Včelařská konference

Tak dám do placu moji dlouholetou zkušenost.Včelstvo které má starší matku a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky je pokoj.To samé je i u zpytlíčkovatění plodu.Platí to samozřejmně jen u včelstev která mají ještě dostatečnou početní sílu.Je dost pravděpodobné že u moru toto bude mít také velký vliv.Tak že mladá matka-šlechtěná na čistící pud to je významná zbran proti chorobám plodu.To jen pro ty kteří furt bezmyšlenkovitě léčí včely mezistěnama.

Souhlasím s vámi jen v tom, že čistící pud matky je významná zbraň proti chorobám plodu. To, co jste dál napsal, je skutečně nářez.
Vy máte včelstvo se zvápenatěním, víte o tom a řešíte to jen výměnou matky. Přitom píšete, že když včelstvu vyměníte starou matku za novou vitální, na dva roky je se zvápenatěním pokoj. SMÍCH. Doufám, že si nyní nečetl váš příspěvek nikdo ze SVS. Vy si tedy vaším způsobem pěstujete vědomě, aktivně tuto nemoc na včelnici. Pokud přidám novou matku, je jasné, že nemoc ustoupí. Spory tam ale pořád jsou a bují dále. Promiňte mi, to je odstrašující příklad. Pokud mám na včelnici včelstvo se zvápenatěním, nečekám na mladou matku, ale včelstvo napadené touto chorobou vysířím a vše zlikviduji, spálím! Nebudu si přece pěstovat zvápenatění na včelnici, aby se to dostalo do všech včelstev. To je nerozumné. Nyní nevím přesně, ale zvápenatění je ze starého díla? Ti co tzv. bezmyšlenkovitě léčí mezistěnama jsou na tom 100 krát lépe, jak ti, kteří si vědomě pěstují choroby na včelnici. Odstrašující příklad, nezlobte se prosím. Můj názor. P.S

Pane Streite,nezlobte se na mě,ale skutečně nevíte o čem píšete.Vím, že je asi zbytečné s Vámi polemizovat, ale nedá mi to.Výměnou matky bez jakéhokoliv jiného opatření většinou zvápenatění po určité době vymizí a to i na trubčím plodu.

Uvedu příklad mého učitele. Měl jedno včelstvo, sev zvápenatěním. Včelstvo zlikvidoval, úl spálil. Vím, že matka vitální, mladá, to svými vlasnostmi předaným včelám, dokáže tuto nemoc potlačit. Já jsem však zastánce toho, že lépe je udělat radikální zásah na počátku a uchránit zbytek stanoviště, než to nechat na nové mladé matce a OHROŽOVAT TAK ZBYTEK VČELNICE INFEKČNÍM TLAKEM NEMOCI. NĚKDY JE MÉNĚ VÍCE, to mě také učili. Zdraví vás P.S

To je tak banální onemocnění, že na něj hynula včelstva. Pokud je to tedy i přesto banální onemocnění, tak i úhyny včelstev jsou tedy jen jakási banalita. OVS nejsou, jen KVS, na ni hlásím výskyt MVP, jiné, mosema zvápenatění řeším bez nahlášení. Zdraví P.S

Pane Streite,nezlobte se na mě,ale skutečně nevíte o čem píšete.Vím, že je asi zbytečné s Vámi polemizovat, ale nedá mi to.Výměnou matky bez jakéhokoliv jiného opatření většinou zvápenatění po určité době vymizí a to i na trubčím plodu.
---------------------------
Je to sice zbytečné to říkat po x-té, ale přidávám se taky.

Zvápenatění - asi ho byla nějaká vlna, co vím, byl to rozšířený problém před více jak deseti lety.
Na mém vlhkém stanovišti v údolí u řeky to byl dost problém. Tak jsem se tehdy dostal k Vigorkám.

Nevím, jaký je vliv matky na odolnost larviček ke sporám.
Tím chci říci, že i pak jsem měl larvičky které hynuly, ale rozhodně se neobjevovaly šedozelené "válečky". To jsou prý ty co se z nich šíří výtrusy. Samotná bílá barva snad spory neprodukuje.

K tomu že zmizí. Myslím si, že snad může být i dál, jen v úle nevidíme bílý a šedý plod.
Plod je napadán, ale včely jej hned po uhynutí vynášejí.

Jednou mě to tehdy vyděsilo. Larvičky bez lesku, do matova , nic co jsem četl na to nepasovalo.
Pak jsem si v trávě pod česnem všiml haldy klasických bílých a šedých válečků.
Takže je snad možné, že si to holky tahají dál z přírody - tam to má prý hlavně původ, ale já si toho nestihnu všimnout a myslím si, že zvápenatění už není můj problém. Většinou. A o to nakonec jde.


Myslím, že snad Ing.Čermák nebo kdo říkal na přednášce, že mezerovitý plod je v určitých případech "kladným znakem" genů. Může svědčit o tom, že včely mají vysoká kriteria na plod. Něco na tom je.

No a v případě zvápenatění je otázka, zda vysoké dno, kdy to včely leckdy už nepovažují za svůj prostor a nečistí to, je dobré.

Karel

> Souhlasím s vámi jen v tom, že čistící pud matky je významná zbraň proti
> chorobám plodu. To, co jste dál napsal, je skutečně nářez.
> Vy máte včelstvo se zvápenatěním, víte o tom a řešíte to jen výměnou matky.
> Přitom píšete, že když včelstvu vyměníte starou matku za novou vitální, na
> dva roky je se zvápenatěním pokoj. SMÍCH.
> Můj názor. P.S

Premyslim jakou reci mluvis, cim poslouchas a cim ctes abys pochopil co uz ti hodne lidi naznacilo...

Pak take premyslim jak moc jsi splachovaci....

A na zaver premyslim proc to pisu zrovna ja? Asi proto ze uz me dlouho nebavis! Jestli jen me tak se odhlasim nebo nebudu cist tve prispevky, to neni tak tezke.

V poslednich dnech jsem si docela rad cetl prispevky pana Preslicky, prislo mi ze ma co napsat. A nyni se chvili odmlci...
Hadej proc?

T.H.

Ten tuhle konferenci ukončí, i když změnil trochu taktiku a už je dost ližprdelka.
On nemůže vědět, co je to splachovací. Jiní by už dávno strčili hlavu do písku. Věřím opravdu, že by potřeboval lékaře.
Jeho příspěvky taky nečtu a přesto jsem vždy vytočenej. A to nemám zapotřebí.
Navštěvuju tuto konferenci několik let přes web, ale už to asi nemá cenu.
Tonda
>Premyslim jakou reci mluvis, cim poslouchas a cim ctes abys pochopil co uz ti hodne lidi naznacilo...
Pak take premyslim jak moc jsi splachovaci....
A na zaver premyslim proc to pisu zrovna ja? Asi proto ze uz me dlouho nebavis! Jestli jen me tak se odhlasim nebo nebudu cist tve prispevky, to neni tak tezke.
V poslednich dnech jsem si docela rad cetl prispevky pana Preslicky, prislo mi ze ma co napsat. A nyni se chvili odmlci...
Hadej proc?

T.H.

Vážení přátelé,
obvykle nereaguji na takové nápady, ale Vás začínající si dovoluji ubezpečit, že v 99% případů bych za likvidaci včelstva kvůli zvápenatění dal dotyčného k soudu za ublížení užitečnému hmyzu. Kdokoliv budete mít problém tohoto druhu, zeptejte se nejbližšího včelaře, případně klidně přímo mě. Je třeba někdy situaci řešit individuálně podle ročního období a konkrétní situace -např. vlhké stanoviště, jinak platí co je v každé včelařské učebnici. Pokud to budete dělat zvápenatění není velký problém za posledních deset let jsem u svých včelstev viděl jen pár napadených buněk v jednom včelstvu....
Dr. Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zv?penat?n?
> Datum: 09.3.2010 07:37:27
> ----------------------------------------
> > Souhlasím s vámi jen v tom, že čistící pud matky je významná zbraň proti
> > chorobám plodu. To, co jste dál napsal, je skutečně nářez.
> > Vy máte včelstvo se zvápenatěním, víte o tom a řešíte to jen výměnou matky.
> > Přitom píšete, že když včelstvu vyměníte starou matku za novou vitální, na
> > dva roky je se zvápenatěním pokoj. SMÍCH.
> > Můj názor. P.S
>
> Premyslim jakou reci mluvis, cim poslouchas a cim ctes abys pochopil co uz ti
> hodne lidi naznacilo...
>
> Pak take premyslim jak moc jsi splachovaci....
>
> A na zaver premyslim proc to pisu zrovna ja? Asi proto ze uz me dlouho nebavis!
> Jestli jen me tak se odhlasim nebo nebudu cist tve prispevky, to neni tak tezke.
>
>
> V poslednich dnech jsem si docela rad cetl prispevky pana Preslicky, prislo mi
> ze ma co napsat. A nyni se chvili odmlci...
> Hadej proc?
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>
>
>

Já zase nevím o čem píšete

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: zvápenatění pro začátečníky
> Datum: 09.3.2010 10:57:41
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,
> obvykle nereaguji na takové nápady, ale Vás začínající si dovoluji ubezpečit,
> že v 99% případů bych za likvidaci včelstva kvůli zvápenatění dal dotyčného k
> soudu za ublížení užitečnému hmyzu. Kdokoliv budete mít problém tohoto druhu,
> zeptejte se nejbližšího včelaře, případně klidně přímo mě. Je třeba někdy
> situaci řešit individuálně podle ročního období a konkrétní situace -např. vlhké
> stanoviště, jinak platí co je v každé včelařské učebnici. Pokud to budete dělat
> zvápenatění není velký problém za posledních deset let jsem u svých včelstev
> viděl jen pár napadených buněk v jednom včelstvu....
> Dr. Radek Hubač
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Zv?penat?n?
> > Datum: 09.3.2010 07:37:27
> > ----------------------------------------
> > > Souhlasím s vámi jen v tom, že čistící pud matky je významná zbraň proti
> > > chorobám plodu. To, co jste dál napsal, je skutečně nářez.
> > > Vy máte včelstvo se zvápenatěním, víte o tom a řešíte to jen výměnou
> matky.
> > > Přitom píšete, že když včelstvu vyměníte starou matku za novou vitální, na
> > > dva roky je se zvápenatěním pokoj. SMÍCH.
> > > Můj názor. P.S
> >
> > Premyslim jakou reci mluvis, cim poslouchas a cim ctes abys pochopil co uz
> ti
> > hodne lidi naznacilo...
> >
> > Pak take premyslim jak moc jsi splachovaci....
> >
> > A na zaver premyslim proc to pisu zrovna ja? Asi proto ze uz me dlouho
> nebavis!
> > Jestli jen me tak se odhlasim nebo nebudu cist tve prispevky, to neni tak
> tezke.
> >
> >
> > V poslednich dnech jsem si docela rad cetl prispevky pana Preslicky, prislo
> mi
> > ze ma co napsat. A nyni se chvili odmlci...
> > Hadej proc?
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Z Včelař napsal:
Tak že mladá matka-šlechtěná na čistící pud to je významná zbran proti chorobám plodu.To jen pro ty kteří furt bezmyšlenkovitě léčí včely mezistěnama.
------------------------------------------------------------
Z Včelaři - Bingo. Ale neměj strach, Ti co všechno léčí mezistěnama budou určitě i na tohle mít originální a neotřelou odpověď typu mezistěny, žemlová prasečina, Norsko.
Pro Pavla S: Pavle, my víme jak spravuješ svá včelstva, opravdu není třeba se opakovat. Jistě jsme všichni Tvůj postup četli v časopise, nesčetněkrát to samé stejnými slovy akorát jinak nakombinovanými jsi nám to napsal sem na konferenci a i přes to všechno to čteme pořád dokola znovu. Raději si přečti příspěvek tadykhle Z Včelaře a uvědom si, že že svět není tak černobílý, jak nám ho zde vnucuješ. Do prčic i já začátečník vím, že existuje něco jako schopnost včel nemoc zdolat nebo nezdolat (třeba mor) a pokud Tě někdy nedejbože u některého včelstva potká ta varianta nezdolat, tak poznáš, že tomu včelstvu a ani Tobě, ani celé včelnici nepomůže ani trojitá koupel v mezistěnách. Opět Tě vyzývám k troše skromnosti a pokory, obzvláště vzhledem k délce Tvých dosavadních praktických zkušeností. Ať se daří, Libor.

Libore, pro mě je důležitá prevence. Abych minimalizoval infekční tlak. Přece mi nechceš namluvit, že je normální si pěstovat aktivně na včelnici nemoci. To pak nemusíš včelařit. Pokud by mě potkala Nosemoza, zvápenatění... stačí jedno včelstvo, jde z kola ven, nemá na včelnici co dělat. Likvidace úlu, nakaženého včelstva, díla, nebudu čekat, než se to rozjede po včelnici. Včelař je chirurg. Včelnice je organismus. Pokud jedno včelstvo, jeden orgán dostane vážnou nemoc, chirurg příjde a nádor vyřízne, aby organismus mohl žít zdravý jako celek dále. Tedy zničením jednoho včelstva uchráním celou včelnici před dalším možným rozšířením nákazy. Pokud se u mě oběví MVP, budu jednat podle SVS. Vitalitu včelstva určuje vždy z jedné třetiny výskyt stanoviště, kvalita matky, efektivita zásahů včelaře. To jestli včelstvo odolá infekčnímu tlaku nemocí, to může ovlivnit i včelař pravidelnou obměnou díla.
Právě příspěvek kolegy Z-včelaře je odstrašující příklad toho, jak se včelařit nemá. Vědomě pěstovat nemoci na včelnici. Já jsem zde možná také řekl nějakou blbost, ale Z-včelař je pomyslným generálem hvězdné pěchoty, promiň, nevím, jak jinak to k něčemu rozumnému přirovnat. SMÍCH, vskutku, to je do síně slávy. Ber to s nadhledem. Ať se ti také daří, hlavně si nepěstuj zvápenatění na včelnici. Ještě by sem mohl někdo přijít s tím, že si pěstuje na včelnici Nosemózu, hnilobu plodu, nebo MVP, abysme to tu měli kompletní. Zdraví P.S

Vážený příteli,
poslední příspěvek … to je teda síla. Opravdu Vám závidí Vaše nadšení a zápal pro to obhajovat svůj postoj. Ale přeci jenom. Nestálo by za to změnit učitele?
Dovolil bych si reagovat na článek a pokusit se Vás přesvědčit, že existuje i jiná, možná i schůdnější cesta ke stejnému cíli. Předně, hniloba plodu se u nás nevyskytuje. Nosematóza a zvápenatění jsou faktorová onemocnění a projeví se vždy, když mají příhodné podmínky. Jsou všudypřítomné. Nelze proto mluvit o pěstování nosematózy a zvápenatění, ale vytváření podmínek, ve kterých se projeví. Na asanaci úlu díla a ostatně i nemocného včelstva stačí použít kyselinu mravenčí.
Omlouvá se, že na nějaký čas opustím tuto konferenci. Začínáme se točit v kruhu a nic nového to nepřináší.

S pozdravem

Jirka Přeslička


Pavel Streit napsal:
Libore, pro mě je důležitá prevence. Abych minimalizoval infekční tlak. Přece mi nechceš namluvit, že je normální si pěstovat aktivně na včelnici nemoci. To pak nemusíš včelařit. Pokud by mě potkala Nosemoza, zvápenatění... stačí jedno včelstvo, jde z kola ven, nemá na včelnici co dělat. Likvidace úlu, nakaženého včelstva, díla, nebudu čekat, než se to rozjede po včelnici. Včelař je chirurg. Včelnice je organismus. Pokud jedno včelstvo, jeden orgán dostane vážnou nemoc, chirurg příjde a nádor vyřízne, aby organismus mohl žít zdravý jako celek dále. Tedy zničením jednoho včelstva uchráním celou včelnici před dalším možným rozšířením nákazy. Pokud se u mě oběví MVP, budu jednat podle SVS. Vitalitu včelstva určuje vždy z jedné třetiny výskyt stanoviště, kvalita matky, efektivita zásahů včelaře. To jestli včelstvo odolá infekčnímu tlaku nemocí, to může ovlivnit i včelař pravidelnou obměnou díla.
Právě příspěvek kolegy Z-včelaře je odstrašující příklad toho, jak se včelařit nemá. Vědomě pěstovat nemoci na včelnici. Já jsem zde možná také řekl nějakou blbost, ale Z-včelař je pomyslným generálem hvězdné pěchoty, promiň, nevím, jak jinak to k něčemu rozumnému přirovnat. SMÍCH, vskutku, to je do síně slávy. Ber to s nadhledem. Ať se ti také daří, hlavně si nepěstuj zvápenatění na včelnici. Ještě by sem mohl někdo přijít s tím, že si pěstuje na včelnici Nosemózu, hnilobu plodu, nebo MVP, abysme to tu měli kompletní. Zdraví P.S

V pořádku, váš názor,

Pokud se mi zváenatění oběví v úlu v počátku, je možné jej léčit KM. Pokud se mi ale na včelnici ukazuje pokaždé v samém úle, když matka zestárne, pak je potřeba jednat. Použít tvrdší metody a úl s těmito sporami odstranit. Tak to udělal učitel. Není moudré si zanechávat kontaminovaný úl v provozu. Máte pravdu, jsem mladý, mám nadšení. Já s takovými nemocemi problém nemám. udržuji v úle max. jednoleté dílo, na matky F1 se dívám asi takto. Poku je dám do oddělků, mají měsíc mě přesvědčit, že jsou schpné, vitální, že mají všech 5P. Loni jsem koupil 8 matek z jedné chovné stanice 7 jsem jich pro negativní vlastnosti odstranil.( velká bodavost, špatné kladení matek, špatný stavební pud.) Přešel jsem jinam a je po problému. CHci od včel to nejlepší a dávám to nejlepší. Po 3 letech žehnu plamenem. Matky neustále sleduji. S nemocemi proto problém nemám. Musím zaklepat. Nebojím se dělat radikální zásahy, vím, že to provozu prospěje. Pokud ne, metodiku práce pozměním. Protože jsme tu již řešili mého souseda, víte, metoda práce se včelami se mi vyplácí. Nedaleko mě se objevila i možná dvě nová ohniska MVP 10na2 předklinika. Snad se z toho ty včely dostanou - včelaři jim pomohou.
Já jsem na tom zatím dobře, takže hurá na to znova. Na adresu toho zvápenatění jsem napsal jednomu příteli ze SVS, jména lidí zde jsem neuvedl. Popsal jsem práci Z-Včelaře, citoval jsem jeho slova a popsal moji úvahu. Zmíněný pám mi jistě odepíše, zda mám pravdu, úvaha je li správná, či napíše jiný názor. Jeho rad si cením, je to moudrý člověk. Zdraví P.S

Jirko, ber to tak, jako bzučení některých zúčastněných, když ti bzučí bodavka nad uchem, tak se také neoháníš:-)

Zdravím.

Pokud se Vám motá na stanovišti stále podobný geny, výměna matek u
zvápenatění je dost diskutabilní. Na snížení inf. tlaku hub ve
včelstvech se KM dá použít, ale ta přímo jak známo pouze a jen zvýší
čistící pud. Takže pokud chcete komplexně řešit včelí nemoci
infekčního typu, musíte zapomenou na šetřílské nápady a je potřeba
začít používat hlavu a rozum.

Například mi sdělte, kolik bylo důvodů měnit matku na kolik včelstev a
jak často takovou medikaci použijete. Já si vystačím s běžnou obnovou
díla. (cca po 10-15 ksmz/vč/rok) Zvápenatění u svých včelstev pozoruji
dlouhodobě do 0,5 %. Pokud na určitém území bude každý chovatel "jen"
pouze měnit matku, dá se očekávat velký lokální problém s takovým
onemocnění. A to, že určitý lokální genetický problém ve včelstvech
znamená také nezvratné stavy je často vidět u způsobu takových
polovičatých řešení. Zvápenatění a prodlužování problému s ním na
stanovišti je situace, která snižuje a to dost razantně medné výnosy.
Míval jsem s ním velké problémy, protože jsem si také myslel to co Vy.
Hlavní je dělat doporučené postupy a matka v nich samosebou také
figuruje. Ale jen ji vyměnit nestačí. Pokud tedy nechcete držet
rozpočet na nákup stále nových matek, které bývá problém i do
nemocných včelstev přidat.

_gp_

8.3.10, Z Včelař <vcelyzdenek/=/seznam.cz>:
> Tak dám do placu moji dlouholetou zkušenost.Včelstvo které má starší matku
> a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase
> zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a
> vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky
> je pokoj.To samé je i u zpytlíčkovatění plodu.Platí to samozřejmně jen u
> včelstev která mají ještě dostatečnou početní sílu.Je dost pravděpodobné že
> u moru toto bude mít také velký vliv.Tak že mladá matka-šlechtěná na
> čistící pud to je významná zbran proti chorobám plodu.To jen pro ty kteří
> furt bezmyšlenkovitě léčí včely mezistěnama.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den p. Pazderka, napsal jste to dobře. Pro kolegy Z-včelaře a Libora mám již ze SVS odpověď. Přeposlal jsem SVS vše co jste napsali - beze jmen. Zní.
" CHápu názor obou, ale pokud se to onemocnění opakuje, přikláním se k radikálnímu řešení, nemocné včelstvo vysířit, úl odstranit. Přepošlu to ještě jednomu člověku ze SVS, zda má na to stejný názor. Děkuji za důvěru."


Možná je má mluva ostřejší Z-včelaři a Libore, ale zase jsem měl jednou pravdu. Jak to v tomto případě napsal p. Pazderka. Zapomeňte na šetřílkování a používejte hlavu a rozum. Matka komplexně problém nevyřeší, ani KM, jen ten problém oddálíte. S větším čistícím pudem jako reakci na KM, s tím souhlasím. Zdraví P.S

> Dobrý den p. Pazderka, napsal jste to dobře. Pro kolegy Z-včelaře a Libora
> mám již ze SVS odpověď. Přeposlal jsem SVS vše co jste napsali - beze jmen.
> Zní.
> " CHápu názor obou, ale pokud se to onemocnění opakuje, přikláním se k
> radikálnímu řešení, nemocné včelstvo vysířit, úl odstranit. Přepošlu to
> ještě jednomu člověku ze SVS, zda má na to stejný názor. Děkuji za důvěru."

Uf, jeste ze sedim :-)

Ale jo, nekde si duveru ziskal jinde ztratil...

T.H.

Občas mám pocit, že P.S. je jen počítačový bot, který má omezený počet
slovních spojení, z kterých náhodně sestavuje příspěvky.

PetrM

> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Tomáš Heřman
> Sent: Tuesday, March 09, 2010 9:22 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: vyj?d?en?
>
> > Dobrý den p. Pazderka, napsal jste to dobře. Pro kolegy Z-včelaře a
Libora
> > mám již ze SVS odpověď. Přeposlal jsem SVS vše co jste napsali - beze
> jmen.
> > Zní.
> > " CHápu názor obou, ale pokud se to onemocnění opakuje, přikláním se k
> > radikálnímu řešení, nemocné včelstvo vysířit, úl odstranit. Přepošlu to
> > ještě jednomu člověku ze SVS, zda má na to stejný názor. Děkuji za
> důvěru."
>
> Uf, jeste ze sedim :-)
>
> Ale jo, nekde si duveru ziskal jinde ztratil...
>
> T.H.

to mi připomnělo starou dobrou hračku, to musíte zkusit
:-)
http://www.kyblsoft.cz/projevy
:-)

Omlouvam se , na tomto foru jsem napsal ze Pavel Streit ceri hladinu tohoto rybnika v dobre vuli zacinajiciho.

Neni tomu tak on chce v dobre vuli tento rybnik vypustit.

Jedina cesta je na jeho hlouposti nereagovat a necist je.
J.B.

Jen ho nechte být a zkuste se nad těmi hloupostmi zamyslet Vždyť v podstatě má pravdu, příkladně ročně mění 1/2 plástů to se rovná době, kdy se med získával podřezem až na jaře. Včelám to nijak nikdy nevadilo. Jen vy jste leniví a nechce se vám to dělat. Já sice tolik neměním ale víc jak polovina na podzim odebraných plástů jde vyvařit také. To znamená 1/4 plástů. Proč bych se dřel s těžkými starými když můžu med brát z lehčích..

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vyj?d?en?, nemam chut cist hlouposti
> Datum: 09.3.2010 10:39:45
> ----------------------------------------
> Omlouvam se , na tomto foru jsem napsal ze Pavel Streit ceri hladinu tohoto
> rybnika v dobre vuli zacinajiciho.
>
> Neni tomu tak on chce v dobre vuli tento rybnik vypustit.
>
> Jedina cesta je na jeho hlouposti nereagovat a necist je.
> J.B.
>
>
>

Zdravim vespolek,

pred 5 lety jsem prevzal vcely po mem zesnulem otci, zvapenateni plodu bylo v 95 % vcelstev ( celkem asi 12 vcelstev). Postupne jsem za dva u nekterych vcelstev za tri roky vymenil cele dilo a matky jsem menil ihned, nebyl jsem spokojen s parametry. Dva posledni roky jsem si nevsiml jedine bunky, kde by bylo zvapenateni. Takze palit uly, natoz vcely mi prijde zcela zbytecne.
Kdo chce palit, necht si pali, je toho jeho vec.

PZ

U mě bylo zvápenatění plodu obvykle problém tehdy, když se něco nepovedlo. Když se třeba na jaře příliš rozšířily včely a potom přišlo studené počasí nebo když jsem prostě včely příliš optimisticky odhadl. Vždycky stačilo, v zadovácích vybrat plásty, pořádně vyčistit dno úlu od nepořádku a včely nazpátek patřičně zůžit. Byl to taky impulz, jako u spousty jiných zásahů, vyřadit nejhorší či nejtmavší plásty na vytavení ale stejně tak lepší odebrané plásty jsem ukládal a později bez problémů dával do včel. Po tomto zásahu obvykle zvápenatění přestalo, včelstvo překonalo kritické jarní období a v létě za tepla a většího počtu včel v úlu se už neobjevovalo. Včelstvo ovšem bylo po zúžení proti ostatním včelstvům handikapováno v síle rozvoje a tím i ve výnosu a tak mohlo zvápenatění na jaře zapříčinit kvůli malému výnosu další rok ukončení chovatelské linie tohoto včelstva, další matka byla vychována z přidaného plodu jiného lepšího včelstva...
Párkrát se stalo, že zvápenatění propuklo v některých včelstvech v pozdním jaru a v létě, tam to obvykle bylo způsobeno tím, že se mně něco nepovedlo a silně to oslabilo včely. Párkrát se mi v létě nepovedlo identifikovat příčinu oslabení včelstva a propuknutí zvápenatění, ale při udržování samostatných liní v každém úlu občas některá začínala degenerovat, včelstvo i s novou matkou bylo vcelku postupně stále slabší, jakoby méně životné až nakonec, pokud jsem nezasáhl, linie končila sama od sebe. Úhynem v zimě, na podzim zpracováním zásob a vytracením se všech včel v úlu a to v době, kdo to zaručeně nebylo varaózou a v létě to bylo za doprovodu zvápenatění. V létě potom bylo třeba takové včelstvo zůžit na velikost silného oddělku, to obvykle stačilo k tomu, že včely si během krátké doby se zvápenatím poradily samy. Jak měly zvápenatění vyřízené, potom byl čas na likvidaci staré matky a přinucení k vychování nové matky z cizího plodu kvalitního včelstva.
Podotýkám,že v nástavcích je takové řešení poněkud problematické, protože v nástavcích se nedá v praxi jednoduše zužovat včelstvo přesně podle jeho potřeb o jednotlivé rámky, zvláště pokud se včelaří s vyššími rámky. Aby bylo na jaře vypuklé zvápenatění spolehlivě potlačeno, musí se těch nástavků spíše ubrat více, potom ale včelstvo trpí nedostatkem prostoru a projeví se to potom ve větším rojení. Takže tam je o něco vhodnější směřovat úvahy více k likvidaci včelstva napadeného zvápenatím než k jeho nápravě.
Co se týká zvápenatění, dle mého názoru je to jednoznačně nemoc oslabených včelstev. nemá proto žádný smysl kvůli tomu pálit a likvidovat úly a plásty. Spíš je na zvážení, jestli by včelstva určitému infekčnímu tlaku zvápenatění neměly být vystaveny trvale. Otázka je, co je lepší, jestli ve včelstvech trvale vystavených infekčnímu tlaku pravidelně jednou za čas řešit včelstvo, kde to kvůli větší náchylnosti či oslabení propuklo. Nebo udržovat stanoviště používáním nových úlů a silnou desinfekcí všeho bez infekčního tlaku a riskovat, že když se v doletu objeví nějaký infekční tlak, polouhynulé včelstvo na zvápenatění se spoustou nevynesených infekčních kukel a s nějakými zásobami k vyloupení, včelstvo souseda nebo včelstvo divoké, že náhlý infekční tlak neustojí většina nebo dokonce všechny včelstva.....

Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

No jen si Pavlíka užijte, když mu na ty jeho hovadiny odpovídáte. Dobře vám tak! Co se týká zvápenatění, existuje v mém případě velmi účinná metoda, po které je to onemocnění velmi vzácné a to vždy jen několik buněk na ukázku. Je nutné navzdory všem doporučením vyházet všechna napajedla z nejbližšího okolí včelstev a vůbec se jimi nezabývat, je li vyhovující voda v okruhu cca 500m. Včely mají od přírody zabudované samoozdravující procesy a proč jim je narušovat. To co mnohdy považujeme za velkou pomoc je často pouze šlápnutím kamsi. Rovněž tak nepodávám žádnou vodu do úlu i když jsem to pečlivě zkoušel. Naprosto bez jakéhokoliv navýšení výnosů. /Nekočuji/. Já se domnívám, že včely jsou až moc chytré na to, aby v zimě létaly pro vodu a hynuly. Naopak jsem si několikrát dokázal s mikroskopem, že to co nám hyne před úly jsou hlavně včely nemocné!! No a ty si podáváním vody držíme doma a pak si stěžujeme. Zkuste to a dejte vědět u mě to funguje téměř dokonale. Je potřeba ale říct, že přírodní vodu mám na stanovištích tak cca 300 - 500 m. a stanoviště také podle toho vybírám. Zdraví R. Stonjek

Je potřeba ale říct, že přírodní vodu mám na stanovištích
> tak cca 300 - 500 m. a stanoviště také podle toho vybírám. Zdraví R.
> Stonjek

Potok, potucek nebo rybnik, bazina?? Co je takove nejvhodnejsi? Jedno stanoviste mam u rybnika, druhe u potoka, treti ma na loukach, ktere jsou zejmena na jare dost podmacene, vidam vcely jak berou vodu treba i na hline...

Dik, T.H.

Voda v přírodě asi bude téměř na všech stanovištích. Pokud se vedle nějaké pozemní vody, potoku, bažiny uvažuje i rosa. Myslím, že včely, pokud nemají nějakou teplou bažinatou kaluž na slunci, běžně vydrží s tím, že ráno a večer naberou vodu právě z rosy. Pokud nemají úly někde na poledním slunci a nespotřebují tak spoustu vody právě přes poledne. Rozehřátá kaluž nebo tekoucí potok nebo napajedlo včelaře je potom spíše už jenom bonus. Zvláště tady v místní krajině, kde mám včely já. Jinde, kde je prostředí méně členité bez zákoutí, kde se dlouho do poledne drží rosa a kde je třeba obecně víc sucho, to ovšem může být jinak......
Dokonce mám podezření, že nápadné "zdivočení" včel při horkém dusném větrném počasí může být právě tím, včelky nemají rosu , kaluže či potoky jsou ochlazovány odpařováním větrem a tudíž bahnité okraje jsou chladné a navíc na hladině vznikají vlny, napájení včelek na rozhraní bláta a vody je tak kvůli vlnám místně pro včelky velmi nebezpečné.

Asi od roku 2000 mám langstrothy se zasíťovaným dnem a už jsem zvápenatění neviděl. Mám taky ještě vigorky, ale ty jsem míval tak nějak i dřív.
Tonda
>Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

Také přispěji se svými zkušenostmi.Za celých 20 let včelaření jsem ve svých včelstvech zvápenatení neviděl,ať se jednalo o izolované nástavky s dvojitou stěnou,přes nástavky z tvrzeného polystyrenu až po dnešní s jednoduchou stěnou,po celou tu dobu používám různě zasíťovaná dna(v současnosti celoplošně),všechny stanoviště mám většinu dne na jaře a na podzim osluněná,v létě jsou ve stínu pod stromy(česna na jih),kdybych ho neviděl na pracovišti VÚVč,tak ani nevím,jak vůbec vypadá.Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá.Tím můžu jen potvrdit,že nástavkové úly a zasíťovaná dna plus výhřevné stanoviště jsou dostatečně účinné proti vápnu(samozřejmě vedle jiných vlivů jako třeba genetickou výbavou matky šlechtěnou na čisticí pud apod.)
S pozdravem Pavel.

"Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá"
Taky pozoruji ústup zvápenatění za posledních cca 15 let. Připadá mi, že dřívější míšenky včely kraňky, tmavé včely a italské včely byly občas na zvápematění hodně náchylné a že svoje udělalo nejméně 30 leté šlechtění nepřímo na čisticí pud i možná přímo na vlastní citlivost na zvápenatění.
Taky si uvědumuji, že jsem u stanovišt hodně dával přednost stanovištím, na které byl snadnější dojezd nebo které nebyly otevřené širokodaleko všem pohledům nebo kde prostě byla dost rovina na kočovný včelín či kde prostě bylo snadnější ty včely domluvit, za cenu vlhčího nebo na severní straně umístěného stanoviště atd, což tady v předhůři Beskyd není "problém" , protože proti jiným oblastem mně připadá, že je tady poměrně vlhko a hodně různých pramenů a podobně.

Když všichni tak já také. Jistě ani začátečníkům nebude neznámé, že tuto nemoc způsobuje mikroskopická houba - plíseň Ascosphaera apis. Larvy se nakazí výtrusy nebo myceliem (podhoubím) spolu s přijatou potravou a hynou během dvou dnů po zavíčkování. Někdy i dříve. Z toho plyne, že ani silná včelstva nejsou proti tomuto onemocnění iminní a následně se mění na včelstva slabá. Víčka buněk jsou skvrnitá, mírně propadlá, plod se mění na nažlotlou kaši ta porůstá bělavým chomáčky (vatou) a posléze se larva změní v tuhou bílou mumii "kousek vápna". Dále po vytvoření plodnic je mumie šedozelená až černá. Mumifikované larvy z podmetu i v plástech je nutno ze včelstva odstranit a spálit. Doporučuje se úl desinfikovat např. ve směsi Louhu se Savem. Dříve se používal i plamen. Včelstvu není na škodu vyměnit matku, pokud je tato stará nebo nevýkonná. Někdy stačí zvýšit čistící pud včelstva. Toho dosahujeme pokud do včelstva aplikujeme cizorodou látku jako, kyselinu mravenčí, hypermangán, moučkový cukr, kvasný nebo jablečný ocet. Naši předkové s oblibou používali hadr namočený do karbolky. Ale ten karbolový smrad!!! Já, když už je to nutné, používám způsob přemetení včel, který propaguje př. P.S., i když on jej zatím používá za zcela jiných důvodů.
JK

Výborně příteli Křapko. Kdybyste vynechal poznámku o PS, bylo by to na PĚT HVĚZDIČEK. Ostatních 99% příspěvků na toto téma jsou jen kydy.
BV

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927)
Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

J.B. V nástavcích jsem měl také problém zvápenatění a nyní 6 let nemám.

Vážení,chci se podělit o mé zkušenosti se zdoláváním zvápenatění plodu.Je to asi 8-9 let,kdy se u nás tato nemoc vyskytla snad u každého vcelaře.Já měl napadená včelstva tak ze 70%.Byl napaden převážně dělničí plod.Přišlo to téměř po snůžce,takže jsem o snůžku nepřišel.Dával jsem formidol,napuštěné hadry octem do podmetu,nic nezabíralo.Příští rok na jaře,se ta potvora zase objevila,ale už byl napaden i trubčí plod.Tentokrát to bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky.
Ztéto mé zkušenosti je zřejmé,že je zbytečné pálit úly a ani v napadených plástech se tato choroba nepřenáší.Přeji hezký den.

"o bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky. "

Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
je taky možné, že obě houby se objevují i společně.

Jedna z těch hub bude Aspergilóza. (Aspergillus) To je na pohled
krásná, ale dost toxická houba zasahující přímo i nepřímo mnoho
vnitřních orgánů.

_gp_



> Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a
> škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a
> cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé
> kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco
> cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že
> původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má
> být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a
> zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
> Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
> je taky možné, že obě houby se objevují i společně.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím.

"Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím."
Já si právě pamatuji ze zvápenatění, že ty kukly ztvrdly a zůstaly stále tvrdé, nerozpadly se na dně úlu na prášek. No, hlavní je, že to je relativně snadno zlikvidovatelné.

Jediný lék, který platí na zvápenatění je výměna matky a formidol opakovaně po 14 dnech. Vyzkousejte a uvidíte. J.P.

Včelstvo které má starší matku a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky je pokoj

J.B. :
mám tu samou zkušenost (jako by stará matka tu houbu zvápenatění přikládala k vajíčku.)Od zvápenatění mám pokoj ale již asi 6 let.
J:B:

Taky se mně to kdysy objevilo u několika včelstev. Je to už víc jak 10 let. V každé včelařské literatuře ale je, že se má v tom případě vyměnit matka. Myslím, že to pomáhá proto, že včely získají novou aktivitu a začnou lépe i s čistícím pudem. Že by se mělo něco pálit je nesmysl a četl jsem to tady v konferenci poprvé.
Tonda
>Včelstvo které má starší matku a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky je pokoj

J.B. :
mám tu samou zkušenost (jako by stará matka tu houbu zvápenatění přikládala k vajíčku.)Od zvápenatění mám pokoj ale již asi 6 let.
J:B: