76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Čermák K. (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640)

A to je právě omyl. Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst. Tedy není to univerzální princip platný vždy! Něco
málo více k tomu si můžete přečíst na mém webu vigorbee.cz v článečku o
evoluci včel. V tom udělali L+B+V chybu a jejich rozsáhlé zdůvodnění
principu protirojové metody je na vodě, a mají tam i další, a banální
chyby (např. neznalost míry příbuznosti mezi včelami). Ale nechci vás
praktické včelaře zatěžovat teoretickými věcmi. S praktickou stránkou
metody to totiž stejně ani nesouvisí, resp. nevysvětluje její princip.
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> ... Jinak princip metody není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669) (36672)

Třeba je to jinak - nevyrábí je proto, že nejsou zvýhodněny dotací.
Není ale pravda, že je nikdo nevyrábí, výrobců Optimalu je v ČR několik
- viz www.optimalklub.cz, už skoro rok komplet úl nebo díly dle přání
zákazníka vyrábí ve vysoké kvalitě p. Kotrla z Jablůnky, inzeráty má mj.
i ve Včelařství. A nestačí výrobou poptávce...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
> pracuje.
> To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
> nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
> není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
> Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
> na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
> "hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 7. 2009
rukavice

Zdravím vás a prosím, zda někdo z vás neví, kde se dají sehnat latexové rukavice (ne gumové). Před cca 3 roky jsem je kupoval na netu a již nevím od koho. Stály 210 Kč. a doted je používám a jsou k nezaplacení. Rád bych si koupil další.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (217.66.173.24) --- 11. 7. 2009
Re: Přířezy 159 L (36673)

> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na
> langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce
> drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat
> rámek?

Výhoda originál rámků Langstroth (drážkované) je natolik zajímavá, že je budeme distribuovat zásilkovým způsobem. Málokdo je schopen dodávat ihned ze skladu. Budeme mít v příštím nebo přespříštím týdnu první várku k distribuci. Pokud do té doby vydržíte, rádi pošleme. Nevýhoda je ta, že je silná horní loučka a větší množství dřeva navyšuje cenu přířezů. Cena (práce) drátkování ale odpadá.

http://matela.wz.cz/nastavky - zde se brzy objeví nabídka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559) (36661) (36662) (36668)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 11.7.2009 10:19:15
> ----------------------------------------
> >>
> Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
> rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
> "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<
>
> Každý n jazyk je světová rarita!
> Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
> Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které
> jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:
>
> pepan
> --------------
> V tomto případě způsobil národní název docela dost škod a nedělá národním
> včelařům moc dobrou vizitku.
>
> Obyčejná bakteriální nákaza, se kterou žijí včely po miliony let. Název
> evokuje pocit, že je v tom včelař absolutně nevině, že potká včela včelu na
> květu a už se šíří infekce - asi jak za moru přeskočí blecha. Taková
> moderní Ebola.
>
> Přitom si včely vyvyinuly docela dobré mechanismy obrany a včelařům dá
> docela práci, aby vypěstovali pěkné ohnisko od kterého se to pak roky za
> jejich nepovšimnutí šíří, než si toho někdo všímavý všimne. Nebo než se
> udělá odběr a rozbor měli.
>
> Za 14 dní na jednom stanovišti zase odevzdávám měl. Jsem docela zvědav, co
> se tam zjistí:-(
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 7. 2009
Re: Nassenheider (36660)

>Čím nahradit knoty do odpařovače Nassenheider? Znáte někdo nějakou náhradu? Prosím o radu. Puppino<
-----------------------------------------------------------
Stříhám je z použitých desek Formidolu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš F. (82.117.137.132) --- 11. 7. 2009
Přířezy 159 L

Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669)

No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
pracuje.
To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
"hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "vladimir" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 11:20 AM
Subject: uly typ OPTIMAL


> Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim
> myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych
a
> navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne
> lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24.
> Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669) (36670)

Vážení přátelé, optimál se zdá být jako nadčasový úl, ale pravda je tak trošku někde jinde, patří do "světového úlového trendu".
Úl je optimál, jak pro včely, tak pro včelaře, což je paráda.
Adamcova míra je tu něco přes sto let a byl to taky určitý vývoj, od trojhránků až po 39x24. Ale doba je jinde...
Buď chci včelařit pro radost s pár úly a tohle neřeším, nebo ve včelařině hledám i zajímavé finanční přilepšení.

Nízkonástavkové včelaření je jediné včelaření, kde máte zaplacenou dobu práce ve včelách. A že zde furt podporujeme 39x24 x 11 rámků v nástavku, tak to ještě pořád znamená, že u nás ve včelařině není konkurence. Protože jen konkurence ukáže, jak jste dobří a jaké máte náklady na vyprodukovanou jednotku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669)

KRajské a jiné dotace se nerozdávají z osvícenosti politiků, ale proto že je někdo o něčem přesvědčí. A ten co to z nich vyloudí, tak si tam prosadí to co mu vyhovuje, nebo co si myslí že tam má být.

A je zajímavé, jak je to v některých krajích ušito na různou míru.

Úl Optimal je vynikající, ale bohužel měl smůlu. Vymysleli jej odborníci na včelaření ne na marketing.

Nikdy jsem nepochopil, proč se prodeje 4 stejných prken nikdo nikdy nechopil. Teyd prodeje nařezaných polotovarů. DOstal by se možná i pod cenu současné stavebnice 2/3 Langstr.

Pokud se dokáže udržet na trhu nástavek za 150, tak je myslím už vymalováno. Ne každý má doma hoblovku a možnost sušit dřevo. Sešroubovat a obrousit, to se dá v paneláku.

Myslím že Optimal pohřbila včelařská veřejnost v době vzniku. A přetrvává to do dnes.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vladimir (90.178.230.109) --- 11. 7. 2009
uly typ OPTIMAL

Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych a navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24. Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559) (36661) (36662)

>>
Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
"vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<

Každý n jazyk je světová rarita!
Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:

pepan
--------------
V tomto případě způsobil národní název docela dost škod a nedělá národním včelařům moc dobrou vizitku.

Obyčejná bakteriální nákaza, se kterou žijí včely po miliony let. Název evokuje pocit, že je v tom včelař absolutně nevině, že potká včela včelu na květu a už se šíří infekce - asi jak za moru přeskočí blecha. Taková moderní Ebola.

Přitom si včely vyvyinuly docela dobré mechanismy obrany a včelařům dá docela práci, aby vypěstovali pěkné ohnisko od kterého se to pak roky za jejich nepovšimnutí šíří, než si toho někdo všímavý všimne. Nebo než se udělá odběr a rozbor měli.

Za 14 dní na jednom stanovišti zase odevzdávám měl. Jsem docela zvědav, co se tam zjistí:-(

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2009
Re: Václavek (36649)

Chmelíček, alias .....
Není třeba pochybovat o tom,že by jsi se svým intelektem úspěšně neodmaturoval.Myslím si ale také,že Tvoje zdrženlivost ohledně příspěvků do této konference by byla na místě,neb se zase začínáš rozjíždět...
-------
Příteli Chmelíčku, na rozdíl od tebe se přítel Václavek podepisuje svým jménem a stále stejně. Nevím proč by neměl přspívat, jeho příspěvky většinou čtu.

Se svýmí cenzorskými a posměšnými příspěvky si tě zařazuji k účastníkům jako P.K. a další. Nechcete si vy založit vlastní konferenci podle vlastní libosti a tuto nechat žít svým vlastním životem?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2009
Re: Zakladni statisticke udaje pro Cesko (36659)

Zdenek:>Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Dekuji.<
...........
CMSCH, viz:
http://www.cmsch.cz/cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 11. 7. 2009
RE: Zakladni statisticke udaje pro Cesko (36659)

Podle Zprávy o činnosti ČSV k 31.12.2008
(viz Včelařství č. 5/2009, vložka, str. 1.):

V roce 2008 měl ČSV 46 115 členů, z nichž 44 501 chovalo 452 391 včelstev,
(1 524 členů nechovalo žádné včelstvo).
V ČSV bylo organizováno 97,58 % chovatelů s 98,12 % včelstev chovaných v ČR.
A.B.

-----Original Message-----
From: Zdenek
Sent: Saturday, July 11, 2009 3:50 AM
Subject: Zakladni statisticke udaje pro Cesko

Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR
registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: Nassenheider (36660) (36663)

Když se nechá papír třeba z obyčejných novin několik dní ve vodě a potom se
třeba míchadlem na vrtačce rozmixuje do řídké kaše, získá se papírovina, ze
které se dá lisováním získat prakticky libovolné rozměry knotu. Lisování
úplně stačí mezi dvěma deskami stahovanými obyčejnou truhlářskou svorkou.
Vylisované nechat uschnout a potom nařezat na příslušný rozměr.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 8:21 AM
Subject: Re: Nassenheider


> Akorát si je dělám z pivních tácků.Zkusil jsem i nasákavost s vodou a je
to
> dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 11. 7. 2009
Re: Nassenheider (36660)

Akorát si je dělám z pivních tácků.Zkusil jsem i nasákavost s vodou a je to dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559) (36661)

>>
Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
"vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<

Každý n jazyk je světová rarita!
Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 11.7.2009 07:36:17
> ----------------------------------------
> K odpovedi neznameho pisatele:
> >V poslední době se stejně setkávám s názorem, že v případě moru je
> veterina velmi liknavá a trvá to příliš dlouho zvláště po zimním vyšetření
> měli. (od února až do června) Někteří tvrdí, že je lepší hned při prvním
> podezření použít metodu přemetení do nových úlů a nečekat kvůli náhradám na
> úřední likvidaci .Ztráty kdy se dané lokalitě pak nic nesmí jsou
> mnohonásobně vyšší a to nejen ve včelařství. Za stav moru u nás pak
> obviňují právě tu liknavost úředního šimla.
>
>
> Metoda sanace choroby americke hniloby vceliho plodu (tzv. "vceli mor")
> likvidaci starych plastu a vytvorenim smetence je bezne v okolnich
> evropskych zemich OFICIALNE pouzivana. Treba v sousednim Rakousku a
> Nemecku. Je treba zduraznit, ze Nemecko patri z vyspelych zemi k ten
> nejprisnejsim, co se metodiky potirani teto nemoci tyce. Treba nahore v
> Dansku berou vyskyt choroby daleko lezerneji. Ale palit uly jako se deje v
> cesku???
>
> Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
> rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
> "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.
>
> Oficialni nazev pro tuto chorobu je anglicky american foulbrood, nemecky
> amerikanische Faulbrut, francouzsky loque américain neboli cesky americka
> hniloba vceliho plodu. Zkratkou jednoduse AFB. Je jeste podobna choroba,
> ktera se nazyva european foulbrood (EFB), ale ta neni zarazena mezi choroby
> podlehajici veterinarnimu hlaseni.
>
> Nevim proc ceske nazvoslovi ustrnulo na tomto hnusnem terminu "mor",
> pochazejicicm nejspise jeste z 19. stoleti (tehdy se jeste u nas mluvilo a
> psalo nemecky, cestina se teprve vytvarela). Civilizovany svet (nejen
> Evropa!) je dnes uplne jinde.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559)

K odpovedi neznameho pisatele:
>V poslední době se stejně setkávám s názorem, že v případě moru je veterina velmi liknavá a trvá to příliš dlouho zvláště po zimním vyšetření měli. (od února až do června) Někteří tvrdí, že je lepší hned při prvním podezření použít metodu přemetení do nových úlů a nečekat kvůli náhradám na úřední likvidaci .Ztráty kdy se dané lokalitě pak nic nesmí jsou mnohonásobně vyšší a to nejen ve včelařství. Za stav moru u nás pak obviňují právě tu liknavost úředního šimla.


Metoda sanace choroby americke hniloby vceliho plodu (tzv. "vceli mor") likvidaci starych plastu a vytvorenim smetence je bezne v okolnich evropskych zemich OFICIALNE pouzivana. Treba v sousednim Rakousku a Nemecku. Je treba zduraznit, ze Nemecko patri z vyspelych zemi k ten nejprisnejsim, co se metodiky potirani teto nemoci tyce. Treba nahore v Dansku berou vyskyt choroby daleko lezerneji. Ale palit uly jako se deje v cesku???

Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.

Oficialni nazev pro tuto chorobu je anglicky american foulbrood, nemecky amerikanische Faulbrut, francouzsky loque américain neboli cesky americka hniloba vceliho plodu. Zkratkou jednoduse AFB. Je jeste podobna choroba, ktera se nazyva european foulbrood (EFB), ale ta neni zarazena mezi choroby podlehajici veterinarnimu hlaseni.

Nevim proc ceske nazvoslovi ustrnulo na tomto hnusnem terminu "mor", pochazejicicm nejspise jeste z 19. stoleti (tehdy se jeste u nas mluvilo a psalo nemecky, cestina se teprve vytvarela). Civilizovany svet (nejen Evropa!) je dnes uplne jinde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Puppino (81.2.214.3) --- 11. 7. 2009
Nassenheider

Čím nahradit knoty do odpařovače Nassenheider? Znáte někdo nějakou náhradu? Prosím o radu. Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 11. 7. 2009
Zakladni statisticke udaje pro Cesko

Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 11. 7. 2009
nebezpeci geneticky modifikovane kukurice

Zavery vedecke studie: vcelstva napadena nosemou hynula vice pokud byl v dosahu pyl z geneticky modifikovane kukurice MON810

Rozhovor s auotorem vyzkumu, profesorem Kaatzem zde: http://www.gen-ethisches-netzwerk.de/gid/194/kleiner-parasit-grosse-wirkung

Pozor!! geneticky modifikovana studie se pestuje i v CR. Mistni vcelari si s tim casto tezkou hlavu nedelaji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642) (36655)

Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.

Už len krátko, nie tak dávno mi uhynulo včelstvo v "studenej" stavbe , s letáčom v strede úľa, uložilo sa k zimovaniu pri letáči, vybralo zásoby smerom hore a horizontálne nedokázalo pokračovať za zásobami a uhynulo. Krajné včely boli "zapichnuté" 1,5 cm od zásob, teda všetko môže byť relatívne. Možno príčinou bolo niečo iné npr. to včelstvo bolo slabé.

Včeláril som s otcom na jednej včelnici, on už 60-tich rokoch dbal na radu (v obidvoch systémoch) a letáč počas zimy mal vždy k jednej strane, ja vždy len v strede (až doteraz). Jemu včelstvo, ako si pamätám nikdy neuhynulo, ale ani mne. Ktorý spôsob je potom lepší?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642) (36655)

Úhyny budou hodně záviset na počasí v zimě a potom na poloze stanoviště.
Konkrétně u nás, kde bydlím, je souvislý sníh a mráz déle než dva měsíce bez
oblevy každou zhruba druhou až čtvrtou zimu. To znamená, že tady tak v
průměru jednou za 2 - 4 roky závisí na tom, jestli včely na začátku zimy
sedí uprostřed rámku nebo na jeho kraji. Někde v Polabí, na jižní Moravě
nebo třeba i na rovinách mezi Ostravou a hranicí s Polskem je to tak bajočko
jednou za 4 - 10 let. Naopak někde v horách tak 600 metrů vysoko je to třeba
každý rok. Takže kdo včelaří v těch horách, tak automaticky krmení a
přípravu na zimu dělá takovým způsobem , aby včely na zásobách neuhynuly.
Čím dále níže směrem k teplejším stanovištím tím dále méně včelařů si tady
toho všimne a dělá něco proti tomu, protože v čím dále více zimách je na tom
místě tak teplo a tolik oblev, že nevhodné usazení včelstva na začátku zimy
nevadí. Až nakonec v těch nejteplejších oblastech je to prakticky jedno
kromě mimořádně chladných a dlouhých zim, jako byla ta 2005 -2006. V
takovém roce potom v nížinách padá procentuálně vysoké množství včelstev,
zatímco v horách jsou úhyny včelstev téměř stejné jako v jiných teplejších
letech.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:45 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící
> čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak
> uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při
> studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako
> pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení
> zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří
> včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě,
> upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné
třetině
> a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do
> uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým
> rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže
> by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642)

Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě, upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné třetině a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642) (36648)

Když jsem začínal v zadovácích, tak jsem česna zužoval symetricky na střed
úlu. Včelstva se na zimu často usazovala uprostřed rámků a potom v zimě
hynula, zatímco na druhých polovinách rámků byly zásoby. Nijak zvlášť jsem
nad tím nedumal a prostě jsem začal česna v podletí zužovat asymetricky,
protože to byly zadováky dvojáky, tak směrem do středu dvojáku a včely se
potom na začátek zimy stáhly k střední dělicí stěně úlů, vedle vzduchu od
česna šly za teplem vedlejšího včelstva odděleného jen 2 centimetry dřeva.
Když jsem potom přešel na nástavky s teplou stavbou a zase pozoroval snahu
včel usadit se na zimu doprostřed, dělal jsem opatření, aby to doprostřed
nebylo. Potom na jaře roku 2006, jak včelaři začali naříkat, jak jim včely
houfně uhynuly skrz tuhou zimu, jsem zpozorněl a konkrétně jak v televizi
ukazovali ty rámky z uhynulých včelstev, tak jsem tam viděl přesně totéž co
jsem viděl o 20 let dříve v těch zadovácích, na jedné straně rámku uhynulé
včely, na druhé straně stejného rámku plno zásob. Totéž mi řekl jeden známý
včelař tady z okolí, kterému taky tehdy nějaké včely v nástavcích uhynuly,
taky měl na jedné straně uhynulé včely, na druhé straně rámku zásoby. A když
se o úhynech diskutovalo i tady na konferenci, tak i tady to hodně včelařů
popsalo podobně. I když se diskutovalo tuším ještě i o melecitóze, na podzim
předchozího roku se dost objevila....
To je vše tady k tomu, co k tomu ještě můžu říct.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 6:07 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem
> častěji sednou na zimu
> přesně doprostřed rámku. R.P.
>
> Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú
> včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné
> prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových
zostavách
> len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej
> stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou
> diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu.
> Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné
> rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.
>
> Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a
> nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé
> stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
> přesně doprostřed rámku.
> Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od
> chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
> No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom
> a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy
> začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej
steny.
> To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva
> daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len
> preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.
>
> Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných
> stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal,
> logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť
> chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom
> chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku,
> ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana
> plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže
> presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných
> uličkách ako bezmatkové- hučia.
> V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami
> povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely
jednoduchá.
> Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú
> nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im
> vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo
> nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej
uličky
> do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.
>
> Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s
> voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v
> ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45&#730;, približne v
> jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne
> postavené.
> Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči
> letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné
> parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre
> chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či
> skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek
> "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju
> technológiu.
>
> Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s
> písaním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: Re: (36406) (36419) (36425) (36427) (36431) (36432)

Z toho co jsem vyčetl v zahraničních textech, je jasné, že česlo
skutečně dovede část pylových zrn, spor, kvasinek apod. ze sladiny v
medném váčku oddělit a posunout do žaludku. Česlo tak odfiltruje částice
v rozmezí velikosti od 0,5 do 100 mikrometrů. Bylo to ověřeno v
důkladných pokusech a dokonce nafilmováno, jak to probíhá (mám z toho
jen pár snímků). Neodstraní se tak ale všechny částice, v jednom měření
to bylo mezi 59 a 79 % u dvou rozdílných linií včel.
K. Čermák

KaJi napsal(a):
> Jestli ano či ne, nevím. Jen čtu. To je otázka na Ing.Čermáka z jehož textů
> a přednášek jsem to pochopil. Zda správně a zda a jak to kdo vykoumal a
> prokázal, nevím.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.25.16.77) --- 10. 7. 2009
Re: Václavek (36649)

Je to téměř 6 let, co jsem do této konference napsal, že je to prvně a naposledy. Nyní se ale musím znovu ozvat. Co je na tom špatného, že se př. Václavek znovu rozjíždí? Vždyž na této konferenci jsou již dávno rozjeti někteří, jejichž příspěvky nebo jejich části vzbuzují úsměv, alespoň u mne. To ale neznamená, že to nemůže oslovit někoho jiného, pro koho jsou ty informace, názory právě v danou dobu potřeba. Nikdy bych jim to neupíral, každý máme svojí cestu. Važme si těch, co jdou se svojí kůží na trh. Cílem diskuze přeci nemusí být druhého překřičet, ale bohatě stačí, když o jeho názorech budeme trochu přemýšlet. Tato konference znovu získala svoji prestiž právě tolerancí k druhým. To, že se př. Václavek přiznal před časem k tomu, co mnozí tušili přeci není ostuda, ale právě naopak ! Je vidět, že dospěl a je jedno, zda je mu 16 nebo 60 let. Je z něj chlap. Kdyby to, co on dokázali např. někteří funkcionáři, členové ÚV, politici, byli bychom minimálně o 10 let dál. Př. Václavek rozhodně nemůže říci, že bych se s ním někdy mazlil. To ale neznamená, že jsem jeho nepřítel. Nejsem nepřítel ani vás, př. CHmelíčku. Jen prosím o trochu tolerance k mládí. Nechme mládí, ať se vydovádí. Kdo bude jednou dělat na důchody většiny z nás?
Omlouvám se, že jsem sem tak vpadnul.
Vše dobré přeje Leoš Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: Václavek (36649)

Proč mě urážíte? Ke všemu jsem se přiznal a všem jsem se za to omluvil. V té přetvářce už nepokračuji. Recese to v žádném případě nebyla. Z nikoho jsem si nedělal srandu. Chtěl jsem pouze pomoci při zvyšování úrovně českého včelařství. Kvůli mé malé praxe se z toho stala ,,medvědí služba,,. Proto jsem to nakonec celé odhalil.

Jest-li si myslíte, že jsem ve vlákně - Re: rozhovor v rozhlasu - LBV - pomlouval VÚVč či časopis Včelařství nebo snad ČSV, tak to se šíleně pletete. Pouze jsem chtěl poukázat na určité nedostatky určitých ( nejmenovaných ) představitelů těchto institucí. Často slýchávám a čtu kritiku na jejich stranu. Znepokojuje mě to. Určitě mnoho z toho je fáma, ale na každém šprochu pravdy trochu.

Příteli Dvořákovi věřím na 100%. Neměli bychom se nad tím zamyslet? Proč tomu tak je?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36645)

>To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může? S pozdravem M. Václavek<
-----------------------------------------------------------
Za to může síla nezvyku. Včelaři si navykli s vynálezem mezistěny a bylo to dlouhodobým trendem, nutit včely produkovat pouze delničí stavbu. Trubci byli pro ně darmožrouti. Někteří včelaři trubce za darmožrouty považují stále. Jiní včelaři se bojí nechat včely chovat trubce nekontrolovaně, jsou přece atraktantem pro roztoče. Ti ostatní zatím zkouší co to udělá. Potřebují staronové zkušenosti strávit a proto se z opatrnosti zatím nevyjadřují. To není otázka jedné nebo dvou sezón. To je o dlouhodobé zkušenosti. Je nás ale stále více, kteří ponecháváme na včelách samých, kolik trubců si vychovají. Když vytáčíme med, ometeme z medných plástů trubce a točíme. (Chov včel bez mateří mřížky). Ometeme trubce, to berte jako nadsázku, na medných plástech nejsou pouze trubci, jsou tam samozřejmě i včely. Svobodu v rozhodnutí, kolik trubců si včely odchovají ponechávám včelám od roku 1985 na až deseti stavebních rámcích 42 x 17 v úlové sestavě. Mohu potvrdit, že metoda, která byla nazvána včelaři LBV funguje. Nečekejme ale stoprocentní úspěšnost. Včely nám vždy nějaký roj čas od času připraví. Porovnávat výnosy medu, to lze dosti těžko. To záleží na nárůstu zkušeností včelaře, na změnách snůškových pdmínek v krajině a i jiných faktorech např. zdravotní stav včelstev nebo věku a zdravotním stavu včelaře. V letech 1974 - 1980 to bylo dle mých zkušeností přibližně 10 - 15 kg, 1980 - 1985 asi 20 kg 1985 - 1995 30 - 40 kg na včelstvo tak jak narůstaly zkušenosti a jak se mněnily snůškové podmínky ovlivněné odkolektivizováním zemědělské výroby. V současnosti se výnosy pohybují mezi 50 - 70 kg na včelstvo. V roce 2003 byl rekord 107 kg. V rámci objektivity by bylo nutno porovnat metodu v několika skupinách včelařů v různých oblastech ve stejném čase. Tak směle do toho. Nehlaste se všichni.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chmelíček (88.101.64.23) --- 10. 7. 2009
Václavek

Tedy Václavku,jsi nepolepšitelný,ta tvoje odmlka na této konferenci několik měsíců byla asi zapříčiněna tvojí vážnou zdravotní situací,asi jsi byl hospitalizován a tudíž jsi neměl možnost nadále do konference přispívat.Udělal jsi však životní chybu , v pominutí mysli jsi se s touto konferencí rozloučil a poté jsi na sebe prozradil,že jsi student,asi 18 letý a možná i na tvůj věk zapálený budoucí včelař,který pročetl nějakou včelařskou literaturu a ohromil jsi jí zdejší účastníky.Bylo jich málo,kteří pochopili,že je to z tvé strany pouhá recese.
Teď nám ale tady přibyl další účastník,který je tu sice krátce,zato ale upozornil hned na své nevychování.Člověk záštiplný,který ke včelařům má hodně daleko,protože včelaři jsou lidé dobří a slušní. Takže do maturity máš asi jak píšeš rok,několik z nás přispívajících v domění že budeš maturovat již letos Ti popřálo mnoho zdaru a myslelo to upřímě.Není třeba pochybovat o tom,že by jsi se svým intelektem úspěšně neodmaturoval.Myslím si ale také,že Tvoje zdrženlivost ohledně příspěvků do této konference by byla na místě,neb se zase začínáš rozjíždět...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642)

Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. R.P.

Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových zostavách len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu. Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.

Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
přesně doprostřed rámku.
Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej steny.
To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.

Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal, logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku, ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných uličkách ako bezmatkové- hučia.
V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely jednoduchá. Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej uličky do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.

Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45˚, približne v jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne postavené.
Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju technológiu.

Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s písaním.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 10. 7. 2009
Re: Hodnocení letošního roku. (36629) (36631) (36635)

Na jaře v průmeru 26 kg na včelstvo minulý týden stočeno dalších 24 kg na včelstvo a za týden začne slunečnice.
Všude okolo nás leje a tady už tři neděle nezapršelo.
Druhá snůška tmavá a chuťově výrazná nevím z čeho to je.
poděbradsko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36641)

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí

______________________________________________________________


No právě! Experimentální ověření ( nezávislým institutem ) stále chybí. Jenže kdo by se toho zhostil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640)

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.

______________________________________________________________

To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640)

Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce.

______________________________________________________________

Možná ano, možná ne ( to je otázka pro biology, nikoliv včelaře ). Osobně se přikláním k názoru, že princip metody souvisí především s fyziologií včelstev ( potvrzovalo by to teorii fyziologických trubčic, kterou považuji za nejlepší teorii rojové nálady ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: Hodnocení letošního roku. (36629)

Ještě není všem včelařským dnům konec. Deštivé období sice zdecimovalo
mšice, ale zdecimovalo i predátory mšic. Pokud tedy bude příhodné počasí,
mohou se ještě přeživší mšice na takový týden, 14 dní do začátku srpna
přemnožit a rozjet medovicovou snůšku. Dokud se za těch cca 14 dní zase
nepomnoží ti predátoři.
Jinak u nás lípa medovala nějak 4 - 6 dnů. Kdo měl dobře připravená
včelstva, tak nějaký lípový med mít bude.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 6:00 PM
Subject: Hodnocení letošního roku.


Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků
baštilo,je to ale na své mládí machr.
Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha
je od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný
toto slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu
vyjádřit tím svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i
bude.
Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal
své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za
nízkých teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v
červnu nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely
jakž takž něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by
mohli zde povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s
bouřkami a důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je
vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže
pro nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich
plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla
bez užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to
všechno dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je
nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají
lásku ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli
vynahradí.Dnes včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své
včely a mějte je rádi a starejte se o ně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638)

Rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. Pokud je zároveň tuhá zima s několikaměsíčními
souvislými mrazy, tak včelám nezbývá, než se posunovat za zásobami a tudíž
až dospějí k horní loučce rámku, buď se dají na jednu stranu rámku a zásoby
na druhé straně rámku se pro ně v době mrazů stanou nedostupné nebo se zimní
chumáč rozdělí a každá půlka se vydá na jednu stranu. V prvním případě jak
spotřebují tu polovinu zásob na své straně, uhynou hladem, i když na druhé
straně je zásob dost, jak se rozdělí, tak jedna nebo dvě půlky zimního
chumáče uhynou kvůli malému množství včel v chumáči. Naposledy se to
projevilo v roce 2006, kdy kvůli tomu uhynulo hodně včelstev, včelaři na
jaře před televizními kamerami brečeli na tuhou zimu a ukazovali plásty,
kde v jednom rohu byly uhynulé včely a v opačném rohu plno zásob. A
funkcionáři lobovali a stát vyplácel podpory na včelstva "uhynulá na tuhou
zimu" V běžné zimě se to neděje, kromě hor je měsíc až dva měsíce mrazů a
potom je vždy aspoň týden 14 dní obleva a během té oblevy se včely přesunou
tak, jak potřebují, aby měly zásoby na dosah, takže je to jedno. Ale kdo ví
přesně v srpnu a září, jaká bude následující zima? Může být běžná zima, kde
souvislý několikaměsíční mráz bude jen v horách od 600 metrů nad m. ale může
být třeba taková zima, kde několik měsíců sníh a mráz bude po celé ČR i v
nadmořské výšce 250 metrů ve Stonavě u polských hranic. Odkud byly tehdy ty
záběry toho nešťastného včelaře, co mu nějak z 10 včelstve zůstaly na jaře
nějak jen dvě oslabená.
Potom je rozdíl, když se pořizují nové úly. Na studenou stavbu je víceméně
standartní dávat vedle sebe 10 rámků, to odpovídá vnitřní šířce 38
centimetrů. A vnější u neizolovaného nástavku z běžných coulových trochu
zhoblovaných prken 42 cm. Nástavky na rámky rozměrů 37 39 42 i 44,8 cm
tudíž mají všechny stejnou šířku a liší se jen délkou. Pokud zároveň mají
rovné dosedací plochy, není žádný zvláštní problém je v jednom úlu
kombinovat a tudíž je podstatně usnadněno přecházení na jinou rámkovou míru
nebo se mohou kombinovat i trvale do "dožití " nevhodných nástavků a rámků a
jejich vyřazení až stářím. U čtvercových nástavků kde jsou oba dva rozměry i
počet rámku v nástavku dané délkou rámku je kombinování nástavků s různou
délkou rámku podstatně složitější.
Já jsem tedy zastánce obdélníkových úlů se studenou stavbou, pokud je to
možné. Čtvercové úly, pokud mají teplou stavbu, před krmením nebo v polovině
krmení otáčím na studenou stavbu. Mám oboje + zadováky s teplou stavbou,
tam akorát dbám, aby na zimu včely seděly u stěny úlu, ne uprostřed.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Svoboda" <svobmail/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:49 AM
Subject: změna teplé stavby na studenou


> Dobrý den,
>
> jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i
> s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za
> peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu,
> pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
>
> Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640)

> R. Stonjek
> ... Kupodivu také ubylo rekordních výnosů
> ... Chce to ještě pár let pokoumat.

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 11:55 AM
Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


> Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv
tuto
> metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících
> dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet.
> Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright -
> zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to
> pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody
není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu
významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem
> příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou
letech
> pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už
> s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je
> vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale
> zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje
> včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto
> žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez
> LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat
> pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není
dobré
> se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na
> výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se
mohu
> zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár

> let pokoumat. Zdraví

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628)

Skutečně asi pouze hodně nepozorný čtenář Včelařství může říct, že Čsv tuto metodu bojkotuje. Vždyť tam až neobvykle rozsáhle vyšla včetně hodnotících dopisů nadšených včelařů, kteří ji stačili hned ten první rok vyzkoušet. Bojkot tedy podle mě vypadá jinak!! Ani v MV se metoda WW /Walter Wright - zipování/ nijak rozsáhle nepitvala, řekl bych ještě daleko méně a to pochází ze země která je teď naším velkým vzorem. Jinak princip metody není v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. Jinak ani já nejsem příznivcem velkých složitostí, mě stačí pouze zda funguje. A po dvou letech pozorování se přikláním k názoru, že až podezřele dobře a na další roky už s ní počítám v chovu. Má sice svoje specifika, ale není problkém je vyladit. Již druhým rokem pozoruji a pokusy to dokazují, že LBV dokonale zbavuje včelstvo rozmnožovacího pudu. Je li ve včelstu použita, nefunguje včelstvo ani jako startér, ani jako finišér a výsledky jsou naprosto žalostné. Ověřil jsem to již 2x a chovná včelstva na příští rok pouze bez LBV. Kupodivu také ubylo rekordních výnosů o tříciferných si mohu nechat pouze zdát, ale medu mám vždy o něco více než před LBV. Také asi není dobré se moc spoléhat na TV, včelky je provádějí často až 3 rokem a to už je na výnosech znát, ale medu je víc a tak se v tom vyznejte!! Samozřejmě se mohu zásadním způsobem mýlit a všechno může být úplně jinak. Chce to ještě pár let pokoumat. Zdraví R. Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: zm?na tepl? stavby na studenou (36638)

Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
¨
Vyzkousel jsem oba zpusoby, rozdily nevidim. Jen mozna pokud mate uly v rade tak je studena skoro se darict blba :-)) kuli praci. Samozrejme mam vetsinu na studenou a uly v rade :-)

Kdy to provest - myslim pred krmenim, aby dostaly moznost si dle teto zmeny ulozit zasoby, po zakrmeni uz se nema se vcelama a s ocky moc sibovat. Loni jsem to nestihl a prendaval jedny az po krmeni a proto jsem je dal tak jak byly plast po plastu - cili na teplou stavbu. A uz tak zustaly dodnes, rozdil zadny.
Pokud se jedna o nastavky tak neni nic jednodussiho, otoci se nastavek o 90 a jde se dom. V pripade ze to ul neumoznuje a musi se to resit po ramcich, tak bych si tuto akci odpustil, tato doba neni nejlepsi pro dlouhe akce ve vcelach.

Navic ted uz se kazda chyba draze plati (ztrata ci primacknuti matky, loupez...)

A jen dodam ze 9ulu z deseti co jsem zdedil bylo nenastavkovych na teplou stavbu a se zimovanim nikdy problem nebyl.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Svoboda (86.63.218.139) --- 10. 7. 2009
změna teplé stavby na studenou

Dobrý den,

jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu, pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....


Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 10. 7. 2009
Re:Ceslem se med cisti...1.7.09

G.P.:Ceslo nic necisti.Myslim ze,filtrace potravy ceslem je dogma-je spise opacna funkce obohacovani a miseni-takovy homogenizator kterym se dela med.Odparovani vody z volatka stenou je moznost vnitrni separace smerem ven.

Mate nekdo moznost tuto vec vice rozvest??? Ja jen vim,ze vcela meri vzdalenost kterou uleti,spotrebou jidla kterou spotrebuje a projde ceslem. Diky.
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 10. 7. 2009
Re: Hodnocení letošního roku. (36629) (36631) (36635)

medu už jsou do loňska v pořádku
----
tenhle překlep měnil význam

ceny medu už jsou OD loňska v pořádku

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 10. 7. 2009
Re: Hodnocení letošního roku. (36629) (36631)

Jak můžeš tvrdit ,že medu je je podprůměrně Když Nova v dubnu tvrdila co bude medu: Nezapírej ho :-D

pepan
--------
Kdopak to v té Nově a v jiných rozhovorech tvrdil.
Já myslel, že to mají svazáci jako závazek. Že bude medu dost a nebude dražší. Alespoň tak jsem chápal ta tvrzení co jsem četl a slyšel.

Tak co splnili jste? Medu dost a prodávali jste lacino, když podle závazku neměl zdražovat?

Tohle kdyby slyšel pen Veleba z Agrární komory, tak by ČSV z komory vyloučil. :-)) (slyšel jsem, že tam ČSV znova je, pokud ne, tak se omlouvám) Chudák pan Veleba, od rána slyším v rádiu, jak jsou prvoproducenti biti a potřebují zvýšit ceny, kampaň jak hrom a tady to někdo sabotuje a povídá, že ceny medu se zvyšovat nebudou. Tedy jinými slovy, šéfové nejvétší zájmové organizace producentů medu tvrdí, že ceny medu už jsou do loňska v pořádku.

Takže ceny jsou dobré, teď ještě ten med.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 9. 7. 2009
mravenci, bodavost a další

Letošní snůška u nás: jak u koho jarní celkem dobrá, kdo neměl včely připravené na předčasně rozkvetlou řepku, snůška velmi špatná- Ale ve srovnání před rozmarném počasí lépe již asi říkat podnebí,řekl bych bývala lepší.Vše letos spláchl déšť Druhá snůška není nebo je mezi 5 až 10 kg.
Bodavost včel při sečení kosou způsobuje zvuk sečení a broušení kosy, tedy určitá výška tónu Zkuste brousit brouskem kosu před některými úly a poznáte, které byste měli asi vyřadit z chovu.Ale nezapoměňte si vzít kuklu a rukavice, budou sledovat vaši ruku s brouskem. Na tomto principu také včelaři kdysi dávno přivolávali včely které se rojily - to aby neuletěly. Jsou známé rytiny rojení včel, tlučení na hnce a kosy.Kdysi jsem si myslel, že to byla nějaká pověra, ale byla to u našich černých bodalek zkušennost.
Psalo se zde také o mravencích, mám s tím potvorstvem také letaletoucí problémy, obzvlášť letos, kdy se jim v zemi k vůli mokru moc nelíbí.Všude olej na nožky a pod nožky dát nejde, stejně všude sypat něco - klouzek, kávovou sedlinu, sodu, malbit a já nevím co ještě sypkého.. také nejde..Moje pomocnice manželka a dcera je začaly hubit tím co je jím blízké v kuchyni - ocet. Lily ho na maraveniště v okurkách , pod práh dveří a na desítkách jiných míst a myslím, že to pomáhá, někde dokonce na 100% Zda je to náhoda nebo pravda , uvidím. Koupil jsem velké okurkové balení a pokusím se ho vpravit i do uteplení stěn úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.146.176.2) --- 9. 7. 2009
Re: Problém SZV ? (56) (9299) (9324) (36600)

taky mame oddelky asi mesic a půl, hned od začatku jsme jim davali vodu s cukrem 1:1 asi měsíc (cca 6kg cukru na jeden oddělek) s jednou zběžnou kontrolou po 14 dnech. Po měsíci jsme koukli dovnitř jak to vypada a pač měly nakladeno a celkem dost zásob tak na 14 dní jsme cukr vysadily.Ještě jsme teda prohodily poslední rámečky s přeposledníma. Dneska jsme koukly dovnitř a už staví i poslední rámečky. A zase dostanou další dávku cukru tak 3kg. A dokonce jsem jedněm uloupli trošku medu pač stavely divočinku a přilepily nám nástavek s křmítkem k rámčkům

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 7. 2009
RE: knoty do Nassenhejderu (36630)

Naměřil jsem 82,2 x 47,5 mm. Slyšel jsem, že z pivních tácků to jde, ale je
potřeba se trefit do správné značky - některé včely chtějí jen Bernard a
jiné jen Budvar nebo Prazdroj :-)
J.T.

>
> Prosím o pomoc.
> Ztratil jsem knoty do odpařovače a nevím jakou měly velikost.Mohl by mi
> někdo napsat rozměry velkého i malého knotu? Nastřihal bych si je z
> pivních
> tácků jak jsem kdysi někde četl nebo víte někdo o nějakém lepším
> materiálu?
> Díky Míra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 7. 2009
Re: Hodnocení letošního roku. (36629)

Jak můžeš tvrdit ,že medu je je podprůměrně Když Nova v dubnu tvrdila co bude medu: Nezapírej ho :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Hodnocení letošního roku.
> Datum: 09.7.2009 18:00:20
> ----------------------------------------
> Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
> Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků
> baštilo,je to ale na své mládí machr.
> Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha je
> od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný toto
> slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu vyjádřit tím
> svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i bude.
> Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal
> své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za nízkých
> teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v červnu
> nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely jakž takž
> něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by mohli zde
> povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s bouřkami a
> důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je
> vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže pro
> nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich
> plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla bez
> užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to všechno
> dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
> Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je
> nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají lásku
> ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli vynahradí.Dnes
> včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své včely a mějte je
> rádi a starejte se o ně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 9. 7. 2009
knoty do Nassenhejderu

Prosím o pomoc.
Ztratil jsem knoty do odpařovače a nevím jakou měly velikost.Mohl by mi někdo napsat rozměry velkého i malého knotu? Nastřihal bych si je z pivních tácků jak jsem kdysi někde četl nebo víte někdo o nějakém lepším materiálu?
Díky Míra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 7. 2009
Hodnocení letošního roku.

Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků baštilo,je to ale na své mládí machr.
Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha je od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný toto slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu vyjádřit tím svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i bude.
Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za nízkých teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v červnu nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely jakž takž něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by mohli zde povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s bouřkami a důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže pro nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla bez užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to všechno dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají lásku ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli vynahradí.Dnes včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své včely a mějte je rádi a starejte se o ně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 9. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627)

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.29.160.115) --- 9. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613)

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 7. 2009
Re: Problém SZV ? (56) (9299) (9324) (36600) (36614) (36617) (36625)

Já jsem zase někde slyšel a držím se toho, že včely velice dobře vnímají
nízké tóny pod frekvencí 20 hz. Ty vznikají třeba při tom kosení a obecně
chození a dupání po pozemku a šíří se potom přednostně půdou a přes stojan
se dostanou ke včelstvu. Včely jsou na ně citlivé. Už proto, že dříve mohly
signalizovat příchod predátora nebo počátek destrukce jejich sídla.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 2:28 PM
Subject: Re: Problém SZV ?


> Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i
> na vcely - muze byt??? .
>
> Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny,
> ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často
> kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na
> včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely
> absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som
> párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel
> zutekať z "bojiska".
> Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely
> čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí
k
> útoku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 7. 2009
Re: Problém SZV ? (56) (9299) (9324) (36600) (36614) (36617)

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? .

Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny, ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel zutekať z "bojiska".
Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí k útoku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 7. 2009
Re: Probl?m SZV ? (56) (9299) (9324) (36600) (36614) (36617) (36621)

> To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných
> mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze
> některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to
> agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto
> včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší
> mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat
> nějakou informaci?
> Zdravím JK


Jeste dodam ze dotycny kolega mluvil o stejne vlnove delce ktere maji jak mravenci tak vcely stejnou pro poplach. Nechci do oboru fyziky moc pitvat, doufam ze jsem nepasal uplnou hloupost :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 7. 2009
Re: Problém SZV ? (56) (9299) (9324) (36600) (36614) (36617)

Oddělek na cca 6 rámcích 39x24, půllitrovou flašku s rozpuštěnými cca 0.4 kg
cukru vyberou do hodiny, dávám tak jednou za 2 - 4 dny podle počasí a odhadu
snůšky. Tu odhaduji vedle znalostí, co v okolí kvete podle letu včel kolem
česen
A krmit za tmy se má, pokud tomu nebrání závažné důvody. Stačí trochu
pozorovat krmení za světla. jak z každého včelstva vyrazí hordy létavek, co
všude možně v okolí hledají tu "kvetoucí řepu" a jak ji nenajdou, zkoumají
nejméně další hodinku vzájemně obranu jednotlivých úlů.
Co se týká vylupování včelami, dá se to v přírodě považovat za mechanismus,
jak zachránit zásoby, které jsou v současné době v držení slabých včelstev
nebo včelstev, které mají třeba nějakou pohromou rozbitou dutinu kmene, kde
sídlí, takže taková včelstva by stejně nepřežila a zásoby, pokud by si je
jiná včelstva neodnesly, by byly zmařeny. Je to víceméně v pořádku, když na
stanovišti, kde je 10 stejně ošetřovaných včelstev, 1 - 2 nejhorší v obraně
proti zlodějkám jim podlehnou, jsou obrána o všechny zásoby a následně,
pokud to bude tichá loupež, uhynou v podstatě na zastavení plodování i jiné
aktivity z absolutního nedostatku zásob. nebo jsou zlodějkami přímo
povražděny zjevnou loupeží. Včelař by stejně tyto nejslabší včelstva
vybrakoval.
Problém je v činnosti včelaře produkujícího velice často dočasně oslabená
včelstva. Třeba pozdě vytvořené oddělky, které nedosáhnou potřebnou sílu,
oddělky nebo včelstvo oslabené častými prohlídkami, včelstvo oslabené třeba
nešťastným zamáčknutím matky, usazený příliš slabý roj, který včelař
přecenil.... Až tyto včelstva zesílí a stanou se plnohodnotnými, přinesou
příští rok spousty medu a zlodějky si ani neškrtnou, jenomže nyní, kdy
snůšky pomalu končí a zlodějky nastupují, jsou tyto jednotky slabé a jejich
obranu zlodějky snadno překonají. A to dá rozum, že když je málo obránců,
tak nejvíc se jim pomůže, když nebudou muset bránit plochu plně otevřeného
česna a několika oček k tomu, případně dokonce celý průřez úlu, ale když se
jejich obrana zůží na na jeden malý vlet třeba nějakého zůženého očka.
Dala by se dokonce i z tohoto důvodu obrátit přednost nástavkového úlu,
který má umožňovat chov velice silných včelstev v jeho nevýhodu a sice že
chov jiných než silných a velice silných včelstev je v nástavkovém úlu
nemožný, na rozdíl od jiných úlů. Včelař, který má důsledně pořád a naplno
otevřené česno ve dnu úlu, všechny nebo většinu oček, má buďto v úlech
velice silná včelstva nebo má prázdné úly.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 7:25 AM
Subject: RE: Problém SZV ?



> Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
> jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal
s
> oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
> doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví
a
> obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
> plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.

Co si predstavit pod pojmem soustavne vydatne prikrmovani. Kdo krmite
oddelky napiste jak, kolik denne a jak casto - diky

Mam oddelky nyni ve stavu ze vylupnou 0.7l za noc, pomalu budou na dalsi
nastavek - zacina se lihnout hodne vcel. Krmim uz dlouho, cca mesic.
Krmim ob dva tri dny tech 0,7 az litr roztoku 1:1. Cas si na to rad
udelam, je to nahrada za stourani se do vcel :-)) Ted uz si rikam ze by to
pomalu chtelo davat jim denne ci zvetsit davky. Ale zas je pred nami jeste
skoro dva mesice.

Take jsem odhadl mezi radky ze asi lze krmit vice, doslova to do nich prat
pod tlakem aby jely a pak jim prebytecne zasoby odebrat do produkcnich -
dela to nekdo tak ci je to hloupost? Samozrejme dbat na prostor na kladeni.

A jinak prosim nestraste porad s loupezi. Ja uz jsem z toho z konference
tak vydesenej ze radsi nic nedelam a krmim za tmy :-)) Ano clovek na to
musi myslet hlavne v nadchazijici dobe, byt opatrnejsi, nedelat veci co
loupez podporuji. Ale to neznamena ze kdyz udelam oddelek a soupnu ho
nekde dal od produkcnich do travy ze mi ho hned automaticky vyloupej. A to
ze je nekdo obden rozebere urcite taky neznamena ze ho pote vyloupej - oni
si umi poradit, jde jim o kejhak. Mluvim o oddelku s pridanou kladouci
matkou, ne ze si ji samy vychovaj.

K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden
postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho
predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou
:-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach
funguje i na vcely - muze byt??? .

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 9. 7. 2009
Re: Problém SZV ? (56) (9299) (9324) (36600) (36614) (36617) (36621)

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
-----
Zajímavé.
O víkendu jsem sekal kosou a mravenišť tam bylo víc jak úlů. A taky jsem si říkal, která z nových matek odchovává obranářky. A přitom to bylo dost daleko od úlů, když jsem sekal přímo před úly, tak tam to kupodivu šlo bez problémů.
Udělám pár pokusů. Stačí zvednout drn z mraveniště a jít ke včelám.
----
Ale taky je nutno vzít v úvahu že je mizerné počasí a snůška leckde končí. Líp už nebude.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 7. 2009
Re: Problém SZV ? (56) (9299) (9324) (36600) (36614) (36617)

>K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou :-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
------------------------------------------------------------
To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat nějakou informaci?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.178.157.91) --- 9. 7. 2009
Re: Problém SZV ? (56) (9299) (9324) (36600) (36614) (36617)

klidně naráz po posledním medobraní jim dej 15 kilo a v srpnu jim naval klidně naráz tolik co budou fakt rychle odebírat na zásoby,jak to začnou už jen tak líně cucat na denní spotřebu tak jim to seber- v toto momentě maj zásob až do třešně ,není třeba řešit ,že ty maj 20 a tam ty 14 vyjde jim to fakt přesně jak kdyby znaly budoucnost,nebudeš mít cukr na jaře a nebude ani nutné dokrmovat,včely moc dobře ví kolik.....krmte jak chcete,ale nejpozděj a z většiny o prázdninách,jak maj dost tak to už jen tak líně cucaj ,jak nemaj tak jsou na to hrr.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.178.157.91) --- 9. 7. 2009
Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596) (36598) (36609) (36611) (36612)

mám i rámky výšky 24 cm, pár let to valím bez mřížek a bez oček,protože proto,a nemám žádnej problém,na teto míře se stejně nevyhnete práci s rámky....

letos na tom stanovišti zimovalo 9 oddělků na deseti r. 24X39,zatím 320 kg a 4 oddělky(spíš mladá včelstva na 2 N-20 r.),polovina matek letošní ročník šla do lípy,2N vystavěných souší na každém ,bez mřížky a oček, a stejně ta míra, to je fakt otřesný,není dobrá ani pro včelaře ani pro včely,ale pro rojaře

takže 35x42 plus 17,5x42

a pro ty co maj fakt pocit ,že to bez mřížky nejde,přidejte snad N mezistěn mezi plod a medník,kde používáte panenský souše

a stejně sem přesvědčenej ,že mřížka je zbytečnost a matky ju normálně oběhnou přes očko když na to přijde a kolikrát přišlo.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76367 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36619 do č. 36679)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu