu, které Dol nedodal.Žádné
zdůvodnění!! Co se to děje?? Je to tak pouze ve
Svitavském okrese, nebo to je v celé ČR ??
DEJTE VĚDĚT.

Minulý týden odebrání léčiva VarroaMed dodán. Novojičínsko

Nam dosel v poradku 15.6.

Ten dřívější termín na jaře varomed byl. Už jednou nedodali formidol, proto se objednává vše v dubnu.

A co varoa?
Začíná se prý objevovat na včelách v počtu několika ks na obsednutém rámku, to nevypadá moc dobře. Přitom bylo nechladnější jaro za 60 let. Včely se dostaly do jarního rozvoje až na začátku června, letos se nelze vymlouvat na příliš brzké rozplodování a mnoho generací VD, ještě v květnu bylo ve včelstvech 2-4 rámky plodu, tedy vše nasvědčuje tomu, že letos by měl mít VD nejhorší podmínky k množení. Takže jak?

Ehra (37.48.63.104) --- 12. 7. 2021

DEJTE VĚDĚT.

KŠ a KM narušuje sice cyklus množení VD, ale mám dojem, že podporuje velmi zvápenatění. Což je tedy nanic.

Dohledal jsem,ze je možná prodej zde dvora v rámci myslivosti. Koupíš danka, srnu , kanec, v rámci pravidel ze dvora. Znamená to, že si koupím koloovnici a stžílím vše co se hne jakožto přebytek. tj z dvora zvěřina

Ze dvora je super

Pleteš dohromady úplně nesouvisející věci, prodej ze dvora a prodej zvěřiny mysliveckými sdruženími.
A taky si pleteš fóra, tady jsou včelaři.

https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486

https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486&prev=search&pto=aue

překlad google:
Zde uvedená data jsou ve vynikající shodě s nedostatečným výzkumem tohoto tématu, který naznačuje, že aktinobakterie mohou přispívat k významné části mikroflóry varroa. Nelze však dostatečně zdůraznit, že tato práce není žádným způsobem zaměřena na analýzu mikrobiální komunity V. destructor . Spíše testuje hypotézu, kterou může varroa spojovat s bakteriemi schopnými vychytávat kyselinu šťavelovou. V souladu s touto hypotézou naše data ukazují, že ve skutečnosti, alespoň s V. destruktorem, který jsme sklízeli, existují oxalotrofní bakterie schopné použít kyselinu šťavelovou jako jediný zdroj uhlíku. Existuje tedy možnost, že roztoči varroa mohou vyvinout rezistenci na kyselinu šťavelovou získáním mikroflóry schopné ji degradovat.

Ale varoa se mimo léčení s kyselinou šťavelovou a mravenčí prakticky nesetkává. Proto i kdyby roztoč tyto bakterie obsahoval a byl jimi osídlen, mimo léčení by ty bakterie neměly využití a proto by v konkurenci jiných se buďto nemnožily nebo by rovnou jako nějaká genetická linie v konkurenci s jinými bakteriemi mohly snadno i zaniknout.

Navíc v rámci organismu Varoa by roztoči nijak zvlášť nepomohlo, i kdyby jeho mikroflóra byla těmi bakteriemi osídlena. Je totiž mnohem pravděpodobnější, že kyselina působí na jiné orgány roztoče než ty, které jsou tou mikroflórou osídleny. A v takovém případě by bakterie likvidující tyto kyseliny zmírňovaly jen nějaké dlouhodobé sekundátní následky působení kyseliny na roztoče.
Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211)


Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

.....

Je to zajímavé, protože šťavelany, které vznikají spolu s vápníkovými ionty tvoří např. odstíny květů, jsou součástí pylů, moc bych zato nedal, že i kooproducenti medovice mají nějaké vylučování šťavelanů. Jde o vylučovací soustavy živé přírody vyskytující se v její ekologii, která dělnice ochutná a podle atraktivity, kterou tvoří zpravidla cukernatost, tak pokud je to pátračka, tak přesměruje včelstvo na takový zdroje.

Lze tedy v elementárním pojetí říci, že vápník, vedle jiných prvků, je běžnou součástí včelí stravy.


Pokud ano, lze rezistenci očekávat ve stejném horizontu, jako u amitrazu, fluvalinatu, atp.

Připomenu že to pravidlo, jak se domnívám, je takové že jak rychle rezistence roztoče se objeví, stejně rychlá možnost je, že se i ztratí.

Zajimave informace odkrývají na kanálu youtube - Inside The Hive TV

Jde o zdokumentované pojídání zbytků po roztočích pojídačkou. Zřejmě krmičkou, která pro výrobu kašičky potřebuje více proteinů.

https://www.youtube.com/watch?v=QLk4fzD_Q9w

Jde o to, že včelstvo které je šlechtěno na čistící pud, může zkolabovat logicky rychleji, než včelstvo nešlechtěné. Samozřejmě je to případ od případu, šlechtitel který má jiné podmínky na svém stanovišti má odlišné zdroje bílkovin než druhý včelař. Jak po kvalitativní tak po kvantitativní stránce.

Zásadní co si lze ale odvodit z informace o pojídání roztočů včelou je, že je včela pojídá z důvodu hladu po proteinu s následnou přípravou krmiva pro larvy.

Jenže zároveň stím pokud jsou omezené jiné proteinové zdroje, je takové chování příčinou zvýšení infekčního tlaku na chovaný plod.

Pokud je přísun bílkovin slabý, virulence ze zbytků po VD i z pár buněk silná, je velká pravděpodobnost že infekční tlak díky slabému dalšímu naředění proteinové skladby krmné kašičky je vysoký.

Je známo že ředěním a snižováním koncentrace patogena infekční tlak klesá.

A takto krmený plod po vyběhnutí prakticky nese známky deformace křídel.

Na časové ose jde tedy přibližně o čas těsně po letním slunovratu tj okolo 21.6. startem hladu po proteinu, který nyní 24.7. již viditelně nese následky a propuká někde na některých stanovištích do známek deformovaných křídel včel (dělnic, trubců).


Takže je logické si myslet, že šlechtění na čistící pud je vlastně jinak šlechtění v obžerství proteinů, jenže včela nerozlišuje jestli prospěšného proteinu nebo infikované nějakou známou včelí nemocí.

Ve videu je tento aspekt zdůrazněn jako překvapení a objev.


Asi nejdůležitější informací tedy je, že přímý boj proti virózám nebo bakteriózám které je schopen přenášet kleštík, je neustálý přísun prospěšných proteinů do úlů, obzvláště od období letního slunovratu. Dělnice pokud ji kleštík chutná, neumí rozlišit prospěšný nebo neprospěšný (infikovaný) zdroj bílkovin.

Jedním z důvodu destrukcí je tedy prokazatelně konzumace špatné bílkoviny přímo krmičkou nebo přípravářkou krmě kterou předá dál krmičce. A ta probíhá díky čistícímu pudu, na který probíhají záměrné selekce včel. Proto si logicky myslím, že šlechtění na čistící pud není samospasitelný.

No přísun proteinů do úlů je dnes ve většině prostředí výrazně horší než před takovými 30 nebo dokonce 50 lety.
Ale je to zásadně kombinováno s převčelením. Kde na kilometr čtvereční připadají 2 - 4 včelstva neboli například včelař má nějaká včelstva v malém počtu na zahradě a do 500 metrů, kilometru žádná jiná včelstva nejsou ani do 2 - 3 kilometrů nejsou velká stanoviště třeba s 15 - 25 včelstvy, je tam dost pylu i v dnešní průměrné krajině nebo na střeše paneláku ve městě. A včelstva tak obvykle prosperují.
Kde je v každé druhé třetí zahradě nějaké stanoviště nějakého včelaře, třeba i s málo včelstvy, je dnes nedostatek pylu a včelstva trpí proteinovou podvýživou a proto třeba vyjídají v úlech ty roztoče. Zatímco před 30 nebo dokonce před 50 lety bylo i při stejném počtu včelstev pylové pastvy dostatek.

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci. Takže mohou existovat včelstva, která mají dobrý čisticí pud a roztoče vynesou ven tak, jak jsou a včelstva, která ochotně před vynesením vyberou z roztoče jeho bílkovinnou část.
a.
Tady může být i mechanismus náhlých kolapsů včelstev. Dokud je včelstvo v pořádku, létavky budou nejspíš stíhat přinášet dostatečné množství pylů a dostatečně diverzifikovaných, z různých rostlin. Krmičky tak nemají důvod shánět proteiny jinde než z pylu.
Jakmile z nějakého důvodu, třeba slabší virové nákazy plus současně třeba menší nedostatek nabídky pylu atd nastane v úle vzhledem k množství plodu nedostatek proteinů, začnou krmičky využívat proteiny z mrtvých roztočů. Tím dostanou do včelstva virovou nálož, ta zvýšením infekčnosti nebo přidáním dalšího druhu viru k tomu prvnímu začne ještě víc paralyzovat zásobování úlu pylem létavkami. Vznikne ještě větší nedostatek proteinů, krmičky o to víc začnou vysávat mrtvé roztoče, o to víc se do včelstva dostane virová nálož ... Plod se líhne porušený, protože jednak je napaden viry, jednak má nedostatek proteinů, vnitřní prostředí včelstva se začíná rozvracet, nepřibývají nové zdravé včely....a včelstvo spěje ke kolapsu....

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci.

.........

Nejde jen o zbytky roztočů, nyní si lze po zhlédnutí takového pojídání představit proč je tak infekční zvápenatění, nosema, mor, hniloba, viry ... protože včela pokud uzná, že je takový zdroj nemoci dobrý k výrobě kašičky, tak ho prostě použije.

Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. On i přebytek pylu a zároveň jeho velký přísun do úlu nemusí znamenat to, že dělnice ty patogeny z kanibalismu nepojí a nepoužijí. Proto si myslím, že jde u propuknutí nákazy hlavně o poměr infekční stravy vůči neinfekční a to smíchávání a ředění při virulenci nebo sporulaci. A z tohoto vychází odpověď naco provádět výběr a šlechtit záměrně nebo nevědomky včelu. Nevědomky proto, že šlechtitelé často hodnotí až znaky, přímou věc která způsobuje dané vlastnosti zůstávájí ukryté a jsou tajemstvím či záhadou přímo i šlechtitelovi.

"Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. "
Já si myslím, že to není otázka nějakého přesvědčování, ale otázka nastavení instinktu daného geny.
Neboli se musí šlechtit něco jako "nehospodárná" včelstva. Včelstva, která všechno, co spadne na zem nebo obecně se objeví na nestandartním místě, se nepokusí využít jako zdroj, ale všechno to nekompromisně odstraní z úlu. Anebo to tam aspoň nechají, to už je víceméně jedno, ale nikdy se to nepokusí využít.

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

No pozor myslim ze kolega ma pravdu. Zde na myslivcich si uvedomim ze prodej ze dvora je trochu neco jineho nez co nam doted vsici tvdrijou. Asi myslivci nebudou v sede ekonomice jako vcelari .

A rozepisovani na dalsich x lidi. No ntevim. Kdo ma rozepsano asi uz zacina spatne spat. Vse je totiz jinak.

To jsou zase starosti,nemate nic dulezitejsiho na praci nez prodej ze dvora?

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.

Ale ten titulek je blbě.
Zvěřinu prodává myslivecké sdružení jako samostaný ekonomický subjekt a jako produkt své činnosti. A to by měl být prodej ne ze dvora, ale podle snad Zákona o myslivosti nebo tak nějak. I když ta charakteristika je velmi podobná.
Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.

Radime mi názor tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Radime můj názor na tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora.

Pokud mel 150 vcelstev,dobre mu tak.Naprostta vetsina nema ani 30,natoztak 60.Staci se zacist do statistik poctu vcelstev a vcelaru.Ono mimochodem,az se financ jednou zacte do daneni 1.D,bude taky veselo.Nic to nemeni na faktu,ze 99,9 % ceskych vcelaru nic rozepisovat nemusi,bo neni co.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 7. 2021

Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.


Honitbu jsem na deset let podepisoval, povolenka je na jméno, ne na sdružení. Je to dle zákona zemědělec.

(37.44.211.10) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223)

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.


.....
37.44.211.10 Pokud chce někdo provozovat chov včelstev ve větším měřítku, není jiné cesty. Podmínku chovat včelstva bych dal ne nad 150, ale už cca od poloviny, tj. kdo má okolo 70-80 včelstev, měl by být brán jako podnikatel v zemědělství s povinností mít licenci, protože včelařství je zemědělství a včela je dle zákona hospodářské zvíře a při problému s 70 včelstvy musí být zodpovědnost, ne že se někdo vymluví natzo že je jen zájmový chovatel s pár včelstvy.

Jedině žeby se nějaké lobistické skupině povedlo včelu medonosnou ze seznamu hospodářských zvířat vyjmout, ale obávám se že pokud by včela byla vedle papoušků a chameleonů, byro obstrukce by byly na pravomoci nejen SVS, ale i obcí dle zákona a to by situaci s chovem včel jen zkomplikovalo kdyby se mohly (ne)povolovat chovy na svých území.

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

Rozdělal jsem časopis, přečetl si o tornadu, že sem kamoši postižených kolegů ze Slovenska budou přemísťovat v rámci pomoci včely.

Vtomto bodě jsem se zhrozil. Kvůli MVP. Dost dlouho trvalo než se SVS podařilo potlačit nákazu. Takže se mohu jen dovtípit, že lze nové ohniska zase očekávat.

A v souvislosti s tímto mne pobavila informace otom, že inzerce Včelařství nebude otiskovat inzerci použitých úlů.

Na jedné straně se zakáže členům otisk inzerce a na druhé straně taková pomoc po pohromě.

(37.44.211.10) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

.........
A proč si tu činnost nezlegalizoval? Je to jeho problém že nezašel na živnostenský úřad. Kolik dostal flastra?

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

Podpora de minimis je podpora de minimis a je zcela striktne vysvetlena.Pokud si nekdo neumi predstavit vcelareni bez dotaci,pak ji musi respektovat.Ale to zase plati pro kazdeho zemedelce.Jsem celkem rad,ze ta mladsi generace vcelaru nepovazuje dotace za neco zasadniho a nutneho pro vcelareni.

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

...........

To by bylo jekotu o diskriminaci, kdyby se dávaly dotace jen včelařům s oprávněním zemědělce. Že? Potom by černých nelegálních duší hodně zesvětlalo. Čeká se na odložené eet, další daňové povinnosti, více práce s čímdál levnějším medem, chamtivostí malých včelařů kteří by ječely že jim chudákům dotace jánošík zebral a bohatým velkovčelařům dal.

Osobně mne situace tak jak je nevadí, ale hypoteticky v nepříznivých letech bych nějakou úlevu na poplatcích jako zemědělec uvítal. Dotací jako kvůli nepříni počasí bych také neopovrhnul, existuje nějaká statistika, díky eet by to bylo hodně prokazatelné a když je nepřízeň, lze to z registrací peněz často vyčíst a prokázat. Takovou dotaci bych neopovrhnul. Protože když by strojníkům nedali rok výplatu, také by si stoupnul do fronty aby měl zaco refinancovat své bytí.

Jak je nam lhano? To by mne zajimalo? Dotacni politika ma jasne dana pravidla,podpora de minimis jasne dana pravidla,kdo je zemedelsky podnikatel jasne stanoveno,kdy vcelar dani podnikatelsky,kdy podle vedlejsich prijmu,kdy nemusi podavat danove priznani je taky naprosto zrejme.tak jaka lez? Jedine co je nutne,ze se v tehle legislative musi clovek orientovat a ne cekat,ze mu to bude nekdo hlidat,upozornovat ho,vodit za ruku.

Diskriminaci Gupo??? Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni.Zadna skutecna podpora vcelarstvi to neni.Snad az nekde od 500 vcelstev,za to uz se da na vcelnici cosi hodnotneho poridit.Kdo ma 3 vcelstva,poridi si z 1.D tak leda kulovy.Ja osobne bych byl pro,aby ji kazdy zadatel dokladoval utracenim cele castky na vcelarske veci.Od cukru po zarizeni a vybaveni.Jinak konci uplne mimo vcelareni,kteremu je urcena.Ale ani pak bych nemel duvod o ni zadat.Proste ziju bez dotaci,za svoje.

"Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora."
a.
Ulovená zvěř patří ze zákona (Zákon o myslivosti) pronajímateli honitby a to jsou obvykle myslivecká sdružení. Pokud nějaký myslivec prodával zvěřinu z honu, tak to rozhodně nebylo "ze dvora".
Bylo to buď "přenechání - přeprodej" zvěřiny, kterou ten myslivec získal z mysliveckého sdružení coby jeho člen. Anebo to šlo mimo myslivecké sdružení a potom to byla upytlačená zvěřina.
A už o tom psát nebudu. Já jsem s tím tématem nezačal, jen jsem odpovídal na podle mne nepravdy, které se tady vyskytly v souvislosti s tím, že prodej medu včelaře ze dvora se dával do souvislosti s jakýmsi prodejem zvěřiny od myslivce "ze dvora". Což rozhodně žádnou souvislost mezi sebou nemá.

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.

Jinak u jiných čiností je podle úřadů výdělečná taková činnost, která je opakovaně v tak velkém rozsahu, že nemůže být spotřebována tím člověkem a jeho blízkou rodinou plus spotřebována ještě třeba rozdáním toho produktu širšímu příbuzenstvu. A ten člověk se musí výsledku té činnosti zbavovat pravidelným prodejem.
Kdyby toto mělo být aplikováno taky na včelaření, tak musí být žemědělským podnikatelem každý včelař, který obhospodařuje více než 5 - 10 včelstev.

"Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni."
a.
Dotace D1 je podle mne koncipována původně jako podpora členství v ČSV. Ti papaláši, co to kdysi prosadili, si dobře spočítali, že většina včelařů to na včelařské věci nepoužije. Ale dobře si uvědomili, že většina malých a pasivních včelařů zůstává v základních organizacích hlavně proto, že je to nic nestojí, nevydávají na to žádné příspěvky. A ještě se za to "nic" udržuje svazový časopis, v takové formě, která by byla v konkurenci jiných časopisů na noviných stáncích neprodejná a redakce by musel zkrachovat.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.


Ale de minimis je prohlášení. Prohlášení že v účetním období během třech let nepřesáhla státní podpora pro mne určitou částku. V zemědělství jde tuším o 20 000€. A vtomto bodě kolik je strop mi de minimis mi může být ukradený, protože Evropské dotace nepobírám, krom nějakého léčiva které rozúčtovává OO, a D1 promne za tři roky nikdy nepřesáhne půl mega za tři roky. Jedině žeby se ledy hnuly a vznikla by jiná rozumnější národní pomoc formou dotace.

Evropské dotace jsou pro včelařství jiné, jsou pro laboratoře, výrobce léčiv, prodejce medometů, pro všechny okolo jen ne pro včelaře. Protože v momentě jejich vzniku tyto věci okolo včelařství razantně zdražily z důvodu dotování takových služeb nebo věcí.

Rezim de minimis nejsou pochopitelne jen dotace na vcely,ale vsecny zemedelske dotace.Vcely muze mit vcelar sam na sebe nebo je muze mit taky na zemedelskou firmu jako jednu z cinnosti,tim je pravnicka osoba,muze byt zemedelec a vcely nemusi byt firemni,ale na jeho jmeno,coby fyzickou osobu.Rekl bych,ze o tom proc dostal flastr je mizivo informaci a jeste z druhe ruky.Pokud to byl cerpac kazde dotace,ktera se naskytla,na kde co (neco jako nejmenovany nemajitel),pak jaksi nema financ problem ty dotace spocitat,osolit prekroceni podpor de minimis a dodanit k tomu pocet vcelstev rozepsanych na stejnou adresu,ale jina jmena,obzvlast slo li vse na 1 cislo uctu.Proto od dotaci co nejdal,jedine co cloveka nauci je,ze se nemusi snazit pracovat a setrit,protoze muze brat dotace.Vcelar slysi dotace a prestane premyslet,zatmeni mozku a honem zadat,kdyby to koruna byla.
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.Vcelar si neco uklada do rezervary na horsi casy,na jednou nakup medometu,jindy novych ulu atd?Kolik jich to tak dela? 1 z 10,ze sta,z tisice? Vetsinou to co ze vcel utrzi,tak da ne do provozu,ale do rodineho rozpoctu.Vcelnice 0,prozere to rodina.Chybejici se snazi nahradit zadanim o vsemozne dotace na to,co by mit mohl,kdyby penize ze vcel nechal vcelam.
Je to i vliv zpohodlneni lidi dnesni doby,na co setrit na auto,kdyz ho muzu mit na leasing,proc setrit na vybaveni domacnosti,kdyz existuji spotrebitelske uvery,proc se snazit a uskromnovat se,kdyz se da zit na dluh?

JosPr:
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.


To je pěkný, ale jsou profese kde to možné není. Mít rezervu je logické, ale představ si že dojde opravdová krize a peníze co máš někde ve fondu jsou fuč, potká tě zdravotní problém který trvale bolí, stroje ti někdo ukradne, pojišťovna ti odmítne proplatit pojistku na všechny výše vyjmenované případy, musíš místo práce se starat několik tnů v týdnu o nemohoucího člena rodiny, nebo máš štěstí a máš takové členy dva které potřebují trvalý dohled.

Taková včelařské rizika, představ si že jsou tři roky neúrody a navíc tě potkává v pravidelných intervalech úhyn až 90%, navíc aktuálně ta neúroda je okořeněna inflací, takže zdražuješ med který ani nemáš a když, je ho velmi málo. Ale musíš neustále kupovat naftu na dopravu okolo stanovišť, financovat auto, cukr, dřevo a už hodně dlouho nepočítáš svou práci.

A hlavně, strojník je lukrativní obor, nemůže ho dělat kdekdo, včelařství také, ale vysvětli to lidem. Strojníka blbce když si nedá říci zavřou a je odněj klid, včelaře blbce nikdo nezavře a ještě může přednášet nebo nějak jinak šířit svou blbost a přitom se tvářit jak odborník, který neumí ani vyprodukovat v dnešní době tolik medu, aby ho nemusel nikde jinde shánět. Víš kolik mi v posledních letech přibylo včelařů co chcou koupit můj med aby ho vůbec měli?

Kazda zemedelska cinnost je svym zpusobem risk,at uz vezmes vcelareni,nebo pestovani brambor.Vzdy muze prijit neuroda,sucho (u nas letos 2 mesice bez deste),zima,vedro,ba naopak mokro a prival (tento tyden 2x potopa)..To jsou jaksi veci,se kteryma musi clovek pocitat.Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.Dnes jsem tomu rad.Zvolil jsemjistotu,byt jsi od pondeli do soboty 12-13 hodin z baraku a pak litas jak urvany vagon,protoze prace doma se sama neudela.
Dnes jsem rad,ze mam vcely jako konicka,a muzu se u nich bavit a predevsim odpocivat.Dnes vytacim 2 medniky tmaveho medu na vcelstvo a tetelim se po 2 mizernych sezonach blahem a jsem rad,ze jsem jarni med nevytacel a nechal ho vcelam.Ti co vytocili jaro,maji prd.

JosPr Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.

To je škoda, proto nikdy nepochopíš význam dotací do zemědělství. Nic si z toho nedělej, protože to nechápou ani na MZe, ČSV, SZIF, ...

Dva nástavky medu ze včelstva po dvou letech neúrody. Nad tím se zamysli. Jsou lidi co ztoho žijou, mizernou jistotu např. nafta do vozidla, jim dává malá mizerná dotace s kterou se dělí s ostatníma. Já jen že stačí myslet s trochou úcty k jinému řemeslu. Ty se dělit s ostatníma strojníkama nemusíš. Dojde akce prodotovaná skrz na krz a ty jen čekáš po šichtě jednou za měsíc na proplacené peníze. Říkám tomu solvinová práce. Také oni už nějaký pátek přemýšlím, ale včelařství umím a věřím v lepší rozumnější časy.

Prý bude zase málo medu, říkají včelaři v okolí. Včelař by asi měl umět včelám najít nebo zajistit snůšku, ne? Pastýř taky nenechá ovce pochcípat na vypaseném a přežene je na novou pastvinu

Rozepisovat včely a brát na to dotace na 1 účet, pěkná blbost.a Já na dotace letos kašlu, to méně než 1 kg medu na včelstvo mě nevytrhne.

A jak může včelař zajistit včelám snůšku, to mi vysvětlete. Jakože si namísto zeleniny vysadí pár metrů květeny? Pchee

A jestli bych měl za poslední 3 roky určit příčinu neúrody medu, tak jednoznačně počasí - zima, deště, vichry - 3x po sobě hnusné jaro. Letos není skoro nic ani z lípy i když počasí bylo dobré, takže ve včelstvech je celou sezonu málo zásob, je třeba dokoupit cukr nad plán a krmit.

Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

No a teď už je to jasné odkud medokomerc bere v tyto neúrodné roky ve výkupu ,,český med". Pár kamarádům ,,prodá" ukrajinský med a poté ho zpětně vykoupí jako český. Jednoduché.

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)



Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

Dávno se mělo charakterizovat kdo je včelař a kdo obchodník. EET jsem dával šanci žeby se registracemi mohlo hodně prokázat, ale padlo to celé na hubu koronovou.


Ano, otom je české včelařství, jde v podstatě o obchod. To není o včelařovi. Včelařinu dávno Špačci pověsili na hřebík. Obchod to je se směskami různě smíchaných medů a jiných aditiv které zlevní celou šarži pod 40Kč/kg. A hloupý a najivní včelař si myslí že dostane med z Ukrajiny.

Zajímavé že dlouho nebyly na pranýři. Pokud mohu spekulovat. Vypadá to že má kontrolory a jejich činnost také pod palcem. A to dlouhodobě. Akce kontrola medu je asi dvakrát ročně. Dělají ho pražáci. Furt stejní lidé. Pokud mohu znovu spekulovat, ti samí co sem zajišťují kontrolu dovozového medu. Osobně si myslím, že to zavání nekaloými praktikami celý pranýř a jejich státní kontroly kde se koná "dobro" pro zákazníka.

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Za prvé, přestaly se používat na JM už dávno, statková hnojiva, půda se těží tak mnohem intenzivněji a voda se tak stává dlouhodobý problém, který se znovu řeší hloubkovým obdělávání kdy se místy naráží na matečnou vrstvu, a tak např. za Mikulovem vznikají z úrodných půd sahary. Ono není jedno jestli se vezme na půdu podrývák nebo pluh.


Za další pokud by ty přesuny měly fungovat, muselo by existovat něco jako podrobný plán výsevů a osevů včetně podrobné dokumentace o nektarodárnosti daného osiva. Prostě systém v rámci LPIS, který vyplní polař, včelař se přizpůsobí a na základě tohoto vznikne něco co dávno zaniklo na JM a to kočovný plán včelařů. Hodně lokalit slunečnic opět nedalo nic. Proto informace o osivu jsou zásadní. A je jedno jestli hodnotím nektarodárnost v Rakousku na bio ploše nebo unás konvenčně. Prostě je to častý jev že pole kvete včela naněj lítá ale nic z toho.

Stejné je to i s fenyklem, prostě pole a nebo osivo nedává nic a včela takové entomofílie nakonec ignoruje.

Za další, ... z toho co včelař opyluje lze odvodit jeho přínos. Pokud se vyskytují po polích samosprašné varianty které nepotřebují opylovače, měl by stát zvážit a opravdu časem přesunout chov včel vedle papoušků a exotického plazu a přesunout tak včelařinu mezi exoty. Jinak si myslím že se historicky děje obrovský ekologický podvod co se týká osiv.

Takže nejprve se musí vědět co a čím a kde osévat a potom se můžeme bavit o kočování profíků. Profík se ti na kočování vysere když je v osivech takový bordel.

Znám jediného kočujícího kolegu a ten jezdí z Bojanovska na Ždánice protože ho to tata naučil a má k dispozici traktoristu s traktorem a používá domovinu jen jako zimoviště, protože je tam sucho které ztvrdili navíc vrty plynařů. Já sám jsem od tama také utekl a to bylo místo na olejniny jako saflor, na jetele, řepky slunečnice. Nyní kvůli suchu nic. Takže když neoseje jeden co tomu rozumí, proč by měl osévat včelař? Protože je nato dostatečně hloupý? Raději si škrtne stanoviště a včely přemístí nebo zlikviduje. Otom je byznys a kapitál, lépe je zničit než prodat pod cenou.

Ještě k tomu stanovišti okolo Bojanovic. Pamatuji tam i okurkové plantáže a cibulu na semeno, prostě polní produkce které se dnes jen dováží. Toto je odpověď na včelařské zvolání, pokud se má dovézt levněji, tak se to doveze a včelařovi se dá do 180Kč na D1 aby byl zticha. Takže není pravda že se opylení nemůže dovézt, ono stačí totiž zlikvidovat pěstování takové opylenínutné produkce. A dnes-letos, převažuje na JM jen osev obilnin s nulovou prohnojeností která zadržuje vodu. Takže JM bude zanedlouho celá jako píšečná sahara. Někde na některých parcelách dříve někde později. Jak u moře.

Tak o tom to je. Přesunu včely jinam. A míst, kde se dá získat med je pořád dost, jen se musí umět a vědět a takové umění a vědění se získává praxí. Konkurence je menší, spousta poloprofíků to zabalila nebo zredukovala stavy na vyloženě hobby chov, všude kam se podívám je prázdná paleta nebo opuštěný kočovák. Člověk s 200 včelstva dnes např. v těch Bojanovicích prodává včelařské potřeby, protože rychle zjistil, že obchod vynáší víc a je to menší dřina. Včely nejsou o rychlém byznys plánu, ale spíš je to srdcovka, životní styl s jistou mírou svobody a odkázanosti na sebe a není co závidět z pohledu ostatních řemesel. Nakonec zbydou asi jen ty bolavá záda. Na druhou stranu je poslední roky mnohem víc zákazníků, kteří kteří umí ocenit.

K včelaření jsou mnohem horší podmíny než dřív, protože z více důvodů se výrazně snížila hlavně ta diverzifikovaná podpůrná snůška ze všech možných květů. Která na dobrých nepřevčelených stanovištích byla ten základ, na kterém včelstvo v podstatě žilo od dubna po až srpen a která, i když třeba kvůli počasi zklamaly hlavní snůškové rostliny, dala i tak pár kilo medu. Která, vedle toho, že mimo dlouhodobě úplně špatné mokré počasí zajistila včelám zásoby k normálnímu žití, zajistila taky příměsí medu z různých květů do medu z hlavní snůšky chutově kvalitní med a nakonec tyto květy zajistiliy spolehivou diverzitu sbíraného pylu, tudíž i kvalitní výživu.
a.
Zhoršují se taky včelařské snůšky, protože téměř všechny volně rostoucí snůškové rostliny nejsou kompatibilní s dnešním hospdodařením v lesích a na volných plochách, jsou to buď plevelné rostliny a dřeviny, jako maliník nebo lípa, nebo invazivní, jako akát nebo třeba zlatobýl.
Ze snůškových rostlin má vzhledem k nyní prosazovanému vysazování smíšených lesů na místech smrkových zničených kůrovce velkou šanci Javor Klen (kvalitnější tvrdší dřevo, mimo jiné vhodné i pro všelijaké dřevomodelování) pro pozdní květnovou snůšku a potom Třešeň Ptačí ( rychle rostoucí tvrdší výhřevnější dřevo) a odrůdy planých hrušní (velmi kvalitní tvrdé dřevo) pro rabnou květnovou snůšku, jako náhradu dřívějších ovocných snůšek v intravilánech.(jabloně nejsou příliš vhodné, protože mají pro zvěř atraktivní kůru a v zimě na sněhu tak velmi trpí okusem.).
a.
Vysazování těchto dřevin by podle mne měli včelaři začít politicky prosazovat. Ať už na linii státní správy, to znamená u velkých politických stran achopných se dostat vo vlády nebo na linii zeleného aktivismu a propagandy.

Jinak si myslím, že u nás se dá včelařit skoro všude, ale musí se respektovat kapacita krajiny a tudíž včelaření musí být jen do určité hranice zavčelení krajiny.
Neboli když mám na konci dubna na stanovisti kvalitní, na produkci připravená včelstva, tak až do konce července, začátku srpna se mimo protirojová opatření o ty včelstva nemusím starat A přirozeně o vybírání medu. , pokud je snůška. Žádné strachování, třeba už ke konci května, jestli se včelám netenčí zásoby a že bude třeba, než přijde snůška, je všelijak složitě, aby se cukr nedostal do medu, podněcovat cukrem. Nebo pokud končí snůška, se těžce rozhodovat, jestli jim ten med vytočit a potom dávat cukr nebo nechat a potom sledovat, jak do další snůšky nebo do podzimního krmení ten med ubývá. To v žádném případě.
Správné včelaření a v případě komerčního včelaření taky jediné reálně možné je podle mne to, že v dubnu tam připravená včelstva mám nebo na to místo dostanu a až do července až srpna, do krmení na zimu, nedělám v podstatě nic jiného než že z těch včelstev vybírám po snůškách med. A mimo snůšky maximálnějen informativně prohlížím a sleduji, žádné zásahy nedělám. Mimo včelstva určená k rozmnožování.
Problém je podle mne ten, že na místech, kde před 30 - 40 lety se takhle mohlo včelařit při zavčelení 20, možná i 40 včelstev na km2, se zhoršila snůška z těch podpůrnýczh nesnůškových rostlin tak, že dnes takhle mohou včelařit při zavčelení třeba jen 4 včelstev na km2. Včelařům na tom místě to třeba kolikrát nedochází nebo dokonce naopak, ve snaze "vytlouct" z toho stanoviště co nejvíc medu, stlučou nebo koupí další "bedničky" a postaví na stanovišti ještě další nástavkové úly se včelami. Pak dochází v podstatě k tomu, že včelaři na tom km2 spoutěží mezi sebou ne o to, kdo bude mít víc medu, ale o to, kdo bude včelstva v sezóně lépe podněcovat a ošetřovat a kdo lépe zvládne krmení na zimu a na jaře bude mít včelstva životaschopnější než druhý. Kdo ty včelstva podrží a komu ty včelstva začnou spíš víc hynout. nebo podléhat loupežím okolních. Až uhynou úplně. Případně jestli to nakonec neskončí tím, že odněkud zvenku přijde nějaká virová nálož na nějakém roztoči Varoa a na tom km2 nastanou hromadné úhyny včelstev.

Bohate staci,kdyz vsude kolem stanoviste v lesich okolo zmizel smrk,coz byla temer jista medovicova snuska,at uz z puklic nebo ze msic.U mne tady odchazeji ve velkem i borovice,zbyva jedle,modrin,par pasu nemedujicich lip.Javory se u nas moc nenosi.Letos na mnoha hektarovych pasekach roste lesni buren,buriny,vrbky,starceky,ale predevsim ostruziny,coz je nejvyznamejsi snuska poslednich let.Malina je vetsinou o nicem,protoze kveten,cerven u nas uz 3 roky neprsi,vyberem si to pravidelne az zacatkem zni,kdy nas parkrat splachne privalovy lijak.
Kurovec je pomalu dotezeny,drevo odvezene do Rakouska,neni mozne pomalu sehnat kubik desek.To co se ted zasadi,pokud neuschne,bude vceli pastva nekdy za 15-20 let.
Jarni snusku radsi obetuju pro rozdeleni vcelstev a vznik novych,pro mne je nejlevnejsi krmeni jarni med.Jednak ho az na vyjimky nemusim vytacet a muzu se bavit tvorbou novych vcelstev na dobu,ktera je pro mne dulezita pro zisk tmaveho lesniho medu,at uz je kvetovy nebo medovicovy.Nehodlam zkoumat,jestli je v nem 51% kvetu nebo medovice,jak zada uredni siml.Odjakziva to byl med lesni smiseny,nez do toho zasahl byrokrat.
Po nekolikate za sebou ten kdo byl hladny a tocil jarni med,tak ted ma medniky prazdne a tmavy s cementem narvany v plodistich ve vencich.Presne tam,kam nepatri.
Samozrejme je to kazdeho volba,mozna budem za par let radi,kdyz si vcely donesou pro sebe,ne tak pro vcelare.Pak bude vcelareni opravdu kus zivotniho stylu a pro srdcare,ne pro tezare medu.

Urodilo se někde průměrně lipového medu? Zjišťuju, že všichni v okolí mají tak akorát pár sklenic pro sebe, a už zčásti i včelstva zakrmena, žádná sláva letos.

Ja lipovy nemel nikdy,ale s tmavym budu na vysost spokojeny.Jen kdyby ted kazdy vecer nelilo,a mohl jsem dovytacet.

Lípový letos nic.

Z pohledu na lípy, ne podle včel, i u nás lípy vypadaly divně.
Velkolisté na začátku obvykle velmi intenzívně voní, letos voněly málo a z malolistých sice šla na asfalt nějaká medovice, ale po většinu doby květu jednak nebylo ideální počasí, jednak na lípy z nějakého důvodu včely skoro nelétaly. A nebylo to tím, že by v mém okol nějak hromadně včelstva vymřely.

Trochu tmavšího některé měly, ale lípy v tom je opravdu minimum, asi z jetele z trávníků.

Letos tím pádem opět víc zakrmeno cukru než vytočeno. Ještě před pár lety zimování na řepce s dokrmením 0-6kg cukru. Teď cukr v plných dávkách, některé včelstva si letos prožraly i řepkové zásoby, druhý med nepřinesly a omezily plodování, prostě hlad uprostřed sezony.

Kdysi za socíku, když jsem jezdil na konci léta na jetel na semeno tak z toho, pokud byl, byl zajímavý med.
Hodně řídký, tekutý, dost tmavý, neobvyklá zajímavá chuť, zkrystalizovala hrubšími krystaly tak spodní třetina sklenice, zbytek zůstal tekutý.
Jinak ale med z jetele byl jen tehdy, pokud na tom poli bylo hodně sucho. To jsou potom trubky květů jetele kratší a včela tam na sladinu dosáhne. Jak není sucho, trubky jsou delší a jetel tak prakticky nemeduje.
Podobně tmavý med potom byl, když jsem na konec léta, do poloviny srpna, nechával včely u místního lužního lesa. Tam byl mix, lípy, vrby, topoly, nějaké duby a kdovíco a potom pod stromy jeden druh ostružiníku. Taky ten jetel býval na podobných místech, kolem pole vesměs lesíky z listnáčů kolem potůčků a na dolet asi už začátek lužních lesů kolem Odry, Sedlničky a Lubiny.

Jetel inkarnát tu jednou vyseli několik hektarů na dobrou půdu, ideální počasí, pravidelně zalito, teplota kolem 25°C, včely na něm byly hodně, ale nektar žádný. Včelař co měl řadu úlů u toho pole - prý taky vůbec nic.

A jak to bylo tenkrát v těch lužních lesích, dalo se tam vydržet?

V takovém mokru od jara až do konce léta jaké panuje poslední roky, tam se nedá ani vkročit. Všude přemokřeno, laguny, brutální líhně komárů, tisíce útočných ovádů, muchniček.

Ty ostružiny jsem tam taky viděl, ale že by kvetly nějak moc, spíš sem tam květ. Jediné co až do podzimu tam je a jinde neroste, tak netýkavka, ale to už je dávno zazimováno.

U mne inkarnat tri roky nedal nic.Kvete v dobe,kdy u nas uz vyrazne chybi vlaha.Kveten,cerven neprsi...Bez vody neni nektar.

On to byl, aspoň ten les, co jsem zimoval, takový pololužní les.
Víceméně větší rovina pod horama, kde kdysi při povodních nejspíš podstatně větších než v roce 1997 řeka z hor natahala tak na kilometr šířky a až do dvou metrů hloubky na skalním podkladu a na pár kilometrů délky štěrk z hor. A na tom štěrku na další nanesené půdě vyrostly ty lesy, zatímco téměř ve stejné výšce na tom štěrku tekla řeka. V 70 letech prohloubili a zůžili koryto, místy až na podkladový kámen a štěrk částečně vytěžili, protože Tatrovka potřebovalal podsypat základy nových hal.
Takže od té doby v lese žádné trvalé tůně či bažiny, jen při velmi velkých povodních se tam dostane voda z řeky a při deštích je tam pořád specifické bláto. A je tam specifická půda, černozem s vyšším obsahem jemného písku. Která se od těch 70 let postupně vyčerpává. A pod tím na většině plochy zřejmě propustný štěrk se spodní vodou napájenou z koryta řeky.

Zveme všechny včelaře a příznivce na naši výstavu VČELA!!!, kterou organizujeme v Ostravě ve dnech 3. - 4. září 2021.
Věříme, že tato akce naplní očekávání včelařů a jak vystavovatelé, tak lektoři na přednáškách se těší na včelařskou sešlost.
Program a vše kolem výstavy najdete na www.vcelaostrava.cz

Měli jste někdo někdy medovicový med z borovic?

Jediné statné smrky, asi 200m podél asfaltu, na semeno, vyřezal nový lessprávce když dostal funkci někdy před 8mi lety, borovice byly na JM z 75% sežrány a proschly a nic znich není vidno. Podrůstají náletem lip a akátů a dubů, ...

Takže z borovic určitě nic nebo nic moc.

Holt jehličnany jsou v dnešní době ošklivé druhy, ideologicky správně jsou dnes listnaté smíšené lesy . Maximálně smíšené lesy s cca do 30 % jehličnanů.
A podle některých zelených aktivistů nebo zeleně poblázněných neznalých juniorů je špatrně i vysazování, ideologicky správně úplně je les vyrostlý "přirozeně" neboli jen z náletů.
Jediná pravda je z toho ta, že strom vyrostlý přímo na místě ze semena by měl mít znatelně kvalitnější kořenový systém než strom, který vyrostl ze zasázeného, třeba i víceletého a ve školkách vícekrát přesazovaného stromečku.
A tudíž by měl být odolnější k nepřiznivým vlivům, větru, suchu...

Já jen, že se uvádí medovice borová jako významný zdroj snůšky a zatím ani ťuk. Známý od Vracova taky z borovice za 30 roků nic se 150 včelstvy. Tak dumám, že kde jechyba, že proč tak rozsáhlý les nemeduje.

To je snad jasne,nejsou tam podminky pro premnozeni producentu medovice,aby ta snuska byla vyznamna,coz jinde zase platit nemusi.

Mnoho let za sebou je v březnu na JM zima. Vtu dobu probíhá kladení vajíček mšíce borové. Má také hlavního nepřítele Pauesia picta.

Takže pokud jsou tak dva roky za sebou příhodně teplé a první rok se mšice borová namnoží a druhý rok přemnoží, nenamnoží se její predátor, na JM od května do srpna, pamatuji že i v polovici září jsem točil vedle borovic nepřetržitě med. Je zní více medu než z nějaké lípy nebo pole. Jenže .

Jenže jsou borovice chcíplé, na tlející chcíplině rostou akorát houby. A takové houbovité dřevo dobré ani do kotle ani do kuřáku.

Zrovna včera jsem se díval, že borovice co přežily, jsou znovu od konců zerzavé, takže vychcípnou lokálně napadené nakonec všechny.