78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



jkala --- 20. 7. 2004
Re: cukernatění medu (6622)

To nevím, ale silně přehřátý květový med neztuhne ani mně.
Jen na okraj: protože med obsahuje cukry ( jednoduché i složité ) nemůže
"cukernatět", med krystalizuje, tuhne. Myslím, že už pouhé používání správné
terminologie může v očích laické veřejnosti pozvednout jim známého včelaře
na úroveň odborníka. A u odborníků se nakupuje ( nejen med ) nejlépe:-)).
Letos se mi konečně podařilo téměř všechen květový med zpastovat a nijak ho
tepelně neupravovat. A on už stejně po mně nikdo ani jiný med nechce.
Protože kdo chce zdravě žít, konzumuje med od místního včelaře ( regionálně
specifické druhy pylu, posílení imunity atd. )
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Jiří Vávra <vavraj/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 20, 2004 9:33 PM
Subject: cukernatění medu


Může mi někdo prozradit jak to dělají distributoři, že medy v obchodech
necukernatí. Mě zcukernatí za 14 dní. Dík za radu!


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.725 / Virová báze: 480 - datum vydání: 19.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 20. 7. 2004
Re: Aerosol (6619)

Ruda Stonjek to napsal velmi dobře. Minulé září jsem byl na kursu ošetřování
včelstev aerosolem v Dole. Považoval jsem to za jakousi "stavovskou"
nezbytnost i čest se tam podívat. Kurz vedl Ing. Kamler ( ředitel ), úžasnou
přednášku měl př. Veselý i Ing. Titěra. Hodně tam uvedených věcí jsem již
znal z literatury, případně vlastní zkušenosti, ale přecejen se mi dostalo
vysvětlení mnoha do té doby netušených souvislostí - včetně principu vlivu
elektrostatických nábojů aerosolu na účinost diagnostické léčby. Dosahuje se
tím vysoká účinost při minimálních dávkách léčiva! To je právě ten světový
unikát.
Myslím, že každý včelař, který to se včelařením myslím vážně by se do Dolu
měl zajet podívat - třeba při příležitosti některého z kurzů.
Zajímavá je i výroba medoviny, vinice, příležitost nákupu kvalitních
matek....
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) <nezmart/=/quick.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 20, 2004 9:54 PM
Subject: Re: Aerosol


> to že se jedná o materiál se speciálních materiálů které umožňují tvorbu
> aerosolu to je fakt ale ten náboj a ta přitažlivost ... to už je jak
příběh
> pro AKTA-X. Je tu někdo kdo by to potvrdil a vysvětlil ??? Vážně myslíte
že
> je v tomhle problém ??? Dolu si velice vážím a velmi jejich práci chválím
> kudy chopdím, ale nemám pocit, že by ostatní nemohli přijít na jiné a
možná
> i lepší řešení.
> PS : Byl jste někdy v Dole ??? Znáte někoho osobně ???
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 20, 2004 7:42 AM
> Subject: Aerosol
>
>
> > Chci li navrhovat nějaké změny v léčení včelstev, musím pochopit přesně
> > funkci stávajícího zařízení a pak teprve bádat o dalším vylepšení. Jinak
> se
> > nemůžu divit, že nestojím pracovníkům v Dole za odpověď. Nejdůležitější
na
> > stávajícím aerosolu jsou uvnitř přístroje korálky, které dávají aerosolu
> > opačný náboj než mají tělíčka včel. Aerosol tedy nejen vyplní celý úl,
ale
> > ještě je uvnitř úlu na tělíčka včel přitahován.To je ve světě ojedinělé
> > technické řešení, které léčí včelstva s vysokou účinností a díky kterému
> > pečlivý včelař v ČR nemá s varaozou vážnější problémy, pouze práci
> navíc.Já
> > tedy budu nadále používat dobře seřízený přístroj vyrobený v Dole,
protože
> > ani ve světě nic lepšího není. Zdraví Ruda.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.725 / Virová báze: 480 - datum vydání: 19.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 20. 7. 2004
Re: Aerosol (6619)

to že se jedná o materiál se speciálních materiálů které umožňují tvorbu
aerosolu to je fakt ale ten náboj a ta přitažlivost ... to už je jak příběh
pro AKTA-X. Je tu někdo kdo by to potvrdil a vysvětlil ??? Vážně myslíte že
je v tomhle problém ??? Dolu si velice vážím a velmi jejich práci chválím
kudy chopdím, ale nemám pocit, že by ostatní nemohli přijít na jiné a možná
i lepší řešení.
PS : Byl jste někdy v Dole ??? Znáte někoho osobně ???


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 20, 2004 7:42 AM
Subject: Aerosol


> Chci li navrhovat nějaké změny v léčení včelstev, musím pochopit přesně
> funkci stávajícího zařízení a pak teprve bádat o dalším vylepšení. Jinak
se
> nemůžu divit, že nestojím pracovníkům v Dole za odpověď. Nejdůležitější na
> stávajícím aerosolu jsou uvnitř přístroje korálky, které dávají aerosolu
> opačný náboj než mají tělíčka včel. Aerosol tedy nejen vyplní celý úl, ale
> ještě je uvnitř úlu na tělíčka včel přitahován.To je ve světě ojedinělé
> technické řešení, které léčí včelstva s vysokou účinností a díky kterému
> pečlivý včelař v ČR nemá s varaozou vážnější problémy, pouze práci
navíc.Já
> tedy budu nadále používat dobře seřízený přístroj vyrobený v Dole, protože
> ani ve světě nic lepšího není. Zdraví Ruda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra --- 20. 7. 2004
cukernatění medu

Může mi někdo prozradit jak to dělají distributoři, že medy v obchodech necukernatí. Mě zcukernatí za 14 dní. Dík za radu!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomᚠ--- 20. 7. 2004
jak se zbavit vos

Prosím vás poraďte mi jak se mám zbavit nepříjemných vos

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 20. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6618)

Dne po 19. července 2004 22:22 Laco S napsal(a):
> Chytit roj najma ked je silny , prinesie vcelarovi vzdy iba osoh.
> Nemam moc casu na dlhe vypisovacky, ale ja viem o rojoch, ktore su vo
> svojich pribytkoch
> uz vyse 8 ROKOV !!!!!!!!
> Kto ich lieci ???!!!
> Kto im meni dielo ???!!!
> Nemaju ziadne choroby !!!! v ich okoli popadalo mnozstvo vcelstiev !

Dobry den,

take vim minimalne o 1 roji, ktery zije u nas skoro na navsi minimalne 6 let
( po tuto dobu jej pozoruji), a to prezil i pokusi o vysireni , biolit a
podobne veci. Kamarad mi sice rikal, ze roj pravdepodobne zahyne vlivem
varoazy a pote okamzite zaletne roj novy, ale to se mi nezda, hlavne co jsem
cetl, ze na varoazu vcelstvo padne obvykle na podzim, tak nevym, odkud by se
tam treba v rijnu ten roj vzal.Pres zimu 100% nikdy neuhynul - spis dava
jeste roje dalsi. Mor se u nas nastesti nevyskytuje. Jinak tech roju bude v
okoli asi vic - (v okoli tohoto je na hrbitove jeste 1-2, ale ty nepozoruji).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek --- 20. 7. 2004
Aerosol

Chci li navrhovat nějaké změny v léčení včelstev, musím pochopit přesně funkci stávajícího zařízení a pak teprve bádat o dalším vylepšení. Jinak se nemůžu divit, že nestojím pracovníkům v Dole za odpověď. Nejdůležitější na stávajícím aerosolu jsou uvnitř přístroje korálky, které dávají aerosolu opačný náboj než mají tělíčka včel. Aerosol tedy nejen vyplní celý úl, ale ještě je uvnitř úlu na tělíčka včel přitahován.To je ve světě ojedinělé technické řešení, které léčí včelstva s vysokou účinností a díky kterému pečlivý včelař v ČR nemá s varaozou vážnější problémy, pouze práci navíc.Já tedy budu nadále používat dobře seřízený přístroj vyrobený v Dole, protože ani ve světě nic lepšího není. Zdraví Ruda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 19. 7. 2004
Překládání rojů

Chytit roj najma ked je silny , prinesie vcelarovi vzdy iba osoh.
Nemam moc casu na dlhe vypisovacky, ale ja viem o rojoch, ktore su vo
svojich pribytkoch
uz vyse 8 ROKOV !!!!!!!!
Kto ich lieci ???!!!
Kto im meni dielo ???!!!
Nemaju ziadne choroby !!!! v ich okoli popadalo mnozstvo vcelstiev !

Ja povazujem palenie vcelstiev , za totalnu demagogiu a hlupost !!!

S pozdravom Laco Sebosik










----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 18, 2004 10:07 PM
Subject: Re: Překládání rojů


> Chytání neznámých rojů je vždy loterie. Kdo prohraje, objeví se u něho
třeba
> mor a ze včelstev mu zůstane hromada popela.
>
> R. Polášek
>



-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 19. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec v predaji (6592)

nedá mi to - očekával bych vyšší kvalitu aerosolu. Tam bych nehledal
problém - naopak ty ultrafrekvence přece s velkou pravděpodobností dosáhnou
většího procenta malých kapek než stávající přístroj. Důkaz pro to nemám -
říkejme tomu subjektivní intuice

----- Original Message -----
From: "pavel" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 19, 2004 3:05 PM
Subject: Re: piezoel. aerosol vyvijec v predaji


> Zdravim, nechci se prilis misit do debaty, jen kratce. Problem asi
> skutecne bude v kvalite vyvijeneho aerosolu. To musi byt aerosol, ne
> mlha. Ze se s toho kouri jak z lokomotivy spis ukazuje ze to ma sice
> vykon, ale ne kvalitu.
>
> Proto vuvc tak zduraznuje peclive kontroly a serizeni vyvijecu. Jen tak
> je mozne na jedne strane dosahnout pozadovane ucinnosti a na druhe se
> vyvarovat predavkovani leciva a tim vzniku rezistence. Ono udelat
> skutecny aerosol neni zadna legrace a nedivme se, ze si to ve vuvc
> hlidaji, je to jejich know-how.
>
>
> Zdravi PP.
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
> > Do cca 100 W výkonu není problém střídač, který z 12 V dělá 220 V,
technicky
> > i relativně cenově.
> > K úspěšnému použití ale musí piezovyvíječ dělat kapky stejné velikosti
jako
> > klasický aerosolový. Pokud bude dělat větší kapky, tak ty se bez účinku
> > srazí na první překážce - rámku. Je také možné, že kapek potřebné
velikosti
> > je třeba jen 2 - 5 %, ostatní jsou větší. Pak musí být vyvíječ
mechanicky
> > upraven tak, aby se ty větší kapky srazily uvnitř a vrátily zpátky do
> > zásobního roztoku. Ostatně nějak takhle funguje ten klasický aerosolový.
V
> > předchozí diskuzi o vyvíječi, jak jsem doporučoval předat tento nápad do
> > VUVČ Dol, jsem si představoval, že právě toto by měli udělat tam.
> >
> > R Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel --- 19. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec v predaji (6592) (6614)

Zdravim, nechci se prilis misit do debaty, jen kratce. Problem asi
skutecne bude v kvalite vyvijeneho aerosolu. To musi byt aerosol, ne
mlha. Ze se s toho kouri jak z lokomotivy spis ukazuje ze to ma sice
vykon, ale ne kvalitu.

Proto vuvc tak zduraznuje peclive kontroly a serizeni vyvijecu. Jen tak
je mozne na jedne strane dosahnout pozadovane ucinnosti a na druhe se
vyvarovat predavkovani leciva a tim vzniku rezistence. Ono udelat
skutecny aerosol neni zadna legrace a nedivme se, ze si to ve vuvc
hlidaji, je to jejich know-how.


Zdravi PP.


Radim Polášek napsal(a):
> Do cca 100 W výkonu není problém střídač, který z 12 V dělá 220 V, technicky
> i relativně cenově.
> K úspěšnému použití ale musí piezovyvíječ dělat kapky stejné velikosti jako
> klasický aerosolový. Pokud bude dělat větší kapky, tak ty se bez účinku
> srazí na první překážce - rámku. Je také možné, že kapek potřebné velikosti
> je třeba jen 2 - 5 %, ostatní jsou větší. Pak musí být vyvíječ mechanicky
> upraven tak, aby se ty větší kapky srazily uvnitř a vrátily zpátky do
> zásobního roztoku. Ostatně nějak takhle funguje ten klasický aerosolový. V
> předchozí diskuzi o vyvíječi, jak jsem doporučoval předat tento nápad do
> VUVČ Dol, jsem si představoval, že právě toto by měli udělat tam.
>
> R Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 19. 7. 2004
Re: Co je to za med? (6579) (6601) (6606)

Trochu jakoby chuť mentolu má lípový med čistě z květů. Je to tehdy, když
časté deště vyřadí ze snůšky producenty medovice na lípách, kteří jinak
vytvářejí medovici zrovna v době květů lip poměrně spolehlivě a lípy hodně
kvetou. A letos kvetou hodně, protože v loňském roce díky počasí nasadily
hodně květů.
Med je hodně světlý s nazelenalým nebo namodralým odstínem. Pokud se nechá
volně zkrystalizovat, vytvoří velice tvrdou, jemnozrnnou a obtížně
nabratelnou hmotu. Je velice vhodné, jak začne krystalizovat a zakalovat se
ve flaškách, tak ho promíchat. Mícháním, nebo aspoň přeléváním medu při
začínající krystalizaci lze získat med blížící se konzistencí pastovanému.
Případně se může taky naočkovat zkrystalovaným medem. Chuťově se hodí k
doplnění chuti tmavého medu, tak cca 1 díl lipového a cca 2 - 4 díly
tmavého. Hodí se i k doplnění chuti třeba řepkového, tam to ale nebude
cenově ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 19, 2004 7:43 AM
Subject: Co je to za med?


Zdravím,
vytáčel jsem v sobotu med a zjistil jsem zajímavou chuť medu. Jediné k
čemu bych to dokázal přirovnat, je mentol. Za 5 let včelaření jsem na
něco podobného nenarazil. Dá mi někdo odpověď, z čeho je to med?

Dík, Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 19. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec v predaji (6592)

Do cca 100 W výkonu není problém střídač, který z 12 V dělá 220 V, technicky
i relativně cenově.
K úspěšnému použití ale musí piezovyvíječ dělat kapky stejné velikosti jako
klasický aerosolový. Pokud bude dělat větší kapky, tak ty se bez účinku
srazí na první překážce - rámku. Je také možné, že kapek potřebné velikosti
je třeba jen 2 - 5 %, ostatní jsou větší. Pak musí být vyvíječ mechanicky
upraven tak, aby se ty větší kapky srazily uvnitř a vrátily zpátky do
zásobního roztoku. Ostatně nějak takhle funguje ten klasický aerosolový. V
předchozí diskuzi o vyvíječi, jak jsem doporučoval předat tento nápad do
VUVČ Dol, jsem si představoval, že právě toto by měli udělat tam.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 18, 2004 10:29 PM
Subject: piezoel. aerosol vyvijec v predaji


> Teraz som bol na rychlovke v nasich velkoobchodoch , a natrafil
> som tam na ultrazvukový vyvijac pary - aerosol, bezhlucna prevadzka ,
> nadobka na vodu mala cca 3 litre, vodna para stupala ako zo stareho rusna.
> cena 5700 Sk, pekny dizajn , no nemalo to proste chybu , ale nevyhoda
pre
> aplikovanie v terene je pouzitie na 220 V. Po prerobeni na 12 V(24 V)
> by tato vecicka urcite nasla uplatnenie aj vo vcelarstve pri osetreni
proti
> Varroa d.
>
>
>
>
> S pozdravom Laco Sebosik


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 19. 7. 2004
RE: další postup

Roje mají snahu stavět dílo zhora dolů. A do stran se jim moc nechce. Sniž jim podmet.
A nebo strč mezi nástavek a dno třeba tu průhlednou fólii co se používá na strůpek. Prodávají to jako čtverec o rozměrech 0,5x0,5m. Kus nech trčet z úlu, ať jim zbude tak 5 - 10 cm volný průchod ze dna do nástavku.
Tím je donutíš se roztáhnou do šířky. Jinak Ti dílo vystaví do podmetu. Pokud máš pocit, že se do jednoho nástavku nevejdou, tak jim ještě jeden přidej. Už bez stavebních rámků.

A ten matečník ? asi bych to nechal na včelách. U měsíc (nebo méně) usazeného roje bych ještě nemněl obavy z nového rojení. To jen první roj (letos z onoho úlu) vyletěl se starou matkou a včely se ji stejně rozhodly vyměnit. A z prvního vajíčka co nakladla udělaly nový matečník.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

PS: a v této době už krmit cukerným sirupem 1:1. S medem moc nepočítej. Už je dost pozdě.


Včera jsem kontroloval, nový roj vystavěl další 4 mezistěny, stavební rámky netknuty, všude plno medu, včely vyvěšeny v podmetu. Na jednom rámku uprostřed nalezen matečník.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 19. 7. 2004
Antwort: dal?í postup


ak je len jeden ide o tichu vymenu matky. Dostal si roj so starou matkou.
Moja rada: Matku zrus / ak je vcelstvo dost silne odober ju z dvomi
ramikmi do rezervneho odlozenca / a pockaj na vyliahnutie a oplodnenie
novej matky. Ked zacne nova matka klast treba ju podnecovat aby stihla
zalozit dostatocne silne vcelstvo.

Matej




Pavel
Samojlovič An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<samojlovic/=/co Kopie:
mtrade.cz> Thema: další postup

19.07.2004
10:32
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobrý den,

zase bych se potřeboval poradit o dalším postupu.
Před ca týdnem jsem usadil roj do Langstroth 3/4. Původně jsem cca před 3
týdny usadil roj, ale po kontrole jsem zjistil, že je tam samá trubčina.Pak
mě soused nabídl nový roj.
Kolega včelař od kterého jsem tento starý mi poradil ať včely vymetu v lese
trubcokladná matka, že se nevrátí, včely že jo. Tak jsem provedl a usadil
nový roj. Starý roj vystavěl 3 mezistěny ( dáno 8 mezistěn +2 stavební
rámky).
Včera jsem kontroloval, nový roj vystavěl další 4 mezistěny, stavební rámky
netknuty, všude plno medu, včely vyvěšeny v podmetu. Na jednom rámku
uprostřed nalezen matečník.
Poradí mi někdo co dál ?
Pavel



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč. --- 19. 7. 2004
Re: Co je to za med? (6579) (6601) (6606) (6609)

Mentolovou příchutí a nazelenalou barvou jsou typické lipové medy,pokud je ještě příchu nakyslá ukazuje to na lípu. Zdraví Ducháč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič --- 19. 7. 2004
další postup

Dobrý den,

zase bych se potřeboval poradit o dalším postupu.
Před ca týdnem jsem usadil roj do Langstroth 3/4. Původně jsem cca před 3 týdny usadil roj, ale po kontrole jsem zjistil, že je tam samá trubčina.Pak mě soused nabídl nový roj.
Kolega včelař od kterého jsem tento starý mi poradil ať včely vymetu v lese trubcokladná matka, že se nevrátí, včely že jo. Tak jsem provedl a usadil nový roj. Starý roj vystavěl 3 mezistěny ( dáno 8 mezistěn +2 stavební rámky).
Včera jsem kontroloval, nový roj vystavěl další 4 mezistěny, stavební rámky netknuty, všude plno medu, včely vyvěšeny v podmetu. Na jednom rámku uprostřed nalezen matečník.
Poradí mi někdo co dál ?
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 19. 7. 2004
Re: Co je to za med? (6579) (6601) (6606)

Podobnou chu a nazelenalou barvu má med z krmného bobu. Ještě asi před 15-ti lety jsme na něj kočovali. Dával do 20 kg medu.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

v.susicky --- 19. 7. 2004
re rojení

Díky, ale nápad není můj. Jak jsem uvedl ve svém příspěvku, viděl jsem to v jakési polské knize o včelaření cca z roku 1930, možná i starší. A taky proč vymýšlet už vymyšlené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 19. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec v predaji (6592)

ani tych 220V nie je az taky problem. Zalezi na tom aky to ma prikon. Ved
menice su predsa normalna vec a cena zalezi od vykonu.

Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rada --- 19. 7. 2004
Co je to za med? (6579) (6601)

Zdravím,
vytáčel jsem v sobotu med a zjistil jsem zajímavou chuť medu. Jediné k
čemu bych to dokázal přirovnat, je mentol. Za 5 let včelaření jsem na
něco podobného nenarazil. Dá mi někdo odpověď, z čeho je to med?

Dík, Franta

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 18. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581)

To je docela dobrá praktická rada. Na to aby včelař ovázal drát, provázek,
či navlékl gumičku kolem díla které právě vložil do rámku by byly třeba 3
ruce. Tohle je však bezvadný nápad, vtipné řešení. Díky za něj.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: v.susicky <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 8:42 AM
Subject: Re: Co s rojem?


> Zrovna nedávno jsem v dědictví po strýci našel několik starých včelařských
> knížekz přelomu 19/20 století . V jedné byl popsán způsob převedení včel z
> košnice do ozběrného díla, tedy do rámečků, právě pomoci niti. Dělá se to
> tak, že se do horní i spodní loučky natliče několi (cca6) malých hřebíčků,
> z jedné strany se natáhne silnější třeba režná nit nebo slabší provázek,
> vloží vyřezané dílo a ováže z druhé strany.
> Otázku rizik ze strany nemocí a veterinární správy už jste dostatečně
> probrali.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 18. 7. 2004
piezoel. aerosol vyvijec v predaji (6592)

Teraz som bol na rychlovke v nasich velkoobchodoch , a natrafil
som tam na ultrazvukový vyvijac pary - aerosol, bezhlucna prevadzka ,
nadobka na vodu mala cca 3 litre, vodna para stupala ako zo stareho rusna.
cena 5700 Sk, pekny dizajn , no nemalo to proste chybu , ale nevyhoda pre
aplikovanie v terene je pouzitie na 220 V. Po prerobeni na 12 V(24 V)
by tato vecicka urcite nasla uplatnenie aj vo vcelarstve pri osetreni proti
Varroa d.




S pozdravom Laco Sebosik








----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 8:03 AM
Subject: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc


> Zdravím vás přátelé!
>
> Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem
> chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z
VúVč
> v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem
zkoušel
> odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od
> p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (že by
dovolená?
> uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co
> byste mi poradili teď, když bych se myšlenky aerosolového vyvíječe za dva
> tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych ještě mohl oslovit nadřízené
pracovníky
> pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo...
> Za vaše názory na tuto věc budu velice rád.
>
> S pozdravem Jan Zdeněk.
>


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 18. 7. 2004
Re: Slunečnice (6579) (6599) (6600)

Ano, letošní poměrně chladné počasí způsobilo ( dle mého názoru )
prodloužení kvetení i řepky, hořčice a pod. Asi to tak bude i se slunečnicí
a lesní květenou. To mělo pro včelstva ten blahodárný dopad, že v krátkých
obdobích, kdy mohly vylétat za snůškou donesla do ůlú dostatek sladiny, v
mezidobí ji stihla zpracovat do kvalitního medu. Přitom deštivé a chladné
přestávky využily matky na doplnění a nahrazení upracovaných dělnic. Takže
včelstva neslábla a jdou dostatečně silná i do dalších snůšek ( pokud jsou v
doletu ). Jen mám pocit, že na mých stanovištích byla medovice z větší části
spláchnuta silnými dešti. Ale snůška pokračuje, takže myslím, že letos by
celkový výsledek mohl být dobrý, a to především kvalitního zralého medu.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Jan Jindra <jan.jindra/=/seznam.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 18, 2004 9:02 PM
Subject: Slunečnice


> Po dvou týdnech chladna a přeháněk přišel letní výkend. Slunečnice
> rozkvetla na plný pecky a včely za pouhé dva dny naplnily všechny prázdné
> nástavky nektarem. Slunečnice je u nás třetí snůškou, na kterou je po
řepce
> a akátu problém včely připravit a tak dává pravidelně průměr pod 10kg.
> Takovou snůšku jako letos jsem ze slunečnice ještě neviděl. Tak jsem o tom
> tak přemýšlel a došlo mi, že za to asi může právě to ochlazení, které
> nevyčerpalo létavky. Ba naopak si asi odpočinuly a podle jejich mohutného
> proletu je v úlech velké množství létavek připravených na snůšku.
> Druhou zvláštností letošního roku je i opoždění květu slunečnice.
> Slunečnice rozkvetla nejméně o 10 dní později. To letos způsobí, že
vytáčet
> a krmit budu až v druhé polovině srpna - až po dovolené. To bude poprvé v
> životě, kdy včely nedostanou ani jednu flašku ještě v červenci.
> Polí se slunečnicí je letos plno, také jste k ní přikočovali?
> Zítra doplním ještě nějaké fotografie ze slunečnice na
www.sweb.cz/jjvcela.
> Zdravím všechny Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Chytání neznámých rojů je vždy loterie. Kdo prohraje, objeví se u něho třeba
mor a ze včelstev mu zůstane hromada popela.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 9:36 PM
Subject: Re: Překládání rojů


> Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
> Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
> cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Souhlasím, a poradit jsem se ( jako jednu z alternativ ) v druhé části svého
příspěvku snažil. Já bych se to tak jak jsem napsal určitě snažil vyřešit.
Pro kvalifikovanou odpověď mi však chybí dostatek dalších údajů: jak silný
to byl roj, jak dlouho je usazen v úlu, jak velký objem zastavěl divočinou,
zda je divočina chaotická, nebo uspořádaná do vyjmutelných částí plástových
ploch, zda je to na místě, kde může úl stát až do zimy a pod. Problém
spočívá především v tom, že odpověď na otázku, jak ji položil Eman by měla
mít obecnou platnost a pak je vše bohužel jasné. Veterinární předpis sice
není zákonem, ale je návodem, jak si nejlépe počínat, když nás něco
podobného potká. Ale na to řešení může být několik různých pohledů, aniž by
se proti předpisu zhřešilo. O tom taky tak trochu byl můj text.
Myslím, že Eman situaci jako zkušený včelař zvládne tak, aby včelky nemusel
zahubit. Čas ještě je.
Ale obavy jsou myslím vždy na místě, zejména pokud není 100% jisté, že je to
roj Emanův. Pak je i pro rozvoj místního včelařství důležitá především
nákazová situace.

Jen na okraj: sám jsem zatím do tajů včelsřství zasvětil čtyři mladé ( pod
30 roků ) a dosud včelaří. Je to možná málo, ale já jsem na to hrdý.

Mějte se fajn a hodně radosti ze zdravých včelek přeje
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: pan Josef Jiří Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 9:36 PM
Subject: Re: Překládání rojů


> Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
> Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
> cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 16, 2004 12:18 AM
> Subject: Re: Překládání rojů
>
>
> > Jednoznačně vysířit!
> > Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
> > Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
> > zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
> > záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky,
> právy
> > i povinnostmi.
> > Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy,
> pak
> > by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a
> že
> > jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
> > značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž
> ostatních
> > starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
> > Jen na okraj:
> > Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo
> nestaral
> > přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
> > několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník
Budečáku).
> > Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny
> ulétlé
> > roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
> > ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
> > navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
> > desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy
ale
> > odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
> > Tuhle poznámku jsem si neodpustil.
> >
> > Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
> > přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným
pokrmováním
> > donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam
> byla,
> > tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny
> divočinu
> > odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě
v
> > pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
> > divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by
> se
> > nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
> > kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
> > včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale
> obecně
> > takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním
včelařům
> > i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
> > vysířit.
> > Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
> > Pepa Kala
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
> > To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
> > Subject: Překládání rojů
> >
> >
> > > Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně
> bych
> > > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> > > nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném
díle.
> > > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> > > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské
dílo
> > > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> > > Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám
> stojí
> > > to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> > > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále
> přitvrzují
> > > a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> > > Ruda
> > >
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 18. 7. 2004
Slunečnice (6579) (6599)

Po dvou týdnech chladna a přeháněk přišel letní výkend. Slunečnice rozkvetla na plný pecky a včely za pouhé dva dny naplnily všechny prázdné nástavky nektarem. Slunečnice je u nás třetí snůškou, na kterou je po řepce a akátu problém včely připravit a tak dává pravidelně průměr pod 10kg. Takovou snůšku jako letos jsem ze slunečnice ještě neviděl. Tak jsem o tom tak přemýšlel a došlo mi, že za to asi může právě to ochlazení, které nevyčerpalo létavky. Ba naopak si asi odpočinuly a podle jejich mohutného proletu je v úlech velké množství létavek připravených na snůšku.
Druhou zvláštností letošního roku je i opoždění květu slunečnice. Slunečnice rozkvetla nejméně o 10 dní později. To letos způsobí, že vytáčet a krmit budu až v druhé polovině srpna - až po dovolené. To bude poprvé v životě, kdy včely nedostanou ani jednu flašku ještě v červenci.
Polí se slunečnicí je letos plno, také jste k ní přikočovali?
Zítra doplním ještě nějaké fotografie ze slunečnice na www.sweb.cz/jjvcela.
Zdravím všechny Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 12:18 AM
Subject: Re: Překládání rojů


> Jednoznačně vysířit!
> Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
> Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
> zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
> záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky,
právy
> i povinnostmi.
> Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy,
pak
> by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a
že
> jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
> značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž
ostatních
> starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
> Jen na okraj:
> Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo
nestaral
> přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
> několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku).
> Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny
ulétlé
> roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
> ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
> navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
> desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
> odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
> Tuhle poznámku jsem si neodpustil.
>
> Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
> přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
> donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam
byla,
> tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny
divočinu
> odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v
> pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
> divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by
se
> nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
> kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
> včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale
obecně
> takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
> i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
> vysířit.
> Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
> Pepa Kala
>
> ----- Original Message -----
> From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
> Subject: Překládání rojů
>
>
> > Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně
bych
> > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> > nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> > Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám
stojí
> > to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále
přitvrzují
> > a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> > Ruda
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rozmanek Miloslav --- 18. 7. 2004
mor na jižní Moravě

Zajímala by mě situace rozšíření včelího moru na jižní Moravě a jaké jsou ochranná opatření. Děkuji.
S pozdravem Rozmánek


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka --- 17. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Jestli mohu něco říci k nápadu evidence jakési kartotéky včelstev tak první předpoklad je nemít více v ruce než kuřák a rozpěrák. Prostě tato věcička musí být umístěna kdekoli, jen ne v dlani. Dále. Nejlépe mobil. Zdá-li se ti to nemožně drahé tak ti řeknu abys nezaspal dobu a za dva tři roky nabídnul program pro takřka bazarové telefony. K programu. Nevím jestli to dnešní exel v mobilphounu umožňuje, ale to co je výše řečeno, musí se vše ovládat hlasem, ve formátu kterému rozumí každý tabulkáč a musí mít bezdrátový přenos do zálohy.(Do auta, domu do notebooku, nebo pc) Třešničkou k tomu navrch je aktuální foto. Věřím tomu, že dnešní technologie pomáhají nejen evidenci práce u jednotlivých včelstev, ale i k přehledu jarního rozvoje (s propojením dalších IO zařízení).Nakonec. Předem tě varuji dělat program který nevyhovuje tomu co jsem napsal. Fantazii se meze nekladou a byla by škoda něco takového udělat polovičatě.


Gustimilián Pazderka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi --- 17. 7. 2004
Vceli mor

Prave jsem videl v televiznich novinach zpravu o siricim se vcelim moru na jizni morave a bylo to moc smutne. Lituji prace tech lidi, ktere to postihlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 17. 7. 2004
Re: Umělá líheň (6559)

> Chci si udělat líheň na matky,a sháním rady a zkušenosti.

Taky se k tomu příští rok chystám, moje představa je použít chladící box do
auta (autolednička), který umožňuje i ohřev do 60st a doplnit ho přesným
termostatem (digitálním). Box obsahuje i malý větráček, takže teplota bude
rovnoměrná. Kromě toho by se takový box dal použít k rozpuštění sklenic s
medem a k dezinfekci včelařského vybavení (nosema), možná i k zbavení malých
smetenců roztočů.

V líhni bude důležité velmi přesné dodržení teploty a vlhkosti.

Praktické zkušenosti s líhní zatím žádné nemám.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš --- 17. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc (6592)

Určitě nejde o nezájem ze strany VUVč a zcela určitě ne o dovolenou pana
Veselého.
Jestli můžu poradit, napište svůj návrh, žádejte k němu vyjádření a pošlete
dopisem p.Veselému na Výzkumný ústav. Možná Vám nepřijde vyjádření hned, z
důvodu Vámi zminované sezony, ale odpovědi se dočkáte.
S pozdravem Daniel Prokeš



-- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 8:03 AM
Subject: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc


> Zdravím vás přátelé!
>
> Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem
> chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z
VúVč
> v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem
zkoušel
> odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od
> p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (že by
dovolená?
> uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co
> byste mi poradili teď, když bych se myšlenky aerosolového vyvíječe za dva
> tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych ještě mohl oslovit nadřízené
pracovníky
> pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo...
> Za vaše názory na tuto věc budu velice rád.
>
> S pozdravem Jan Zdeněk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 17. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc (6592)

Těžko budeš hledat nadřízené pracovníky, když ing. veselý je spolu s ing. Titerou a Kamlerem majitelem spol. s ruč. omezeným VÚ včelařský Dol. Pokus se dotaz směřovat na ostatní společníky výzkumáku, nebo tam zavolej. Nevěřím, že ti některý z nich neodpoví.
Honza
www.sweb.cz/jjvcela

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Zdeněk --- 17. 7. 2004
piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc

Zdravím vás přátelé!

Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem
chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z VúVč
v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem zkoušel
odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od
p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (že by dovolená?
uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co
byste mi poradili teď, když bych se myšlenky aerosolového vyvíječe za dva
tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych ještě mohl oslovit nadřízené pracovníky
pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo...
Za vaše názory na tuto věc budu velice rád.

S pozdravem Jan Zdeněk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 17. 7. 2004
Re: Horkovzdušná pistole (6566) (6567) (6581) (6583) (6587) (6588)

Běžná horkovzdušná pistole za pár stovek nemá regulaci teploty. Určitě vosk
poškodí. Regulaci teploty mají pouze horkovzdušné pistole určené speciálně
pro svařování plastů, ty ale stojí minimálně pár tisíc. Navíc nejsou určeny
pro nasávání už horkého vzduchu, takže vzduch by nemohl cirkulovat a tudíž
by toto řešení vykazovalo velice malou účinnost.
Co takhle zabudovat do tavidla agregát - ventilátor + topné těleso s
temostatem z horkovzdušné trouby? Pro cirkulaci horkého vzduchu je stavěný a
příslušný termostat je sladěný pro topné těleso agregátu. Jen by se muselo
konstrukcí a nadstavením termostatu zaručit, aby foukaný vzduch na voští
neměl ani místně teplotu vyší než cca 120 stupnů, to by mělo zaručit s
určitou rezervou, že by se vosk vysokou teplotou nepřepaloval. Určitě by pak
šlo takové tavidlo používat i bez slunce. Má ale menší výtěžnost vosku, než
když se použije pára na voští na nějakém sítu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 1:49 PM
Subject: Horkovzdušná pistole


Zdravím,
chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale když koukám na to letošní
počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci
tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýšlel, jestli by na to
nestačil nástavek s nerez plechem jako podložkou a horkovzdušná pistole.
Nejsem si však jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z
pistole. Zkoušel jsem před časem fouknout na volně loženou souš a vosk
okamžitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.

Dík za názory,
František

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

aa --- 17. 7. 2004
aa

aa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík --- 16. 7. 2004
Re: P?ekl?d?n? roj? (6579)

Rozhodně bych to vložil do rámečků. Nezaplodované dilo jde velmi dobře
zatavit do rámku a zaplodovaně dát vyvázané nejlépe drátam do zadu nebo na
okraje , po vylíhnutí vytočit a odstrani sám jsem to již dělal několikrát a
vždy úspěšně.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: P?ekl?d?n? roj?


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rada --- 16. 7. 2004
Horkovzdušná pistole (6566) (6567) (6581) (6583) (6587)

Zdravím,
chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale když koukám na to letošní
počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci
tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýšlel, jestli by na to
nestačil nástavek s nerez plechem jako podložkou a horkovzdušná pistole.
Nejsem si však jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z
pistole. Zkoušel jsem před časem fouknout na volně loženou souš a vosk
okamžitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.

Dík za názory,
František

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581) (6583)

Pokud nebude včelař patřičně nabalený, tak se při tom zblázní on z žihadel.

Roj s divočinou jsem dosud nepřekládal. Občas se ale stane, že zakládám do
rámku volně vystavený plást z nějaké volné plochy z úlu. Plást vložím do
rámku a omotám drátkem, po vylíhnutí plodu likviduji.
U divočiny to asi chce z každého plástu, dříve než se odřeže, odehnat
většinu včel silným kouřem. Ke konci by se mohlo povést odehnat včely ze
zbylých plástů tak, že vytvoří mimo plásty rojík s matkou a ten nějak smést
a přenést třeba velkou lopatkou na plásty už vložené v rámcích.

Ve výhodě budou asi včelaři zvyklí včelařit v zadovácích. Kdybych měl
hodnotit divokost a rozrušení včelstev nějakou stupnicí, pak ošetřování
včelstev manipulací pouze s nadstavky by byla tak 1 - 2, ošetřování
včelstev v nadstavcích s manipulací jednotlivými rámky tak 2 - 8 s obvyklou
intenzitou do 6, ošetřování v zadovácích tak 5 - 10, s obvyklou intenzitou
do 8 a překládání včelstev z divočiny nebo teoreticky z větší rámkové míry
na menší tak mezi 10 - 20.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 11:13 AM
Subject: Re: Co s rojem?


> Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily.
> Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do
> nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 16. 7. 2004
Re: (6585)

Dne pá 16. července 2004 12:46 Drienovèan napsal(a):

> roj sa totiŞ vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj
> kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových deväť rámikových úľoch

> v ňom nezačala plodovať. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Dobry den,

Letos jsem mel roj, ktery se vyrojil koncem dubna, vystavel 5 nastavku
mezisten 44.5 x 15.9 a (jsem zacatecnik a netusil jsem, ze se roj , i pokud
ma hodne prostoru muze vyrojit dvakrat) vyrojil se znova.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Drienovčan --- 16. 7. 2004

Tohto roku som po desiatich rokoch prestávky znova začal včelári. Začal som s piatimi rojmi. Prežívam skutočne zaujímavý rok. Prvé čo ma prekvapilo, že najsilnejší z rojov už doniesol 15 kg medu a ešte je znáška na slnečnici. To bolo milé prekvapenie. Druhé však bolo už nemilé. Ďalší roj sa totiž vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových devä rámikových úžoch (39x24. Tento roj už bol v dcoch nástavkoch, plodisko s matkou bolo v dolnom nástavku, vo vrchnom nástavku boli vystavené medzistienky, ale matka v ňom nezačala plodova. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Stonjek napsal:
> chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední
> dobou stále přitvrzují

To si jen myslíš, nebo je to někde v zákoně či vyhlášce?
Veterináři mohou (a mají) přitvrzovat jen v rámci zákona.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581)

V. Susicky napsal:
>V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice...

Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily. Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579) (6580)

Jenom na okraj ohledně dutin a přežívání rojů.Asi předloni jsem byl na zámku v Uherčicích.Ten zámek je obrovský,ale ve velmi špatném stavu.Jak posvítilo sluníčko,změnilo se nádvoří zámku v úl.Ze všech trhlin a spár,a že jich tam bylo,vylétaly včely a rojily se.V jednu chvíli,jsme se i s průvodkyní museli schovat do sálu.Ty včely tam v pohodě přežívaly určitě více než jen pár sezon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

v.susicky --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567)

Zrovna nedávno jsem v dědictví po strýci našel několik starých včelařských knížekz přelomu 19/20 století . V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice do ozběrného díla, tedy do rámečků, právě pomoci niti. Dělá se to tak, že se do horní i spodní loučky natliče několi (cca6) malých hřebíčků, z jedné strany se natáhne silnější třeba režná nit nebo slabší provázek, vloží vyřezané dílo a ováže z druhé strany.
Otázku rizik ze strany nemocí a veterinární správy už jste dostatečně probrali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Jednoznačně vysířit!
Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky, právy
i povinnostmi.
Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy, pak
by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a že
jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž ostatních
starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
Jen na okraj:
Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral
přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku).
Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny ulétlé
roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
Tuhle poznámku jsem si neodpustil.

Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla,
tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu
odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v
pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se
nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně
takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
vysířit.
Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: Překládání rojů


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek --- 15. 7. 2004
Překládání rojů

Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lněnička --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575) (6576) (6577)

Ale takové včely těžko někdo prohlédne kupříkladu na mor nebo hnilobu včelího plodu. Jsou i jiné nebezpečné nákazy včel než varroaáza.

Zdraví

Lněnička

*Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na *rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych *divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, *fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
*Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575) (6576)

Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575)

Dne čt 15. července 2004 15:14 Emanuel Vesely napsal(a):
> >Já jsem to pochopil tak, ľe roj se usadil v prázdném úlu a
> >ten zastavěl divočinou

Dobry den,

je to trochu mimo, ale tusim, ze zimovat na nerozbernem dile nelze.
(vet. zakon. o leceni varoazy)


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574)

>Já jsem to pochopil tak, že roj se usadil v prázdném úlu a
>ten zastavěl divočinou

Tos pochopil dobře.
Já právě měl dilema: nechat do jara, nebo to řešit teď. Zatím jsem s tím žádnou práci neměl, naopak, ušetřilo mi to sundávání a usazování roje. Přikláněl jsem se sám k řešení nechat to na jaro a využít jarního rozvoje, tak jak to popsal Matej. Motivován jsem byl svojí leností a nejistotou. Finské zimování jsem ještě nezkoušel a slyšel jsem na něj zase některé vážné negativní názory. Děkuji všem za nápady, člověk se hned cítí lépe.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 7. 2004
RE: Antwort: RE: Co s rojem?

Já jsem to pochopil tak, že roj se usadil v prázdném úlu a ten zastavěl divočinou. A to bych osobně do jara nenechával.
Pavel

> ... Do jary ich nechaj tak ako to postavili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp --- 15. 7. 2004
Bidata II

Přátelé,

pokusím se znovu otevřít diskusi o zamýšleném novém programu, který by nám měl ulehčit práci (hlavně tu administrativní, ale časem třeba i jinou) u včel.

Prosím Vás o věcné připomínky, co od takového programu čekáte a mám tím na mysli hlavně co všechno byste chtěli evidovat (např. výnosy, léčení, matky..). Nebojte se rozepsat co Vás u každé oblasti zajímá.

Dále je důležité vědět jaká zařízení vlastníte, nebo byste byli ochotni pořídit k tomuto účelu a jaký operační systém preferujete.

Prosím Vás, abyste v diskusi neřešili, jestli bude program vyhovovat všem či nikoliv a jestli je vhodný ke včelám papír, nebo PDA či jiné zařízení. Tyto otázky si každý musí vyřešit sám po svém a je na něm, zda bude psát poznámky na papír, nebo použije elektroniku. Zrovna tak je každého věc jaký program si vybere.

Po domluvě s Michalem Polem jsem začal na programu spolupracovat a právě proto bych byl rád, kdybyste přispěli do diskuse tím, že napíšete co vás v této věci nejvíce pálí. Jen tak lze dosáhnout rozumného kompromisu a vytvořit program, který bude splňovat požadavky co možná největší skupiny včelařů.

V první fázi si klademe za cíl vytvořit program pro evidenci všeho, co je okolo včel potřeba. Dále by se měl program vyvíjet, aby nám poskytl maximální přehled o našich včelstvech, jejich stavu a prováděných zákrocích. V neposlední řadě bychom rádi program rozšiřovali o moduly, které nám budou pomáhat i při samotném včelaření, ale to je zatím hudba vzdálenější budoucnosti...

Děkuji všem za odpovědi.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
Antwort: RE: Co s rojem?


ja by som to neznasilnoval. Do jary ich nechaj tak ako to postavili.
Dokrmit a preliecit na zimu povazujem za samozrejme. Na jar v case rozvoja
by som nadstavil nastavok s plastami a stavebnym ramikom. Ked matka prejde
do pridaneho nastavku, povodne dielo sa oddeli mriezkou a za 24 dni sa moze
vytocit.

Matej




Zdenek.Cejka/=/
up.mpsv.cz An: vcely/=/v.or.cz
Kopie:
15.07.2004 Thema: RE: Co s rojem?
13:07
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
>        Libor Jarolím
>        Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

Nebo gumičkou a nebo nití.
Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba --- 15. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

Mě se také osvědčilo Před přidáváním zimních zásob dát včely na mezistěny,
pěkně všechno vystaví. Lze to spojit i s léčením, má to však jednunevýhodzu
(spíše riziko). Protože včely staví rychle, často dojde ke zborcení stavby a
je proto pořádně drátkovat. Lépe více než méně.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 10:59 PM
Subject: Re: Rámky - rada


> U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
> včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
> jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě
Optimálovské
> mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
> mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat
další
> dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
> sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky
sirupu
> a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
> vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu
> takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
> Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba
dodržet
> mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou
> snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu
> plodu.
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
> Subject: RE: Rámky - rada
>
>
> Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm
>
> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
> plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace?
Asi
> mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
> zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...
>
> Zdeněk Čejka
> ICQ: 64648026
>
> > -----Original Message-----
> > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> > Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: RE: Rámky - rada
> >
> > Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> > úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> > vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> > Dík
> > Eman
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.719 / Virová báze: 475 - datum vydání: 12.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

Pokud nechceš rozšiřovat počet včelstev, doporučuju spojit s nějakým slabším. Nejlépe ještě před zazimováním.
Zkušenost s tím nemám ale použil bych metodu pokus-omyl:
Nejdřív bych zkusil přidat jim nástavek s mezistěnami a třeba i s nějakým plodem, abych je nalákal do prázného nástavku kvůli lepší manipulaci. Až by k tomu došlo, postupně bych tu divokou stavbu rozebíral a včely smetal do toho nově obsazeného nástavku. Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Pavel


> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Thursday, July 15, 2004 7:38 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Co s rojem?
>
>
> Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor.
> Máte někdo
> zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
> jara a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566)

Co zkusit rozebrat už nyní a nechat je postavit znova - jako
finské zimování - přikrmit (v tomhle počasí rozhodně). Pokud je
na díle plod tak ho upevnit do rámků a vylíhnutí vyměnit za
mezistěny. Myslím si, že na jaře bude výměna problematičtější
(myslím časné jaro), museli by dostat už vystavěné dílo i s pylem
viz předchozí příspěvek J. Kaly.

Možná se mýlím, ale takhle bych postupoval já ze svého laického
pohledu.

Marek M.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Co s rojem?
Datum: 15.7.2004 - 7:38:07

> Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor.
Máte > někdo
> zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
jara > a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?
>

--
Spolehlivost, rychlost a bezpečnost, to je základ pro e-mail.
VOLNÝ mail. http://mail.volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Co s rojem?

Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor. Máte někdo zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do jara a pak to rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě Optimálovské
mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat další
dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky sirupu
a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu
takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba dodržet
mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou
snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu
plodu.
pepa.kala/=/volny.cz



----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
Subject: RE: Rámky - rada


Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm

Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi
mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Rámky - rada
>
> Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> Dík
> Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 6565 do č. 6625)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu