Včelařská konference

S napáječkami je to dle mé zkušenosti přesně tak. Včely obětavě absolvují i
v nepříznivém počasí cestu k močůvce, vytékající z hnojiště cca 500m
vzdáleného, všemožných typů napáječek si všimnou jen ojediněle.
Kamarád z Domažlicka mi před lety sdělil černě humornou historku, jak díky
včelám zjistil, že má cukrovku.
Při práci na zahradě občas chodil vykonat malou potřebu do vlhčího rohu
zahrady ( stále stejného), protože na WC to bylo pro jeho bolavé nohy
daleko. Po nějaké době si všiml, že na to místo se slétají včely a vydatně
ssají z vlhké půdy. Protože taková vlhká místa na zahradě měl ještě dvě a na
ně včely nelétaly, usoudil, že to má spojitost s jeho močením.
Po jedné z běžných návštěv u lékaře odhalili, že má cukrovku.
Bez včel by to možná zjistil mnohem později, až by příznaky byly vážnější.
Na mé odpadní tekutiny zatím nelétají. Neberte to prosím jako návod a
náhražku odborného vyšetření, jen jsem si na to v souvislosti s tématem
vzpomněl. I můj kamarád to rád přidává jako jednu z humorných historek,
dokládající laikům, co všechno to nádherné společenství hmyzu dokáže.

Ale ještě k tomu hnojišti:
Zatím jsem se v literatuře nikde nedočetl, že by hnojiště mohlo být zdrojem
pro šíření včelích nemocí. Včely si z odtékajícího roztoku přefiltrují
rozpuštěné dusíkaté látky, stopové prvky a pod. Jejich pohled na hnojiště
netrpí lidskými předsudky.

Hnojiště je jen hromada rostlinných zbytků plných prvků celé Mendělejevovy
tabulky a intenzivně pracujících mikroorganizmů.

Josef Kala

Vážený pane,
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak na konstrukci skleněného dna. Po pánovi, který zemřel se mi podařilo zatím odvrátit likvidaci jeho včelstev. S včelařením tím však začínám. Odebral jsem měl a chystám se přihlásit k milovníkům včel. Úly ve kterých včely přezimují jsou však hodně staré, sice dobré ještě slaměné, ale práce v nich mi připadá složitější než v nástavkových. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Nedovedu odhadnout nevýhody tohoto dna, ale protože budu mít nyní tři včelstva alespoň u jednoho byh chtěl tuto variantu použít. Třeba pro to, že lze část dění takto pozorovat. Nevím však a z fotografie neodhadnu jak je provedeno konstrukčně. Prosím Vás tím to zda mi můžete pomoci. Za Vaši ochotu předem děkuji. S pozdravem Karel Kutil
Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.

Napajedlem se nezabývam to už mám zasebou.Destruktor to je problém k zamyšlení.

Přátelé, to vše je velice hezké. Vše toto bude fungovat, pokud v blízkosti nebude nejaké hnojiště. Domnívám se, že hnojiště je za a) teplejší než jakákoli voda v napajedlu a za b) močůvka obsahuje pro včely atraktanty, kterým prostě neodolají. V minulém roce manželka zakoupila a použila do truhlíků na pelargonie zeminu přímo určenou pro pelargonie. V těchto truhlících bylo náhle plno včel a aby se dostali k vodě tak se do této zeminy i zavrtávaly. Moje s láskou vybudované hygienické napajedlo, prkénko s cikcak drážkou a napájené ze sudu s pomalu kapající vodou, krásně osluněné nekompromisně opustily. Tato zemina patrně obsahovala látky, které včely vyhledávají. Zeminu určenou pro jiné rostliny včely ponechávaly bez povšimnutí. Pohrdly také napajedlem zhotoveným ze čtyř čtyřlitrových lahví s prosakovacími víčky. A to jsem jim ty lahve natřel černou tabulovou barvou, aby se slunce mělo kam opírat. Závidím jednomu známému, včelaři na Tanvaldsku(nmv 450 m), který na kozy položil jednoduše smrkovou krajinku, přivázal k ní hadici a napájí toto zařízení pramenitou, studenou vodou. Včely se mohou strhat při návštěvách jeho napajedla. Ale v nejbližším okolí žádný zdroj vody, ani hnojiště není.
Zkoušel jsem, jak zde poradil PavelT, v tenké vrstvě oblázky, šotolinu, dokonce jsem zakoupil v potřebách pro "domácí mazlíčky" i lávové kameny a nic. Ale v rezavém sudu se zbytkem ztvrdlého asfaltu na který děti naházeli částečně písek a kam napršelo troch vody "to jóóó" to jim šmakovalo. Ale letos na ně vyzraju. Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce uzmul kus tmavé bavlněné tkaniny. Napaječka funguje po technické stránce bezvadně. (Ostatně to ty předešlé také.) Tkanina jako knot krásně saje vodu a při doteku je znát, že je vhká. Slunce ji snad ohřeje na dostatečnou teplotu. Včely budu lákat osvědčeným způsobem. Na med. To by v tom byl čert, aby včely ten med nezbaštily. Kde je hygienicky nezávadná voda tak budou vědět. Ale to sousedovo hnojiště, to hnojiště, to hnoji.......
Pepča

Kdysi jsme měli napajedlo, voda kapala na desku s mírným sklonem, v desce byl vyřezán cikcak kanálek o hloubce několik milimetrů. Jde to vyřezat poměrně dobře i ostrým nožem, když se deska ponoří na nějaký den do vody, mokré dřevo je měkké. V současné době by byla možná lepší nějaká frézka nebo úhlová bruska. Dúležitý je výběr kvalitní desky, aby vydržela co nejdéle bez praskání, deska by taky měla být spíše úzká, široká praskne podstaně rychleji.

No, taky už je to dlouho, co jsem ty vzorce poslouchal v škole.

Já mám v plánu udělat napajedlo ze sudu z kterého bude pomaličku kapat voda na korýtko z prken.Vyděl sem to u někoho na stránkách.Mělo by jim to vyhovovat.Míra

Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Zkuste napajedlo, které se rozlévá do omezené nízké nádoby (2-4cm) s porézními plochými kameny. Kameny asi odpařují vlhkost a taky poskytují bezpečnou přistávací plochu, jako ten hnůj. Ty kameny u mne zabraly ze dne na den. Před tím nula.

...Čím to je, že včelám hygiena,..., nechutná.

Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
Pepča

priprav si 20 kg cukr moucky / krystal je nevhodny /. Potom rozpusti tie dva
v konferenci dne 3.6.2004 18:41 bylo doporučeno:
kg medu v 2L horucej vody a zalej tym cukor. Za cca 14 dni to pekne prejde a
mozes cesto pouzit.
Je tu mensia spotreba medu ako pri klasickej vyrobe a hlavne sa nenarobis.
Pri klasickej vyrobe sa miesali 3 kg praskoveho cukru / moucka / s 1 kg
medu. Je to dost narocne na fyzicku pracu. Cesto je hotove asi za 1 - 2
hodiny.

-----Original Message-----
From: On Behalf Of M?ra P.
Sent: Wednesday, February 20, 2008 6:29 PM
Subject: Testo

Už jsem to nedávno někde čet ale prosím poraďte mi jaký je poměr komponentů
při přípravě medocukrového těsta.Dík Míra

Už jsem to nedávno někde čet ale prosím poraďte mi jaký je poměr komponentů při přípravě medocukrového těsta.Dík Míra

situace poletošní zimé

Je úměrná poloměru. Jste lepší chemik, včelař, ... než fyzik. :o)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 20.2.2008 08:48:03
> ----------------------------------------
> Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou
> poloměru. Pokud mají tedy radiální medomety dostatečně velký průměr, takže
> odstředivá síla stačí na vystříknutí medu i z buněk blíže osy otáčení a
> přítom neláme voští, tak proč ne.
>
>
>

Tento týden (asi zítra) očekávejte krátkodobý výpadek webového rozhraní konference. Bude se totiž fyzicky stěhovat server (na jiné místo v Praze), na němž web konference běží.
Nepropadejte panice. Výpadek by měl trvat jen po dobu přemísťování mašiny, tedy snad nanejvýše hodinu.

Za problém se omlouváme a prosíme o pochopení.

J.P.B.

V ZO Ronov jsou výsledky horší než vloni. U mne po jarním léčení, gabonech v podletí, 2 fumigacích a 2 aerosolech (Varidol a M-1 AER) v zimě je průměr 3,5 roztoče na včelstvo a musím léčit na jaře znovu. Stejně bych přeléčil, ale takhle se jich nezbavím. Ztráty mám asi 80 %.
Tonda

>Už jsem právě za Pardubice obdržel výsledky měli, v zásadě méně roztočů než vloni, i když zamoření plošné, já patřím vlastně na pomezí Hradeckého a Holického regionu, budu muset natírat, z 9 včelstev (5 matek 2007) 40 roztočů po Gabonu a 3 fumigacích, kdo aerosoloval a měl starší matky
( usuzuji podle pár známých) výsledky lepší

No jestli se někomu uleví a jiný se pobaví?

Já se snažil rozvést diskuzi okolo medometu, který je předělán na 440 mm průměru z tangenciálu pro 3 rámky na paralelně radiální pro 6 rámků jako kombinace dvou variant. Vidím takové řešení jako paskvil nehledě nato, že sám (pro Stonjeka) pracuji na mém druhém radiálu na 50 rámků pro sériový provoz.(jeden plním, druhý se točí)

Mám tu i konstrukční řešení pro takový průměr 440 mm jako přesný návrh, který jsem chtěl uveřejnit, ale musím nato CT. :-)




........
>Nu a co ty Gusto,co ty na to,nevím,nevím jestli na to budeš odpovídat,má to cenu?<

Nu a co ty Gusto,co ty na to,nevím,nevím jestli na to budeš odpovídat,má to cenu? Myslím si,že zanedlouho nám nastanou jiné starosti ohledně včelařství,Tobě velké a tomu
dotyčnému malé , ale on je bude mít také za velké z pohledu svého. Jak to budeme řešit do budoucna,jak se budeme o své včely starat nejlépe v budoucnosti a jak to umíme již od dávna asi nebude stačit.Taky úly které se v našem teritoriu za těch posledních řekněme 100 let vyskytují a dodnes v nich včelaři včelařili to nebude jejich vina.Kdysi platilo rčení,že když je snůška,tak to včely donesou med třeba i do bačkory.Věc je natolik vážná,že kdo to podceńuje a dělá si z toho srandu,píše nesmysly do této konference , měl by si uvědomit,že je třeba něco dělat a nespoléhat se že to někdo vyřeší za nás.
Mnoho včelařů bylo optimisty a smích je pomalu přechází...

Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou poloměru.
------
já si mlhavě pamatuji F=m*r*omegaNadruhou omega je uhlová rychlost = 2pí*n n (ot/s)


ale už je to dávno, možná se to změnilo. pořád samá reforma :-))
Karel

Milý Gustave, co kdyby jsi si nechal udělat CT hlavy? Něco ti tam nefunguje jak má a tomu také odpovídá tvůj příspěvek. Ocituj mi prosím ty pomluvy. Někdo položil pár jednoduchých otázek ohledně rad. medometu a já mu na ně stručně a jednoznačně odpověděl, protože ho doma mám a používám a jsem spokojen a zdaleka nejsem sám. Ťo že tento medemet je občas zkritizován není nic nového a výtky jsou jak z výzkumáku, tak od výrobců aj. Takže nožní svalstvo jde i posilovat jinak než si pořád vyskakovat jak čertík Bertík. Zdraví R. Stonjek

Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou poloměru. Pokud mají tedy radiální medomety dostatečně velký průměr, takže odstředivá síla stačí na vystříknutí medu i z buněk blíže osy otáčení a přítom neláme voští, tak proč ne.

http://www.represents.tym.cz 7. nejlepší tým v ČR potřebujeme sponzory na herní servery prosím prosím :( napište nám ICQ => 403600112 děkujem celej tým ;)

Když jsem četl o tom bicyklu, tak jsem si myslel, že tím to budou pohánět, a oni jsou tak "přízemní" , že to honí vrtačkou. Škoda , že jsem tenhle článek nečetl před rokem. Nekupoval bych nerez medomet a místo něj raději sud od hnojiva. Konečně bych byl světový. :-)

I když to nevytočíš do sucha přece o nic nejde musíš jim něco nechat a ne být nenaž.......

A toto je ještě lepší
http://www.scienceinafrica.co.za/2005/september/honeyextractor.htm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 19.2.2008 21:07:40
> ----------------------------------------
> Hele Stonjeku nezvedej mi žluč a přečti si souvislousti laskavě. Jestli
> souhlasíš s takovým provedením koše jako s funkční předělávkou. A
> nevytahuj tu něco o pomluvě jo?
>
> Produktivitu s takovým klumprtem na tom odkaze(viz Pepanuj odkaz)těžko
> dosáhleš lepší.
>
> Nebo by jsi takovej medomet bral jako vzor, dával ho za příklad a spoléhal
> na tekutější konstelaci? :-))
>
> Opakuji, jestli by byly spodní loučky rámků dále než 100 mm od hřídele -
> středu vřetena, tak by to fungovalo. Takto je med u NN rámků, kde se
> odebírá přeci převážně jako zavíčkovanej těžko odstředěn i při více jak 350
> ot/min.
>
>
> ............
>
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >i tak
> >i tak jde zvýšit prodiktivitu
> >http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
> >Pepan
> ....
> >Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy >nevyzkoušel.
> >R. Stonjek
>
>
>
>
>

Hele Stonjeku nezvedej mi žluč a přečti si souvislousti laskavě. Jestli souhlasíš s takovým provedením koše jako s funkční předělávkou. A nevytahuj tu něco o pomluvě jo?

Produktivitu s takovým klumprtem na tom odkaze(viz Pepanuj odkaz)těžko dosáhleš lepší.

Nebo by jsi takovej medomet bral jako vzor, dával ho za příklad a spoléhal na tekutější konstelaci? :-))

Opakuji, jestli by byly spodní loučky rámků dále než 100 mm od hřídele - středu vřetena, tak by to fungovalo. Takto je med u NN rámků, kde se odebírá přeci převážně jako zavíčkovanej těžko odstředěn i při více jak 350 ot/min.


.............

>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>i tak
>i tak jde zvýšit prodiktivitu
>http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
>Pepan
.....
>Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy >nevyzkoušel.
>R. Stonjek

Když je radiál provedený z běžného 4 rámk. medometu, vejde se do něj až 18 polorámků. Otáčky tak do 35o, řepka je venku do 5 min, lesní klidně i 12 min. Přijde li melecitoza tak je to průšvih a musí nastoupit tangenciální. Já mám průměr 80 na 22 plástů a nestěžuji si. Známý má průměr cca 1,5 m. a vytáčí 39 x 30 také v pohodě. Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy nevyzkoušel.
Zdraví R. Stonjek

Unás je 500m a protrhlo se to až večer

Tak jak vám to dneska lítalo?U nás 580m.n.m.bylo deset stupňů a včelky lítali a nosili vodu.Pyl jsem tentokrát žádný nevyděl.Zdraví Míra

Můžeš to být doplněno o průměr toho radiálního koše měřeno od horní loučky k protější horní loučce a výšku rámků, které se v tom radiálu vytáčí? Ty časy a přibližné otáčky podle by také nebyly zbytečné zmínit.

.......
Pepan:>Záleží také na otáčkách a času Sám používám radiální koš na 6 rámků v normálním čtyřrámkovém medometu a nevidím žádný problém <

Já spíše vidím, že hlavně pro malé včelaře se pro řekněme 4 nízké rámky v jednoduchém koši dá vytvořit velice úzký a tím skladný medomet. Když je ještě poháněný elektricky, s naprogramovaným průběhem rychlosti otáčení, a to v nějaké zjednodušené verzi není zas tak velký problém, to se dá udělat klidně i mechanicky. Včelař může sledovat medomet jen očkem a zatím odvíčkovávat, tak produktivita je i tak velká. Ale hlavní jsou podle mně pro malého včelaře dneska malé rozměry příslušenství, které musí skladovat. Stodoly a podobné velkorozměrové skladovací prostory již dnes v běžném hospodářství nejsou a příparavna speciálně pro včely se vyplatí jen většímu včelaři. Malý včelař potřebuje skladovat příslušenství jen někde ve skříni a teprve když třeba vytáčí, tak ho vytáhne někde do kuchyně nebo podobného prostoru.

Záleží také na otáčkách a času Sám používám radiální koš na 6 rámků v normálním čtyřrámkovém medometu a nevidím žádný problém

Prepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 19.2.2008 11:27:32
> ----------------------------------------
> Jednoduše - je to technicky nedokonalé a ve velké míře takové řešení nabádá
> k vytáčení nezralého medu. Což je velmi špatné.
>
> Na 440 mm průměru se dá na NN vytvořit něco s nějakým rámkem navíc, s
> pohodlým a automatickým přetáčením a přitom s odstředivou silou u spodní
> loučky někde 100 - 120 mm od středu.
>
> Jestli někomu vyhovuje taková racionalizace, tak z technologického hlediska
> bych taková vylepšení rád viděl v provozu a hlavně tu kvalitu (vodu) medu.
> Postupoval bych při předělávce takového vřetene úplně jinak a zgruntu
> znovu.
>
>
> .......
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >Re: i tak (27442) (27444)
> >Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté >medy a u spodní
> loučky je med vždy tekutější
> >
> >Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka
> >> Předmět: Re: i tak
> >> Datum: 18.2.2008 17:45:28
> >> ----------------------------------------
> >> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho
> >>zůstane u spodních louček
> >> Pepane.
> >> ........
> >> Pepan:
> >> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >> i tak
> >> i tak jde zvýšit prodiktivitu
> >> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm>
> >>
> >>
>
>
>
>

Jednoduše - je to technicky nedokonalé a ve velké míře takové řešení nabádá k vytáčení nezralého medu. Což je velmi špatné.

Na 440 mm průměru se dá na NN vytvořit něco s nějakým rámkem navíc, s pohodlým a automatickým přetáčením a přitom s odstředivou silou u spodní loučky někde 100 - 120 mm od středu.

Jestli někomu vyhovuje taková racionalizace, tak z technologického hlediska bych taková vylepšení rád viděl v provozu a hlavně tu kvalitu (vodu) medu. Postupoval bych při předělávce takového vřetene úplně jinak a zgruntu znovu.


........
>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>Re: i tak (27442) (27444)
>Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté >medy a u spodní loučky je med vždy tekutější
>
>Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka
>> Předmět: Re: i tak
>> Datum: 18.2.2008 17:45:28
>> ----------------------------------------
>> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho
>>zůstane u spodních louček
>> Pepane.
>> ........
>> Pepan:
>> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>> i tak
>> i tak jde zvýšit prodiktivitu
>> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<
>>
>>
>>

http://cz.iq-test.eu/?d=7736

Paráda přilítli mi obě fota.Ten prosklený nástavek je bezvadný. Já mám nekolik nástavků prosklených jen ze zadu ale ještě jsem je nepoužil.Čekají na letošní sezónu.Několik pantíků si nastříhám podle šablony z plechovek jak radí R. Polášek. S těmi proužky mezistěn naležato je to dobrá dostávačka,myslel jsem že jich včelky chytí a budou mít základ pro plástečky.(třeba jo možná jste oběvil novou jednoduchší metodu)
Zdavím a dííík Pepíno

Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté medy a u spodní loučky je med vždy tekutější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 18.2.2008 17:45:28
> ----------------------------------------
> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho zůstane u spodních louček
> Pepane.
> ........
> Pepan:
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> i tak
> i tak jde zvýšit prodiktivitu
> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<
>
>
>

No tak vidíš.To mě ani netrklo že jsem ty proužky nalepil asi blbě.Já stavěl podle toho co jsem vyděl a ten člověk od kterýho jsem to okopíroval mi řek-no a nahoru nalep proužek mezistěny a je to".Tak sem to asi pochopil špatně.Dělal sem ještě další čtyři oplodňáčky ale ty mají tu krmnou komůrku vzadu,to abych nemusel pracně dělat ten tunýlek.Posílám ti jejich fotku ale jen ze předu.Můžu udělat i detajly a poslat je taky.Druhá fotka je prosklenej nástavek kterej si chci dát na zahradu pro potěchu oka.Ten první oplodňák je ze sololitu s uteplením,ale tydle další jsou jen z prken tloušťky asi22mm.Je to snažší a včelkám to asi vadit nebude.Míra

to me pripomina jednu pisnicku kde se zpiva: Máš-li HO malýho
nezoufej, strč HO do úlu, zabouchej .....




Josef Křapka napsal(a):
> Odposťte mi také,
>
> Jsme-li u pikantních příběhů, vyprávěl mi přítel Vlasta.
>
> Měl jsem kočovný vůz u řepky. Přijedu na kontrolu, vykonávám u nedalekého
> remízku malou potřebu. Našla mne. To byla bolest. Skočím do auta a hurá za
> manželkou. Ale žádné překvapení se nekonalo. Já už nenatékám.
>
> Pepča
>
>

Míro moc díky za fotky. Dorazili dnes po třetí hodině,ale ja se dostal ke kompu až teť.Jsou tam vidět detaily které mě zajímali.Celkem mě překvapilo lepení (tavení) mezistěnek na horní loučky na placato (asi je to bežné jen já sem to jako vždy nevěděl) nemusím aspoň drážkovat pro proužky mezistěnek.Ještě že tahle konference existuje.
Míro moc díky Pepíno

No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho zůstane u spodních louček Pepane.
.........
Pepan:
>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
i tak
i tak jde zvýšit prodiktivitu
http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<

forminol, gabon, fumigace, aerosol vše podle návodu výsledek 0 - Kroměřížsko

i tak jde zvýšit prodiktivitu
http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
Pepan

Poslal jsem to seště po částech na čtyři mejli.Míra

Pepíno tak jsek to poslal znova.Můžu to zkusit poslat ještě po částach.Míra

Myslíte něco jako stébník? Rozdíl je ten, že budete udržovat stabilní teplotu pod bodem mrazu? Třeba v doledovaném pivovarském sklepě, nebo chladicím voze /kontejneru/. Hezká úvaha, ale dnes je vše o efektivně vynaložených nákladech.

Při chovu NN úlech je asi jednodušší a logičtější použít na tvorbu oddělku s vloženým matečníkem celý nástavek. Použití přepážek připadá v úvahu spíše u vyšších rámků.

Ano, ale je to dvojí manipulace s nástavky, tedy větší pracnost a tím vyšší náklady. Pro toho období by mohlo být lepší použití desek MiteGone nebo odpařovačů na KM. Ale zde je zase nutná manipulace s KM při plnění a také ani jedno není schváleno pro použití v ČR.

Konečně větší mráz, ale jen 17.2.08 v 7 h. -12°C. Ve včelíně byla teplota v úle 6,3°C, tam by se mráz projevil až po delším období nízkých teplot. Venkovní úly bez uteplení, skleněný podmet ukazoval -4°C a v úle kolem hroznu včel -1°C. Prostor do kterého se budou včely rozšiřovat je ošetřen mrazem...
Proč to sleduji? Mráz dovede škodit, ale i pomáhat. Jen se naučit tu jednoduchost využívat!

Přepážku zatím nepoužívám. Chovám matky v celém nástavku a celý ho přidávám na včelstvo. Ale pokud se použije přepážka a v jednom oddělení dojde ke ztrátě matky, jednoduše se přepážka vytáhne a včelstvíčka se spojí.
Oplodňáčky mají opravdu cenu jenom pro chovatele matek. Ještě jich mám několik doma a matky v nich nechovám. Dalo by to i větší práci. Budu je muset prodat.
Tonda

>Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení.

Míro tak ten email nedorazil.Nechal sem si včera poslat jeden pro kontrolu a schrámka mi funguje normálně.Zkus to na hudyny/=/email.cz To už by neměl být problém. Dííík.
Zdraví Pepíno

Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418)

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

V první řadě je si třeba uvědomit, co po stránkách chci. Jestli jen neměnnou
statickou presentaci, která říká "já existuji a jsem tam a tam" nebo jestli
tam budou statické články typu "co se teď v zimě stalo na mém stanovišti"
nebo jestli má být na stránkách i nějaká živá diskuze případně má být
vytvořen okruh autorů nebo jestli chci přes internet třeba prodávat med. Co
se týká umístění stránek v internetu na ty nejjednodušší úplně stačí
doménové jméno a hosting zdarma, na ty střední se za doménové jméno a
hosting zaplatí od 500 do 1500 za rok, internetový obchodu je nejdražší.
Co se týká znalostí , minimum jsou principy statických html souborů, potom
styly, principy vkládaných javaskriptů, principy PHP. Ale taky jsou k
dispozici programy, některé i zadarmo, kde se dají stránky vytvořit prostým
vkládáním objektů, textů a fotek a jejich upravování podobně jako ve Wordu.
Je to velice široké téma a je k tomu hodně knih pro začátečníky i poměrně
dost materiálu na internetu, stačí jen vyhledat hesla HTML, tvorba webů,
javascript, vytváření stránek atd.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 17, 2008 12:42 PM
Subject: vlastní stránky


> Chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost s vytvořením vlastních
> stránek o včelaření.Jak se to dělá?Co je k tomu potřeba?Díky Míra

Formidol lze používat i opakováně tj. 2x v době kdy jsou ještě medníky a kontaminace nepřekročí povolenou hranici kyseliny mravenčí v medu. Při opakováným nasazení tj. 2x jsou výsledky srovnatelné s Gabony, které nelze používat v době kdy jsou medníky. Toto stanovisko má ing. Veselý a snád žádný včelař se nenajde, který by mu chtěl oponovat v jeho názoru.

Přítel Turčáni napsal:
"Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov..."

No dobre. Toto viem aj ja ...
Máte pravdu. Kuřice na počátku snůšky skutečně snáší menší vejce. Nosnice poté snáší vejce různé hmotnosti. Někdy i dvoužloutková. To ale není náš problém. Za obrazné srovnání slepičího a pštrosího vejce se omlouvám. Nebylo to míněno jako výsměch. Neměl jsem to dělat.
Pepča

Už jsem právě za Pardubice obdržel výsledky měli, v zásadě méně roztočů
než vloni, i když zamoření plošné, já patřím vlastně na pomezí
Hradeckého a Holického regionu, budu muset natírat, z 9 včelstev (5
matek 2007) 40 roztočů po Gabonu a 3 fumigacích, kdo aerosoloval a měl
starší matky ( usuzuji podle pár známých) výsledky lepší

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Lum?r Bo??k
Sent: Tuesday, January 22, 2008 9:39 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: spad rozto??

jak se potom dívat na diagnostiku spadu? Tento problém jsem měl i loni a
přesto včelstva vyzimovala v pořádku. Letos to zatím vypadá taky slibně
i
přes ten spad přes ten poslední teplý týden. LB

Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. J.Kŕapka

Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov vyberá tie najväčšie vajíčka, pretože vie, že z týchto vajec za pomoci kohúta bude aj potomstvo zdatnejšie. Síce ani tieto nebudú znášať pštrosie vajcia, ale väčšie môžu byť.

Volání o pomoc........ Nejsem tak domýšlivý, abych si myslel že to byl dotaz určený mým malým zkušenostem v tomto oboru. Také já volám, někoho kdo má více informací a zkušeností, a touto problematikou se vážně zabývá delší dobu. Rozhodně jde o zajímavé téma.

Přítel Pazderka napsal:
"Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností".

Kdybych poradit uměl rád bych poradil. Ale velikost vajíček je patrně velice relativní. U každé matky se může lišit a bude patrně záležet i na věku, zdravotním stavu, ročním období na fiziologických možnostech, genetických vlastnostech té které matky. Je také otázkou, zda matku izolací v produktivním období nepoškodíme (to je také pouze akademická otázka). Mohu pouze říci, jak jsem již dříve podotkl, že po izolaci se mi pouze n ě k t e r á vajíčka zdála větší. Nezjistil jsem prakticky žádný rozdíl mezi matkami odchovanými z těchto vajíček a vajíček matky, která v izolátoru nebyla. Jsem pouze včelař bez potřebného laboratorního vybavení. Nemohu vážit ani měřit. Mám k dispozici pouze subjektivní pocity. Věřím ale tomu, že je-li panenská matka odchována z dobrého genetického materiálu od zdravé matky a dobře ošetřována, dojde-li v optimálním čase k oplodnění kvalitním trubčím spermatem, je reálná možnost, že odchováme kvalitní výkonnou matku. Proto jsem prohlásil, že mne velkost vajíček již netrápí. Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. Myslím, že by to zajímalo nás všechny, drobno i velkochovatele.
Pepča

Víte zajímá mne hodnocení různých fragmentů ve včelařství.

Také jsem mimo téma naskenoval ze skript zajímavý přehled vývoje včelího vajíčka. (dočasný odkaz: http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=848:prehled-casoveho-vyvoje-vceliho-vajicka&catid=55:skeny&Itemid=56 )

V citaci na výšeuvedeném odkaze jsou fáze vývoje vajíčka v hodinách od položení. Velikost jako taková bude důležitá, jestli se vezme v úvahu kvalita vývoje včelího vajíčka a to i podle toho, že se v posledních hodinách uvádí i začátek vývoje pohlavních orgánů - při vývoji u matky tedy důležité.

Jestli by byl někde tedy prokázaný postup, podle kterého se dociluje vyšší hmotnosti, tak by mne to opravdu zajímalo a zaněj komukoli předem děkuji.(pokud možno v češtině, ale není to podmínkou)

Říci, že se strčí matka do izolátoru a ona bude automaticky po nějaké "regeneraci" (co to má pro matku znamenat?) klást "vejce jako Brno" je jako pohled na med, který se musel přeci nějakým způsobem vytočit.

Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností.

Možná by to mohlo znamenat lepší přehled nejen pro mne, ale také obohacení takového tématu zde na Diskuzi .Díky.

..........
Josef Křapka, al. Pepča: >Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek.<

Kolikrát je možno užít během roku k léčření formidol a kdy je jeho použití nejefektivnější ?

Kolikrát za rok je vhodné použití formidolu a kdy je nejúčinnější?

Otevřené drátěné dno za chladného počasí není u oplodňovacích včelstvíček takový problém, jak by se na první pohled mohl zdát. Ztráta tepla spodem není až tak významná, že by se to nějak znatelně negativně projevilo ( snad s vyjímkou zvýšené spotřeby zásob ). Důležité je dobré uteplení oplodňovacích oddělení shora a ze stran. K tomu účelu poslouží klasické víko s vnitřní polystyrénovou uteplivkou a uteplující přepážky ( z obou stran jednotlivých oddělení vložené! ). Nástavek jinak může být bez uteplení ( klasický tenkostěnný ).

Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení. Průběžné prohlídky oplozovacích nástavků a případné korektury v období snubních proletů matek je ztráta času a zbytečné rušení včel, které může vést i ke ztrátě matky ( zalétne do cizího oddělení ).

Proti plemenáči nic nemám, ale je to dle mého soudu zase do jisté míry jednoúčelová věc. Avšak na rozdíl od oplodňáčků se dají využít i na něco jiného ( např. jako sádka, odkládací bedýnka ). Přesto jsem raději zvolil nástavek, jako víceúčelové zařízení.

S pozdravem...M. Václavek

Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají .....
Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. ...
-----
Při výrobě první série jsem také nasazoval život/prsty, ruce/ a docela mě to odradilo. :-) Zlepšilo se to trochu, když jsme řezal podle pravítka v celé délce stolu.

S tím plátkem se to normálně prořezává, nebo jiná finta?

Tady ma konferenci mi před lety poradili lepení tavnou pistolí. Na plemenáče jsem to ještě nezkoušel, na jiné věci z PS včetně kombinace PS-dřevo ano a je to výborné.
Na letošní sérii a repas jsem předzásoben spec. truhlářskými vrtuty na lamino (MYSLÍM). Předvrtávají se myslím pr5mm a mají hrubý závit a vnitřní šetihran na utahování. Někde jsem je viděl použít ke spojování PS.
Letos chci obnovit tehdy udělaný plemenáčový park, odehnilo dřevo, ze kterého jsem dělal dno a kostru.
S dalšími váhám, nejsem si jist, zda by nebyl lepší rozdělený nástavek, třeba krmítkem ala Zelený. Je to míň krámů do baráků.
Plemenáče mám na 6 rámků. Protože tuto velikost rozdělením nástavku nedosáhnu.
ALe oplodňování je nejlepší ve 4dnech. Protože je šance 50%, tak pokud to někdo nechce točit několikrát se to dá rovnou rozšířit na 4 rámky. Plemenáče používám tehdy, když je v některém nástavku velká úspěšnost, tak jednu matku odeberu i s plásty, posílím trochu (přijde o létavky) a plemenáč dám stranou.

Karel

Chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost s vytvořením vlastních stránek o včelaření.Jak se to dělá?Co je k tomu potřeba?Díky Míra