Včelařská konference

Mléčné kvašení pylu je jedna z pověr přetrvávajících ve včelařství.
V plástovém pylu skutečně je kyselina mléčná a najde se tam i něco
bakterií méčného kvašení. Z toho někdo kdysi vydedukoval, že v buňkách
probíhá mléčné kvašení obdobně jako v siláži, nebo při kvašení zelí,
okurek apod. Ale není tomu tak! Ta kyselina mléčná v udusaném pylu totiž
vzniká jako produkt anaerobního (bez přítomnosti kyslíku) dýchání pylu.
Mimochodem - rouskovaný pyl se dá velmi snadno konzervovat, metodou
podle ing. Titěry: čerstvě nasbíraný pyl se dá do zavařovací sklenice,
vzduchotěsně uzavře a uloží na temné a chladnější místo. Kyslík ve
vzduchu, který tam zůstal, je téměř všechen rychle spotřebován pylem,
tím je pyl chráněn - konzervován. Tedy není třeba dělat komplikovaně
konzervu, tj. udusávat pyl a zalévat nahoře medem...
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
>Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim
>ze bude mnohem zajimavejsi proces.
>
>

neuváděj na vrata cenu a máš mpo probléu od čehokoli jinak si zakládáš na problémy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 14:53:35
> ----------------------------------------
> Například i mateří kašička zamíchaná v medu je prý už výrobek...
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
> Subject: Re: Pyl
>
>
> > Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> > (tedy i žihadla :-).
> > Medovina už je výrobek.
> > Tonda
> >
> >>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> > jako med?
> >
> >
>
>
>
>

ty rozdávají zdarma samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 11:06:14
> ----------------------------------------
> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
> >Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
>
>

cokoli

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 10:33:15
> ----------------------------------------
> Pánové, je to už asi 20 let, co byl způsob fermentace pylu v sklenicích
> přesně popsán v obsáhlejším článku ve Včelařství. Autor byl někdo z VUVČ (
> Veselý?)
> Pamatuji si z toho, že to bylo okopírované podle včel, to je stejně jako
> včely konzervují pyl v buňkách se tam vmíchala nějaký med o množství
> několika procent, pak se to udusalo do sklenic a sklenice, tehdy ještě s
> hliníkovým víčkem omnia se utěsnily zatavením víčka v včelím vosku.
>
> Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
> R Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 21, 2005 11:55 PM
> Subject: RE: Pyl
>
>
> Radek HUBAČ:
> > Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> > kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> > uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.
>
> .....
>
> Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
>
> Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze
> bude mnohem zajimavejsi proces.
>
> _gp_
>
>
>
>

Například i mateří kašička zamíchaná v medu je prý už výrobek...

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
Subject: Re: Pyl


> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
>>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
>

My na moc stupnů netopíme.Protože pak narůstá rychle spotřeba. Obávám se, u nás doma by ti asi byla zima, i když mě teda není.

netvrdim ze mam termokomoru. Mam v dome UK, kde vystupnu teplotu mam
nastavenu na 70 stupnov na vystupe a 50 stupnov na spiatocke. Ak da
skrystalizovany med v poharoch ( 1 kg ) na radiator tak su za 18 hodin
znovu tekute. Na radiator v kuchyni sa mi vojde 10 poharov. Investicny
naklad 0,- Sk.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: termokomora

22.12.2005
11:10
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Obecně vzduch není moc dobré médium pro přenos tepla. Proto musí mít ta
trubka procházející termokomorou o dost větší teplotu než 40 - 50 st C.
Odhadem tak 50 - 60 st C s žebrovicemi a 80 - 100, pokud je to jen tenká
třeba coulka bez žebrovic. Potom se ale ten med tam nesmí zapomenout, jinak
se přehřeje, pokud tam je obyčejný ventilátorek, tak v teplotě nad 50 st C
většinou poměrně rychle odejde a taky pokud je jako izolace použit pěnový
polystyren, některé jeho druhy se začínají pomalu degradovat - smršťovat
při
teplotě od 60 st C.
Takže pokud je k dispozici nějaká taková trubka, je asi rozumné řešení
udělat "kolem " ní termokomoru na 2-3 flašky od okurek, trubka musí být buď
přesně uprostřed pod flaškami nebo musí být nad trubkou pod flaškami ještě
nějaký jednoduchý segment, který rozděluje teplo víceméně rovnoměrně kolem
flašek. Odhadnutá doba rozpouštění 20 - 36 hodin se musí dodržovat s
přesností 5-10 hodin, umístit dovnitř ventilátor jen za předpokladu, že je
jmenovitě určen pro vyšší teploty do cca 80 st C, jinak ne a pokud se v
termokomoře nerozpouští med, musí být otevřená, aby tam nebyla zbytečně
zvýšená teplota. Regulace teploty otevíráním a zavíráním nějaké ovětrávací
clony by byla hotová buď drahá nebo pro domácí výrobu příliš složitá.

Je otázka, jestli nebude lepší místo trubky použít samostatné topné těleso,
třeba na tři flašky od okurek tři žárovky 100 Wattů zapojené do série a
regulované třeba tím boilerovým termostatem. Takové "topné" těleso má výkon
okolo 150 - 200 wattů, což úplně stačí, žárovky je možné umístit přesně pod
flaškami, takže by ventilátor nebyl tak nutný a na rozdíl od žárovek
samostatně paralelně zapojených mají menší povrchovou teplotu a k vypínání
a
zapínání termostatem delší životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:22 AM
Subject: Re: termokomora


> No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle
> dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st.
> C.Ta teplota je fakt nízká.

Komkrétně u pylu čerstvý pyl má životnost jen pár dnů, pyl se musí sušit
nebo zakvašovat a to je výrobek nebo není?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
Subject: Re: Pyl


> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
> >Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?

Obecně vzduch není moc dobré médium pro přenos tepla. Proto musí mít ta
trubka procházející termokomorou o dost větší teplotu než 40 - 50 st C.
Odhadem tak 50 - 60 st C s žebrovicemi a 80 - 100, pokud je to jen tenká
třeba coulka bez žebrovic. Potom se ale ten med tam nesmí zapomenout, jinak
se přehřeje, pokud tam je obyčejný ventilátorek, tak v teplotě nad 50 st C
většinou poměrně rychle odejde a taky pokud je jako izolace použit pěnový
polystyren, některé jeho druhy se začínají pomalu degradovat - smršťovat při
teplotě od 60 st C.
Takže pokud je k dispozici nějaká taková trubka, je asi rozumné řešení
udělat "kolem " ní termokomoru na 2-3 flašky od okurek, trubka musí být buď
přesně uprostřed pod flaškami nebo musí být nad trubkou pod flaškami ještě
nějaký jednoduchý segment, který rozděluje teplo víceméně rovnoměrně kolem
flašek. Odhadnutá doba rozpouštění 20 - 36 hodin se musí dodržovat s
přesností 5-10 hodin, umístit dovnitř ventilátor jen za předpokladu, že je
jmenovitě určen pro vyšší teploty do cca 80 st C, jinak ne a pokud se v
termokomoře nerozpouští med, musí být otevřená, aby tam nebyla zbytečně
zvýšená teplota. Regulace teploty otevíráním a zavíráním nějaké ovětrávací
clony by byla hotová buď drahá nebo pro domácí výrobu příliš složitá.

Je otázka, jestli nebude lepší místo trubky použít samostatné topné těleso,
třeba na tři flašky od okurek tři žárovky 100 Wattů zapojené do série a
regulované třeba tím boilerovým termostatem. Takové "topné" těleso má výkon
okolo 150 - 200 wattů, což úplně stačí, žárovky je možné umístit přesně pod
flaškami, takže by ventilátor nebyl tak nutný a na rozdíl od žárovek
samostatně paralelně zapojených mají menší povrchovou teplotu a k vypínání a
zapínání termostatem delší životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:22 AM
Subject: Re: termokomora


> No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle
> dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st.
> C.Ta teplota je fakt nízká.

Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty (tedy i žihadla :-).
Medovina už je výrobek.
Tonda

>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
jako med?

Myslím 20% z údaje %obsahu.

Nemám v tomhle pořád moc jasno. Jestli se nepletu, p.Kamler to uváděl takto jednoduše. Podle refraktoměru měl kvas na začátku 30 kg/hl,(ve skutečnosti 26 kg/hl). Není zase na medovinu. Když je později na refraktoměru např. 10 kg/hl, prokvasilo 20kg, což zhruba ukazuje, že by tam mělo být asi 10% alkoholu. 2kg cukru=1% alkoholu.

-------------------------

Myslím že v tom máš jasno. Tahle čísla souhlasí, jen je potřeba při % alkoholu mít na mysli zda jsou to objemová % nebo váhová. Objemových je víc a tak se s oblibou uvádí na etiketách. Rozdíl je asi 20%.

Pánové, je to už asi 20 let, co byl způsob fermentace pylu v sklenicích
přesně popsán v obsáhlejším článku ve Včelařství. Autor byl někdo z VUVČ (
Veselý?)
Pamatuji si z toho, že to bylo okopírované podle včel, to je stejně jako
včely konzervují pyl v buňkách se tam vmíchala nějaký med o množství
několika procent, pak se to udusalo do sklenic a sklenice, tehdy ještě s
hliníkovým víčkem omnia se utěsnily zatavením víčka v včelím vosku.

Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
jako med?

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 21, 2005 11:55 PM
Subject: RE: Pyl


Radek HUBAČ:
> Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.

.....

Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....

Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze
bude mnohem zajimavejsi proces.

_gp_

> Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru.
> Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota
lihu 0,79).

ještě chybí hustoty pro jednotlivé st. moštoměru
(první sloupec st. NM v kg / 100 l ; druhý hustota v kg / m3)

10 1049,79
11 1053,44
12 1057,06
13 1060,69
14 1064,34
15 1068,32
16 1071,74
17 1075,59
18 1079,33
19 1083,20
20 1087,12
21 1091,09
22 1095,12
23 1099,22
24 1103,40
25 1107,68
26 1112,09
27 1116,65
28 1121,39
29 1126,34
30 1131,52

Honza

Prosím o zkušeností se stanovením nákladů na použití aerosolového vyvíječe připojeným na kompresor Tera, včetně odměn obsluhy atd.
Děkuji Stehlík.

Nemám v tomhle pořád moc jasno. Jestli se nepletu, p.Kamler to uváděl takto jednoduše. Podle refraktoměru měl kvas na začátku 30 kg/hl,(ve skutečnosti 26 kg/hl). Není zase na medovinu. Když je později na refraktoměru např. 10 kg/hl, prokvasilo 20kg, což zhruba ukazuje, že by tam mělo být asi 10% alkoholu. 2kg cukru=1% alkoholu.
Jinak mi od fi Schimanski ochotně odpověděli a zasílají jejich kvasinky. Vyzkouším je.
PS: Měl jsem vir v počítači a při čištění mi vymazali omylem celý adresář. Nemám Tvůj E-mail a na internetu jsem ho nenašel.

Tonda

>Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru. Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota lihu 0,79).

Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru. Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota lihu 0,79).

Kazdy ubytek 1 kg cukru znamena vznik 0.6 l lihu. To znamena, ze ze zmeny merne hustoty kvasu lze priblizne vypocitat obsah lihu.

Teoreticky by to mělo jít. Já nejsem ale schopen to udělat.
Tonda.
>Jediné v čem je problém je správná kalibrace hustoměru, resp. přepočet
hustoty podle tabulky odpovídající technologickému postupu.

No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st. C.Ta teplota je fakt nízká.

> Moštoměrem to jde jenom na začátku před kvašením.
> Ne průběžně. Není dělaný na medovinu.

Právě že hustota klesá průběžně jak ubývá 'zahušťujícího' cukru a přibívá
'zřeďujícího' alkoholu.
Jediné v čem je problém je správná kalibrace hustoměru, resp. přepočet
hustoty podle tabulky odpovídající technologickému postupu.

Honza

Sterilitu se snažím dodržovat. Vše vymývám horkou vodou a je převařeno. Něco se tam může dostat snad jenom s kořením. To dávám po uvaření do vychladnutí. Hlavně ten chmel chci zkusit dávat při vaření, aby se převařil. Nic ale neplesniví. Do kvasu přidávám kyselinu citronovou. Rozkvašení kvasinek je dobré. Po necelém týdnu pěkně pění. Kvasinky chci zkusit jiné. U květových medů by snad problém neměl být.
Ono se to po Dolských kvasinkách většinou rozkvasí, ale brzo to přestane bouřlivě kvasit a pak už se tak nepozná, kdy skončit. Teď to jemně perlí. Provzdušnil jsem to a uvidím. Není to pořád. Většinou je medovina výborná ale to kvašení není jisté. Stalo se mi prvně, že prakticky hotová medovina se ještě rozkváší. Začínám si myslet, že je to kvasinkama. Kvašení neprobíhá tak bouřlivě, jak píšou.
Když nekvasí bouřlivě, tvoří se asi ten křís.
Tonda.

>To už je podezřelé. První kvašení by mělo být silné. Myslím že tvůj problém byl původně vznik křísu na hladině. Hustoměr, refraktometr nebo vážení jsou všechno metody na určování hustoty - tím to nespasíš a +- ti řeknou totéž. Já bych diagnostikoval vady: Nedostatečná sterilita při přípravě, malá kyselost kvasu, vadné kvasinky nebo jejich rozkvašení (teplota to podle tebe není). Pokud se do týdne kvašení pořádně nerozjede, tak se to musí řešit rychle a nečekat co z toho bude. A některými medy mám taky problém. Používám metodu "jánošík" - bohatým beru a dávám chudým.

Podle přednášky p. Kamlera jde refraktoměrem průběžně měřit obsah cukru a tím přibližně spočítat obsah alkoholu. Pak budu vědět, jestli to je tam už potřebné % alkoholu. Moštoměrem to jde jenom na začátku před kvašením. Ne průběžně. Není dělaný na medovinu.
Tonda.
>proč by to nešlo, když to v pivovaru (a jinde) jde? stačí pro konkrétní
recepturu vědět hustotu, při které už stáčet ..

>První kvašení je tak slabé, že není jisté jestli je prokvašeno
----------
To už je podezřelé. První kvašení by mělo být silné. Myslím že tvůj problém byl původně vznik křísu na hladině. Hustoměr, refraktometr nebo vážení jsou všechno metody na určování hustoty - tím to nespasíš a +- ti řeknou totéž. Já bych diagnostikoval vady: Nedostatečná sterilita při přípravě, malá kyselost kvasu, vadné kvasinky nebo jejich rozkvašení (teplota to podle tebe není). Pokud se do týdne kvašení pořádně nerozjede, tak se to musí řešit rychle a nečekat co z toho bude. A některými medy mám taky problém. Používám metodu "jánošík" - bohatým beru a dávám chudým.

> Objednal jsem si ještě refraktometr, abych si mohl kvašení přeměřit.
Hustoměrem to nejde.

proč by to nešlo, když to v pivovaru (a jinde) jde? stačí pro konkrétní
recepturu vědět hustotu, při které už stáčet ..

Honza Čáp

Při teplotě 27 st. C. Mám termokomoru s digitálním termostatem a ten drží docela přesně. Zkusil jsem včera objednat kvasinky od p. Šchimanského. Ještě bych je přidal a zkusil znovu rozkvasit. Zatím se mi neozval.
Asi mi při Dolských kvasinkách medovina někdy nedokvasí, protože se některá rozkvašuje v teple ještě po 3/4 roku. Někdy je to jak šampaňské. První kvašení je tak slabé, že není jisté jestli je prokvašeno. Mám ale obavu, jestli při jiných kvasinkách nebude jiná chuť a do kolika procent prokvasí. Objednal jsem si ještě refraktometr, abych si mohl kvašení přeměřit. Hustoměrem to nejde.
Zítra jsem na internetu naposledy v tomto roce.

Antonín Podhájecký
tel:737 754 237
a.podhajecky/=/seznam.cz

>Při jaké teplotě jsi kvasil? Poslední dobou mam informace, že tyhle
kvasinky potrebuji dost vysokou teplotu (kolem 25 -26 st. C
Diky vstřícnosti spolecnosti pana Schimanskeho (www.schimanski.cz) budu
nyní zkouset 8 různých druhů kvasinek, o výsledcích Vás za čas
samozrejme poinformuji.
Diky za informace

Radek HUBAČ:
> Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.

.....

Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....

Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze bude mnohem zajimavejsi proces.

_gp_

Ahoj Antone,
Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.
Zdravi Radek Hubac

-----Original Message-----
From: Anton Tur??ni [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Wednesday, December 21, 2005 7:06 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Pyl

Pre Lojza
Spôsob, ako Vy popisujete prípravu peľu na ľudskú konzumáciu používa
mnoho
včelárov, no neuvedumujú si, že robia chybu pri jeho príprave. Čerstvý
peľ
ak nie je natlačený v buňke v ktorej po pridaní včelieho enzýmu prebehne
mliečne kvasenie, nie je vhodný pre včelu a ani pre človeka. Prečo?
Preto,
že na peľových zrnkách nepukne peľový obal a pre človeka je vlastne
nestráviteľný a ľudský organizmus opustí bez úžitku. Včely peľ ukladajú
do
buniek, kde tento proces prebehne a včely ho bez ťažkostí konzumujú.
Preto
včelár znalý veci získava pripravený peľ v bunkách tzv. vykrajovačmi a
takto získaný peľ konzumuje.
Keďže získanie väčšieho množstva peľu z plástov je práca zdĺhavá a
náročná,
človek imituje "výrobu" peľu včelami, vo vhodných nádobách, v ktorých
mliečnym kvasením vyrobíme produkt- peľ podobný peľu, získaného od včiel
z
ich plástov.

Technologický postup: potrebujeme 1 kg čistého suchému peľu najlepšie
však
zmrazenému na -18°C, 0,3 kg medu a O,3 lit.vody. Vodu zohrejeme na 50°C,
v
ktorej rozpustíme med. Vzniknutý roztok zmiešame s peľom a hotovou
zmesou
naplníme 720 ml fľaše a uzavrieme (asi 30mm pod viečkom. Peľovú zmes
necháme asi tri týždne fermentovať a až potompoužívať.

Pozor! Mnoho ľudí je citlivých na peľ (nadúvanie brucha spojené s
nepríjemnými bolesťami), preto sa treba otestovať, či Váš organizmus peľ
znáša.
Používanie peľu: kto znesie takto pripravený peľ, môže ho použiť priamo,
kto nie, môže postupovať takto:
pripraví si do mixéra O,2 mlieka, za lyžicu kakaa (môžete nahradiť
jahodami
čerstvými alebo zaváranými a pod.), za lyžicu upraveného peľu, osladíte
medom alebo cukrom a rozmixujete, pijete vlastne mliečny koktail
ochutený
peľom.
Bielkoviny nachádzajúce sa v peli konzumujú výkonný športovci pre vysoký
obsah proteínov, ale hlavne ľudia postihnutí chorobou prostaty a majú
slabší zrak, ale i na posilnenie organizmu starších ľudí. Ja som takto
pripravený koktail prilepšoval výťažkom z trúdích lariev v množstve 0,O5
lit. Trúdí výťažok obsahuje asi 63% proteínov a tekutých olejov. Trúdí
výťažok získávam z lariev pred ich zaviečkovaním. Dobrú chuť!


__________ Informace od NOD32 1.1332 (20051221) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Při jaké teplotě jsi kvasil? Poslední dobou mam informace, že tyhle
kvasinky potrebuji dost vysokou teplotu (kolem 25 -26 st. C
Diky vstřícnosti spolecnosti pana Schimanskeho (www.schimanski.cz) budu
nyní zkouset 8 různých druhů kvasinek, o výsledcích Vás za čas
samozrejme poinformuji.
Diky za informace

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014

-----Original Message-----
From: A.Podh?jeck? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, December 21, 2005 6:24 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Medovina

Používám hlubokoprokvašující kvasinky z VÚ DOL.
Tonda.
>Jaké jsi použil kvasinky?

__________ Informace od NOD32 1.1332 (20051221) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ideály a chuť experimentovat nelze nikomu kazit. Přes to si dovoluji upozornit na existenci určitých fyzikálních pojmů:
tepelný tok je úměrný tepelnému spádu (a ten je zde minimální)
dále je zde velký tepelný odpor, a ani lamely atd nic neřeší. Sklo je dobrý izolat a med taktéž, navíc s vysokou tepelnou kapacitou.
Jedině odbočit vodu z trubek, vyrobit z trubičky topné těleso a to ponořovat do konve, nebo omotat kolem sklenic. Do jaké míry je to ekonomické nevím, jedině že by se využilo faktu, že voda v trubkách má oněch 40st. Ale to je mi dost divné, většina tepelných rozvodů pracuje s vratnou (studenou) vodou okolo 40, ta "teplá" bývá o dost teplejší.

Ale jak říká klasik, i slepé uličky je třeba prokopat.
Nuže, ke strojům.
Ať se daří Karel Jiruš

Pre Lojza
Spôsob, ako Vy popisujete prípravu peľu na ľudskú konzumáciu používa mnoho včelárov, no neuvedumujú si, že robia chybu pri jeho príprave. Čerstvý peľ ak nie je natlačený v buňke v ktorej po pridaní včelieho enzýmu prebehne mliečne kvasenie, nie je vhodný pre včelu a ani pre človeka. Prečo? Preto, že na peľových zrnkách nepukne peľový obal a pre človeka je vlastne nestráviteľný a ľudský organizmus opustí bez úžitku. Včely peľ ukladajú do buniek, kde tento proces prebehne a včely ho bez ťažkostí konzumujú. Preto včelár znalý veci získava pripravený peľ v bunkách tzv. vykrajovačmi a takto získaný peľ konzumuje.
Keďže získanie väčšieho množstva peľu z plástov je práca zdĺhavá a náročná, človek imituje "výrobu" peľu včelami, vo vhodných nádobách, v ktorých mliečnym kvasením vyrobíme produkt- peľ podobný peľu, získaného od včiel z ich plástov.

Technologický postup: potrebujeme 1 kg čistého suchému peľu najlepšie však zmrazenému na -18°C, 0,3 kg medu a O,3 lit.vody. Vodu zohrejeme na 50°C, v ktorej rozpustíme med. Vzniknutý roztok zmiešame s peľom a hotovou zmesou naplníme 720 ml fľaše a uzavrieme (asi 30mm pod viečkom. Peľovú zmes necháme asi tri týždne fermentovať a až potompoužívať.

Pozor! Mnoho ľudí je citlivých na peľ (nadúvanie brucha spojené s nepríjemnými bolesťami), preto sa treba otestovať, či Váš organizmus peľ znáša.
Používanie peľu: kto znesie takto pripravený peľ, môže ho použiť priamo, kto nie, môže postupovať takto:
pripraví si do mixéra O,2 mlieka, za lyžicu kakaa (môžete nahradiť jahodami čerstvými alebo zaváranými a pod.), za lyžicu upraveného peľu, osladíte medom alebo cukrom a rozmixujete, pijete vlastne mliečny koktail ochutený peľom.
Bielkoviny nachádzajúce sa v peli konzumujú výkonný športovci pre vysoký obsah proteínov, ale hlavne ľudia postihnutí chorobou prostaty a majú slabší zrak, ale i na posilnenie organizmu starších ľudí. Ja som takto pripravený koktail prilepšoval výťažkom z trúdích lariev v množstve 0,O5 lit. Trúdí výťažok obsahuje asi 63% proteínov a tekutých olejov. Trúdí výťažok získávam z lariev pred ich zaviečkovaním. Dobrú chuť!

Prosím, kdo prodá včelstva - začínající včelař - jižní čech Táborsko- nabýdněte cenu díky Franta

zatím musím konstatovat, že všichni skeptici měli pravdu.Komora je moc malá, bez ventilátorku se trošku ohřívají jen ty sklenice, které mají přímý kontakt s trubkou-a druhá strana je studená.Také vnější kovový obal asi odvádí zbytečně moc tepla a povrch trubky je příliš malý.Buďto je potřeba, aby trubka tvořila alespoň nějakou smyčku a nebo zkusím ještě lamelky.

Když jsem byl před několika roky ve Francii, se zájmem jsem na místním tržišti obhlížel prodejce medu. Mimo jiné mne překvapila v jejich sortimentu nabídka pylu a to v různých podobách. Nabízeli ho rouskovaný, vypichovaný tzv. perga, granulovaný, smíchaný s medem. Na propagaci měli vyrobené letáky zdůrazňující význam pylu, výčet obsažených látek a doporučení pro zařazení do stravy člověka.
Od té doby jsem se o pyl začal zajímat více a pro potřeby rodiny a známých jsem začal připravovat směs pylu s medem.
V literatuře je toho napsáno celkem dost, ale praxe je praxe. Při vlastním zpracování se člověk setkává s různými jevy. Jaké máte kdo zkušenosti.

Používám hlubokoprokvašující kvasinky z VÚ DOL.
Tonda.
>Jaké jsi použil kvasinky?

Když jsou v rozehřátém medu mikrokrystaly, med sice rychle ztuhne, ale
zůstává měkký, jakoby pastovaný. Když se mikrokrystaly odstraní, tuhne sice
později, ale ztuhlý med je tvrdý jako když ztuhne po vytočení nebo dokonce
tuhne podobně jako medy v supermarketu, to je že spodní polovina jsou hrubé
nevábné krystaly a horní polovina je řídká tekutina.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 9:31 PM
Subject: nejjednodušší temokomora bez zbytečností


Nejjednodušší termokomora je ze staré ledničky alespoň 220 l, vejde se sem
spolehlivě konev, při vrácení drátěných polic se mohou sem dát znovurozehřát
kilové klenice. Vybavovat lednici nějakými topnými spirálami či žehličkami
se mi zdá příliš složité. Léta používám na dně ledničky lampičku se
žárovkou, což je jednoduché a plně postačuje.
Na uvedenou ledničku dávám první den žárovku stovku, když se baňka prohřeje,
druhý den ji vyměním za pětasedmdesátku, která nepřekročí padesát stupňů,
Původně jsem chtěl použít termostat z boileru, ale nebylo to nutné. Dle
zolace té které ledničky si každý vybere tu správnou watáž, která odpovídá
teplotě do padesáti stupňů.
Výhodou je rozehříávání v širokých otevřených vědrech, kde se med při
rozehřívání i zahušťuje.
Zajímalo by mne, zda někdo pro prodloužení doby tekutého stavu medu
rozehřátý med cedí z důvodu odstranění mikrokrystalů a pylových zrn, které
urychlují opětovné ztuhnutí. Jde o to, aby med i u spotřebitelů zůstal ce
nejdéle tekutý.
S přáním hezkých chvil strávených u silných zdravých včeliček přeje
Gustav

Moje termokomora je plastové vědro o objemu zhruba 50 litrů. Vejdou se tam 3
flašky od okurek s medem, ventilátor s topným tělesem cca 100 watt a
termostat z bojleru. Mně zatím stačí.

K tomu ventilátoru a možná i k topným tělesům bych měl takový poznatek, že
některé při chodu uvolňují do ovzduší různé smradíky a proto musí být med
uzavřený. Pokud to je třeba nějaký ventilátorek z PC zdroje, v místnosti se
ty smradíky vstřebají ale v uzavřené termokomoře při zvýšené teplotě
vyniknou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 6:53 PM
Subject: Re: termokomora


> Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k
> neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než
> 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví
> jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím
lze
> vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak
> potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat,
> plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas
problémy,
> protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí
> použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou
> životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat
> zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu,
> aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je
> ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R.
> Stonjek

Nejjednodušší termokomora je ze staré ledničky alespoň 220 l, vejde se sem spolehlivě konev, při vrácení drátěných polic se mohou sem dát znovurozehřát kilové klenice. Vybavovat lednici nějakými topnými spirálami či žehličkami se mi zdá příliš složité. Léta používám na dně ledničky lampičku se žárovkou, což je jednoduché a plně postačuje.
Na uvedenou ledničku dávám první den žárovku stovku, když se baňka prohřeje, druhý den ji vyměním za pětasedmdesátku, která nepřekročí padesát stupňů, Původně jsem chtěl použít termostat z boileru, ale nebylo to nutné. Dle zolace té které ledničky si každý vybere tu správnou watáž, která odpovídá teplotě do padesáti stupňů.
Výhodou je rozehříávání v širokých otevřených vědrech, kde se med při rozehřívání i zahušťuje.
Zajímalo by mne, zda někdo pro prodloužení doby tekutého stavu medu rozehřátý med cedí z důvodu odstranění mikrokrystalů a pylových zrn, které urychlují opětovné ztuhnutí. Jde o to, aby med i u spotřebitelů zůstal ce nejdéle tekutý.
S přáním hezkých chvil strávených u silných zdravých včeliček přeje Gustav

Jaké jsi použil kvasinky?
Radek

-----Original Message-----
From: A.Podh?jeck? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, December 20, 2005 1:56 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Medovina

Dík za odpověď.
Dělám medový roztok na 34 kg/hl. Bohužel jsem přestal používat kvasnou
zátku. První kvašení provádím v barelu z umělé hmoty a dělá mně problém
ji
utěsnit. Mám barel uzavřený igelitem a gumou. Vzduch se dovnitř
nedostane,
ale dobře nepoznám, jestli to ještě kvasí. Dolito při prvním kvašení až
po
hrdlo nebylo, ale asi byla medovina málo prokvašená. Po šesti týdnech
ještě
pění. Provzdušnil jsem ji a ještě počkám.
Tonda.

>Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických
vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový
roztok
23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při
stáčení
používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

__________ Informace od NOD32 1.1328 (20051219) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím lze vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat, plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas problémy, protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu, aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R. Stonjek

Takže ještě zkusím na tu moji rouru -cca7cm průměr namáčknout malé lamelky z hliníku.Ale až po tak týdnu testování, abych viděl nějaký účinek.

Moje kniha o víne ríká, ze vzniká pri delsím pobytu vykvaseného vína na
kvasnicích za vyssí teploty, pri prístupu vzduchu k mladému vínu a pri moc
pomalém kvasení za vyssí teploty. Co ji zpusobuje, neví - tehdy, je to kniha
z roku 75.
Náprava slabé mysiny je mozná silnejsím zasírením a pridáním zdravých
kvasnic, prípadne novým prokvasením a to vsechno v chladném prostredí (asi
5 - 15 st C).
Silná mysina spravit údajne nelze. ( Mozná to jsou nejaké rozkladné produkty
z bíkovin z kvasnic?)

Já bych zkusil ve flasce rozmíchat tak ctvrt, pul kostky obycejných kvasnic
na litr medoviny, nechat pár dnu a pak slít, co to udelá. Mozná ale, ze se
kvasinky k tomu úcelu prodávají v obchodech s vinarskými potrebami. Nebo
bych zkusil drcené drevené uhlí, tak asi malou lzicku na litr. V nejhorsím
prípade vypálit.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 1:59 PM
Subject: Antwort: Re: Medovina - mysina


>
> Ako upravujete medovinu ak chyti mysinu ?
>
> Po prvom vykvaseni pri stacani sa zistilo, ze demizony, ktore kvasili v
> termokomore pri zvysenej teplote chytili chut po mysiach. Mate niekto
> nejaky dobry postup ako tuto pachut odstranit ?
>
> Matej
>
>

Rozhodující není teplota vody v radiátoru, ale jaká je teplota vzduchu,
který proudí kolem nádob s medem. Platí, že těsně kolem nádob se vzduch od
nádob s medem ochlazuje a taky teplý vzduch může proudit jen kolem části
nádoby, pokud není přesně uprostřed nad radiátorem.
Ventilátor hlavně v uzavřené komoře způsobí, že vzduch ochlazený od nádoby
je rychle nahrazen teplým vzduchem a taky kolem celého povrchu nádoby je
vzduch stejně teplý. Pokud je ventilátor správně umístěný.
Teplo může přecházet jen z teplejšího předmětu na chladnější, tudíž jestli
se má med ohřát na 45 st C, musí to být něčím teplejším než 45 st C a teď je
otázka o kolik. Čím je ten rozdíl vyšší, tím se med ohřeje rychleji a tím je
nutno určit přesněji dobu, kdy ohřev vypnout. Pokud se nádoba ohřívá třeba
vzduchem, potom rychlost přestupu tepla je ovlivněna rychlostí prostupu:
vzduch-povrch nádoby, materiálem a tloušťkou stěny nádoby, povrch nádoby-med
a vzdáleností med u stěny nádoby po med uprostřed nádoby. Neunosný je takový
rozdíl teploty, kdy med u stěny nádoby je už přehřátý a med uprostřed nádoby
je ještě tuhý. Odhadem by to mohla být teplota vzduchu od 60 st výš. Ve své
tepelné komoře nadstavuji na termostatu od 45 do 50 st C, po 12 hodinách
jsou v sklenici od okurek první známky ztekucování, po 24 hodinách je med
tekutý.

Pokud se použije ústřední topení pro rozehřívání medu, napadajé mě dva
systémy. První je, že izolovanou termokomorou prochází jako topné těleso
trubka s teplou vodou. Kromě teploty vody v trubce záleží hodně na povrchu
tedy na průměru trubky. Nějaká tenká trubka, třeba coulka asi nebude stačit,
musely by se na ni připevnit nějaká kovová žebra ve stylu klasické žebrované
trubky a musel by být vyřešen ohřev v době, kdy topení netopí. Třeba
žárovkami.
Druhá je, že se použije teplý vzduch proudící z radiátoru. Musejí to být
radiátory staršího typu, které mají na metr délky výkon aspoň 1500 wattů,
to znamená nejspíš článkové vyšší radiátory nebo něco podobného. Komínový
efekt proudění teplého vzduchu z radiátoru se ještě zvýrazní nějakým, třeba
plechovým nastavcem, do kterého se umístí flašky s medem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 9:28 AM
Subject: termokomora


> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Ako upravujete medovinu ak chyti mysinu ?

Po prvom vykvaseni pri stacani sa zistilo, ze demizony, ktore kvasili v
termokomore pri zvysenej teplote chytili chut po mysiach. Mate niekto
nejaky dobry postup ako tuto pachut odstranit ?

Matej

Dík za odpověď.
Dělám medový roztok na 34 kg/hl. Bohužel jsem přestal používat kvasnou zátku. První kvašení provádím v barelu z umělé hmoty a dělá mně problém ji utěsnit. Mám barel uzavřený igelitem a gumou. Vzduch se dovnitř nedostane, ale dobře nepoznám, jestli to ještě kvasí. Dolito při prvním kvašení až po hrdlo nebylo, ale asi byla medovina málo prokvašená. Po šesti týdnech ještě pění. Provzdušnil jsem ji a ještě počkám.
Tonda.

>Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový roztok 23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při stáčení používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

Tak to by bylo v pohodě-aplikovat se to má cca od konce září do konce listopadu.To je také v obchodě nejdražší.

> Ad Morsuvin.Co to znamená když:Riziko vyplývající z použití přípravku je
> při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely
> přijatelné.Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4
> zákona č. 326/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 31.05.2004?

Přeložil bych to tak, že pokud se s tím včela dostane do přímého styku při
aplikaci, to je než to zaschne, tak ji to zabije. Když už to bude zaschlé na
stromku a sedne na to, tak nějakou dobu po nátěru možná taky, dokud se to
působením vzdušné vlhkosti a slunečního záření nerozloží, to musí být někde
v dokumentaci - technickém listu. Mně by hodně řeklo složení toho přípravku.
Jinak natírá se to na podzim na jehličí stromků, kdy včely létají maximálně
na pár opožděných květů, včely to pravděpodobně svou vůní nepřitahuje, takže
by s tím mohly přijít do styku až následující rok v létě, kdyby náhodou
zrovna na tom natřeném stromku se usadili producenti medovice a to je už
velmi pravděpodobná možnost, že ty účinné látky budou rozloženy nebo smyty
deštěm.
Problém by mohl být, kdyby někdo tím chránil stromky před zvěří v březnu
nebo v dubnu, kvůli rychlosti místo nátěru by použil stříkání a postřik by
se dostal na nějakou kvetoucí vrbu nebo jinou jarní květenu s náletem včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 1:14 PM
Subject: Re: repelent na lidi

Plechová krabice izolovaná polystyrenem na cca 2* 3Lsklenice nebo cca 2*5 kilovek.Je bez ventilátoru.

Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový roztok 23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při stáčení používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

Byla dělaná za tepla. Koření a chmel jsem přidal po uvaření do doby než vychladla. Chmel by to asi chtělo dávat při vaření, jak doporučuje Kamler. Takhle se tam možná dostanou nečistoty. Používám hlubokoprokvašující kvasinky. První měsíc je to dobré. V šestém až osmém týdnu už tolik nekvasí a dělají se povlaky.
Dík Tonda.

>myslim, ze v tom druhem pripade byla medovina mírně naoctělá ten povlak je z neušlechtilých kvasinek a bakterií. a v tom prvem pripade by bylo potreba upresneni jestli byla delana za studena, jestli jsi nepřidal koření atd, mohly by to být bílkoviny z pylu, ktere se odstrani aby nehnily a nic se nedeje. Težko hádat.
Radek

> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Já myslím, že tato teplota nebude stačit. Med možná časem ztekutí, ale
pokud by se měl pastovat, bude to problém, protože při této teplotě v
něm zbydou nerozpuštěné mikrokrystaly, viz níže.


Uvádím několik citací z přednášky ve Výzkumném ústavu včelařském v
Dole: http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Ohledně rozehřívání ztuhlého medu:

Teplota: 50 stupňů je zlomová teplota (při vyšší teplotě se med
poškozuje, při nižší teplotě není med dostatečně ztekucený). Med
vytočený a uložený ztuhlý v konvích se před stáčením dává na dva dny
do teplené komory, což je jakákoliv dobře tepelně izolovaná bedna -
třeba stará lednice - s topným tělesem (doporučeno je topné těleso na
380 V / 2kW připojené však na 220 V - hřeje mírně /cca na 800W/ a nic
nepodpálí) zapojeným přes termostat (v Dole jej vyrábějí a dodávají);
musí být přítomen i ventilátor, který v době provozu topného tělesa
mísí vzduch, aby se v komoře nedělaly tepelné vrstvy.

Ztekucení medu - v tepelné komoře (50 stupňů) trvá 45 hodin. Pak se
konve se ztekuceným medem vyndavají z tepelné komory a med se z konví
přelévá do stáčecí nádoby a při tom se cedí. (Při ztekucování na
pouhých 45 stupňů zůstávají v medu mikrokrystaly a rychle se pak
vrací do původního stavu - proto používat teplotu 50 stupňů!)




J. P. Baudiš

Dne pondělí 19 prosince 2005 13:14 Havlík napsal(a):
> Ad Morsuvin.Co to znamená když:Riziko vyplývající z použití přípravku je
> při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely
> přijatelné.Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4
> zákona č. 326/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 31.05.2004?

No tak snad to do jara vycichne ne ?

Popis uváděné komory je tak nedostatečný, že radit nejde.Je teplo pouze od trubek, a komora je pak odizolovaná bedýnka na několik sklenic medu, nebo je z trubek vyveden např radiátor a nahřívá se několik metráků? Teplota media kolem 40 stupňů je nic moc, protože se může stát, že na některé druhy medu nebude stačit. Co se týče 12 hodin, tak jsem silný pesimista a troufám si tvrdit, že u obalů z plastů bude výrazně delší. Každopádně bych komoru bez plynulé regulace s možností dosáhnout 50 stupňů považoval za bezcenou. Zdraví R. Stonjek

Ventilátor to zkrátí až na 1/2. předpoklad na 12 hod

energie spotřebujete stejně,akorát pokud pužijete ventilátor
spíše vytopíte tu termokomoru než dům, a potom pozor na cirkulaci...

kdyby ste pustil ten větrák( záleží na jeho výkonu) tak v ten moment můžete mít v "přímce" nížší telotu než v radiatorech

,a potom budete vytápět tu komoru tak dlouho než se ohřeje na těch výstupních 40 celsia a pak vám teprve začnou topit radiátory v domě.(pokud bude ten větrák opravdu výkonný)

Vše je přímo úměrné tepelné kapacitě vaší komory.Pokud je malá a její zařazení se rovná cca 10% tepelné kapacity otopného systému tak by to asi šlo i s větrákem.

Chce to přesně spočítat...(s tím větrákem, bez něj je to jedno)

Chtěl sem jen naznačit, že to na té stoupačce nemusí být tak jednoduché,cena energie často rozhoduje a pokud topíte dřevem apod. tak takto med rozpustíte laciněji než elektřinou jakýmkoliv způsobem...

nebo se pletu? P.K.

ahoj, myslim, ze v tom druhem pripade byla medovina mírně naoctělá ten povlak je z neušlechtilých kvasinek a bakterií. a v tom prvem pripade by bylo potreba upresneni jestli byla delana za studena, jestli jsi nepřidal koření atd, mohly by to být bílkoviny z pylu, ktere se odstrani aby nehnily a nic se nedeje. Težko hádat.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 19.12.2005 13:45:13
> ----------------------------------------
> Na konci prvního kvašení se mi na povrchu v některých nádobách udělal bílý
> povlak. Plíseň to nebyla. Po sebrání medovina ničím cítit nebyla. Protože
> nebyla ještě dokvašená, nechal jsem ji dál v teple. Mám termokomoru, která
> mně dobře drží teplotu. Neví někdo co to je a jak tomu zabránit?
> Jednou se mi už udělal našedlý povlak a medovina pak byla trochu cítit
> jako acetonem. Medovina pak byla jako šampaňské. Pořád pěnila.
> Dík za radu.
> Tonda.
>
>
>

Na konci prvního kvašení se mi na povrchu v některých nádobách udělal bílý povlak. Plíseň to nebyla. Po sebrání medovina ničím cítit nebyla. Protože nebyla ještě dokvašená, nechal jsem ji dál v teple. Mám termokomoru, která mně dobře drží teplotu. Neví někdo co to je a jak tomu zabránit?
Jednou se mi už udělal našedlý povlak a medovina pak byla trochu cítit jako acetonem. Medovina pak byla jako šampaňské. Pořád pěnila.
Dík za radu.
Tonda.

Ad Morsuvin.Co to znamená když:Riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné.Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 31.05.2004?

Zbytku stromečků jsem také ubral větve-aby byly řidší.Některé byly fakt krásné husté solitéry.Teď jsou již řidší, ale nemám to srdce a tak to asi stejně nepostačí.

Myslím, že ho kupujou jako hotový.
Mně 10 nebo 15 let roste jedlička u včelína z přirozeného vysemenění, letos
byla vysoká něco přes metr, už to vypadalo, že konečně vyjede nahoru a
pořádně poroste a kdosi ji taky na podzim orval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 9:23 AM
Subject: repelent na lidi


> byl jsem tento výkend na včelnici kvůli aerosolu.všechno OK, až na to, že
> mi u největšího smrku,který piplám již 11. rok někdo uříznul špičku.Prostě
> uříznul asi 75cm cca 2,5m stromu.Plot nepomohl.Nevíte někdo jak dělají
> lesáci tu smradlavou hmotu, co se s ní natírají špičky stromků třeba v
> parku?

Naší lesaci řežou borovičkám větvičky, tak aby to bylo nápadné, jinak lze
kopupit v potřebách pro les atd. např. Morsuvin.
Akorat pozor při natirani spicky neudelat velkou bouli na špičce, jinak
špička neproroste.
K. Zak

-----Original Message-----
From: Jan Cervenka [mailto:witko-comp/=/volny.cz]
Sent: Monday, December 19, 2005 9:43 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: repelent na lidi

Dne pondělí 19 prosince 2005 09:23 Havlík napsal(a):
> byl jsem tento výkend na včelnici kvůli aerosolu.všechno OK, až na to, že
> mi u největšího smrku,který piplám již 11. rok někdo uříznul špičku.Prostě
> uříznul asi 75cm cca 2,5m stromu.Plot nepomohl.Nevíte někdo jak dělají
> lesáci tu smradlavou hmotu, co se s ní natírají špičky stromků třeba v
> parku?

Tohle nevim, ale nekdo mi rikal, ze staci stromek natrit nakou barvou pres
jehlice, treba balakryl nakej modrej a pak to prej moc nikdo nekrade a barva

casem opada (nevim jestli i s jehlicim).

Honza

Prej je to nějaká močovina s pískem a vápnem.jenže jehličnany obecně moč nesnášejí, takže to bude něco jiného, jenže co.