Včelařská konference

Aleš Molčík napsal:
„To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou změnou názoru na postup.“
………………………..

Aleši, abych pravdu řekl, tak jsem úplně nepochopil, co jste těmi posledními příspěvky chtěl vlastně říct. Jako bychom žili každý v nějaké jiné realitě.
Když si vezmeme tu naivitu, tak si myslím, že naivní není ten, kdo se chce zajímat o odolnost svých včelstev, ale ten, kdo ji nechce řešit. Na zánik je zřejmě odsouzen stávající postup, který na světě nemá obdoby. Vždyť první překvapení z roku 2007 nebylo poslední, jak napovídá právě letošní zima.
A teď je otázka, jestli v souladu s dosavadním trendem se ještě přitvrdí, nařídí další chemická válka a budou se hledat další viníci u sousedů, nebo bude snaha najít postupy, které postupně pomohou vyhledávat odolnější včelstva. Abychom nebyli naivní, potom by asi měl jít další vývoj tudy – jaké postupy dostávat do včelařské praxe, aby se používalo stále méně chemie, a nebyly při tom hromadné úhyny. Ovšem trend je zřejmě opačný – když stávající množství chemie zabírá málo, musíme chemicky přitvrdit, a včely se neřeší. Každý si může sám dosadit, který postup má jakou perspektivu. Tady je zřejmá i logika postupu třeba Rudolfa Stonjeka. Když vidím, že jako první nevydrží nápor kleštíků inseminované matky chované a dotované podle chovatelského řádu a jejich dcery, potom je už zřejmě nekoupím a budu hledat jinde (třeba tam, kde si včelstva s náporem poradila dobře). Myslím, že každý, kdo tu nevidí logický postoj Rudolfův, má problém s analýzou a logickou, ne že Rudolf, a ti kdo se snaží přemýšlet podobně, jsou naivní.
A už i zmíněné pokusy, ve kterých přežívají včelstva třeba hospodářsky nevyužitelná, dávají jasnou informaci, že i naše evropská plemena mají v genech vlastnosti, které se dají využít k hledání odolnějších včelstev. Problém je ten, že současná nařízení veteriny to, když už ne zcela znemožňují, tak velmi účinně ztěžují. Třeba letošní rok, kdy by se mohlo v postižených lokalitách vyhledat poměrně dost včelstev, která zamoření vydržela bez větších problémů, a rozchovat z nich matky, z neznalosti projde opět bez užitku. Ztráty se doplní neodolnými chemicky opečovávanými včelstvy ale s rodokmenem. A z těch, kdo nepopírají možnost zvyšování odolnosti včelí populace, se udělají podivíni. :)
Nejde tu přece o to, že by nějaká skupinka naivů kritizovala úspěchy dosavadní včelařské praxe, ale o to, že když se někdo chce zajímat o možnost, jaké postupy použít aby minimalizoval množství chemie a zvyšoval odolnost svých včelstev, tak mu z oficiálních míst (veterina, státní správa, ani ČSV) nikdo neodpoví, udělají z něho naivu či podivína, když ne už škoditele sousedových včelstev.
Možná se tajemně dozví, že takové postupy nejsou pro běžné včelaře, že je to velmi složité a musíme to nechat na výzkumníky někdy v budoucnu, až znalecky někdo vyhodnotí zkušenosti, které tu máme zakázáno získávat. :)
S těmi skupinkami naivů bych doporučil všem jednu, která možná právě vzniká, přidejte se. Zkusme se navzájem podpořit v postupech, které jsou co nejpřirozenější a postupně mohou vést i ke snižování chemie a návratu včel do volné přírody. :)
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Sance-pro-vcely

Radek Krušina

Radku
Kdopak ti zakazuje získávat a používat poznatky z vlastního chovu
Kdopak ti nařizuje kupovat matky z uznaných chovů
kdopak ti zakazuje chovat bio metodou
kdopak ti nařizuje jen používání chemie
Nic takového v nařízeních SVS nevidím
Kdopak ti nakukal, že výzkumníky to moc nezajímá.
Musíš si uvědomit, že taková šlechtitelská práce není jako vymyslet nějaké jiné zuby na kole, nebo přidat 1 rychlost do převodovky tvého auta. Je to práce na několik desítek let. Rozhodně na delší dobu než jakou tady tu potvoru máme
Do té doby musíme využívat to co máme. Ale s rozumem. Přitom můžeme jen doufat, že se toho dožijeme
Ne jako někteří:
Na jaře udělají preventivně nátěr
Přes léto tam mají odpařovače renomovaných značek Formidol je přece jen hloupý výmysl Dolu, jak tahat z lidí peníze
Pak vrazí i gabon v dvojnásobné dávce i přesto že tak dol se na něm neúnosně obohacuje
Následně pak fumigují raději o kapku víc na nástavek a raději 3 ×
A pak to v prosinci završí aerosolem raději o něco déle než je předepsáno.
Na jaře má na dně hromadu mrtvolek a může za to soused protože on léčil jako závod.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 02.4.2012 09:58:17
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> ?To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik
> peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že
> tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních
> lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat
> práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou
> změnou názoru na postup.?
> ?????????..
>
> Aleši, abych pravdu řekl, tak jsem úplně nepochopil, co jste těmi
> posledními příspěvky chtěl vlastně říct. Jako bychom žili každý v nějaké
> jiné realitě.
> Když si vezmeme tu naivitu, tak si myslím, že naivní není ten, kdo se chce
> zajímat o odolnost svých včelstev, ale ten, kdo ji nechce řešit. Na zánik
> je zřejmě odsouzen stávající postup, který na světě nemá obdoby. Vždyť
> první překvapení z roku 2007 nebylo poslední, jak napovídá právě letošní
> zima.
> A teď je otázka, jestli v souladu s dosavadním trendem se ještě přitvrdí,
> nařídí další chemická válka a budou se hledat další viníci u sousedů, nebo
> bude snaha najít postupy, které postupně pomohou vyhledávat odolnější
> včelstva. Abychom nebyli naivní, potom by asi měl jít další vývoj tudy ?
> jaké postupy dostávat do včelařské praxe, aby se používalo stále méně
> chemie, a nebyly při tom hromadné úhyny. Ovšem trend je zřejmě opačný ?
> když stávající množství chemie zabírá málo, musíme chemicky přitvrdit, a
> včely se neřeší. Každý si může sám dosadit, který postup má jakou
> perspektivu. Tady je zřejmá i logika postupu třeba Rudolfa Stonjeka. Když
> vidím, že jako první nevydrží nápor kleštíků inseminované matky chované a
> dotované podle chovatelského řádu a jejich dcery, potom je už zřejmě
> nekoupím a budu hledat jinde (třeba tam, kde si včelstva s náporem poradila
> dobře). Myslím, že každý, kdo tu nevidí logický postoj Rudolfův, má problém
> s analýzou a logickou, ne že Rudolf, a ti kdo se snaží přemýšlet podobně,
> jsou naivní.
> A už i zmíněné pokusy, ve kterých přežívají včelstva třeba hospodářsky
> nevyužitelná, dávají jasnou informaci, že i naše evropská plemena mají v
> genech vlastnosti, které se dají využít k hledání odolnějších včelstev.
> Problém je ten, že současná nařízení veteriny to, když už ne zcela
> znemožňují, tak velmi účinně ztěžují. Třeba letošní rok, kdy by se mohlo v
> postižených lokalitách vyhledat poměrně dost včelstev, která zamoření
> vydržela bez větších problémů, a rozchovat z nich matky, z neznalosti
> projde opět bez užitku. Ztráty se doplní neodolnými chemicky opečovávanými
> včelstvy ale s rodokmenem. A z těch, kdo nepopírají možnost zvyšování
> odolnosti včelí populace, se udělají podivíni. :)
> Nejde tu přece o to, že by nějaká skupinka naivů kritizovala úspěchy
> dosavadní včelařské praxe, ale o to, že když se někdo chce zajímat o
> možnost, jaké postupy použít aby minimalizoval množství chemie a zvyšoval
> odolnost svých včelstev, tak mu z oficiálních míst (veterina, státní
> správa, ani ČSV) nikdo neodpoví, udělají z něho naivu či podivína, když ne
> už škoditele sousedových včelstev.
> Možná se tajemně dozví, že takové postupy nejsou pro běžné včelaře, že je
> to velmi složité a musíme to nechat na výzkumníky někdy v budoucnu, až
> znalecky někdo vyhodnotí zkušenosti, které tu máme zakázáno získávat. :)
> S těmi skupinkami naivů bych doporučil všem jednu, která možná právě
> vzniká, přidejte se. Zkusme se navzájem podpořit v postupech, které jsou co
> nejpřirozenější a postupně mohou vést i ke snižování chemie a návratu včel
> do volné přírody. :)
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Sance-pro-vcely
>
> Radek Krušina
>
>
>

Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS, bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se nebudu ani namáhat s vysvětlováním.

Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám k ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v současnosti bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od času říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až budeme mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a přitom neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem diskutovat.. Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých není tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci, infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny, natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond test, tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim. Moje silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli včely padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl žádnou seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo chřipce je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u AIDS. To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád směřoval výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy směřují do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k virovým koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to také používaná metoda původním hostitelem.
Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal by pro včely nejlépe.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 12:39:34
> ----------------------------------------
> Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
>
>
>

Pochopil jsi to tak jak jsem to myslel :-) ikdyž ted jsem si vzpoměl, že zkratka VP se v armádě používá pro něco jiného. To, že v tom prostoru nepůjde o Bond test, to vím ono je možné si to dohledat, takže celkem veřejně dostupná informace. A proč nedělat Bond testy snad ani líp napsat nešlo, ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo.
Někde jsi psal něco o připojení k akci Sance pro včely, také o tom uvažuji ikdyž nemám potřebu se kvůly tomu nějak sdružovat. Letos to v podstatě dotáhnu do fáze bez mezistěn s minimem zásahů a víc přirozenosti v chovu, na medu už zimuji. Ale abych nědělal z nouze ctnost, tak jsem na tento systém přistoupil v podstatě z nedostatku času a letos mám toho volného času ještě mnohem mín.

P.S. omlouvám se, že mi někde chybí háčky a čárky, ale mám nějaký problém s compem.

Aleš M.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 13:51:47
> ----------------------------------------
> Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí
> klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od
> začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám k
> ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v současnosti
> bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od času
> říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na
> rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky
> suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až budeme
> mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou
> částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je
> varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro
> produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj
> radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a přitom
> neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem diskutovat..
> Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů
> včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si
> včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo
> varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci
> varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých není
> tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci,
> infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny,
> natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond test,
> tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim. Moje
> silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli včely
> padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze
> "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného
> systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a
> nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
> Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete
> vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance
> může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl žádnou
> seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým
> patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit
> infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo chřipce
> je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních
> infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u AIDS.
> To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád směřoval
> výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je
> společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy směřují
> do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k virovým
> koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to
> také používaná metoda původním hostitelem.
> Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal by
> pro včely nejlépe.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 03.4.2012 12:39:34
> > ----------------------------------------
> > Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> > bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> > jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> > bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> > proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> > jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> > nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
> >
> >
> >
>
>
>

Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky nemám noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3 přátelé dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na medu bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky cukru v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou vypadat za měsíc.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 21:48:08
> ----------------------------------------
> Pochopil jsi to tak jak jsem to myslel :-) ikdyž ted jsem si vzpoměl, že
> zkratka VP se v armádě používá pro něco jiného. To, že v tom prostoru nepůjde o
> Bond test, to vím ono je možné si to dohledat, takže celkem veřejně dostupná
> informace. A proč nedělat Bond testy snad ani líp napsat nešlo, ale mě zajímalo
> jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval,
> aspon tak mi to přišlo.
> Někde jsi psal něco o připojení k akci Sance pro včely, také o tom uvažuji ikdyž
> nemám potřebu se kvůly tomu nějak sdružovat. Letos to v podstatě dotáhnu do
> fáze bez mezistěn s minimem zásahů a víc přirozenosti v chovu, na medu už
> zimuji. Ale abych nědělal z nouze ctnost, tak jsem na tento systém přistoupil v
> podstatě z nedostatku času a letos mám toho volného času ještě mnohem mín.
>
> P.S. omlouvám se, že mi někde chybí háčky a čárky, ale mám nějaký problém s
> compem.
>
> Aleš M.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 03.4.2012 13:51:47
> > ----------------------------------------
> > Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí
> > klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od
> > začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám
> k
> > ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v
> současnosti
> > bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od
> času
> > říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na
> > rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky
> > suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až
> budeme
> > mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou
> > částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je
> > varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro
> > produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj
> > radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a
> přitom
> > neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem
> diskutovat..
> > Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů
> > včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si
> > včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo
> > varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci
> > varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých
> není
> > tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci,
> > infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny,
> > natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond
> test,
> > tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim.
> Moje
> > silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli
> včely
> > padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze
> > "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného
> > systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a
> > nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
> > Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete
> > vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance
> > může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl
> žádnou
> > seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým
> > patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit
> > infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo
> chřipce
> > je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních
> > infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u
> AIDS.
> > To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád
> směřoval
> > výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je
> > společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy
> směřují
> > do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k
> virovým
> > koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to
> > také používaná metoda původním hostitelem.
> > Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal
> by
> > pro včely nejlépe.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 03.4.2012 12:39:34
> > > ----------------------------------------
> > > Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> > > bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> > > jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> > > bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> > > proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> > > jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> > > nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Já včelařím v 200m.n.m.lužní les, to že včely jdou do zimy o něco slabší to je fakt, ale s jarním rozvojem tam bych rozdíl neviděl. Já mám hlavní snůšku z řepky a potom lípa.
Někdy před řepkou je i med z javorů, ale to jen vyjmečně a hektary Medvědího česneku jako pylová podpora. Takže u mě je jaro asi o něčem jiném než někde v kopcích se smrkovým lesem. Ale louky a pampelišky ta by mě zajímalo také, bohužel to zde nemám. Já nemám problém s tím, že včely jdou do zimy slabší spíš to beru jako výhodu. Včely dřív ukončí plodování, takže při ošetření proti VD mám skutečně včelstva bez plodu.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 07:38:34
> ----------------------------------------
> Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky nemám
> noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3 přátelé
> dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků
> celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek
> souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji
> částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti
> kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na medu
> bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky cukru
> v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem
> většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou
> vypadat za měsíc.
> Radek

Zdravím, já si dovolím jen trochu přispět do té medonosné flory.Podobně na tom jsem co se lesa týče.Na rozdíl od Vás mám více javorů,ale řepku žádnou.Takže mám většinou smíchanou snůšku ovcnanů s javorem.Co se pampelišky týče - loni jsem měl vedle kvetoucí aleje javorů
(klen i j.jasanolistý) také lán nádherné pampelišky.Včelky však zcela jednoznačně upřednostňovaly javor.Kdesi jsem četl, že někde dokonce kočují za pampeliškou, nevím, já bych si to asi po těchto zkušenostech netroufal.
Ivo D.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 05.4.2012 21:53:42
> ----------------------------------------
> Já včelařím v 200m.n.m.lužní les, to že včely jdou do zimy o něco slabší to je
> fakt, ale s jarním rozvojem tam bych rozdíl neviděl. Já mám hlavní snůšku z
> řepky a potom lípa.
> Někdy před řepkou je i med z javorů, ale to jen vyjmečně a hektary Medvědího
> česneku jako pylová podpora. Takže u mě je jaro asi o něčem jiném než někde v
> kopcích se smrkovým lesem. Ale louky a pampelišky ta by mě zajímalo také,
> bohužel to zde nemám. Já nemám problém s tím, že včely jdou do zimy slabší spíš
> to beru jako výhodu. Včely dřív ukončí plodování, takže při ošetření proti VD
> mám skutečně včelstva bez plodu.
>
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 07:38:34
> > ----------------------------------------
> > Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky
> nemám
> > noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3
> přátelé
> > dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků
> > celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek
> > souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji
> > částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti
> > kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na
> medu
> > bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky
> cukru
> > v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem
> > většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou
> > vypadat za měsíc.
> > Radek
>
>
>

Včely vždy upřednostňují zdroje snůšky s vysokou vydatností. Pokud souběžně kvete něco jiného se znatelně menší vydatností, prostě si toho nevšímají. A javor klen je velmi vydatný, 1000 - 1200 kg sladiny na hektar, zatímco pampeliška má poměrně malou vydatnost, co si pamatuji, jen takových 200 - 300 kg z hektaru. Stejně jako většina dalšího lučního kvítí.
Javor jasanolistý myslím kvete moc brzo, to je spíš tak podněcování před hlavním obdobím pampelišky anebo na začátku řepky.
Co se týká kočování či vydatnosti snůšky z pampelišek anebo o týden- 14 dní později ostatní luční kvítí, je to o prostředí. Kde většina plochy v okruhu stovek metrů až kilometrů jsou extenzívní nehnojené ale tak cca dvakrát ročně sekané travnaté plochy s kvetoucími rostlinami. V doletu včel jsou potom stovky hektarů takových ploch a potom i když tam ty kytky v té trávě nerostou hustě a medují poměrně málo, pořádná snůška z toho vyjde i tak.
Takže javory jsou spíš bodové zdroje snůšky s malou plochou a velkou vydatností, květoucí tráva spíš plošné zdroje.

Aleš Molčík napsal:

"...ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo."
.............

Já jsem obhajoval každou rozumnou snahu zaměřenou na zvyšování odolnosti včeltev. Například postup a plán Rudolfa Stonjeka mi přijde rozumný a logický. Jako naivní jsem se snažil naopak označit pohled, kdy se za řešení problému varroázy vydává pouhé tlumení roztoče. Myslím, že každému, kdo se nad tím zamyslí, musí být zjevné, že pokud se nemůže podařit vymýtit roztoče, potom řešení probému varroázy nemůže být v pouhém chemickém zabíjení roztoče, ale může být pouze ve zvyšování odolnosti včelí populace.
Nechci se tu s nikým přít, je to jen komentář k mému příspěvku.

Pokud jde o Bond testy, tak Bond testy podle matky přírody tu v ČR myslím kromě matky přírody nikdo nedělá. Maximálně tu někomu z různých důvodů včely nevydrží do dalšího plánovaného ošetření.
Pokud jde o můj pohled na Bond testy - i kdyby je včelaři kolem mě praktikovali, tak mi to nevadí, stejně jako mi nevadí, že je praktikuje matka příroda. Ale já se je dělat nechystám. Ovšem bych byl rád informován, pokud začnou někomu v okolí kolabovat neošetřená včelstva, že mám být bdělý. K tomu jsme letos vyzývali na schůzi včelaře, kdyby to nastalo - ať co nejvíce monitorují spady, ať co nejdříve hlásí vysoké spady, kdyby začala padat včelstva ať rychle varují ostatní, a pokud měli loni problém s roztoči a některá včeltva si s tím poradila lépe než ostatní, ať je rozchovávají a nabídnou matečníky ostatním.

KR

Podle mně děláte modlu z genetiky, hledáte jakési genetické variace, které by umožnily nic neměnit, chovat včely stejnou technologií jak dosud, hoblovat včely stejně intenzívně jak dosud a přitom je mít odolné k varaóze.
Možná to už je zvyk, když tady bylo 20 - 40 let propagováno šíření všelijakých uznaných linií ve smyslu , že někdo jiný, nějaký odborník nebo "odborník" ty včely vyšlechtí a pak bude prodávat matky, takže každý včelař může vypláznout dvě stovky za matku F1 nebo tisícovku za inseminovanou matku a bude mít potom bez jakéhokoliv úsilí ze své strany, bez jakéhokoliv přizpůsobení a úpravy své technologie plno medu. Bez ohledu na to, kde a v jakých podmínkách včelaří. Prostě vypláznu prachy a koupím si hotový úspěch připravený někým jiným místo toho, abych si ten úspěch udělal sám...
Tak to je i s tím hledáním nějaké genetické variace včel odolných proti varaóze. Je to jako prosívání štěrku s tím, že možná když budu mít štěstí, tak v tom štěrku najdu zlatý valoun, přitom ale vůbec nevím, jestli v tom štěrku vůbec nějaké zlato je a jak to zlato hledat vím pouze z pár teoretických knih....

Podle mně mnohem účinnější je místo hledání genetické variace hledat takovou technologii ošetřování včelstev, která prostě omezuje šíření a rozmnožování roztoče a zvyšuje odolnost včelstva k virovým nákazám , které roztoči přenášejí.
V užším kontextu u samotného chovatele, to znamená úly, rámky, ošetřování včelstev, rozchovávání nových včelstev.....
A v širším kontextu v celém okolí, to znamená obecně aby včelaři ošetřovali včelstva tak, aby v podletí a na podzim nebyly náchylné k vylupování. potom aby léčení bylo ve správném termínu.....
To potom narazí na potřebu změny v ČSV, což může být nesplnitelný úkol, systém jednotného celostátního léčení s jednotnými termíny, který tady je 25 let, je už zřejmě překonaný , i když bohužel pro funkcionáře ČSV a pro veterináře pohodlný.

Co se týká úspěchu tlumení varaózy v Maďarsku a s menším počtem ošetření, mám k tomu připomínku, jestli při jednorázové návštěvě př Hubače prostě nebyly presentovány jen úspěchy a neúspěchy, třeba vymírání většiny včelstev v chovu, prostě nebyly probírány.

"Podle mně mnohem účinnější je místo hledání genetické variace hledat takovou technologii ošetřování včelstev, která prostě omezuje šíření a rozmnožování roztoče a zvyšuje odolnost včelstva k virovým nákazám , které roztoči přenášejí.
V užším kontextu u samotného chovatele, to znamená úly, rámky, ošetřování včelstev, rozchovávání nových včelstev.....
A v širším kontextu v celém okolí, to znamená obecně aby včelaři ošetřovali včelstva tak, aby v podletí a na podzim nebyly náchylné k vylupování. potom aby léčení bylo ve správném termínu....."
-----------------------------------------------------------

I podle mého mínění je zde, v tomto Radimově názoru jádro pudla celého problému. Určitou cestu nastínil MVDr. Zdeněk Klíma v časopisu Moderní včelař svým článkem o "třetinovém systému".
JK

Tzv. třetinový systém funguje, ale pro většinu chovatelů to nebude. Nechtějí mít značené matky, systém a pořádek v chovu. Mě je taky bližší řízený chaos :-). Proto zkusím letos ještě včas napsat příspěvek jak pracovat se včelstvy, která již mají větší problémy se zvládáním varroózy, co jsem si vyzkoušel v posledních třech sezonách a mohli by zkoušet i ostatní. Žádné převratné novinky, věci co napadne hodně včelařů, ale nevím proč jen málo z nich to opravdu provede. Jen je škoda, když si to člověk vyzkouší, že to jde i jinak, než pořád tahat kočku za ocas, to nedělat. A rozhodně to jde i bez chemikálií z Dolu.
K zvládání varroózy v Maďarsku bych byl opatrnější. Zajímalo by mě, jestli se Radek Hubač ptal i někde jinde než šéfa jednoho z tamních sdružení. Kdyby se maďar zeptal jak to u nás zvládáme na Křemencové, co myslíte, že by potom psal do časopisu? Jen tak plácám, omlouvám se, ale jen jestli vyjel ven mezi včelaře...

ÚVAHA

Jak čtu toto vlákno tak docházím k poznání, že v boji proti VD máme několik skupin včelařů .
1skup:. jsou ti podle kterých nákazová situace nikoho nezajímá, může za ni ČSV a Dol na tom jen vydělává.
2 skup: podle nich za to šíření může sousedovo hospodářství a jeho žebráci
3 skup: podle jiných za to můžou ty jejich létající roje.
Teť si to rozeberme
1) Dol a ČSV to zajímá, a však dobře ví jací mudrlanti mezi včelaři jsou tak jim nezbývá jiná možnost.
2) a co když je, a ano možná i je to obráceně, že se choroby šírí hlavně s těch mohutných včelstev která jsou pro svoji velikost jen zdánlivě zdravá.
3) a nezdá se Vám že právě to rojení je ten jediný děj, který nejvíce připomíná tu obranu původního hostitele VD. Žádné to vytváření oddělků tento proces nemůže nahradit protože jde o přerušení plodování a to se v tady neděje.
K tomu si přidejte metodu nadměrných trubců, Což je ve svém důsledku množárna VD.
K tomu si přidejme to obrovské množství plodu v komínech a dojdeme k přímé úměře "čím více plodu - tím více VD" Tady to bez té chemie nejde.
A také nenamlouvejte si, že ta KM je ekologická a přírodní. Ta je vyráběna v továrnách a to znečištění je jinde a žádný takový výrobek není ani na 100% čistý.
Celá VT u včel je založena na jejich chování a ne geneticky zakódované nějaké vlastnosti. To by jste napřed museli najít třebas včely které by nechutnali VD.
Takže hledání tolerantní včely je dobrá myšlenka, ale možná zcestná, nebo vzatá za špatný konec. Možná ji dokonce i všichni máme, jen jí nedovolujeme tu svoji vlastnost uplatnit.
Nezatracujte ty zdánlivě špatné včelaře, možná u nich je ta cesta. Přestaňme si myslet , že jen my tomu rozumíme a zamysleme se nad svým přístupem a honbou za výnosy.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 22:25:48
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> "...ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém
> příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo."
> ............
>
> Já jsem obhajoval každou rozumnou snahu zaměřenou na zvyšování odolnosti
> včeltev. Například postup a plán Rudolfa Stonjeka mi přijde rozumný a
> logický. Jako naivní jsem se snažil naopak označit pohled, kdy se za řešení
> problému varroázy vydává pouhé tlumení roztoče. Myslím, že každému, kdo se
> nad tím zamyslí, musí být zjevné, že pokud se nemůže podařit vymýtit
> roztoče, potom řešení probému varroázy nemůže být v pouhém chemickém
> zabíjení roztoče, ale může být pouze ve zvyšování odolnosti včelí populace.
> Nechci se tu s nikým přít, je to jen komentář k mému příspěvku.
>
> Pokud jde o Bond testy, tak Bond testy podle matky přírody tu v ČR myslím
> kromě matky přírody nikdo nedělá. Maximálně tu někomu z různých důvodů
> včely nevydrží do dalšího plánovaného ošetření.
> Pokud jde o můj pohled na Bond testy - i kdyby je včelaři kolem mě
> praktikovali, tak mi to nevadí, stejně jako mi nevadí, že je praktikuje
> matka příroda. Ale já se je dělat nechystám. Ovšem bych byl rád informován,
> pokud začnou někomu v okolí kolabovat neošetřená včelstva, že mám být
> bdělý. K tomu jsme letos vyzývali na schůzi včelaře, kdyby to nastalo - ať
> co nejvíce monitorují spady, ať co nejdříve hlásí vysoké spady, kdyby
> začala padat včelstva ať rychle varují ostatní, a pokud měli loni problém s
> roztoči a některá včeltva si s tím poradila lépe než ostatní, ať je
> rozchovávají a nabídnou matečníky ostatním.
>
> KR
>
>
>

Zdravím, tak já se řadím do skupiny č.4 - za všechno si můžeme sami. Jen je třeba to také dostat do vyhlášek, že si vše řídí a za vše zodpovídá chovatel.
Říkáte, možná je i máme, jen jim to neumožňujeme...
Tak jim to zkuste umožnit, ať to aspoň víte :-)jak jsou na tom.

v těch skupinách právě tkví problém. Zaškatulkováním vlastního názoru před nalezením a potvrzením jádra problému ztrácí člověk objektivitu a může sklouznout k hájení předem připravených pozic.

podívejme se na to takto, rojení pro nás není žádoucí, ale přestávka v plodování omezí populaci roztoče. Silná včelstva zvládají větší napadení, avšak včely z nich zalétlé mohou způsobit problém v slabých včelstvech (především létavky, které se nestačí vrátit do svého úlu před rychlou změnou počasí a vezmou zavděk jakýmkoli jiným v trase), která zkolabují a při následné loupeži se nakazí ta silná. Ale klidně i naopak, může siné včelstvo padnout při relativně slabém napadení, protože varoáza probíhá v kombinaci s kokteilem viróz. pro slabá včelstva v okolí je to pak smrtící. Při chovu trubců se roztoči relativně více množí, ale také relativně více prazitují na na trubcích a trubčím plodu, což způsobuje menší napadení dělnic. Je to opravdu problém?
Co z toho je vlastně problém? Nebo tkví v něčem jiném?

Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat, či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času. Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes víme!!!

Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.

Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.

Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat. Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
na chovatelskou práci.

V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost. Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě nějakou dobu mohli včely chovat....

"Jde o to ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého ..."
-----------------------------
Jen pro úplnost, abych si to vyložil správně. Myslíte sami, jako každý jedinec sám, nebo sami, jako přátelé včelaři?

Samožřejmě jako každý jednotlivý včelař.

Ahoj Zdeňku,
jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám, že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví, kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o tom je možná i Kamler s Titěrou..
Díky Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:02:49
> ----------------------------------------
> Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> víme!!!
>
> Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
>
> Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
>
> Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> na chovatelskou práci.
>
> V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> nějakou dobu mohli včely chovat....
>
>
>

Chtít se odvolávat na to, že ve světě jsou včelstva která to zvládají je dost problematické, protože se sice jde o A. milifera, ale jedná se o plemena která žijí v podobném prostředí jako původní hostitel VD. Naše evropská plemena se po miliony let s tímto parazitem a ani s jiným podobným nesetkala a proto nemají za těch pár desítek let vyvinuty žádné mechanismy obrany.
Proveditelné šlechtění, by to snad bylo možné jen pomocí afrických plemen, víme však jak to dopadlo na Amerických kontinentech.
My k tomu může přispět snad jen s tím, že nebudeme dělat vědu s padlých včelstev u souseda, neb jeho trubci toto negativum pak nebudou roznášet do okolí. Zato však ty naše včelstva do kterých to budeme rvát horem dolem v tom budou vesele pokračovat. Teď " Mudrci" řekněte co s těch dvou variant je lepší? Odpověď je však jen jedna! "Jak pro koho?". Jsme zase na začátku. Teď "babo raď"?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:37:28
> ----------------------------------------
> Ahoj Zdeňku,
> jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace
> roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny
> dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám,
> že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty
> roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak
> podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví,
> kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje
> 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem
> méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o
> tom je možná i Kamler s Titěrou..
> Díky Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 12:02:49
> > ----------------------------------------
> > Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> > trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> > dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> > PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> > dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> > tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> > celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> > podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> > ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> > není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> > jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> > dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> > výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> > či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> > Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> > se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> > tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> > nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> > je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> > uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> > obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> > roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> > především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> > ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> > dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> > víme!!!
> >
> > Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
> >
> > Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> > nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> > - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
> >
> > Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> > ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> > ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> > dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> > různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> > Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> > "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> > na chovatelskou práci.
> >
> > V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> > Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> > nějakou dobu mohli včely chovat....
> >
> >
> >
>
>
>

Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní: Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat. Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom, že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek

Rudo, nebudu Tě nijak napadat, i když se přiznám, že celý Tvůj příspěvek mně připomíná, že přání by mohlo být otcem myšlenek, ne realita. Povíš nám to za 3-4 roky. Já zatím problém s roztočem nemám, léčím, když je potřeba 2x max 3x ročně a i bez kys mravenčí mám minimální úhyny buď kvůli blbosti (nedostatek zásob) nebo na nosemu ceranae. Kohokoliv jsem kontaktoval, komu uhynula včelstva přiznal, že to byla JEHO CHYBA!!!
Víš, že se snažím pomáhat začátečníkům, tedy na druhou stranu mám zpětnou vazbu, jestli to,co je učím funguje. Dnes jsem dostal např. následující zprávu:
Stručně k mým včelám.Kdbych již nepočítal se zákonitým zpožděním v naší n.m.v,pak bych byl poněkud nesvůj z přispěvatelů, kteří již měli plod na 5-ti R.Já jsem měl ve všech včelstvech před deseti dny jeden oboustarnně zaíčkovaný plást "odezdikezdi" bez jediné mezery,po mladším plodu jsem se z důvodů chladna i vyrušování nepídil.Každpopádně co letos předvádějí to u mně nemá obdoby.Ty nejsilnější jsou ve všech 4N, nyní plně využívají 3 očka i česno a ještě jsou jim těsné Abych se začal bát,že se vyrojí.Ty co jsem spojoval se již čile mají k světu a jsou skoro tak silná jako to zmíněné.Zbývající jsou jistě lepší průměr akdykoliv jindy bych jásal i nad nimi.Zaplaťpánbůh za nynější dva krásné dny, mám 50 m od úlů starou a vysokou jívu a ten hukot je slyšet až nahoře v kuchyni. atd..
Asi jsem z jiného světa, ale opravdu nemám co dodat. Ten pán mě nikdy neviděl, já jeho včely taky ne, jenom vloni poslechl pár doporučení a výsledek jste si přečetli. Asi jsem fakt daleko a trochu mimo realitu... nebo to mnoho jiných neumí?
Chtěl bych se zeptat na pár věcí, kterým nerozumím. Píšeš 90% úmrtnost a že přežili 3 včelstva. To mně nevychází. Co znamená, že 3 přežili v dobrém stavu? Kolik mají plodu, kolik toho obsedají? Kolik mají roztočů? Dál bych se zeptal, jestli přežila včelstva v lese, kde jsi psal, že je malý infekční tlak, nebo doma, kde si přinášejí spoustu roztočů na podzim?
Pokud jde o Bond testy, poslední dobou dost pročítám zahraniční práce a o Bond testech jsem zatím nečetl mimo toho, co bylo publikováno u nás. Můžeš mě dát odkaz na nějaké práce? Umím ale jenom anglicky, německy a snad i trochu rusky. Rád si něco v originálu přečtu.
Pokud jde o to, co kdo ví, ví se, že nejčastější příčinou mizení druhů v současnosti je nový druh parazita. To znamená, že bez léčení člověkem, je klidně možné, že už bychom včely u nás neměli.
Samozřejmě se kdokoliv může přijet ke mně podívat, nic netajím, i když se přiznám, že se už trochu obávám lidské závisti a hlouposti, tak doufám, že kdokkoliv přijede, přijede jako přítel se podělit o zkušenosti, kterých není nikdy dost.
Děkuji
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 16:10:42
> ----------------------------------------
> Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť
> většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená
> vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a
> pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co
> budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že
> předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě
> počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím
> Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní:
> Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní
> včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je
> že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat.
> Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co
> jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna
> včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto
> důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude
> matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli
> oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min
> 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom
> "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla
> skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom,
> že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím
> ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě
> nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání
> podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno
> málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to
> bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Nejsem zastánce BT. Ale když už k tomu hromadně dojde, tak by se ti distributoři živol měli zajímat o to, co přežilo a vyzískat kvality a poznatky pro chov. Nebo naopak včalaři by měli být natolik soudní, že by měli rozchovávat sami z toho, co v místě přežilo, neboť to, co si koupí, bude za jistou periodu zase problémem.

Co je? tedy narovinu - motivací státu k tomu, aby tu bylo co nejvíce negramotných včelařů, tedy majitelů včelstev? Jestliže někdo tuto myšlenku obhajuje, tak by měl poctivě zdůvodnit na základě jakých argumentů. Tady plynou státní peníze na "rozvoj včelařství" ve včelařsky co do počtu včelařů na hlavu "nejrozvinutějším státě" na světě. Co, koho k tomu motivuje? včela do každé domácnosti? Za další velké peníze i "med do každé domácnosti".
Naproti tomu je tu katastrofálně zanedbaný včelařský výzkum. Šlechtitelská činnost a plemenitba se zúžila na rozchov mírných včel. Kde jsou chovné cíle, standardy, ročenky. Když kupuji matku, tak bych měl s ní dostat i příslušné informace o původu a o jejích kvalitách. Včelař pak ani neví, co vlastně má chtít. A na takový aušus byznys jsou také vypláceny dotace. Nemáme jedinou nezávislou testační stanici.
Bavme se o tom, co české včelařství zoufale potřebuje.

Odpověděl bych jednoduše. Stát se ke včelařství staví podobně jako ke zbytku zemědělství. Produkty dovezeme, podpora se omezuje na "ekologické" projekty a krajinotvorbu.

Bude to Radku méně než 2%. Problém českého včelařství je celkem jasný. Systém za třicet let soužití včel a včelařů s roztoči naučil včelaře, že se nemusí o včely v létě zajímat - šoupnou tam gabony, fumigace, aerosol a dnes když něco zahapruje, sklízíme trpké ovoce. Ale co se děje, představitelé současné metodiky místo toho, aby si to přiznali a snažili se to změnit, používají to jako argument, proč nic nelze dělat..jak říkají - prostě včelaři se nezajímají, kašlou na to, proto potřebují blbuvzdorné chemikálie, které jim musíme jen včas dodat a taky naaplikovat do úlů. Pokud to neuděláte, budete mít problémy vy sami, protože to kolem bude vše kolabovat. A musíte to takto dělat rok co rok. To není ani náhodou udržitelný systém. Řešení je velmi tvrdé a společensky nepřijatelné. Ty, kdo nechtějí, nepodporovat, nic za ně nedělat. Způsobit si tak sice krátkodobě více problémů - ale poradtě jak jinak z toho ven? Je třeba chtít informace poskytnout tomu, kdo má zájem. Ten by se k nim měl dostat, ale ostatní včelaře bude nejlépe "uměle" neudržovat. Především zastavit nesmyslné dotace. A ted mě můžete kamenovat, jsem na to zvyklí :-)

zapomněl jsem jméno, omlouvám se