Včelařská konference

Výrobna se musi zaplatit sama.Jenom letos šlo do rezervnich valců na oba stroje 850 tisíc.Na experimentování neni čas.Ani při vic než 100 tunach vosku.

V trubčich mezistěnach nevidím smysl,abych rekl pravdu.Proč taky? Trubcinu maji včely postavenou za den.<

Chov trubců je důležitý a není vůbec tak jednoduchý pokud má k něčemu být. Asi zřejěm platí že oco se nezajímají obchodníci, to není pro včelařství důležitý. P. Sedláček to asi nevytubuloval na internetu ve svým kanálu, proto je to tak omezený artikl, protože se nevyplatí ani o chovu trubců předvádět.

Trubci maj až 10ti násobně větší vliv na genetiku včelstev než samotná matka. Trubec je haploidní, je věrnou kopií své diploidní matky a matky jsou polyandní, tz. má ve váčku po oplození u sebe, pokud je kvalitně oplozená sperma od asi od 10 trubců a více. Vtom tkví ta investice do válců.

Máš pocit,ze by se výroba trubčich mezistěn vyplatila? Jednak pořizeni takových válců,(na stroje je nesezeneš),pak odbyt a na finále návratnost investice? Tady už musim přemýslet jinak než nad vlastni krabicí za med ze včel.<

Ano, nejen pocity, vše se musí podle tebe vyplácet, válce mám troje (celkem patery) a vyplatí se? Upozorňuji že krom D1 a léčivo přes ZO, mám všechno co používám bez dotací! Udělám pár kil vosku ročně a přesto je používám a dělám s nima. A hlásím, že se mi nemůžou absolutně vyplatit. Přesto je mám. Protože jsem chovatel včel a nutné vybavení nebo nástroje pro vybavení potřebuji. Jinak bych byl jen břídil.

Máš pocit,ze by se výroba trubčich mezistěn vyplatila? Jednak pořizeni takových válců,(na stroje je nesezeneš),pak odbyt a na finále návratnost investice? Tady už musim přemýslet jinak než nad vlastni krabicí za med ze včel.

To si tak přesne nepamatuješ,matky koupené používam jako trubci včelstva,kvůli mirnosti.Mám včely v zástavbě,takže nutnost.No letos je to i moje chyba,běžně jsem sedával u včel a sledoval ze kterého vypadávají bezletné mladušky a takova vcelstva likvidoval.Letos na to nebyl čas,jezdil jsem z práce hodně pozdě a pouze dal slepě gabon.Tim ovsem potlačís jenom kleštika,pokud gabon jestě trochu zabere,ale problém nevyřesiš..Ono je radost včelarit v mistě,kde je dalsich 11 včelařů na kilometru,zvlast,když se pak dozviš,ze se 2 z nich vyrojila vsechna včelstva a roje jsou někde v lese.To pak můžeš bojovat s klestikem jak o zivot.

V trubčich mezistěnach nevidím smysl,abych rekl pravdu.Proč taky? Trubcinu maji včely postavenou za den.

Tak já zase píšu o zájmovém včelaření, ne o produkčním.
Neboli nelámat to přes koleno a nepokoušet se osídlit včelami kdoví jak daleko umístěné lesy. Ale prostě ty včely umístit na zahradě nebo tak nějak.
Kde je dnes nebo bylo nedávno na kilometr čtvereční třeba 50 včelstev a bylo beznadějně převčeleno a včelaři museli pravidelně přikrmovat cukrem už v červnu, po kolapsu včelstev a ukončení včelaření některých včelařů může vyjít zavčelenost třeba jenom 10 včelstev na kilometr čtvereční. Nebo ještě méně. A tam se už včelstva mohou slušně uživit i při dnešním poklesu zdrojů pro včely v intravilánech na zahradách i extravilánech na polích.
Neboli potom můžu klidně vytáhnout i staré zadováky a se dvěma až 4 včelstvy pohodlně včelařit a mít dost medu pro rodinu i na rozdání známým.

Teď mám většinu včel v pánu,tak se bude brát z. <

Psal jsi, že rozchováváš z matek co kupuješ. Asi to moc dobré matky nebyly. A chci jen navnadit k myšlence, jak dobré tedy budou včelstva které pro obnovu pořídíš.

V poslední době se začíná znovu hodně mluvit o kvalitě matek. Zajímalo by mne, jako že jsi představený výrobny mezistěn, jestli nabízíš k chovu trubců, potažmo cesta ke kvalitnější matce, i mezistěny.

Pokud někdo zná základy, ví, že nějaká divočina na právě vloženém stavebním rámku k chovu trubců je jedna z nedostatečné známky, místo cesty ke správnému chovu trubců.

Matky a lecivo dotaci samozřejmě projdou,i kdyz si žada matkař a Dol,nemel jsem problem vzit matky za plnou cenu nebo lečivo bez dotace.Kdyz jsem přesel od poštáků k včelařům byl to pro mne šok.Tam ti nikdo nic nedal a šlo to,tady se nabizí dotace na kde co a hapruje to fest.
Jednou už jsem psal,ze mám svoji včelarskou ekonomiku oddělenou od rodiného rozpočtu.Ohromná věc.Plechová krabice ze které můžeš cokoliv zainvestovat ve včelach a ješte tam zbyde.Jo kdyby to bylo spojené s rodinným rozpočtem,věřim,ze by v té škatuli nebylo nic.A není mym cilem tu skatuli plnit za kazdou cenu.Teď mám většinu včel v pánu,tak se bude brát z.

Jen ten včelín materiál od 50 000kč nahoru, práci nepočítám. Takže po sobotách nedělích po práci stavět včelín kdesi daleko v nečase.
Včely jsou kde? Např 14 včelstev x nejlevnější oddělek = 25 000kč

Na stanoviště 30km na kole s vozíkem za prdelí? Takže auto 50 000kč + vozík na stavbu včelína + opravy + amortizace na nové auto + STK + ten benzin asi nejmenší položka

Ztráty - vandalismus, krádaže, strakapoudi, rabovky, živelné pohromy, zavalené neprůjezdné příjezdové cesty

atd.... Mezi realitou a pohádkou je propastný rozdíl.

A teď představa že mají takto X stanovišť nějakých 200 včelstev, inflace na provoz a všeho šla poslední roky 50-100% nahoru, ale cena medu se zasekla na staré ceně a horko těžko se prodává, to je nerentabilní. Prostě údržba těch stanovišť a kolotoč amortizace u větších provozů + techniky, skladů, auta atd.... sežere veškeré příjmy. A kde je cena práce... Souhlas s Gupou.

Zrušili Kravíny, Vepříny 3x obnovily a už zase zrušili. Se vřelařstvím to je to samé. Cena vstupů moc vysoká, odbyt na med a cena medu historicky nízká v porovnání s průměrným příjmem na obyvatele.

Na 2 km gupo jeden prodělávající ufňukanec natahujíci ruku po dotační pomoci,to se fakt gupo trumfnout nedá.<

Krom tebe nikoho kdo dotaci nechce neznám. Ani za medomet nebo jiná technická pomoc? Matky si ani matkař od kterýho jsi je vzal neproúčtoval? Ani nebereš dotaci na léčivo co si proúčtuje DOl? Opravdu platíš v chovu vše bez dotace? Dotace je silně nakažlivé, tak se jen ptám.

"Co je to základní vybavení?"

Tak na místech, kde mají včely dost potravy stačí k dobrému vybavení 40 let staré úly koupené od končícího včelaře i se všemi plásty třeba po 200 - 400 Kč za úl Plus medomet, použitý z té doby za třeba 2000 plus pár kusů dalšího vybavení. Jako kuřák, pleště na rámky, bedny na plásty ... a pár dalších věcí, použité dohromady taky tak nějak za 2000 A na novém místě nějakou boudu coby včelín.
Jediné, co se potom musí pravidelně kupovat je cukr na zimu, nějaké léčivo a měnit za vosk nějaké mezistěny.

Na 2 km gupo jeden prodělávající ufňukanec natahujíci ruku po dotační pomoci,to se fakt gupo trumfnout nedá.

JosPr (46.135.75.215) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483)

Divil by ses gupo,kolik jich je.Jejich největšim nepřítelem je věk.To včelaři jsou mladici se svym věkovým průměrem.<

Na asi 2km2 připadá v ČR jeden včelař. Trumfni to.

Divil by ses gupo,kolik jich je.Jejich největšim nepřítelem je věk.To včelaři jsou mladici se svym věkovým průměrem.

Tim jsem chtěl řict,že každý koníček něco stojí a je to jen o tom,jestli na to ma člověk srdičko.Nikdy by mne nenapadlo řict,že včelarenim prodělávam.A to ani v letech,kdy nebyl med.

,trénink,závody atd atd má takovy poštovní holubář a pak to porovnejte s naprosto směšnými naklady včelaře,ktery prodává med,ale pořád má málo.A to je mnohdy pro holubaře ziskem jen pohár za 1.misto.<

a proto je desetitisíce holubářů v republice. Na km2 alespoň , jak včelařů.

Mrkněte se na auctions.pipa.be- hugo batenburg a srovnejte si,jake náklady jen na pořizeni holuba do chovu(bez nakladů na krmivo,vakcíny,léky,vitamíny,trénink,závody atd atd má takovy poštovní holubář a pak to porovnejte s naprosto směšnými naklady včelaře,ktery prodává med,ale pořád má málo.A to je mnohdy pro holubaře ziskem jen pohár za 1.misto.

Ja bych nejásal, pomlelo mne to po 4 letech podruhé v zivotě.

,,Tak hlavní je najít stanoviště, kde mají včely od dubna po srpen až září dostatek potravy. Sladiny i pylu. A nemusí vůbec sahat do kapsy a nic kupovat. kromě zákaldního vybavení. "
-------------------------------------------------------

Co je to základní vybavení?

Když dáte včely někde do tramtárie kde jsou lepší podmínky, musíte tam dojíždět autem, často teréním - co stojí provoz mnozí vědí. Zadruhé úly i na koleně vyrobené stojí dnes tolik co nedávno kupované. + podstavce, střechy, rámky, + oplocení ( krádežím nezabrání) údržba stanoviště - pády větví, sekání trávy, neustále oprava vysypávání cesty po traktorech, pravidelné dojíždění a kontroly jestli zas něco nesebrali, případně vůz dalších +100 tisíc kč. Ta doba je pryč, dnes náklady na údržbu stanovišť jsou nyní větší než výdělek. A to ještě si musíte uhodnotit cenu práce v prodaném medu, z toho odložit na rizika ztráty a horší roky.

Ve srovnání průměrný plat v ČR překročil 40 000kč to jen pro srovnání.

60% ztrát v minulých letech normálka, od r. 2014 asi 2-4x jak kde.

Ja to myslel jako posun v myšleni Dolu,takova rána dogmatikům do palice.Že to nepomůže od kolapsů vime všichni.

Tak hlavní je najít stanoviště, kde mají včely od dubna po srpen až září dostatek potravy. Sladiny i pylu. A nemusí vůbec sahat do kapsy a nic kupovat. kromě zákaldního vybavení.

..., že včelaři musí platit za přípravky a léky potravinové včelí doplňky, a jiné věci do úlu dávajíc, ještě více než dosud, ...<

Včelař nebo zájemce o chov si často myslí, že se musí naučit chovat svá včelstva tak, že zvolí správný úl, vybavení, vzdělá se v akaricidech, krmení, kočování a umí včelařit.

Houby.

Musí vzhledem k okolnostem více sahat do kapsy, více nákladněji krmit, více přemýšlet o úlu a chovaném včelstvu, více používat akaricidy, ale hlavně více platit zato, že chová včely. Ktomu mu mají dopomáhat lidi, kteří přednáší.

Pokud to myšlení neuskuteční, budou se mít stále dobře jen lidi kteří produkují krmení, vyrábí úly a nabízí včelí potřeby, výrobci akaricidů a aditiv, a oddělkáři.

Jak vidno, nyní je moderní přehazovat si přes média peška.

Jeden dělá to druhý ono ale oba mají asi nějaký podíl na situaci oba využijí možnost sdělit, že akaricidy jsou slabé, sekání oddělku je špatné, úly není kam dát, krmení je nedostatečné. Ale kde jsou nakonec ty živé včely?

Ja tam vidím velky posun v myšlení oddělením varroazy a virózy,byť mají společný zaklad v kleštikovi,dokaží viry po nastartováni nákazy fungovat samy a po delší dobu.<

Posun v myšlení tímto směrem je asi umne před více než 10ti lety. Dol uvedl na trh během této doby beesave a masamaril. Pomůže jeden z těchto věcí?

Činnost Dolu má velký společný. Kdysi jsem inicioval přes toto forum používání KŠ atomizací (odpařením), zkoušel a obětoval včelstva abych věděl co dál.

Výsledek? KŠ pomůže ood roztočů ale ne od kolapsu.

To s tim moc společného nemá.Ja tam vidím velky posun v myšlení oddělením varroazy a virózy,byť mají společný zaklad v kleštikovi,dokaží viry po nastartováni nákazy fungovat samy a po delší dobu.Pořád si totiž včelari myslí,ze dají gabon a vyzráli na vše.A ono houby.

JosPr (46.135.75.215) --- 29. 12. 2022
Re: Varoa (76470) (76471)

A jinak si počti na svazovem webu Dlouhy čas do jara,kde p.Titěra už dáva virozám krapet jinou dimenzi a docela správně pojmenovává roztoče jako parazita a virózy jako nakažlivé infekční onemocnění..<

Dovolím si svou esej.

Není těžké být populární kapacita a přitom něco prostě sdělit médiím. Stačí zvonivé jméno který každý zná a každý zmlkne když promluví nebo něco sdělí. Je ale těžké být kapacita a sdělit, že včelaři musí platit za přípravky a léky potravinové včelí doplňky, a jiné věci do úlu dávajíc, ještě více než dosud, ikdyž je zároveň představený výrobcem a s.r.o. pro včelaře podle výročních zpráv prostě za vodou jak přežrané stomilionové prase.

Absurdní, včelaři mají obrovské ztráty a prodejce léků, přípravků a aditiv do včel je těžce ve vatě.

Řekl bych, že něco je opravdu špatně a nefunkční.

A jinak si počti na svazovem webu Dlouhy čas do jara,kde p.Titěra už dáva virozám krapet jinou dimenzi a docela správně pojmenovává roztoče jako parazita a virózy jako nakažlivé infekční onemocnění..

Na tom jsi byl kde? 60% ztráty a mnohde ještě vic nejsou letos žádnou vzácností.Do jara daleko.

Tak jak se vám letos sypou roztoči?

Jsou včelstva tisíce VD, nikdo v okolí žádné kolapsy, jen mrtvolky a oslabení. Kam zmizely ty viry co tu každoročně likvidovaly celé včelnice i s minimálním spadem VD během 14 dní koncem léta podzim úly prázdné. A kampak zmizel tak naráz Covid, když se ukázalo, že 2x nakažený napíchaný 3x vakcinama chytil Covid potřetí, Covid zmizel jak pára nad hrncem. Takže uměle vypuštěné biologické sajrajty z letadel nebo co?

Máme se zabývat včelama a včelařením a ne kravinama.<

Co chceš řešit? Dej sem nějakou informovanou otázku.

JosPr (46.135.67.228) --- 28. 12. 2022
Re: dotace (76463) (76464) (76465) (76466)

Kruci,proč se včelařský spolek musí zdržovat takovýma hloupostma,jako je zadani a vypláceni dotaci nebo pro změnu zas datovou schránkou? Máme se zabývat včelama a včelařením a ne kravinama.Jak vcelstvu pomůže jakási dotace nebo datova schránka? Na blbosti to jsme kadeti.Skutek utek.<

Musí se tím zabývat aby rostl počet úředníků ,kteří budou tak šetřit peníze za stále rostoucí náklady za poštovné. Místo toho, aby se stanovily maximální ceny za dopisy u České pošty, se pošta retrukturovala a část nemovitostí odprodala a část poboček zrušila a aby to dávalo smysl, kdo celé datové servery bude vlastnit a spravovat je? Česká pošta. Takže celou akci co se týká trafiky s označením datovky, jsou programem záchrany podniku Česká pošta před sebou sama. Protože sama se díky restrukturalizaci sebezničila a nemít datovky, v podstatě by se ten podnik do velmi krátké doby rozpadl úplně. (je z části rozprodán)

Proto Jospr, musíš datovku využívat proto aby stát fugoval, když jeho pobočné akciovky v podstatě díky tržnímu mechanismu krachují. Pokud datovky budou živit nyní po 5ti koruně emaily zvané datové zprávy, které zmiznou do 90ti dnů, je to neskutečný podnik přesahující i Google úložné prostory. Protože nepotřebuje díky úmrtnosti obyvatel v podstatě úložný prostor, což je v prostředí poštovních serverů něco nevídaného kvůli tomu, že neroste potřeba datového protoru, ale je tu možnost zvyšování poplatků a jejich nových zavádění. Prostě sen každého IT pohodlného podnikatele na státní trafice.

Proto proto, ten rozvoj je začátek konce éry papírové koretnosti úřední. V podstatě člověk je takovým počinem státní moci s datovými schránkami více recyklovatelný. Nic poněm po 90 ti dnech od úmrtí nezůstane v jeho záznamech které vede přes Českou poštu státní zpráva.

Kruci,proč se včelařský spolek musí zdržovat takovýma hloupostma,jako je zadani a vypláceni dotaci nebo pro změnu zas datovou schránkou? Máme se zabývat včelama a včelařením a ne kravinama.Jak vcelstvu pomůže jakási dotace nebo datova schránka? Na blbosti to jsme kadeti.Skutek utek.

Ja se můžu na celou datovou schránku akorát tak vybodnout.At si ji pan ministr strčí ... i s dotacema do včelařství..

Zásady pro národní dotaci - včely, 2023: 5 Výše dotace
Do 180 Kč včetně na jedno včelstvo splňující předmět podpory.


Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) schválil Zásady pro poskytování národních dotací v roce 2023.

Podpora včelařství
47 000tisKč

Co dodat? Od března bude mít každá ZO ČSV povinnou datovou schránku a může tak využít ZDARMA!!! odeslat děkovný dopis panu ministrovi za velmi prospěšnou činnost co dělá pro resort zemědělství speciálně pro včelaře. Bude ji mít i FO nepodnikající a i podnikající. Podnikající povinně.

ZO budou mít nyní výroční schůzem, a jiné schůze tak dejte takové poděkování do bodů jednání a nejlépe každý člen může na schůzi přispět k obsahu takového dopisu který by byl podle mého názoru tou nejlepší zpětnou vazbou za pomocnou ruku, kterou státní moc pro včelaře dělá.

Dotace pro včelstva se zvýší 2,5krát.

Podle místopředsedy vlády, ministra zemědělství - Henryka Kowalczyka - se dotace pro včelstva zvýší z 20 na 50 zlotých. Slíbil také vyčlenit další finanční prostředky na nákup vybavení (včetně přepravy úlů) a léků.

22.12.2022 Časopis Pasieka
Dopłaty do rodzin pszczelich zwiększą się 2,5-krotnie.

Jak podaje wicepremier, minister rolnictwa – Henryk Kowalczyk – dopłaty do rodzin pszczelich wzrosną z 20 do 50 zł. Obiecał również przeznaczenie dodatkowych środków finansowych na zakup sprzętu (w tym do przewożenia uli) i leków.

Do 31.1 má být vyplacena,tak snad to na úcet ZO nepřijde 29.1.

Vypočitaná výše dotace na jedno včelstvo činí za letošní rok
156,61 Kč a do 31.ledna 2023 bude zaslána na jednotlivé základní organisace.

Na svazovém webu výše dotace 1.D.Zaroveň seznam zamítnutych zadatelů.

Ošetření včelstev proti varroáze se provádí podle pravidel stanovených v „Metodickém

pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy“.

ExM310 VARROÁZA – předjarní léčebné ošetření
Na základě vyhodnocení intenzity varroázy dle kódu EpM300 se na jednotlivých stanovištích
při nálezu vyšším než 3 roztoči v průměru na jedno včelstvo provede ošetření všech včelstev
na stanovišti. Použijí se registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou
informací. Předjarní ošetření musí být provedeno s ohledem na klimatické podmínky a jarní
rozvoj včel co nejdříve a ukončeno musí být do 15. 4. 2023.
Chovatel je povinen vést záznam o ošetření včelstev (viz. Metodický pokyn výše).

EpM300 VARROÁZA – VyLa (PV)

Směsné vzorky veškeré zimní měli od všech včelstev na každém stanovišti. Vzorky zimní měli

musí být odebrány po takové lhůtě od provedeného podzimního ošetření včelstev, aby nebyl
k vyšetření odevzdán léčebný spad. Vzorky měli se odebírají nejdříve za 30 dnů od dne vložení
čistých podložek na dna úlů a musí být odevzdány k vyšetření do 15. 2. 2023.

ExM330 VARROÁZA – letní sledování a ošetření včelstev
Chovatel je povinen provádět monitoring varroázy a následné ošetření všech infestovaných
včelstev registrovanými veterinárními léčivými přípravky v souladu s příbalovou informací
za účelem ochrany dlouhověké generace včel před poškozením.

Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou. <

Oto nejde jak upravenou, jestli je možnost nějakým způsobem vosk dát do potraviny, protože lidi sní hodně a mít něco z vosku by měla být v podstatě delikatesa. Jestli je nějak složité upravit včelí vosk na margarin, tak stím se jaksi počítá. I např víno není nijak jednoduché vyrobit, tedy jestli nejde o víno alá šumák, co nyní frčí ve velkém a hrozně lidem chutná čím hezčí je etiketa, čím více stojí a čím hezčí je lahev.

Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou.
V prvním tvém odkaze se ale jedná o hledání či snad úpravu mikroorganismů, které umí požírat uhlovodíky z ropy, ropných látek či asfaltu atd. Výsledkem je přirozeně biomasa těch mikroorganismů, která snad může nebo nemusí být poživatelná. Takhle ovšem může člověk jíst téměř cokoliv, co v sobě má skrz uhlík a vodík nějakou energii, ropu, asfalt, benzín, parafín, jakýkoliv plast, pokud najde nebo třeba upraví nějaký mikroorganismus, který se tím dokáže živit a výslednou biomasu bude mít bez jedovatých, nechutných či zdraví škodlivých látek. To už má mnohonásobně víc k praktickému použítí, jak by se člověk mohl živit včelím voskem to, co jsem napsal předtím. Včelí vosk nechat sežrat moly a potom sníst jejich larvy. Nebo jak by se člověk mohl živit třeba senem z trávy ze své zahrady, seno příslušně upravit a naočkovat sadbou vhodné jedlé houby.
V druhém odkazu se právě jedná o přípravu margarínů, kde se nasycené tuhé tuky, které obsahují právě ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny v margarínech nahražují právě různými druhy vosků včetně včelího v množství od 1 do 5 % obsahu. Určitými technologickými postupy se potom z toho vosku vytvářejí matrice, do kterých se ten tekutý rostlinný olej zjednodušeně řečeno nasákne a výsledná hmota dosáhne potom vhodné margarínové konzistence. Ale nikde tam není řečeno, že ty vosky jsou potravina. V množství, v jakém do člověk vejdou ústy, vyjdou opačným otvorem a nakonec tak skončí v septiku nebo v čistírně odpadních vod.
A nakonec, jak jsem zjistil, bavíme se tady o tom, co už je dávno známo. Včelí vosk v patřičné kvalitě je jasně a jednoznačně klasifikován jako potravinářské aditivum E901 a jednoznačně jsou určeny jeho potravinářské nutriční charakteristiky, ze kterých je problém jasný.
Viz :
https://www.zofapp.cz/e901-vceli-vosk

Radime není to s včelím voskem na margarin a parafinem nesmysl, buď se zeptej umělé inteligence, nebo google, nebo zabrouzdej do hesla a časopisu kvasný průmysl - co se týká parafinu na krm. Potkal jsem dost razantní rozklad parafinu uvnitř úlů když jsem ho použil na krmítko, od té doby vím, že je běžně rozložitelný bakteriemi na proteiny, které lze už trávit.

Co se týká parafinu "kvasný průmysl krmení parafin"

http://kvasnyprumysl.org/pdfs/kpr/1967/06/03.pdf

včelí vosk jsem začal teprve vyhledávat, ale odkaz třeba zde:

https://grasasyaceites.revistas.csic.es/index.php/grasasyaceites/article/view/1811/2552

Gupa: přesně tak.
Navíc dnešní margaríny jsou mnohem zdravější než třeba ztužené tuky, ze kterých se margaríny dělaly kdysi za socíku. Tehdy se používala chemická hydrogenizace nenasycených rostlinných olejů, nasycení vodíkem. Jenže tím vznikala poloviny toho tuku jako ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny, které se dnes považují za škodlivé. Dnešní margaríny by se vesměs měly dělat tak, že se tekutý rostlinný olej smíchá s tuhými pořírodními tuky a vzniklá polotekutá směs se našlehá jako emulze s látkami, které zase mají afinitu k vodě a ne k tukům. Takže dnešní margarín mazaný na chleba je z hlavní části obyčejný rostlinný olej.
Ale včelí vosk je něco úplně jiného. Stravitelné živočišné a rostlinné tuky a oleje jsou všechno estery několika stravitelných mastných kyselin s trojmocným alkoholem glycerolem. Obojí je jednoznačně stravitelné a tělo ho umí postupně rozbourat a využít k produkci energie až na konečný výsledek, oxid uhličitým vodní páru a energii. (Proto je taky dnes tak snadno dostupný glycerín, je to vedlejší produkt z výroby bionafty z rostlinných olejů) Včelí vosk má kromě jediné kyseliny palmitové v maslém množství úplně jiné mastné kyseliny a hlavně to jsou estery s úplně jinými alkoholy. Na rozštěpní a strávení včelího vosku prostě živočichové nemají enzymy a včelí vosk tak jimi projde jako inertní látka. Jediný způsob, jak by lidi mohli jíst včelí vosk, by bylo jeho zkrmení moly a následnou konzumací nějak upravených molích larev jako běžnou bílkovinnou potravinu. Což nevím, ejstli je možné, ale snad ano, protože například slepicím larvy molů extzrémně chutnají.
A parafín to už je s prominutím úplný nesmysl. Parafíny jsou uhlovodíky z alkanové řady, metan etan, propan butan, pentan, hexan, heptan oktan... benzíny, lehký technický benzín automobilový benzín, těžký lakový benzín,cetan, nonan dekan - nafta , petrolej a postupně výš, lehký minerální olej, třeba topný nebo proplachovací, těžší minerální oleje třeba k mazání až nakonec jsou parafíny. Jako člověk nemůže strávit proan a butan, benzín nebo naftu, tak nemůže strávit parafín. Parafín, pokud by ho člověk snědl, bude ve většině případů působit jako inertní látka, protože to je tuhá látka.

To jako fakt někdo konzumuje? <

Celé národy, aj ty, ale nevíš otom. Od tuků na pečení a vaření kdy si dáš někde oběd, třeba, nebo buchtu (hera). Přes zákusky, třeba šlehačku do kávy, až k náplni oplatků a sušenek, řezů, konče třeba zmrzlinou nebo nanukem. Tukový (kvasný) průmysl je opravdu průmysl, který začíná hnojením, osevem, ochranou, opylením, sklizní ..... olejnin (nejen) z kterých se většina margarinu vyrábí.

Až tak žeby někdo nevěděl co vše se dělá z olejů a vosků a spokojeně si žil.

A včelí vosk je stravitelný, ale po úpravě. Stravitelný je třeba i parafin s kterým se impregnují nástravky, ale také po úpravě. CO jsem četl, tak se tím krmil a možná někde krmí dobytek.

To jako fakt někdo konzumuje?

Hm, co se týká margarínu, já zrovna mám doma rozdělaný margarín Dreiviertelfettmartgarine mit rapsol 500 gramů jsem koupil v listopadu nějak za 33 až 43 Kč a do zásoby mám Rama Classic 950 gramů 75 % tuku koupený za 95 nebo 105 teď v prosinci nějak předminulý týden.
Chce to prostě nekupovat jako ovce všechno, co prodavači nastrkají do regálu, nebo když to lidi ochotně skoupí, tak ty vysoké ceny budou obchody držet.

A mimochodem dnes je cena margarínu nějak od 120 Kč za kilo, protože čtvrtkilové kostky nejlevnějšího margarínu a umělého tuku se dnes v akcích kupují od takových 25 - 30 kč a kilové balení třeba Ramy od nějak 100 až 110 Kč.<

Tuk a margarin je rozdíl, tuk hážeš na pánvičku nebo pečeš, ten je vždy o něco levnější, píšu o margarinu na chleba. Co se dívám, tak Perla je dole, v Británii v Tescu mají vše do 100,-Kč, jen v Česku jsou ceny okolo 180-250kg

https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/shop/mlecne-vyrobky-a-vejce-a-mlecne-alternativy/maslo-margariny-a-pomazanky/margariny/all

Já myslím, že bude rozumné vosk vytavit a uschovat. Právě proto, že až se zelené bláznění rozjede, mohou být všelijaké krabičky z voskovaného papíru ve stylu kdysi dřívějších kelímků na med z voskovaného papíru hodně žádané. Protože jimi půjde dost smysluplně nahradit některé plastové obaly pro potraviny. A bude to nakonec, na rozdíl od spousty jiných zelených výmyslů i ekologické a ten papír voskovaný včelím voskem bude rozložitelný. A možná taky půjde většina vosku z toho papíru i získat zpět a znova použít.

Tak už můžu taky vytavovat souše.
Moje jediné včely mi v době těch mrazů a sněhu dorazil strakapoud nebo datel.
Ucpávky česna a očka vytahané, v horním nástavku, kde seděly, vyklovaná díra o průměru 5 centimetrů, loučky plástů oklované...
Holt se mně vymstilo, že jak jsem kdysi dělal ty nástavky, použil jsem měkké smrkové václavkové levné nízkojakostní dřevo původně na palety, takže muselo být pro toho ptáka dost snadné tam tu díru vyklovat. Strakapoudi mně doma otravovali v zimě často, ale zatím vždy klovali jen trošku a neproklovali se dovnitř. Asi tentokrát za toho sněhu a mrazu měl asi větší hlad...
Asi budu muset příště ty nástavkové úly obehnávat pletivem nebo aspoň plastovým sítem. Strakapoud, jestli přežije zimu, si to určitě zapamatuje a vrátí se příští zimu.

O včelí vosk dnes není zájem, jen na mezistěny to je uzavřený koloběh kde nedochází ke spotřebě vosku. Uhlíři už taky nejsou.

Tak svíčky pro Ukrajinu ze včelího vosku bude spíš folklór. Když už by na Ukrajině chtěli od nás svíčky, tak mnohem levněji by je získali, kdfyby je dělali z obyčejného parafínu. Nebo prostě skoupili svíčky určené na hřbitovy.
Svíčky ze včelího vosku maximálně dělají samotní Uktrajinci, protože nemohou včelí vosk prodat a za ty peníze nakoupit parafín.

Letos bych řekl,ze se tavením vosku ani moc nezabývají,ale vozí hromady souší jak na výměnu,tak hlavně na prodej.Úhyny musi být v ramci ČR obrovské..Doslova se včelari souší po úhynech zbavují.
A další zvláštnost,poptávka vosku pro Ukrajinu na vyrobu svíček,dik vypínání proudu a bombardovani infrastruktury.(zatímco dřiv se vosk z UA nabizel,dnes neni na UA k sehnání.Info z vícero zdrojů.

Jinaqk cena vosku klesá když sezmenšuje počet včelstev, protože včelaři likvidují plásty ze zrušených včelstev vytavováním na vosk.
A cena vosku stoupá, pokud by stoupal počet včelařů, protože noví včelaři poptávají pro své včely mezistěny.
Se zeleným blázněním potom může cena včelího vosku stoupat, protože se mohou čím dál více používat obaly na potraviny ze staronového materiálu, všelijakého včelím voskem impregnovaného papíru jako náhrady dnešních plastových obalů.

To je nesmysl, včelí vosk obsahuje jiné mastné kyseliny i alkoholy než tuky stravitelné savci.
Není vůbec jisté, jestli by ty mastné kyseliny dokázali teplokrevní živočichové vůbec stávit příapdně jak by v organismu působily.
Jakožto vosk produkovaný hmyzem jsou to úplně jiná látky než jedlé vosky a tukly produkované rostinami nebo tuším strunatci (rybami, obojživelníky, plazy, ptáky, savci)
A mimochodem dnes je cena margarínu nějak od 120 Kč za kilo, protože čtvrtkilové kostky nejlevnějšího margarínu a umělého tuku se dnes v akcích kupují od takových 25 - 30 kč a kilové balení třeba Ramy od nějak 100 až 110 Kč.

Tak mne napadá, že včelařští mikrobiologové (třeba mne napadá známý p. Danihilík) by se měly zorientovat nato ve svých odborných přednáškách,

jak by šlo u včelaře doma na koleně z vosku vyrobit něco stravitelného pro člověka podobné margarínu.

Jako východisko s lepší cenou včelího vosku. Protože jestli to tak půjde dál, včelí vosk bude přírodní nedoceněný odpad hodný jen knotu a spálit ho za lepší cenu. Hodně včelstev dnes je ve světě na plastu, odhaduji že víc jak desetina. Proto asi cena vosku také stagnuje. Vedle padělání a nadstavování samozřejmě.

Když jsem u toho padělání, třeba při přeměně na margarín by se takový paděle poznal lépe a včelaři by tak znali jednotuchý způsob testu vosku co si koupí v mezistěně.

V podstatě máš pravdu,jenom těch 18- 20 euro za kg vosku nebude ochoten nikdo zaplatit.Opět platí nabídka/poptávka a ne očekávaní.<

A co čína nebo ukrajina? Co se dívám na bazoš, tak odhaduji, že za 350-400 dojíždí vosk co tu byl tlak dovozu loni a předloni. Ten až se zpracuje, tak začne na 400.- příští rok.

Výkupce jakýsi na bazošu za margarínovou 220, je úplně mimo. Margarín je už leckde dražší.

V podstatě máš pravdu,jenom těch 18- 20 euro za kg vosku nebude ochoten nikdo zaplatit.Opět platí nabídka/poptávka a ne očekávaní.

Pokud vymění přebytky vosku,které nepotrebuje za 67 a střelí mezisteny za 427,je na tom lip než,když bude nabizet vosk za 350,který za tuhle cenu stejně koupí málokdo..
Ona výměna za 67 je vzhledem ke zdraženi vstupů spíš luxus.Bude hůř.Podstatně hůř.<

Ano, 427 je málo, 18-20€ je podle západu správná cena po novém roce se to hýbne zase během ledna a února. Jak jsem psal, národ je vystropovanej a to znamená trojnásobek když šetřil, dával jsem 1000 za měsíc na sipo - plyn a nyní od 1.1. 4700,-. Poletí to raketově nahoru a odhaduji že pokud Fialovina neodtoupí a nedojde tam někdo zorumný, budeme svědky superinflace.

To je v podstatě zase jakási přidaná obchodní hodnota někomu zajišťovat nějaký rozměr, a protože je plno různých rozměrů, plno nálad zájemců co si objednají a potom co s takovým rozměrem co si kdo objednal a naráz si to rozmyslel, atd.

nic, okolo 350 za kg vosku je cena dobrá. Způsobem ber nebo nech být, a příští rok to bude o 20% zase víc. Takže kolem 400,-/kg to bude levnější než letos.

Jestli chce oddělkář dělat oddělky a nemá vosk, ať dělá třeba pakety do papíru nebo latí obitých sítí s matkou v konzervě. Alespoň může být prospěšný ohledně zdravotní stránky věci prodeje včel. A kdo to bude sypat do úlu, peněz má na rozjetí chovu zřejmě dost a kilo mezistěn 500 dá, dělá to většinou pro zábavu z chovu přeci ze zisku ze zážitku. Okolo jsou borci co začínali a nacpali do pár včelstev statisíce. Zaty peníze i dnes spousty medu žeby se vněm dalo koupat. Místo toho hledí do prázných peněženek a úlů.

Pokud vymění přebytky vosku,které nepotrebuje za 67 a střelí mezisteny za 427,je na tom lip než,když bude nabizet vosk za 350,který za tuhle cenu stejně koupí málokdo..
Ona výměna za 67 je vzhledem ke zdraženi vstupů spíš luxus.Bude hůř.Podstatně hůř.

Kup vosk za 350,udělej výměnu za 64,prodej mezisteny za 427 s dph..Zbyde Ti 13 kč na mzdy,odvody,elektriku,plyn a kde máš zisk? Jestli to těch 13 kč pokryje,tak jsi king.<

Včelař je v podstatě v minusu když si koupí nebo mění mezistěny. Má obnovit cca 10 mezistěn ročně na úl, prostě včelaře vosk jen stojí a druhý vydělává. V plusu jsou jen oddělkáři. A ti také zdražili oddělky. Ty to nebolí a jen shání vosk za 200-280.

Takže 350-370 je od včelaře pro včelaře co si shání vosk akorát?