Včelařská konference

---
Pavel Holub:
Jó jo, to období lepkavé olše, to je problém, z úlů teče a plásty plesniví, jsme na tom stejně, s komíny i bez komínů.
---

Chce to vystihnou tu správnou dobu, vystihnout ten pravý začátek předjaří (líska nakvétá poměrně dlouhou dobu, někdy už v únoru, často potom následuje delší perioda chladného počasí, olše na tom není o moc lepší). V průběhu skutečného fenologického předjaří je již povícero slunných dní, v průběhu kterých jsou včelstva roztáhnutá, silná obsedají celý nebo většinu půdorysu nástavku, takže zároveň vysbírávají veškerou kondenzovanou vodu nejen u stropu, ale i u stěn. Výhodnější v tomto směru jsou tenkostěnné nástavky, protože se snadno prohřívají a ohřívají vnitřek úlu, čímž se v úle vytváří poměrně teplo, byť venku může být docela i chladno. Úlový komín tento proces narušuje, přispívá k tomu, aby včelstvo bylo v chladu, tedy ve větším klidu, což je velmi výhodné v zimě (naopak v předjaří je vzhledem k nástupu intenzivního plodování kontraproduktivní nechávat komíny nasazené). Pokud se omezení stropního větrání provede příliš brzy, tedy ještě před definitivním začátkem předjaří, pochopitelně nastanou problémy s plísněmi.

Voda, která z úlů tzv. vytéká (hromadí se u dna), je nadbytečná a musí se dostat ven. Proto i v předjaří nemá cenu zadělávat drátěné dno či zužovat hlavní česno. Uteplování a utěsňování stropů je něco jiného. Spodní neobsazené či málo obsazené nástavky nechávám s otevřenými očky. Má to význam nejen kvůli jejich provětrávání, ale taky kvůli zkrácení přístupové cesty dovnitř úlu k sedisku včelstva. Za chladných předjarních dní včely často hlavní česno vůbec nevyužívají, mají-li tu možnost lítat očky.

//\/\\//