76393

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Kozlík (193.85.216.6) --- 24. 4. 2008
kompresor

Tak jsem včera zkoušel vyvíječ Vat1a a kompresor Gude - Silver 750W. Po krátkém cca 10 min "zahřátí" a poté asi 10 min zkoušení mi přepočtem vyšlo spotřeba cca 1.5 ml/min a na vyvíječi je 1.4ml/min. Takže spotřeba media-vody je ok.Problém u tohoto typu kompresoru je však s provozním tlakem. Pokud je uzávěr vypnutý, kompresor tlak nafouká. Pokud je ale odběr, již cca po 2-3 min klesne tlak pod doporučených 300kPa - u mne na cca 200kPa. Kompresor přitom stále běží. Protože není přimazávaný olejem, hlava se dost hřeje a po 10 min - cca 5 včelstev již na ní neudržíte ruku.
Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 24. 4. 2008
Re: kompresor

Kozlík:>Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.<

..........

Se nelze domnívat. On je nevhodný.

Skutečně dodávané množství:        70 l/min.

Požadavek v návodu na Vat1 je kolik??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Kozlík (193.85.216.6) --- 24. 4. 2008
Re: kompresor

50l/min na sání a min 750W výkonu. Ale předpokládám, že ty to víš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 24. 4. 2008
Re: kompresor

Kozlík:> 50l/min na sání a min 750W výkonu. Ale předpokládám, že ty to víš.<

......

V návodu je ne 50l/min, ale nepřetržitá dodávka minimálně 50l a vedle toho napsáno minimální výkon 750W a ne 60% z 750W . A prakticky, jestli je po 2 minutách tlak místo na 300 - 400 na 200 a to je skoro půl a bez přibarvování vážný nedostatek.

Ten kompresor jako kus je podle sdělení nepoužitelný. Ten tlak je při nebulizaci důležitý kvůli rozbíjení a velikosti kapének a také množství vzduchu spolu s vyfouklým aerosolem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlík (212.27.194.210) --- 1. 5. 2008
Re: kompresor

Ano na tom se nakonec shodujeme. V sobotu jsem ho vrátil a dnes jsem koupil No name - asi hercules výkon 1.1 kW s 24 litrovou nádrží v Bauhausu Pankrác za 2890,- a hned ho nanečisto vyzkoušel. Těch 300 kPa dodává nepřetržitě. Také je chlazený lépe a také lépe krytovaný a o hlavu již nehrozí spálení. Zkoušel jsem i natlakovat nádrž a pak používat jen tlak z nádrže. Po cca 4 minutách tlak klesne pod těch 300 KPa. Takže to by bylo tak na dvoje včely. Tudy cesta nepovede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 4. 2008
Re: kompresor

Co si pamatuji, do včelstva v jednom nastavku u nás foukali 45 sekund, do
včelstva ve dvou nastavcích minutu a půl. Takže na ošetření jednoho včelstva
to stačí. Mezi jednotlivými včelstvy se tedy musí chvilku počkat, než
kompresor nafouká vzdušník. Prostě za cenu toho, že kompresor je menší, bude
ošetření trvat déle. Co se týká zahřívání kompresoru, vzduch se zahřívá už z
principu toho, že se stlačuje. Velikost hlavy kompresoru a množství
chladicích žeber potom musí odpovídat množství stlačovaného vzduchu, musí
uchladit příslušné teplo. Tady zřejmě není počítáno s takovým dlouhodobým
průměrným odběrem, tak je ta hlava menší a levnější. Pokud to tak je, tak by
se to mělo projevit v technické dokumentaci, pro dodávaný vzduch by tam měly
být dva údaje, maximální špičkový odběr a průměrný odběr, nebo jako druhá
varianta by tam mělo být uveden dlouhodobý režim motoru, že například smí
běžet maximálně třeba 60 % celkové doby, podobně, jako je tomu u svářeček.
Záleží taky na materiálu v hlavě kompresoru, moderní materiály těsnění jsou
schopny pracovat dlouhodobě při teplotě poměrně dost vysoko nad 100 st C,
150 st C i víc. Já bych udělal dvě věci. Pokud někde v ČR existuje servisní
středisko, zkusil bych se servisákem prokonzultovat maximální teplotu hlavy,
jestli má cenu si toho všímat nebo ne. Potom chladicí výkon takových
žebrovaných věcí se dá dost zvýšit přidání ofuku ventilátorem stejně, jako
je třeba aktivní chladič v PC, jen toho vzduchu bude třeba trochu víc, takže
větší ventilátor a zabudovaný v rouře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 6:40 AM
Subject: kompresor


> Tak jsem včera zkoušel vyvíječ Vat1a a kompresor Gude - Silver 750W. Po
> krátkém cca 10 min "zahřátí" a poté asi 10 min zkoušení mi přepočtem vyšlo
> spotřeba cca 1.5 ml/min a na vyvíječi je 1.4ml/min. Takže spotřeba
> media-vody je ok.Problém u tohoto typu kompresoru je však s provozním
> tlakem. Pokud je uzávěr vypnutý, kompresor tlak nafouká. Pokud je ale
> odběr, již cca po 2-3 min klesne tlak pod doporučených 300kPa - u mne na
> cca 200kPa. Kompresor přitom stále běží. Protože není přimazávaný olejem,
> hlava se dost hřeje a po 10 min - cca 5 včelstev již na ní neudržíte ruku.
> Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je
> třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Vašek (89.190.52.47) --- 28. 3. 2010
stavba úlu

chtěl bych si postavit úly sám nemá někdo výkresy k zatepleným úlům?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Petr (94.125.216.34) --- 28. 3. 2010
Re: stavba úlu

Václave,proč trváš na zateplených úlech?
Asi máš naštudovanou literaturu a encyklopedie někdy z poloviny minulého století a to ti nikdo vyčítat nemůže.Já v nich také s jistou oblibou listuji.
Ale současnost je někde jinde.Vyráběj si jednoduché,velmi levné,nezateplené úly,se kterýma budeš stoprocentně spokojený.To ti garantuji a jistě většina včelařů.Návody zde na inetu najdeš.
Valná většina včelařů v těchto konstrukčně jednoduchých úlech spolehlivě včelaří.
Já sám osobně včelařím v sestavě nezateplené, zvané nízkonástavkové tzv.Optimal.Včelstva jsem zatím nijak nekontroloval,nerušil,nic nepřehazoval.Je to naprosto zbytečné.Stačí,když se podmetem podivám a vidím,že hrozen dosahuje podmetu spodních louček třetího nejnižšího nástavku a je vše v pořádku.Tento stav v současnosti mám bezmála u všech včelstev. Z mých začátků,když jsem včely ze zvědavosti rozebíral a kontroloval vím,že se v takovém včelstvu nachází plod alespoň na deseti rámečcích,což je cca 20000 mladušek do rozkvětu třešní.A plodu přibývá.Takže tím chci říct,že nějaké zateplené úly již opravdu patří minulosti a jestliže chceš včelařit progresivně,ekonomicky s nadprůměrnýmy výnosy,nic složitě neřeš!!
P.Z. U.H.Hradiště

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 3. 2010
Re: stavba úlu

"Václave,proč trváš na zateplených úlech?
Asi máš naštudovanou literaturu a encyklopedie někdy z poloviny minulého století a to ti nikdo vyčítat nemůže.Já v nich také s jistou oblibou listuji.
Ale současnost je někde jinde"
Pro úplnost by se mělo říct, že třeba velký chovatel včel Kolomý přešel původně z jednostěnných úlů - nástavky z 3 cm borovice vejmutovky, mám jeden doma, na uteplené úly. Pokud v posledních dvou letech nepřešel zase zpátky na neuteplené...... takže otázka uteplených a neuteplených úlů je stále živá. Ale Kolomý má svůj velkochov kdesi u Bruntálu na severní straně Jeseníků, většina území republiky je teplejší.
Taky si myslím, že jednostěnné úly jsou vhodnější. Mám uteplené nástavky 1,5 cm vrstvou izolace, hobrové i jednostěnné z 2 cm dřeva.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 3. 2010
Re: stavba úlu

Jediná výhoda uteplených ulů je, že na uteplené úly je kvalitní dřevo nutné jen na horní a spodní rám, případně na centimetr silné destičky zevnitř, jejichž uskočením se vytvoří drážka na zavěšení rámků. Zbytek se dá zplichtit i z starých prken a sololitu z bouraček nebo z toho, co dům dal, co se válelo 50 let kdesi na půdě v baráku atd, nařezaných obyčejnou pilou. Takové úly jsou rovnocenné s těmi uteplenými profesionálně vyrobenými ve všem kromě vzhledu a o několik let menší životností danou kvalitou dřeva zvenku nástavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

> takže otázka uteplených a neuteplených úlů je stále živá.
> Ale Kolomý má svůj velkochov kdesi u Bruntálu na severní
> straně Jeseníků, většina území republiky je teplejší.

Ano, stále živá. Na jednu včelnici jezdíme kolem p. Kolomého, ještě o 100 m.n.m. výše - do 650 m.n.m. Včely zde máme v údolí, kterým protéká studený vzduch z Velkého kotle (obdoba krkonošského Obřího dolu).

Staré úly po dědovi jsme hned první rok vyměnili za 2/3 (168 mm vysoké) nezateplené Langstrothy se zasíťovaným dnem. Zimujeme bez problémů, kolikrát zde včely dopadnou lépe a jsou na jaře silnější než na stanovišti 350 m.n.m. Neměnili bychom - snadná manipulace, lehké nástavky a jiné výhody převáží diskutabilní úsporu na doplněných zásobách.

Včely navíc není nezbytně nutné krmit, jen se jim nesmí v podletí všechno vzít... A když jsou dobře zazimovaná a silná, dovedou donést nad mednou komoru velké množství javorového medu. Ale jen když dovedou včas rozpoznat třeba krátkodobé oteplení a přízeň počasí. S tím bývá někdy problém u uteplených "ledniček".

Dnes jeden zájemce o přechod z uteplených 39x24 na Langstrothy vyslovil otázku, že by asi nechtěl vidět, jak to vypadá izolace a dřevo k ní přiléhající.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

""Dnes jeden zájemce o přechod z uteplených 39x24 na Langstrothy vyslovil otázku, že by asi nechtěl vidět, jak to vypadá izolace a dřevo k ní přiléhající. ""

A o tom to je, tepelné izolace dřevěných palubkových úlů jsou příbytkem různé havěti, převážně mravenců a po létech byste se divili, kolik tepelné izolace tam zbylo. Mám s tím zkušenosti. Také jsem izoloval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
NitraM (94.113.10.85) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

P. Holub: "...po létech byste se divili, kolik tepelné izolace tam zbylo. Mám s tím zkušenosti. Také jsem izoloval."
_____________________

Ono to není tak jednoznačné. Já si vyrábím úly zateplené, zvenku palubka, mezera 25mm vyplněná hoblovačkami, zevnitř dříve hobra, nyní sololit. U těch starších s hobrou, jsem letos musel několik opravit (včely hobru velice rády vykousávají, proto ji všem začínajícím nedoporučuji), izolace v meziprostoru byla všude v nezměněném množství, suchá, nevidím v tom žádný problém. Je sice pravda, že hlavně na jaře, když se mravenci usadí pod stříškou, pár hoblovaček občas najdu vytahaných na strůpku, ale myslím, že za doby životnosti nástavku to asi vytahat nestihnou... Navíc myslím, že ani případná vzduchová mezera není jako izolant špatná (a na váze úlu se neprojeví).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
PaveN (88.101.19.249) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

"Ono to není tak jednoznačné. Já si vyrábím úly zateplené, zvenku palubka, mezera 25mm vyplněná hoblovačkami, zevnitř dříve hobra, nyní sololit"
------------------------------
Takováto stěna pořád může propouštět vlhkost. Když tam ale místo hoblin bude kus polystyrenu, bude to něco úplně jiného. Navíc pokud na polystyren pronikne sluneční světlo, např nějakou dírkou po suku, začne mizet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Stonjek (213.151.87.2) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

Nerad bych zasahoval a řešil úlovou otázku, ale rozhodne li se někdo dnes pro zateplený úl, má díky novým materiálům situaci o hodně lehčí. V podstatě stačí truhlík slepený z co nejtvršího Styroduru a protilehlé stěny kde sedí rámky, tak tam nahoře a dole vlepit dřevo, aby styrodur např nepoškozoval rozpěrák. Nebo se dají udělat dva dřevěné rámy tl 15-20 mm a mezi nimi styrodur. Když si na to zařídíte dílnu, což v podstatě znamená jen dobrou cirkulárku , jemnozrný plátkový kotouč a nějaké lepící přípravky, mrskáte to jako Baťa cvičky, finančně i časově to vyjde asi tak stejně jako masiv. Samozřejmě kdo kácí v lese nebo rozebírá staré palety tak je na tom jinak, ale zase ten čas. Tyto úly zkouším a zatím jsem spokojen. Letos jsem dělal asi poslední ze sololitu, ne že by byly špatné, ale ta pracnost a ten čas! Také je víc než o polovinu menší hmotnost, ta je fascinující a bezkonkurenční! Brabenečkové ani zvídaví ptáčkové zatím nic. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
KaJi (212.77.163.106) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Tyto úly zkouším a zatím jsem spokojen. Letos jsem dělal asi poslední ze sololitu, ne že by byly špatné, ale ta pracnost a ten čas! Také je víc než o polovinu menší hmotnost, ta je fascinující a bezkonkurenční! Brabenečkové ani zvídaví ptáčkové zatím nic. Zdraví R. Stonjek
--------------------
Jak silné jsou ty desky? Váhu medníků nese jen styrodur, nebo je tam nějaký sloupek? Čím lepíte?
Medníky máte taky zateplené?

Zimujete jen v plodišti, nebo necháváte někde polonástavek? Nad, pod plodištěm.

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Šenbauer (85.160.10.85) --- 4. 4. 2010
Re: stavba úlu

Mám dotaz čím natřít polystyrenové úly zevnitř a čím zvenku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jan Hübner (83.208.66.181) --- 4. 4. 2010
Re: stavba úlu

Stačí akrylátová fasádní barva s pomocí které můžeš nalepit třeba i perlinku /sklotkaninu/, ta ti ale stejně moc proti datlovitým nepomůže. Zevnitř používám propolisovou tinkturu, která přece jenom trochu zmírní občasné vykusování včelami
Dobrých nápadů není nikdy dost. Podělte se o své zkušenosti.
Ať se daří!
Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
kozlík (193.86.243.17) --- 5. 4. 2010
Re: stavba úlu

taky používám propolisový tmel na opravy prasklých palubek a nemáí to chybu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

"Ono to není tak jednoznačné. Já si vyrábím úly zateplené, zvenku palubka, mezera 25mm vyplněná hoblovačkami, zevnitř dříve hobra, nyní sololit."
Nejsou hobliny jako hobliny. Někdo si přečte hobliny a pak koukne a nasype tam hobliny, co mu vznikají na jeho strojní hoblovačce, drť několik milimetrů velkých kousků. Nacpe to do mezery jako uteplení, jenomže tyto drobné hobliny se při otřesech a vibracích hýbou a sesedají se, takže pod vrchem vznikne prázdný prostor. Pokud ještě někdo pečlivě nalakuje vnějšek takového úlu, takže se stane pro vlhkost málo prostupný, v zimě v krajním případě vznikne na místě hoblin ledová deska. To byl problém řešený už nějak před cca 60 lety, kdy v rámci zdrustevňování občas združstevnili i včely, vytvářeli družstevní včelařské provozy a sjednocovali úly na první verze izolovaných nástavkových. Ty si vyráběli v družstvech sami a hobliny a piliny jako uteplení hodně používali.
Něco jiného jsou dlouhé hoblovačky z ručního hoblování, ty jsou ideální. Nebo kdysi se používal určitý druh strojních hoblovaček jako filtrační materiál do lakovacích boxů, to byly hoblovačky široké asi 6 milimetrů a dlouhé několik desítek centimetrů, ty by byly pro izolaci nástavků taky dobré.
Dneska je asi skutečně nejlepší, z hlediska rychlosti výroby a ceny pro větší včelaření použít uteplené úly z toho masivu styroduru nebo podobného materiálu.
Klasické uteplené úly jsou už spíš pro ty, co si s výrobou úlů spíše hrají...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
NitraM (94.113.10.85) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

"drobné hobliny se při otřesech a vibracích hýbou a sesedají se, takže pod vrchem vznikne prázdný prostor. Pokud ještě někdo pečlivě nalakuje vnějšek takového úlu, takže se stane pro vlhkost málo prostupný".
__________________________

Jo, přesně takové hoblovačky, jaké vznikají při protahování prken, když si vyrábím palubky. tj. ony krátké, používám. Je to Váš názor, ale jak píšu z vlastní zkušenosti, když jsem po deseti letech provozu těchto úlů otevřel meziprostor nástavků, k žádnému sesypání nedošlo, hoblovačky byly udusané a suché (to bylo jak loni po zimě, tak teď na podzim). Záleží samozřejmě, jak pečlivě vyplnění meziprostoru provedete, jestli to neodfláknete. K použití styroduru a podobných materiálů, a to přiznávám, mi brání mé osobní přesvědčení, vyhýbat se co nejvíce umělým materiálům (i když též o ekonomické výhodnosti bych si dovolil pochybovat). V té souvislosti se mi vždy vybaví úryvek z knihy (s kterou jinak v mnohém nesouhlasím, jež ale bývá mnohými adorována) "Včelaříme jednoduše": "Včelaři rádi předstírají, že svým chovem včel zásadně přispívají k ochraně přírody. Ochranář přírody by však neměl užívat žádný materiál, který při své produkci a odstranění zatěžuje přírodu. Kromě toho je přírodní obydlí včelstva dutý kmen stromu. Jako materiál na úl je tedy vhodnější dřevo." (str. 16) Je však příznačné, že zastánci umělých materiálů nás zpravidla zapomínají informovat o zavádění těchto výrobků do své provozní praxe. Proto by mě zajímalo, jestli už mají zastánci umělohmotných mezistěn napatlány tyto voskem a zda by nás po roce ozkoušení těchto umělohomotných rámků s umělohmotnými mezistěnami mohli informovat, jaká je asi tak ona úspora času oproti běžným mezistěnám?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Asi ty hoblovačky pořádně utlačujete. Nevím, mně osobně připadají na uteplování úlů jako příliš odpadní materiál, těžký a po utlačení s malou izolační schopností i propustností vodních par.
Já momentálně používám barevný potištěný papír z různých prospektů, co se objevují každý den v hojném počtu ve schránce. Připadá mi, že ta barva odpuzuje hmyz. Ještě lepší, propustnější pro vodní páru by měly být takové papíry rozřezané na proužky ve skartovačce. Ve starých úlech jsem zase viděl jako izolaci slámu, evidentně neprošlou mlátičkou, sklízenou a ořezávanou od klasů asi ručně. Pravděpodobně ve správnou dobu sklizená sláma taky určitým způsobem odpuzuje hmyz, protože zatímco novější úly izolované polystyrenem jsou masivně napadány mravenci, ve slaměné izolaci žádné známky pobytu hmyzu nebyly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 3. 2010
Re: stavba úlu

Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je zaváděl.Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 3. 2010
Re: stavba úlu

Může se taky jednat i o rozměrové věci. Moje jednostěnné nástavky na 39x24 mají převzanou langstrotí šířku nástavků 42 cm.A protože mám nějaké včelíny dělané rozměrově na zadováky 39x24 tak do včelína dělaného rozměrem na 6 izolovaných zadováků vedle sebe a dva nad sebou, takže tam bylo 12 včelstev, se těchto nádstavkových úlů vejde vedle sebe 7. To ještě proti 12 včelstvům docela jde. Nástavkových úlů z mých izolovaných nástavků se šířkou do cca 50 cm by se tam vešlo o jeden méně - 6 . Nástavkových úlů z tlustotěnných silně izolovaných nástavků, třeba z 8 - 10 cm polystyrenu, by se tam vešlo nejspíš ještě o jeden méně - 5 úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Vlasta (95.173.76.183) --- 29. 3. 2010
Re: stavba úlu

Tady v tom návodu je popis výroby zateplených i nezateplených nástavků.
http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1994PRIRUCKA.PDF

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jiří Přeslička (88.83.162.33) --- 29. 3. 2010
Re: stavba úlu

… „Moje jednostěnné nástavky na 39x24 mají převzanou langstrotí šířku nástavků 42 cm“

Langstroth má šířku 448 mm.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

"Langstroth má šířku 448 mm."

Pokud se mluví o rámku langstroth, tak ano.
Pokud se mluví o nástavku langstroth, ten je na studenou stavbu na 10 rámků a tak jeho vnitřní rozměr na šířku je 380 mm, při stěnách silných 2 cm je jeho vnější šířka potom těch 420 mm.
Vnitřní délka langstrothu vzhledem k rámkům je potom 448 + 2x včelí mezera, to je 462 - 464 mm, vnitřní délka langstrothu vzhledem k horní loučce rámků je potom 485, což je 3 mm rezerva vzhledem k plánku rozměrů horní loučky rámku langstroth, který mám k dispozici. Vnější délka langstrotího nástavku bude potom 525 mm, s úchopovou lištou asi 565 mm.
Půdorys langstrotího nástavku celkem zvenku je 420mm x 565 mm Aspoň já to mám takhle rozepsané. když jsem jednu dobu uvažoval o langstrothech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

Příteli,svými výpočty o Langstrotech tady mateš langstrotí veřejnost.Protože mám nějakých 150 langst.nástavků,vím zcela určitě,že vnitřní rozněry jsou 465x375mm.S danou sílou použitého dřeva stačí připočíst 2x20-25mm na obou stranách.O úchopových lištách je zbytečné se bavit.Úchopy se i frézují,je to na rozhodnutí každého jednotlivce.Zrovna tak stěsností nějakého 1mm je zbytečné se zabývat.Včely nejsou blbé a poradí si i bez nás.Nakonec i ve stromě si svůj příbytek museli upravit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

No, já zásadně nepoužívám frézování a podobné příliš složité technologie, ty rozměry jsou tomu přizpůsobené a je fakt, že i trochu upravené. Úly dávám dohromady tak, aby to šlo jen s cirkulárkou za 2 tisícovky a s pár kusy ručního a jednoduchého elektrického nářadí. Navíc frézování drážek pro zavěšení rámků a pro uchop nástavku se mně zdá jako zbytečné oslabování stěny nástavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jiří Přeslička (88.83.162.33) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

Vnitřní rozměr je 465 x 375 mm
Drážka na rámky je 17 x 10 mm

Pokud se použije síla stěny 20mm je potom vnější rozměr 405 x 415 mm.
Standardní síla stěny je ale 25 nebo 19 mm.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

"Vnitřní rozměr je 465 x 375 mm "
Záleží, jak široké se používají rámky. Šířka rámků s mezerníky se pohybuje od "úsporných" s šířkou 35mm po šířku 38 mm, která je , pokud vím doporučována. Podle toho se musí odvíjet i vnitřní šířka nástavku, pokud má být pro 10 rámků. Pro rámky s šířkou 350 by snad mohla být vnitřní šířka nástavku jen 365, 15 mm rezerva by měla být optimální, aby se tam ten desátý rámek mohl ještě nacpat. Potom by vnější šířka nástavku při stěnách 2 cm silných byla těch 405 mm.
Při rámcích 380 mm širokých je vnitřní šířka potom cca 395 mm a vnější 435 mm.
Moje rámky 39x24 jsou všelijaký mix a tak jsem zvolil vnitřní šířku nástavku 380 mm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

Tahle diskuze je o ničem.Bavíme-li se o Langách,rozměry nástavků a rámku jsou dané.Jiné rozměry,to už je "ala Poláček".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jiří Přeslička (88.83.162.33) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

Naprostý souhlas.
Což takhle zavést diskusi na to, je-li napětí v elektrické síti to pravé? Nebylo by lépe nějaký ten voltík ubrat, nebo přidat? Důvodů by se našlo určitě dost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

"Tahle diskuze je o ničem.Bavíme-li se o Langách,rozměry nástavků a rámku jsou dané.Jiné rozměry,to už je "ala Poláček""

Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků. Potom u nástavkových systému je základ, aby nástavky šly dávat na sebe, což u nefalcovaných nástavků je celkem snadno dosažitelné. Všechno toto "moje" rozměry nástavků zajišťují.

Všechno ostatní pak záleží na tom ,co je nejlepší pro výrobce nástavků....Jak se mu ty nádstavky budou nejlépe dělat. A jak se s nimi bude včelaři dobře manipulovat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
KaJi (212.77.163.104) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků
-------------------

Jistě, základem je dodržovat ve funkčních rozměrech výkres standardu - tak abych si časem nemusel bastlit všechno sám.
Takže rámek - funkční plochy. Nástavek drážka a šířka nástavku.
Tady se používá 375, ale objevil jsem, že ve světě se používá i 465x465. Ty jsem si udělal na Danadanty.
A pak jsme se dočetl, že je používá třeba př. Žák. (12rámků.)

Tak abych mohl kdykoli zvednout telefon a nakoupit krmítka, rámková, stropní, rámečky a mřížky, nebo i nástavky. Až mě to přestane bavit vyrábět, nebo nedudu stíhat.
Bez toho abych se dohadoval o milimetrecha a posílal vzorky.
A platil přestavování mašiny a jiné všci které musí u zakázkové práce dodavatel nutně promítnout do ceny.

Jestli to zbouchám z prken 15mm, sololitu, dřevotřísky, přkeližky, palet, styroduru a já nevím čeho.
Ale rozhodně bych si neuzavřel cestu k nakupované sériovce.

Že tady té seriové produkce moc není je asi otázka času.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

Je tady ještě další věc. Oficiální výkresy Langstrothu jsou dělány na velkosériové technologie vyráběné na sice standartním, ale poměrně drahém zařízení. Když budu chtít udělat sérii 100- 200 nástavků komerčním způsobem neboli za penize, tak sáhnu logicky po těchto výkresech , protože takhle ta dávka těch 100 - 200 nástavků vyjde nejspíš nejlevněji. Kdyby náhodou někdo získal můj kutilský nástavek a chtěl s drahým profi zařízením podle něho udělat 100 - 200 nástavků, tak to bude taková piplačka, že to vyjde znatelněji dráž.
Když ale vezmu oficiální výkres langstrothu a budu chtít podle něho mechanicky bez přemýšlení udělat několik kusů nástavků pro svých několk včelstev, tak buďto koupím drahé zařízení, které jinak nevyužiji a ty nástavky se mi pěkně prodraží nebo to budu bastlit s běžným domácím nářadím a natrápím se u toho a stejně to nebude mít tu potřebnou kvalitu. Pokud to teda chci doma dělat pořádně, musím u toho začít přemýšlet a tu výrobu přizpůsobit na svoje podmínky. A to právě dělám, ty nástavky vyrobím sice trochu jiné, jinak ale stoprocentně zaměnitelné a nahraditelné s těmi oficiálními.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

SÉRIOVÁ VÝROBA JE JIŽ JEN SEN. Všimněte si věcí kolem sebe. Dnes již ani nekoupíte náhradní díl na žádný výrobek běžně prodávaný v obchodě. Nemají je ani v opravnách a pokud nedonesete přesný typ a sériové číslo tak si můžete být jistí ,že to nebude pasovat To není jak za zločinných komunistů kdy jste některé díly z MB mohl použít ještě ve Favoritu. A zrovna tak je to s úly. Podíváte li se na stránky různých chovatelů včel tak zjistíte, že jako přidruženou výrobu mají právě výrobu úlů a jiných potřeb pro ty menší včelaře. Každý to pak dělá trochu jinak a to mu také zajišťuje , že když začne nakupovat u něj tak již mu neodejde ke konkurenci. Sériová výroba je dnes založena na kvantitě výroby a ne na jednotnosti. V případě našich úlů Je již používání palcových a metrických mír ukázkou nejednotnosti Pro langstroty jde o 448 mm = cca 17,5" a v Evropě 450 mm je to sice zanedbatelné ale někde uvádí míru i s oušky a někde bez nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 30.3.2010 10:21:19
> ----------------------------------------
> Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků
> -------------------
>
> Jistě, základem je dodržovat ve funkčních rozměrech výkres standardu - tak
> abych si časem nemusel bastlit všechno sám.
> Takže rámek - funkční plochy. Nástavek drážka a šířka nástavku.
> Tady se používá 375, ale objevil jsem, že ve světě se používá i 465x465. Ty
> jsem si udělal na Danadanty.
> A pak jsme se dočetl, že je používá třeba př. Žák. (12rámků.)
>
> Tak abych mohl kdykoli zvednout telefon a nakoupit krmítka, rámková,
> stropní, rámečky a mřížky, nebo i nástavky. Až mě to přestane bavit
> vyrábět, nebo nedudu stíhat.
> Bez toho abych se dohadoval o milimetrecha a posílal vzorky.
> A platil přestavování mašiny a jiné všci které musí u zakázkové práce
> dodavatel nutně promítnout do ceny.
>
> Jestli to zbouchám z prken 15mm, sololitu, dřevotřísky, přkeližky, palet,
> styroduru a já nevím čeho.
> Ale rozhodně bych si neuzavřel cestu k nakupované sériovce.
>
> Že tady té seriové produkce moc není je asi otázka času.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
KaJi (212.77.163.104) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Každý to pak dělá trochu jinak a to mu také zajišťuje , že když začne nakupovat u něj tak již mu neodejde ke konkurenci. Sériová výroba je dnes založena na kvantitě výroby a ne na jednotnosti.
Pepan
----------------
Ať to každý vyrobí jak chce, pro mě je zajímavý výsledek.
Pasuje to do sebe?

Letos jsem nakupoval od třech různých dodavatelů v ČR plus dovoz z USA a není problém.
Je mi jedno, jak kdo čepuje rámky, jak spojuje nástavky.
Funkční rozměry jsou dané.

Mě pak zajímají praktické otázky - pevnost spoje atd.


Karel
P.S.
Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s jejich vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi demontovat Embéčko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

No vidíš já loni koupil el pohon na 4 rámkový medomet a nepasovalo nic musel jsem to zbastlit do sebe

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 30.3.2010 12:28:05
> ----------------------------------------
> Každý to pak dělá trochu jinak a to mu také zajišťuje , že když začne
> nakupovat u něj tak již mu neodejde ke konkurenci. Sériová výroba je dnes
> založena na kvantitě výroby a ne na jednotnosti.
> Pepan
> ----------------
> Ať to každý vyrobí jak chce, pro mě je zajímavý výsledek.
> Pasuje to do sebe?
>
> Letos jsem nakupoval od třech různých dodavatelů v ČR plus dovoz z USA a
> není problém.
> Je mi jedno, jak kdo čepuje rámky, jak spojuje nástavky.
> Funkční rozměry jsou dané.
>
> Mě pak zajímají praktické otázky - pevnost spoje atd.
>
>
> Karel
> P.S.
> Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s jejich
> vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi
> demontovat Embéčko.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Langstroth má ve světě i u nás,více méně, uznávané rozměry.Nástavek od Mately musí sedět na nástavek od Nerada a i na můj natupo sešroubovaný.To se o medometech říct nedá.Na medomety,žádná normalizace není.Snad až na rámkovou míru.Co výrobce to jeho řešení.Takže se opět diskutuje o neporovnovatelném.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
KaJi (212.77.163.106) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

No vidíš já loni koupil el pohon na 4 rámkový medomet a nepasovalo nic musel jsem to zbastlit do sebe

pepan
-------------------
Co to má společného se standartem?
To je jako jít a chtít koupit vstřikovací čerpadlo do 1900ccm motoru.
Asi záleží na typu a značce motoru.

Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi nekoupíš jeden úl s rámkama.
To je právě v té půlminutě a maximální seriovosti.

Že tady je vedle sebe několik linek, co vyrábějí do různých automobilek, to už je o značce, ne standardu. Stejně jako s tím medometem.

Takže jedině pro hodně rozšířený standard můžeš postavit linku, která to bude valit.
Za 5sekund rámek, za 30s přířezy na nástavek.
A nebo objednat formu na výlisky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
PavelN (193.179.220.250) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

"Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi nekoupíš jeden úl s rámkama."
------------------------------------
to není nejlepší příklad výhod sériové výroby, protože v obchodě to čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Na jednoho včelaře připadá jeden medomet a ten mu ještě vydrží 50 let nejméně. Na jednoho včelaře připadá 40 - 60 nástavků ( průměrý počet včelstev českého včelaře) a ty mu vydrží takových 10- 15 let. Na jeden medomet tedy připadá takových 200 - 300 nástavků, nástavky jsou 200 - 300 x sériovější výroba

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
KaJi (212.77.163.106) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi nekoupíš jeden úl s rámkama."
------------------------------------
to není nejlepší příklad výhod sériové výroby, protože v obchodě to čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně. :-)
PavelN
------------------------------
No, pokud by jsi si pro ně zajel do Španělska, nebo kde se různě montují a koupil je tam na paletě, asi by ti dali lepší cenu:-)
Sestavit si auto z náhradních dílů, to odhaduji asi tak na 5ti násobek ceny z linky.
ALe i ten malovýrobce co protahuje prkna ručně a řeže to laťku po laťce si taky musí zaplatit dopravu a v krámě si asi taky něco přirazí. A to nechci ani pomyslet na DPH:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 6. 4. 2010
Re: stavba ?lu

Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací
čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu
za jakou asi
nekoupíš jeden úl s rámkama."
------------------------------------
to není nejlepší příklad výhod sériové výroby, protože v obchodě to
čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně. :-)
PavelN

Ten rozdíl v ceně,to je NENAŽRANOST OBCHODU.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: stavba ?lu
Datum: 30.3.2010 - 15:08:40

> Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu
> jedno vstřikovací
> čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává
> (od nás) za cenu za jakou asi
> nekoupíš jeden úl s rámkama."
> ------------------------------------
> to není nejlepší příklad výhod sériové výroby,
> protože v obchodě to
> čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně.
> :-)
> PavelN
> ------------------------------
> No, pokud by jsi si pro ně zajel do Španělska, nebo
> kde se různě montují a
> koupil je tam na paletě, asi by ti dali lepší cenu:-)
> Sestavit si auto z náhradních dílů, to odhaduji
> asi tak na 5ti násobek ceny
> z linky.
> ALe i ten malovýrobce co protahuje prkna ručně a
> řeže to laťku po laťce si
> taky musí zaplatit dopravu a v krámě si asi taky
> něco přirazí. A to nechci
> ani pomyslet na DPH:-)
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 31. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Jenže na pořádnou linku Také potřebuješ velký počet potenciálních zákazníků. 50 000 včelařů z průměrně 10 úly, při jejich životnosti 20 let není nic moc

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 30.3.2010 14:17:20
> ----------------------------------------
> No vidíš já loni koupil el pohon na 4 rámkový medomet a nepasovalo nic
> musel jsem to zbastlit do sebe
>
> pepan
> -------------------
> Co to má společného se standartem?
> To je jako jít a chtít koupit vstřikovací čerpadlo do 1900ccm motoru.
> Asi záleží na typu a značce motoru.
>
> Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací
> čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu za jakou asi
> nekoupíš jeden úl s rámkama.
> To je právě v té půlminutě a maximální seriovosti.
>
> Že tady je vedle sebe několik linek, co vyrábějí do různých automobilek, to
> už je o značce, ne standardu. Stejně jako s tím medometem.
>
> Takže jedině pro hodně rozšířený standard můžeš postavit linku, která to
> bude valit.
> Za 5sekund rámek, za 30s přířezy na nástavek.
> A nebo objednat formu na výlisky.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
PavelN (193.179.220.250) --- 31. 3. 2010
Re: stavba ?lu

"Jenže na pořádnou linku Také potřebuješ velký počet potenciálních zákazníků. 50 000 včelařů z průměrně 10 úly, při jejich životnosti 20 let není nic moc"
------------------
Taková mašinka, která umí vyrobit 2 různá prkýnka na sestavení nástavku nemusí nutně vyrábět jen úly. Může klidně vyrábět komponenty téměř libovolného nábytku a občas se do ní strčí program a materiál na nástavky. Není to žádný speciální stroj, který neumí nic jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Co se týká výroby úlů a rámků, tak dneska není problém sehnat na internetu v podstatě oficiální, všeobecně používané rozměry. Sice by to u nás chtělo nějaké nevýdělečné seskupení, co by dalo dohromady rozměry všech živých používaných rozměrů rámků a úlových systémů, aby to bylo všechno na jednom místě a nemuselo se hledat po všelijakých stránkách nebo oživovat 100 let staré dokumenty, ale zas tak moc to nechybí. Nápad, co by mohl udělat Svaz!!!!!! Snad se toho nějaký delegát chytne? Venku možná nějací takoví správci jsou..
Není ale tedy problém najít si rozměry těch pár hlavních systémů a potom s nimi přijít k prodejci nějakých originálních úlů od "Franty, co má vedle stolařství" a proměřit na vzorku, jestli ty prodávané úly bude možné s tím standartem zkombinovat a teprve podle toho kupovat.
Jestli se někdo rozhodne být zajímavý a udělá si třeba svou rámkovou míru nebo se standartem nekompatibilní úly, tak ať se potom nediví, že se jeho úly špatně prodávají nebo že jako včelař, co kvůli něčemu musí skončit, jeho úly nechce nikdo ani pomalu zadarmo. I když jsou na pohled pěkné a přepychové....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

>Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s jejich vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi demontovat Embéčko.<
------------------------------------------------------------
Zlatí??? Dnes jsou i červení i růžový i modří i zelení, jen si vybrat :o)).
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
(e-mailem) --- 6. 4. 2010
Re: stavba ?lu

>Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB do Favorita. I s
>jejich
>vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové díly a nemusel jsi
demontovat Embéčko.<
------------------------------------------------------------
Zlatí??? Dnes jsou i červení i růžový i modří i zelení, jen
si vybrat
:o)).
Hezký den JK

Jo,jo,jo!
Dodal bych jen,že dneska hrajou všema barvama.:-)))
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Josef K?apka" <josef.krapka/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: stavba ?lu
Datum: 30.3.2010 - 13:21:57

> >Za zlatých komunistů jsi měl stejné díly od MB
> >do Favorita. I s jejich
> >vadama. A když jsi měl známé, tak jsi měl i nové
> díly a nemusel jsi
> demontovat Embéčko.<
> ------------------------------------------------------------
> Zlatí??? Dnes jsou i červení i růžový i modří
> i zelení, jen si vybrat
> :o)).
> Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jiří Přeslička (89.203.206.33) --- 30. 3. 2010
Re: stavba úlu

„Pokud se použije síla stěny 20mm je potom vnější rozměr 405 x 415 mm“.
405 je překlep. Správně má být 505. Za chybu se omlouvám.
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Vojtěch (89.203.176.19) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Ing. Pavel Holub v Moderním včelaři píše: „U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují. Stavějí poslední rámek a už jsem jim nachystal prázdné misky. Hned jsem udělal fotku, protože za dvě hodiny už začaly na miskách pracovat a misky nebyly přes včely ani vidět. Do každého úlu 12 misek a co s tím udělají nechám na včelách. Moje nové protirojové opatření. Jinak je na larvení času dost, ale je nachystáno. Klima s počasím si nepletu, a doufám, že letos květový stihnu.
http://leteckaposta.cz/160519829

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(193.179.175.210) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Načem je to dílo vystavěno? Na mezistěně, nebo je to divočina. Buňky mají tvary, že by se ani Kaplický nemusel stydět. Zřejmě mají holky super architektonické nadání.

bikiper

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

„U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.

V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Ve skleněném nízkonástavkovém úle na míru 39*16 včelařím od roku 1978. Musím říci, že za tu dobu nejsou rozdíly mezi včelstvy vedenými v tenkostěnných nebo izolovaných včelstvech prakticky žádné a je jedno, zda je v zimě sklo přikryto polystyrénem nebo ne. To spíše v létě je třeba zastínění.
Teploty v úle i v chomáči nejsou rozdílné a spotřeba je závislá především na tom, co je v úle. Ono je , mmj.,třeba nejprve pochopit, jak se třeba dostává voda z výkalových váčků v zimě z těla včel, stejně tak jako další věci týkající se biologie včelího chomáče, vzestupného a sestupného proudění a jak toho včely v úle dokáží využívat stejně tak, jako je tomu v přírodě........
Samozřejmě si nemyslím, že by skleněný úl byl něco,co naše včelařství změní nebo jej spasi. K poznání života včel, propagaci včelařství je ale potřebný a př. Vojtěch se zasloužil o jeho větší prezantaci, měl by jej doma mít každý včelař. Spatřuje-li v něm i pro něj jiné přednosti, není třeba to hanět zvláště těmi, co s tímto úlem nemají vlastní zkušenost. To je trochu podpásovka nebo projev nemístného povýšenecství. Co dělá je od něho záslužná činnost. Jedno si však musíme uvědomit nebo alespoň já to tak chápu. Včelaření není moc o technice a technických, jednostranných přístupech, stejně tak jako v přírodě. Ne nadarmo můj kamarád včelař technik říká: "Na nás techniky je příroda krátká",proto se stále jen diví, co že to ty včelky zase nevymyslely. On to je alespoň schopen vidět. Včely a včelaření je ale právě o přírodě a pochopení jejich zákonistostí.Lidská schémata myšlení a vidění světa na včely moc nepasují. Včely úlovou otázku a otázku rámkových měch za nás dávno vyřešily. Snažme se to alespoň trochu pochopit. Včelař to jistě uvidí, člověk, který včely jen má nebo jsou pro něj možnost jak prezentovat sebe sama asi méně.Douvám, že jsem tím nikoho neurazil, není to tak myšleno.
Vše dobré a slunečné Velikonoce přeje Leoš Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Pane Dvorský, nevím, o kom v reakci na můj příspěvek hovoříte, asi nechcete říci na rovinu že o mne. Má poznámka o tom, že ve skleněném úlu dochází ke ztrátě sálavé složky je prostou informací o obecně známé skutečnosti a tu poezie o včele nevyvrátí. Považuji jen za důležité, aby si to včelaři uvědomili.
O tom, jak prospěšný skleněný úl ve smyslu poznávání biologie včely je, o tom tu nikdo nepochyboval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radek Hubač (e-mailem) --- 31. 3. 2010
rozkvět stromů

Tak nevím, jak je u Vás, ale tady kvetou naplno mandloně, začínají nějaké špendlíky a meruňky. Teploty v noci neklesají pod 10st. dneska bylo vyjímečně chladno, celý den pršelo 12 st. Že nevíte o co jde, tak věřte že tohle počasí máme teď v Budapešti. To jen aby jste věděli jak se tu včelaří. V sousedství mám staršího včelaře, bohužel nemluví žádným normálním jazykem, tak akorát vím, že tam má dost slabá včelstva v ležanech...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 31.3.2010 18:03:20
> ----------------------------------------
> Pane Dvorský, nevím, o kom v reakci na můj příspěvek hovoříte, asi nechcete
> říci na rovinu že o mne. Má poznámka o tom, že ve skleněném úlu dochází ke
> ztrátě sálavé složky je prostou informací o obecně známé skutečnosti a tu
> poezie o včele nevyvrátí. Považuji jen za důležité, aby si to včelaři
> uvědomili.
> O tom, jak prospěšný skleněný úl ve smyslu poznávání biologie včely je, o
> tom tu nikdo nepochyboval.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Pane Holub. S přímou odpovědí jsem neměl nikdy problémy a to i v dobách, kdy to nebylo třeba v kurzu. Mám ale pocit, že si vybíráte jen to co se vám hodí, snad se ale pletu. Já některé věci nepopírám. Jen ve vašem případě, tedy v případě stěnyúlu ze skla, nevidím významnou souvislost se zimováním a vyzimováním včelstva.S tím asi nebudete souhlasit. Postě si pořiďte takový úl, zkoušejte pár roků různé varianty ventilací, síly včelstava, umístění a velikosti česna, měřte teploty v úle a v chomáči, teploty ,váhu v létě, zimě... jako já 30 let a pak můžeme diskutovat. V tuto chvíli to rozhodně není relevantní. Jistě je to poezie (až se tím budete vážně zabývat, poznáte ji taky), ale také to jsou tvrdá a mnou doložitelná fakta, já neteoretizuji, to bych to tak uvedl. Mluvíme každý o něčem jiném. To jste zřejmě nepostřehl. Je mi to líto. Víte, stejně tak jako já nemohu něco popřít (ani to nedělám), vy nemůžete popřít nebo vyvrátit tu, jak vy říkáte poezii. Např. fungování třeba žláz corpora cardiace, aleata, jejich protichůdnost a význam........... téhle poezie pro zimování a vyzimování (spolu s dalšími),je nesmírně důležitá. Rozhodně násobně větší, než z čeho jsou stěny úlu. Tohle včely již vyřešily před miliony let. Mohl bych to více rozvést, ale každý včelař to chápe. Věřím, že si to nastudujete a pak vám bude jasnější o čem mluvím, prozatím jste to neprokázal. Já váš postoj naprosto chápu a nemám s ním problém. Problém mám ale s tím, když někdo problematiku zimování a vlastně včelaření neúměrně zužuje (nejde jen o vás), v tomto případě třeba jen na technoktatický pohled. Uznávám, že je vždy více správných řešení. Prostě máme každý svůj úhel pohledu a zřejmě i hloubka, možná i motivy, našeho zájmu o včely a včelaření jsou rozdílné. To je normální. Moje reakce nebyla jen na váš příspěvek, to bych reagoval jinak, nepovažuji to za nutné. Přečte si, prosím, ten váš příspěvek a můj znovu. Myslím ale, že kdo rozezná krychli od koule, ví co jsem chtěl říci.
Nevidím důvodu, proč bych měl dále vést diskuzi s vámi na toto téma a vy se mnou. Prostě stojíme každý někde jinde, včely a včelaření zřejmě vidíme jinak.
Protože odjíždím do zahraničí máte možnost se semnou tady vypořádat. I kdybych tu byl nereagoval bych, nic by to nikomu nepřineslo. Tak s chutí do toho. Ještě jednou hezké Velikonece všem, tedy i vám. L.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(213.226.254.30) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

Mno... Nad některými příspěvky, resp. jejich úrovní, zůstává rozum stát - ale že se do této kategorie zařadí i L. Dvorský - to jsem opravdu nečekal...

JD

-------------------------------------------
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (42852) (42853) (42864) (42869) (42872)
Pane Holub. S přímou odpovědí jsem neměl nikdy problémy a to i v dobách, kdy to nebylo třeba v kurzu. Mám ale pocit, že si vybíráte jen to co se vám hodí, snad se ale pletu. Já některé věci nepopírám. Jen ve vašem případě, tedy v případě stěnyúlu ze skla, nevidím významnou souvislost se zimováním a vyzimováním včelstva.S tím asi nebudete souhlasit. Postě si pořiďte takový úl, zkoušejte pár roků různé varianty ventilací, síly včelstava, umístění a velikosti česna, měřte teploty v úle a v chomáči, teploty ,váhu v létě, zimě... jako já 30 let a pak můžeme diskutovat. V tuto chvíli to rozhodně není relevantní. Jistě je to poezie (až se tím budete vážně zabývat, poznáte ji taky), ale také to jsou tvrdá a mnou doložitelná fakta, já neteoretizuji, to bych to tak uvedl. Mluvíme každý o něčem jiném. To jste zřejmě nepostřehl. Je mi to líto. Víte, stejně tak jako já nemohu něco popřít (ani to nedělám), vy nemůžete popřít nebo vyvrátit tu, jak vy říkáte poezii. Např. fungování třeba žláz corpora cardiace, aleata, jejich protichůdnost a význam........... téhle poezie pro zimování a vyzimování (spolu s dalšími),je nesmírně důležitá. Rozhodně násobně větší, než z čeho jsou stěny úlu. Tohle včely již vyřešily před miliony let. Mohl bych to více rozvést, ale každý včelař to chápe. Věřím, že si to nastudujete a pak vám bude jasnější o čem mluvím, prozatím jste to neprokázal. Já váš postoj naprosto chápu a nemám s ním problém. Problém mám ale s tím, když někdo problematiku zimování a vlastně včelaření neúměrně zužuje (nejde jen o vás), v tomto případě třeba jen na technoktatický pohled. Uznávám, že je vždy více správných řešení. Prostě máme každý svůj úhel pohledu a zřejmě i hloubka, možná i motivy, našeho zájmu o včely a včelaření jsou rozdílné. To je normální. Moje reakce nebyla jen na váš příspěvek, to bych reagoval jinak, nepovažuji to za nutné. Přečte si, prosím, ten váš příspěvek a můj znovu. Myslím ale, že kdo rozezná krychli od koule, ví co jsem chtěl říci.
Nevidím důvodu, proč bych měl dále vést diskuzi s vámi na toto téma a vy se mnou. Prostě stojíme každý někde jinde, včely a včelaření zřejmě vidíme jinak.
Protože odjíždím do zahraničí máte možnost se semnou tady vypořádat. I kdybych tu byl nereagoval bych, nic by to nikomu nepřineslo. Tak s chutí do toho. Ještě jednou hezké Velikonece všem, tedy i vám. L.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Vojtěch (89.203.176.19) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu

U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.

V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak.

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
KaJi (212.77.163.104) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.
--------------
Prosím o informaci kolik zim a kolik včelstev jste ve skleněných nástavcch zimoval.
Jak máte nastavené větrání?

Děkuji za informace.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
M. Václavek (93.99.204.43) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Pavel Holub:
U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka

___________________________________________________________

Co je myšleno tou "sálavou složkou"? Proč by včelám v zimě měla vadit skleněná stěna, když jsou sevřeny v chumáči a jsou velmi dobře jak tepelně tak vlhkostně izolovány od okolí?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Teplo je sdíleno konvekcí a sáláním neboli radiací. Poměr se různí v závislosti na mnoha faktorech ( teorie a praktická měření na velkou knihu).
Na sledovaném povrchu (v našem případě včely) je výsledná teplota tzv. "součtová", ta nelze měřit běžným teploměrem, ten měří jen teplotu media v nejbližším okolí.
Pokud je teplota včely vyšší, než teplota okolí, dochází k přestupu tepla do okolí konvekcí (ochlazováním povrchu včely vzduchem) a radiací. A právě tato složka se v "neprůsvitném" úlu přemění na povrchu v teplo a částečně se i odrazí zpět. Míra radiace je závislá na rozdílu teplot tohoto povrchu a povrchu včely. Ve skleněném úlu radiační složka projde sklem a radiace je částečně závislá (jen část energie projde sklem) na rozdílu teploty mimo úl a povrchu včely (se 4. mocninou). Takže "uniká více tepla" z chomáče. Je možné omezit energetickou propustnost radiací speciálními druhy skel až na 18% (běžně 60%).
Jak jsem již dříve uvedl - včely disponují takovým potenciálem, že jsou schopny se s tím vyrovnat.
V souvislosti s tím, že tu včelaři diskutují o kvalitativních znacích úlů a hledají optimální materiál, průhledné sklo to v tomto smyslu asi nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Proboha, přestaňte blbnout s tou sálavou složkou tepla od včel. Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit? Je to nula celá, nula nula nic!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Je to stejné, jako u člověka, prostudujte si pobytové, vnitřní mikroklima. K transportu tepla dochází i pod bodem mrazu. To je jen laická představa, že když je "mráz" že k radiaci nedochází. Pohybujeme se tu v teplotách 270 až 300°K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
M. Václavek (93.99.204.43) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

R. Polášek:
Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit?

___________________________________________________________


To by mě také velmi zajímalo. Ví to tady někdo? Jakou část ztrát to tvoří v porovnání s konvencí?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Může to být odhadem mezi 20 až 60%.
Udělejte si doma pokus. Pokud máte doma deskový radiátor, nastavte teplotu jeho povrchu na 50°C. Vysvlečte se do půl těla a sedněte si cca 20 cm před toto těleso. Vaše teplota povrchu těla bude cca okolo 25°C. Rozdíl teplot je tedy 25°C. Potom si přesedněte před zeď, která má teplotu běžně 17°C.
V prvním případě dochází k transportu tepla z radiátoru na vaše tělo při rozdílu teplot 25°C. Ve druhém případě ve stejné místnosti o stejné teplotě vzduchu se stáváte vůči zdi vy radiátorem při rozdílu 8°C a pocítíte ten rozdíl a vlastní kůži. A vo tom to je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Množství tepla vyzářeného radiací závisí výhradně na teplotě tělesa, které vyzařuje. V úlu to je povrch včel a ten má v zimě teplotu okolo 7 st C. Na rozdíl od konvekce, kde závisí na rozdílu teplot a prostředí. 99,9 % tepla v úlu ze včelího chumáče uniká konvekcí....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                     
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Kde jste k tomu číslu přišel?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Nějak před 5 - 10 lety, kdy vznikl rozruch kolem úlů zevnitř vylepených hliníkovou fólií, která měla údajně odrážet teplo uniklé radiací ze včel zpátky, jsem si to našel na stránkách na internetu. Prostě pokud by se v úlu vyskytovaly teploty 50 st C, byl by přenost tepla radiací významný, ale při těch teplotách,jaké tam jsou skutečně, není. Z fyzikálního principu nějaký přenoc radiací je, ale proti přenosu tepla prouděním je absolutně zanedbatelný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                           
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Omlouvám se, možná jsem již otravný, ale mám ještě jeden názorný příklad.
Je večer, bezvětří, teplota vzduchu a povrchu země +3°C. Ráno zase bezvětří jasná obloha teplota -5°C, povrch země 0°C. Kam se asi to teplo ztratilo? Žádnou konvekcí s vesmírem to nejde, do země se to teplo také neztratilo. 100% ho uniklo radiací do meziplanetárního prostoru. Ať chcete nebo ne, žijeme v absolutních číslech v dost vysokých teplotách na to, aby radiace infrazáření spolehlivě fungovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                              
PavelN (193.179.220.250) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Teoreticky lze předkládat hodně argumentů, ale důležitější je praxe.
Kladu si totiž otázku, zda zimující včely v našich podmínkách stojí o nějakou regulaci tepla ve svém příbytku. V roce 2008, po 2 velmi mírných zimách byly hlášeny velké ztráty. Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?
Podle dlouholetých zkušeností přítele Dvorského a Vojtěcha není důvod tvrdit, že skleněná stěna úlu je pro včely nějaký problém (s výjimkou přímého oslunění v létě), pokud ovšem nemáte opačnou zkušenost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
KaJi (212.77.163.102) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?

V zimě je jim uteplení na nic. Už o dva plástzy dál, nebo 10cm od chomáče v uličce je mínusová teplota.

ALe jakmile začnou na jaře plodovat, je vše jinak.
A že se raději drží u stěny než uprostřed je v souladu s mými zkušenostmi.
Stěna odráží nebo zadrží teplo.

Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno.


:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
PavelN (193.179.220.250) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

"Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno. "
-----------------------------------
Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen, kámen, zdivo,... ?
Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský používal skleněné úly 30 let?
Máte nějaké skleněné nástavky?
Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči, jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
KaJi (88.103.157.154) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí?
---------------
Nikdo snad neříkal, že jim to škodí. Na rozdíl od třeba dřevěné stěny - třeba kmene - jim sklem odchází větší množství tepla z úlu. Prostě sálavou složku sklo nezachytí.

Normálnímu včelstvu to nemůže uškodit.
Silné včelstvo přežije i v plechové krabici.
To tady snad nikdo nevyvrací.

Je to prostě jako dům celý ze skla. Taky se moc nestaví.
A asi v něm není moc tepelná pohoda.


Těm co to není jasné, doporučuji navštívit bazén v Trutnově a v Jičíně. Jeden je obesklen a druhý většinou obezděn. Na teploměru je tam stejná teplota vzduchu i vody.

A hádejte kde vám bude větší zima?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
PaveN (88.101.19.249) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

"Nikdo snad neříkal, že jim to škodí"
--------------------------------
přítel Holub to poslední větou citovaného příspěvku naznačuje:
-----------
"Pavel Holub (88.103.248.6) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (42852) (42853)
„U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.
V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak."
-------------
Snažím se nějak dopídit, co je to "odpoví jinak" a z jeho vyjádření chápu, že skleněný úl působí nějak negativně. Možná jsem jeho výrok jen špatně pochopil.
Shodneme se na tom, že skleněný úl je chladnější než dřevěný. To ale může působit pozitivně, omezením množení roztočů v zimním období.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

> Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen,
> kámen, zdivo,... ?
> Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří
> o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský
> používal skleněné úly 30 let?
> Máte nějaké skleněné nástavky?
> Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči,
> jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Mam uz jsem to psal. Jestli mohu doporucit pokud chce nekdo videt vcelam co nejvice do kuchyne vcel tak by to mela byt volna stavba a na to kolmo sklenena stena. Tak to mam v medne krave a tam lze vcely pozorovat bajecne. Nebo do prosklenych nastavku udelat bocni loucky hodne uzke, protoze ja tam mam hofmany a vidim zejmena drevo, plasty moc ne. A z druhych dvou stran se vcely moc nevyskytuji, vidim dilo bud prazdne nebo s pylem, a kdyz jsou plne tak obcas i s medem...

Ja ted premyslim nad tou spokojenosti z prosklenych ulu u zminenych vcelaru a musim rict ze loni po prvnim vyzimovanim velmi prosperovaly az jsem byl prekvapen. Tesim se na dalsi zkusenost.

Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
PaveN (88.101.19.249) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

"Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H."
---------------------------
Jsou ty fotky někde k vidění?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

Dr. Hruška, vynálezce medometu popisoval pokus se zimováním včelstva v drátěnném koši. To bylo počátkem 20-tého století v Itálii. Když jsem si to přečetl, odchycený roj jsem v roce 1978 nechal přezimovat v drátěnném koši v závětří ve stodole, aby zimující včelstvo nebylo vystaveno venkovnímu proudění vzduchu a sýkorkám či hlodavcům. To v našich zeměpisných šířkách. A hádejte co se na jaře 1979 dělo. Nebudu vás napínat. Včelstvo jsem po polovině dubna přeložil (zařízl do rámků) a ještě v témže roce vytočil med. Nebyly žádné stěny. Ani dřevěnné ani skleněnné o styroduru se nám ještě ani nezdálo. A jaké je poučení? Včely nepotřebují ani tak dřevo, sklo, beton nebo jiný materiál. Ten je důležitý pouze jako ochrana před nepřáteli. Včely potřebují především vlastní voskové dílo. Jinak je jim to vše šumafuk. Je to však důležité pro naše hračičkování. Nu co, dnešní příděl medovinky již dochází, tak půjdem do hajan.
Tak nazdraví a dobrou noc. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                 
Vorja (78.41.14.65) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Podle mého názoru, včely mají rády teplo. Konec konců, pokud klesne jejich teplota pod 5-7°C , pak hynou. Proto potřebují topit spalováním glycidových zásob, shlukují se do chomáče s nízkým povrchem. Případně přejdou do míst, kde je nízká tepelná ztráta (svědčí o tom úhyny nad zásobami). Pokud jsou včelstva dostatečně silná a mají dostatek zásob, pak přežijí i v tenkostěnných úlech (třeba plechových sudech) a dovedou se ale přizpůsobit daným podmínkách. Skleněný úl odpovídá úlu se stěnou z dřevěné dýhy o síle cca 0,7 mm. Za mrazů, pokud jsou včely v chomáči, pak izolace nehraje tak velkou roli, jako při jarním rozvoji, kdy jsou již včely rozlezlé a vyhřívají celý nástavek. Pak je spotřeba zásob velká. Na druhé straně tenkostěnné úly se snadněji na slunci prohřejí, což může urychlit zahájení plodování, ale také úhyn bez zásob. Je rozdíl, jsou-li úly venku, nechráněné účinkům větru, nebo jsou ve včelíně. Vliv izolace stěny se projeví více v závislosti větrání úlu. U otevřených oček a zasíťovaném podmetu se izolace úlu neprojeví tolik, jako u úlu pokud je uzavřený (kromě česna ) a větrání využívá rozdílné hmotnosti vodní páry a kysličníku uhličitého. Pro mé tvrdší podmínky včelaření jsou výhodnější izolované úly. U uteplených úlů je o něco větší výnos medu a nižší spotřeba zásob. Závěrem bych chtěl říci, že včelaření v uteplených úlech je přirozenější, je to včelaření na větší jistotu. Někteří profivčelaři takto včelaří. A pokud své včely máme rádi, pak jim tyto lepší podmínky v izolovaných úlech dopřejeme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                    
Stonjek (213.151.87.2) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění. O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. Stačí se projít po pasece, kde sklizeň prováděly takové velké mašiny, tuším ze se jmenují harvestory, jak vypadají cesty/měsíční krajina/ Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny. Navíc likvidace PS je možná provést ve spalovně kde jsou v prostoru hoření teploty nad 1 000 a pak je to úplně o něčem jiném. Takže nejdřív se trochu informovat a pak psát. Jinak se vším od polystyrenu je trochu problém s řezáním dílů. Kdo je zařízen na řezání odporem má velkou výhodu, velmi dobře to jde na pásovce, varuji před řezáním na cirkulárce bez rozpěrného klínu!. Bez něj jde občas o život, s ním je to v pohodě.Při volbě těch "nejlepších úlů" přeji dobrou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

. Nemohu ale zatím
> sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže.
> Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.

Ja to co prorezu jeste poslepuji a mam dalsi desky, zda se ze to funguje a tam problem neni, ale asi nesu drivi do lesa :-)

Jinak jak budete mit osetrene rezne plochy? Nebo-li dosedaci plochy nastavku - tam jsem mel nejvetsi problem s vykousavanim styroduru. Ale mozna jste nasel lepsi model nez ja. Mam ruzovy a je na nem napsano styrotrade - nekupuju mam ho v omezenem mnozstvi zdarma.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
Míra.P (213.192.58.221) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

S takovýmto rozměrem desek Styroduru jsem se ještě nesetkal.
Já jsem zatím kupoval 125x60cm.tady jsem našel třeba tohle-http://www.ceskestavebniny.eu/product.php?id_product=246
Tady z toho mám také jeden úl-http://www.verkom.cz/verkom-eshop/izolace/styrodur-basf/styrodur-basf-3035-cs-tl.-40-mm/
No a nebo tady-http://www.stavebniny-levne.cz/styrodur/styrodur-3035-cs-40mm-1265x615?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=feed&utm_campaign=zbozi.cz

Na lepení se hodí jakákoliv vodě odolná disperze.S tím Epoxidem nevím,nevím.Já to lepil různými těmi lepidly na polystyren v tubách a zatím to všechno drží.
Z těchto rozměrů desek mi žádný větší odpad nikdy nezůstal.Vycházelo z toho i na plemenáče a různé kousky jsem slepil takže většinou zůstaly jen ty odříznuté pera 1,5cm z okrajů desky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
P.Krátký (90.180.212.169) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

Zdravím,styrodur na nízké nástavky už jsem také zkusil(styrodur 3035-20 mm),mám je v provozu už 5 let),a zkušenosti jsou následující.Abych dosáhl síly úlové stěny 25 mm,tak zevnitř mám sololit o síle 4 mm,nahoře i dole dřevěný rám bez falců,z vnější strany po vzoru Honzy Jindry(který bydlí nedaleko ode mne a občas okolo jeho zakočovaných včelstev jezdím) mám fasádní mřížku(perlinku) natřenou bílým latexem-myslel jsem si,že to pomůže proti ptactvu,ale na lesním stanovišti se kterási žluna či někdo jiný stejně opovážila...Očka jsem u těchto nástavků neudělal,v kombinaci s dřevěnými stačí mít jen u těch dřevěných.Vše dohromady jsem lepil lepidlem na polystyren mimo čepů na dřevěných rámech,ty jsou sklíženy lepidlem na dřevo.Protože jsem při kočování nevěřil samonosnosti nástavků ze styroduru,tak mám pro jistotu ještě v rozích z venkovní strany prkénka o síle 10 mm a šířky 50 mm.Sololit proti tvarovým změnám chrání nátěr teplou fermeží.
Když mám porovnat včelstva zimovaná ve dřevě a ve styroduru,tak nějaký podstatný rozdíl jsem tady u nás v teplejší poloze nezaregistroval.Včelstva zimovaná ve styroduru mají v úlech více vlhkosti,která způsobuje plesnivění krajních neobsednutých plástů(nejspíš díky absenci oček,trochu pomáhá otevřené zasíťované dno),dokonce ani v kombinaci dřevěných nástavků s očky není zimování tak úplně suché.
Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
Jakub (83.240.117.122) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Stonjek (213.151.87.2) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.
...
Pro úly Optimal používám Styrodur typ 2800C - bez falců, tl. 30mm, vlepený mezi dva rámečky ze dřeva (na způsob úlů Honzy Jindry). Výborné na oplodňáčky nad včelstvem (2 v jednom nástavku), dále oddělky v jednom nástavku, případně lepené plemenáče na 5 rámků Optimálu. U kmenových včelstev používám hlavně na medníky(6. a 7. nástavek), kde je výhodou nízká hmotnost a očka jsou zavřená, takže je nevykusují.Do některých nástavků po dvou letech používání bylo nutné vlepit v místě oček dřevo, protože holky si zevnitř upravují otvor do kužele až je místo válcového otvoru očka 25mm třeba kuželový otvor průměr 50mm vevnitř a 30mm na venkovní stěně.
Přes zimu zužuji vše do tenkostěnných (25mm) dřevěných nástavků, jinak je nutno chránit proti sýkorám, žlunám, strakapůdům. Ale to zde bylo již mnohokrát zmíněno.
Nakupuji u:
http://www.levnestavebniny.cz/tepelne-izolace/extrudovany-polystyrenn/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
Jakub (83.240.117.122) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

... jo, ještě ty rozměry:

1250 x 600, zelená barva, 14ks v balíku, 88,-Kč/kus

a důležité je, že typ 2800C má mřížkovaný povrch, který vypadá odolnější proti hladkému u typu 3035.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                       
NitraM (94.113.10.85) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

"O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. ... Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny."
_______________________

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                          
KaJi (212.77.163.102) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

A tak to jo, k tomu už se opravdu nedá nic říct. Protože je apríl, tak si budu myslet, že si jen děláte srandu...
-------------------------------------

Proč, to je jen taková představa, že co je přírodní je ekologické. Možná košnice ze slámy doma při louči dělané, to ano.
Ale někdo, kdo kupuje 30mm fošny z truhlářského dřeva a hobluje je na 25mm a spočte si všechnu spotřebu energie, by se asi divil. A halvně když uvidí harvistor při práci v lese.

Už když jsem před 30 lety nastoupil do papíren, tak jsem byl překvapen, že v Německu byla zpracována studie, že pytle z umělých hmot představují mneší zátěž pro přírodu (s recyklací) než papírové pytle. Jednalo so o balení stavebních hmot.
My jsme tenkrát nadávali na naše mléjo v "igelitu" a vzhlíželi na jejich papírové balení. Pak jsme viděli jak jsou ty krabice dělané a všem ekologům spadla čelist, jaký je to humus.
No a u vratných obalů (hlavně na tekutiny) jsou to taky paradoxy.

Nebo ty fasády z polystyrénu a další zateplování co navrhují ekologické iniciativy je nějaká ekologická bomba co nepůjde za pár desetiletí zlikvidovat?

Teď mě čeká likvidace starých nástavků, vyškubu z nich PS a odnosím do kontejneru. Nějaké květináče, nebo desky z toho někde vylisují.
Jen by mě zajímalo, kam všichni nepřátelé umělých hmot dneska chodí nakupovat? Z čeho a do čeho jim balí zboží.
Hlavně když chodí nakupovat levné zboží do supráků.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
PavelN (193.179.220.250) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

To jsou ty úhly pohledu.
Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
(e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: stavba ?lu

Ekologické je to co používáme co nejdéle a ne na jedno použití!!! Výrobky nesmějí být převáženy přes půl světa!!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 09:35:22
> ----------------------------------------
> To jsou ty úhly pohledu.
> Když plasty skončí v kontejneru k dalšímu použití, je to OK. Když je někdo
> rozhází po lese, nebo strčí do kamen, je to průšvih.
> Ekologie není ani tolik o použitých materiálech a technologiích, je hlavně
> o tom, jak s nimi lidé zacházejí nebo plýtvají.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
plasty Re: stavba úlu

Ke všemu, i k plastům se musí přistupovat s rozumem. Nic není úplně černé ani úplně bílé, i když se tak někteří lidé a některé skupiny - třeba kolem zelených, chovají a jinak to možná ani neumí.
Možná jen stačí koupit levnou barvu třeba v Lidlu namíchanou kdoví z čeho a najednou jí natřené dřevěné úly mohou být mnohem méně ekologičtější než třeba úly z polystyrenu....
Co se týká plastů používaných ve včelaření, tak s největší pravděpodobností tyto plasty i po vyhození do příslušného kontejneru recyklovány nebudou. Nemají totiž na sobě příslušné značky, takže to budou neidentifikovatelné plastové zlomky a půjdou v lepším případě do spalovny, v horším na skládku. Ostatně tohle se asi děje i se všelijakými drobnými ušpiněnými plastovými sáčky, kelímky od jogurtů, rozšlapanými PET lahvemi a podobnými odpady, i když mají na sobě značky, protože jejich vytřídění a očištění se asi nedá stíhat a nevyplatí se.
Asi to bude platit ještě dlouho, že zbytky plastů, třeba v případě polystyrenových úlů natřené barvami a lepidly, spojené s dalšími materiály, jako je ta perlinka a kontaminované třeba zbytky vosku, i když se hodí do správného kontejneru, půjdou už jedině na výrobu tepla do spalovny. Sice má existovat technologie obecné recyklace plastů, kdy se plasty zahřejí na pár stovek stupňů a potom uvolní kapalné látky po ochlazení připomínající ropu, ze které by bylo možné teoreticky zase plasty vyrábět, ale zatím to asi nevychází, minimálně ekonomicky....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč. Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu, získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály, pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do spalovny, ještě dále vyuziju.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                   
Cada Vaclav (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

Dobrý den!

Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
Václav Čada

> U toho polystyrenu jsem trochu na rozpacích.
> Litr ředidla nebo technického benzínu koupím ve větším balení od cca 50 Kč.
> Když v litru rozpustím odhadem takových 300 gramů pěnového polystyrenu,
> získám tím určitý lak v ceně takových 30 - 60 Kč za kilo. Laky a lazury na
> napouštění, třeba dřeva jsou přitom v obchodech od takových 120 - 150 za
> kilo, pravda, mnohem kvalitnější.
> Může ale třeba mít nástavky z hobry nebo z papíroviny, tyhlety materiály,
> pokud jsou venku, vydrží, když jsou jednou za několik let napuštěny nějakým
> lakem. Na to právě můžu použít ten polystyrénový "lak".... případně můžu
> tento "lak" popužít na nějaké jiné méně náročné účely.....Polystyren, který
> jinak vyhozený do kontejneru stejně s největší pravděpodobností půjde do
> spalovny, ještě dále vyuziju.....
>


---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

"Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné lepidlo na výrobu kartonových nástavků."

Já mám zkušenosti, že stejné lepidlo se dá nakoupit podstatně levněji, pokud se pořádně hledá , nejlépe na internetu a plus k tomu vezme se větší balení. Než když se to koupí v nejbližší drogerii nebo papírnictví. Případně pokud je člověk s takovým obchodem v dobrém vztahu, může se dosáhnout dobré ceny domluvením speciální objednávky.
Disperzní lepidla na bázi Herkulesů, konkrétně na bázi PVAC disperzí se v širokém rozsahu používají v truhlářstvích k lepení dřeva, takže než bazírovat přímo na lepidlu Herkules bude pravděpodobně levnější shánět v příslušných obchodech s truhlářským materiálem nějaké disperzní lepidlo na dřevo.
Na kartónové nadstavky s dřevem by potom šly použít levnější lepidla na bázi nějakého chemoprénu či alkaprénu, pevnostně by to stačilo, jen nevím, jestli by to vyšlo levněji než disperzní lepidla. A nástavek by se musel nějaký den větrat od ředidla.
K lepení by potom šly použít i akrylátové tmely v kartuši určené pro tmelení sádrokartonu, kartuše 300 ml se dá koupit i pod 50 Kč.
Nejlevnější lepidla jsou potom asfaltové laky a tmely určené pro lepení třeba polystyrenu, tam se ale musí ověřit, jestli pevnostně stačí a jestli by tam nebyly hygienické problémy nebo třeba dlouhodobý smrad toho asfaltu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu


> Když už jsme u té chemie, nemáte prosím někdo typ na cenově únosné
> lepidlo na výrobu kartonových nástavků. Desky vyrábím běžným lepidlem na
> tapety, ty jsou perfektní, ale lepím dřevěný rám na horní a dolní okraj.
> Používal jsem Herkules, ale nějak nám cena neúměrně stoupá...
> Děkuji a všem požehnané Velikonoce.
>
> Václav Čada

To me prekvapuje, ze herkules drzi v ulovych podminkach??? Prvni sparovky na vysoke nastavky jsem lepil disperkolem (melo by to byt podobne herkulesu) a vlhost udelala sve a musel jsem pridat par vrutu :-) Mam ale uly venku a slunko dela take sve.

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

Delal jsem si test se styrodurem - zlomil jsem desticku ze dvou prilepenych kusu a lom byl mimo lepeny spoj. Vim take od jednoho vcelare, ze ponal je na styrodur vhodny.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
KaJi (212.77.163.102) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba úlu

Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
----------------------
Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u kompu:-)

D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
Myslím že ten Hercules je D1.
D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4 ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných věcí.
Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a nestěžuji si.
Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do vlhka ale ne nalodě atd.-)
Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve vseprodrevo.cz

Veselé Velikonoce.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plasty Re: stavba ?lu
> Datum: 02.4.2010 15:02:33
> ----------------------------------------
> Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4
> ----------------------
> Truhláři a další znalci by to věděli lépe, ale asi pracují a nesedí u
> kompu:-)
>
> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.
> Tak nějak jsem to tehdy někde četl, ale lepil jsem úly i rámky i jen D2 a
> nestěžuji si.
> Dřív víc výrobců svá lepidla označovala těmito symboly. Teď jsem nakupoval
> a to označení tam už nebylo, spíše jen skvělé, ještě lepší vynikající do
> vlhka ale ne nalodě atd.-)
> Ohledně ceny záleží i na balení. Cenově vychází dobře lepidlo v 5kg sáčkách
> co se pověsí a z nich se to plní do lahviček. Já nakupoval myslím ve
> vseprodrevo.cz
>
> Veselé Velikonoce.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
Pavel Streit (78.136.154.22) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu

Zdravím vás,
Švagr stolař mi řekl, že mám používat Ponal SUPER 3 a do toho dávat tužidlo Ponal D4.
Na rámky prý stačí Ponal SUPER 3, nebo PATEX 3, na kompletaci plemenáčů používat ještě navíc tužidlo. Dodneška je vše v pořádku. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu


> D1 až D4 jsou nějaké kategorie.
> Myslím že ten Hercules je D1.
> D1 je dovnitř, D2 snad venkovní ale do sucha , D3 je ven a do vlhka a D4
> ještě vypěňuje. To je dobré hlabně na lepení krmítek a dalších těsných
> věcí.

Diky Karle za pouceni

Takze pouzivam Polyuretanove lepidlo D4 - drevo, kovy, beton, kamen. Fa MASTERsil
Pri lepeni sparovky nanasim jen na jednu stranu, silne peni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2010
Re: plasty Re: stavba ?lu

Kouknul jsem se na svoje lepidlo. Soudal PVAC lepidlo na dřevo a papír D2 a D3. D3 používám na dna, D2 na všechno ostatní, dvě litrové flašky během asi 8 let stačily na takových 30 nástavků a ještě na nějakou desítku nástvků vydrží....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                                                         
Libor (62.168.45.106) --- 2. 4. 2010
Re: Polyuretanove lepidlo D4

Ahoj, Tomáši možná máš na mysli Ponal Construct (teď se to jmenuje tuším Ponal PU LEIM) s voděodolností D4. Já ho kupuju v kamenným obchodě 420gramů flaška za 200,- Teď jsem se ze zajímavosti podíval na internet - první cena která na mě vybafla byla 245,- (!) vč dph za tu samou velikost flašky....No není to levné lepení, to se máš, když to neplatíš (-: Ale to lepidlo je nesmrtelný, lepím s tím kromě jiného letadla a pravidlem je, že pokud dojde k havárii modelu, materiál praskne všude možně, jenom ne v tom polyuretanovým spoji....velmi houževnatá věc.
Pro Cadu Vaclava: Pokud máte někoho známého někde v truhlárně, třeba tam polyuretanové lepidlo (D4) rozlívají okolo sebe ve velkém a pořizují ho za úplně jinou cenu....zkuste se zeptat. Ať se daří, Libor.
----------------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Ja pouzivam ted nejake polyuretanove lepidlo (tusim D4 - ale na netu jsem ho nenasel pod timto nazvem - doma se podivam a dam vedet). Je udajne drahe (ja ho neplatim, to se to dela :-)) ) ale spokojenost maximalni a spotreba je oproti disperkolu mnohem mnohem mensi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 4. 2010
Re: stavba ?lu

Je tam mnoho faktoru co ovlivni kde si vcelstvo sedne v pripade kombinace skla a dreva.

Mam uz dvouletou zkusenost a pokazde je to jinaci. V medne krave sedel chomac primo na skle, mely absolutni svobodu v tom kde si hnizdo utvori. Dikatat byl dany jen pasky mezisten cili smerem vuci cesnu (tepla stavba).

Druhym rokem jsem vyzimoval vcelstvo v prosklenych NN, vyrobil jsem jich jen 4 a nechtel jsem loni moc zuzovat a tak posledni nastavek az nahore byl dreveny. Vcely se v unoru natahly az nahoru do dreveneho nastavku i kdyz predtim byly na plexiskle... A tam zacly plodovat, dost zasob nechaly pod sebou... Radeji utvorily misto koule uzky a hodne siroky kvadr, vyplnily 9ulicek. Mohu se jen domnivat ze sly do tepla, ale prohlasit to za pravidlo bych se bal zvlaste kdyz u necek to bylo opacne a tam vegetily na skle...

Zda se mi ze je to vlastnost vcely, nektere si proste libuji celorocne dole a jine jen nahore. Osetrovani obdobne a proste vyjimky jsou a uz min 3 roky vzdy ty stejne bedny...
T.H.


> Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely
> měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že
> mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový
> skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem
> dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o
> rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka       je
> využití složky       reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(193.179.175.210) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

Vojtěchu, stále se zde postrádám popis díla, které se nalézá na fotografii. Je to divočina, tedy volná stavba, nebo něco na mezistěně? Jsou včely v takových buňkách schopné vychovat plod - a jaký: trubec, včela,nebo nic. Zřejmě ty kaplicovky budou maximálně sloužit na ukládání zásob. Zajímalo by nejen mne, jak takové dílo působí ve složeném plodišti - to je v nástavkovém úlu.

bikiper

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Vojtěch (89.203.176.19) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu


Bikiper

Byla tam jen zavěšená mezistěna u horní loučky. Z takových rád vytáčím med. Víčka nechávám dětem. Je to vrchní nástavek.Matka když má prostor na poslední neklade.Vidím jak víčkují med.Nemusím vážit.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Vojtěch (89.203.176.19) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

Mno... Nad některými příspěvky, resp. jejich úrovní, zůstává rozum stát - ale že se do této kategorie zařadí i L. Dvorský - to jsem opravdu nečekal...

JD
Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Jiří:>Už si tu připadám jako v tajném spolkui když Filipa doma máme.Neztrácejte páni V.B a G.P.naději,dá se to léčit. <
Když se pěkně sekneme, aneb i znalci bývají špatnými proroky.
Dalšími podobnými příspěvky nebudu zatěžovat, ale zaznamenávám. Už jednou jsem podobné názory docentů využil v jiném oboru. Když přišli na konzultaci, tak se omlouvali.
Když chytrost rozdávali, asi nás nějak minuli. Občas něco pošlou, aspoň to stojí za to. Vlastně je to náhoda, že vyrábíme skleněné úly.
V době jak krachovaly sklárny kvůli dluhům na spotřebované energii, měnili jsme okna. Musel jsem rychle něco vymyslet, aby tolik energie třískáním skla nepřišlo nazmar, a další energie na tavení. Potom navrhnout technologii, aby díly šly vyrobit ručním nářadím. Zbytky skla se využijí na podmety a krmítka. Vyrobil jsem více jak 30 skleněných nástavků a spotřeboval všechno staré sklo. Nyní už jen vylepšuji. Všechny díly úlů jsou rozebíratelné mimo krmítka, které je celé skleněné, Každý díl se dá zavěsit na jeřáb.Prasklé sklo lze vyměnit nebo zalepit. Hlavní je, že nejdou spálit, čili jsou napořád.
V roce 2007vydali článek Vysoké skleněné dno ve Včelaři 9/2007/243.
V roce 2008 jsem jeden úl věnoval se včelami škole až za Plzní. Už s tím začínají i Němci..

Jsem vlastně na začátku, a pořád se vylepšuje, a zkoušíme další možnosti. Všechny úly skleněné /10/jsem měl první zimu. Jaké budou výsledky poznáme až na celkovém přínosu. Nemyslím jenom med, ale další nové poznatky, i nedostatky na které provozem přicházíme.

Pro př. Karla jsem dnes vyfotil jeden úl, který má dva nástavky plné včel a spodní mají ještě volný. Je napínavé to sledovat, protože nikdy nevíme jaký bude výsledek. http://leteckaposta.cz/960716249 Teplota vody v krmítku 21,4°C. Venkovní 5°C. Větrání lze nastavit různými způsoby. Např. v době snůšky se otevře celá stěna podmetu. V zimě třeba v každém rožku 7mm dírky. Jinak lze regulovat větrání taky přes krmítko.

Veselé velikonoce a krásné jaro!
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
KaJi (88.103.157.154) --- 2. 4. 2010
Re: stavba úlu

Vojtěch:
Pro př. Karla jsem dnes vyfotil jeden úl, který má dva nástavky plné včel a spodní mají ještě volný. Je napínavé to sledovat, protože nikdy nevíme jaký bude výsledek.
----------------
Děkuji, rád se kouknu. Ale já jsem se ptal, abych si udělal představu kdy jste začal zimovat ve skleněných nástavcích a kolik asi včelstev?

Díky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Vojtěch (89.203.176.19) --- 3. 4. 2010
Re: stavba úlu


Myslel jsem si, že to bude jenom atrakce na propagaci ve škole atd. Dal jsem na zkoušku skleněný mezi dva dřevěné. Překvapily mě včelky. Každý rok jsem přidával nový úl. Už mám 10 a více rozšiřovat nebudu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Vasilisa (95.103.205.63) --- 3. 4. 2010
Re: stavba úlu

„Sklenení maniaci“.

V Pčelovodstve ( Rusko ) číslo 5/1999 bol uverejnený článok Technológia ošetrovania včelstiev v 21 storočí. To samé sa nachádza ( v Ruštine ) na tejto webovej stránke: http://www.beekeeping.orc.ru/NetMag/iNewTech/int003.htm
Článok bol preložený v Odborných včelárskych prekladoch. Naštudovali ste si to? Na výsledky a výnosy som zvedavý ak ich uverejnite.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 4. 2010
Re: stavba úlu

O skleněných pozorovacích úlech jsem se učil t.č. ze včelařské
historie. Je to několik tisíc let stará věc. Pokud by někdo dělal
automatizovaný úlový systém, nevím jak by mohl být řešen program
vizuálního porovnávání pro hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a
OCR ze stran, posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo
závěrem. Ono mít znalosti a mít znalosti nebývá to samé. Zavrhovat
něco a čekat na výsledky je pěkné jak Kača na čertovi. Stále více mne
to vrtá hlavou a myslím, že i teplotní a vlhkostní rozdíly v období od
začátku včelařského roku do včelařského jara jsou samozřejmě odlišné u
skla.

Bohužel nic mne zatím neodradilo od toho, že včela je teplomilná a
reaguje na teplo dost intenzivně a proto když chci chovat včely pro
užitek a ne vědu jak Aristoteles, znamená to hlavně počítat s možností
snadné a bezpečné manipulace pro každého. Ve vojenském výprodeji jsem
viděl z aut plexiskla. Možná by to bylo to pravé ořechové. Jde to
řezat a tvarovat a dokonce i jaksi lepit. Nebyl by to také vhodný
materiál? (Sklad Hroby)
_gp_


2010/4/3 Vasilisa <vasilisa.pr/=/centrum.sk>:
> "Sklenení maniaci".
>
> V Pčelovodstve ( Rusko ) číslo 5/1999 bol uverejnený článok Technológia
> ošetrovania včelstiev v 21 storočí. To samé sa nachádza ( v Ruštine ) na
> tejto webovej stránke:
> http://www.beekeeping.orc.ru/NetMag/iNewTech/int003.htm
> Článok bol preložený v Odborných včelárskych prekladoch. Naštudovali ste si
> to? Na výsledky a výnosy som zvedavý ak ich uverejnite.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 4. 4. 2010
Re: stavba úlu

GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.

"OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci tištěných textů" - wikipedia

Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 4. 2010
Re: stavba úlu

Systém rozpoznávání ale není jen o znacích. Je to dnes běžně
vyskytující SW pro speciální zakázky typu jak např. vyhledávání v
záznamech bezpečnostních kamer, vyhledávání google např. v pdf
nepoužívá textovou vrstvu, ale má vlastní metody převodu rozpoznávání
nejen textů. Porovnávání jako takové je obrovská lidská nauka o
vědění. Rozpoznávání slouží hlavně k pozorování a hodnocení objektů a
osob např přes satelity a tp. Kdyby šlo jen o text ... ;-)

Asi před rokem jsem se o toto zajímal a v rámci jakýchsi volných
licencí lze přes SW prakticky definovat cokoli k rozpoznávání.

_gp_

2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>
> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
> tištěných textů" - wikipedia
>
> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 4. 2010
Re: stavba úlu

Ještě musím dodat, že bez rozpoznávání by nefungovala dokonale
robotika. Představte si, že se tak určuje počet, kvalita výrobků přímo
na lince, vyhodocuje se proces nebo finální stav. Je opravdu jedno
jestli jde o písmena, hlavu člověka, včelí úl, otisk palce, nebo pizzu
či svar. Hold technologii.

_gp_



2010/4/4 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Systém rozpoznávání ale není jen o znacích. Je to dnes běžně
> vyskytující SW pro speciální zakázky typu jak např. vyhledávání v
> záznamech bezpečnostních kamer, vyhledávání google např. v pdf
> nepoužívá textovou vrstvu, ale má vlastní metody převodu rozpoznávání
> nejen textů. Porovnávání jako takové je obrovská lidská nauka o
> vědění. Rozpoznávání slouží hlavně k pozorování a hodnocení objektů a
> osob např přes satelity a tp. Kdyby šlo jen o text ... ;-)
>
> Asi před rokem jsem se o toto zajímal a v rámci jakýchsi volných
> licencí lze přes SW prakticky definovat cokoli k rozpoznávání.
>
> _gp_
>
> 2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
>> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
>> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
>> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>>
>> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
>> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
>> tištěných textů" - wikipedia
>>
>> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>>
>
>
>
> --
>  ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 4. 2010
Re: stavba úlu

Pane Matelo.
Ze zdrojů mých navštívených adres z doby před co jsem se o toto
zajímal. Možná Vám to pomůže, možná Vám šlo jen o to poučit mne o tom,
že jablko není jabloň. To vám neberu, ale děkuji. Já mám na věci okolo
mne často své definice. Podlinky už si proklikejte jestli Vás toto
vůbec nějak zajímá. Spojitost vyhodnocení obrazů, které se pořídí přes
průhlednou stěnu, je základem porovnávání, které se běžně používá v
OCR SW. Proto to mám ve stejné šuplíku s OCR. Je to funkčně velmi
podobné.


http://www.octave.cz/pages/links.html
http://octave.sourceforge.net/image/index.html
http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/258664
http://www.zoneminder.com/documentation.html

_gp_


2010/4/4 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> GP: Pokud by někdo dělal automatizovaný úlový systém, nevím
> GP: jak by mohl být řešen program vizuálního porovnávání pro
> GP: hodnocení jinak, než přes skleněnou stěnu a OCR ze stran,
> GP: posléze vyhodnocení a nějaká akce s rutinou nebo závěrem.
>
> "OCR neboli optické rozpoznávání znaků (z anglického Optical Character
> Recognition) je metoda, která pomocí scanneru umožňuje digitalizaci
> tištěných textů" - wikipedia
>
> Nějak mi uníká souvislost se včelkama v proskleném úle...
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Vojtěch (89.203.176.19) --- 4. 4. 2010
Re: stavba úlu

Bohužel nic mne zatím neodradilo od toho, že včela je teplomilná a
reaguje na teplo dost intenzivně a proto když chci chovat včely pro
užitek a ne vědu jak Aristoteles, znamená to hlavně počítat s možností
snadné a bezpečné manipulace pro každého. Ve vojenském výprodeji jsem
viděl z aut plexiskla. Možná by to bylo to pravé ořechové. Jde to
řezat a tvarovat a dokonce i jaksi lepit. Nebyl by to také vhodný
materiál? (Sklad Hroby)
_gp_

Skla si včely nevšímají, ale dřevo upravují. Přišel ke mně lékař, jestli ho naučím včelařit ve skleněných úlech. První moment jsem mu to chtěl rozmluvit, protože nic o včelách nevěděl. Říká: „Právě proto chci skleněné“. Tak jsem musel, jak píšete vytvořit jednoduchý, snadný a bezpečný systém včelaření, který ještě nikdo neměl. Přezimoval 2 včelstva a je spokojený. V životě ho nenapadlo, že bude hodinu sledovat jak mu klade matka a další možnosti, které včelaři neznají. Říkal: Snažil jsem se v ZO získat nějaké znalosti ze včelaření, ale vypadali jako by něco tajili, ale oni vlastně co jste mě naučil vůbec neznají, protože nikoho nekopírujete a děláte to moderně“.Letos budeme zkoušet nová protirojová opatření a chov matek.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
L.Dvorsky (89.16.133.199) --- 5. 4. 2010
Re: stavba úlu

Chtel bych pr. Barnatka trochu doplnit. Vcely sklo samozrejme take upravuji. Potahuji ho tenkou vrstvickou propolisu pres kterou je ale temer normalne videt. Loni jsem daval svuj skleneny ul se vcelami na ekojarmark. Pred tim jsem nektere prosklene nastavky cistil po 31 letech zevnitr. Rozdil mezi temi vycistenymi a puvodnimi byl ocividny. Omlouvam se za tu rec tucnaka, pisi ze zahranici. L.Dvorsky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(193.179.175.210) --- 3. 4. 2010
Re: stavba úlu

Vojtěch - V době jak krachovaly sklárny kvůli dluhům na spotřebované energii, měnili jsme okna.

Ty skla byly česká? Nebylo to krachování vytvořeno uměle, aby to mohl někdo koupit lacino, pak to zavřít, doslova a do písmene srovnat se zemí, aby nebyl sám ohrožen touto produkcí? A neni to jenom sklo! Hlavně, že stát při šíleném státním dluhu ve výši téměř dvě biliardy kupuje gripeny, obrněnce,kterým upadávají kola, zve si nevhodné státní hosty s těžkými ekonomickými následky a nám vykládá, že žijeme na dluh!!
JPJ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
čárlí (192.162.96.71) --- 2. 9. 2011
Re: stavba úlu

Není tady náhodou chyba v nějakých rozměrech Já su sice podle některých bleček.A proto tomu nerozumím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Zdeněk brentner (90.176.206.3) --- 4. 9. 2011
Re: stavba úlu

No co, Jirka se překlepl. Umím sčítat ne,475+2x20= 505mm. Případně 475+2x25=515mm. A ještě líp 475+2x19=503mm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 4. 9. 2011
Re: stavba úlu

Taky překlep-465 ne 475.Omlouvám se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 29. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Já mám zateplené i nezateplené. Žádné nejsou zázračné, tak nemám důvod vyrábět znovu ty zateplené. Jsou těžší, objeměnější a složitější na výrobu. Měním ročně 3 - 4 úly ze 30.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 29.3.2010 07:56:03
> ----------------------------------------
> Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský
> Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z
> koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je
> to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve
> včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já
> jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji
> a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je
> zaváděl.Zdraví R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský
> Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z
> koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je
> to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve
> včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já
> jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji
> a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je
> zaváděl.Zdraví R. S.

Myslim, ze toto je take hodne o moznostech kazdeho z nas, mam-li cas a chut, vybavenou dilnu tak proc si nevyhrat s uteplenymi. Nemam-li vybaveni nebo cas tak proc neudelat NN tenkostenne... Mam-li prachy tak mam trochu problem jake ceste uverit :-)
Nejhorsi cesta muze byt zkouset a porovnavat - a tou tak nejak jdu :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

"Myslim, ze toto je take hodne o moznostech kazdeho z nas, mam-li cas a chut, vybavenou dilnu tak proc si nevyhrat s uteplenymi. Nemam-li vybaveni nebo cas tak proc neudelat NN tenkostenne... Mam-li prachy tak mam trochu problem jake ceste uverit :-)"

Jednostěnné nástavky vyřadují mnohem kvalitnější zařízení i kvalitnější dřevo, protože je třeba v jedné stěne dosáhnout těsnost. To znamená kvalitní pravoúhlé ořezání krajů desek a jejich pevné spojení v jednu stěnu nástavku péry, dřevěnými čepy. lepením a podobně. U dvoustěnných nástavků to tak není. Klidně, když to mírně přeženu, můžu udělat dostatečně kvalitní dvoustěnný nástavek s izolací tak, že někde v truhlárně s přesným nářadím dám vyrobit horní a dolní rám nástavku a doma ho potom obiju zevnitř a zvenku starými prkny, co dům dal, nařezanými ruční pilkou za 200 Kč. Protože při dvoustěnné stěně nástavku s izolací uprostřed stačí ty prkna jen přiložit k sobě, když budou mít nějaké okousané kraje, kde bude mezera 1 - 2 mm do izolace, vůbec to u dvoustěnného nástavku nevadí....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
P.Krátký (90.180.212.169) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

"Jednostěnné nástavky vyřadují mnohem kvalitnější zařízení i kvalitnější dřevo, protože je třeba v jedné stěne dosáhnout těsnost. To znamená kvalitní pravoúhlé ořezání krajů desek a jejich pevné spojení v jednu stěnu nástavku péry, dřevěnými čepy. lepením a podobně."

Zdravím.Protože,jak už jsem tady psal,tenkostěnné dadanty si vyrábím sám,tak vím,že to s tím kvalitním vybavením zase nemusí být tak žhavé.Vše,co potřebuji,je cirkulárka domácí výroby se stavitelným stolem a ocelovým pravítkem z 50 mm vinklu,které si přišroubuji na obou koncích stolu podle potřeby.Jen pilový kotouč jsem si koupil vidiový o průměru 250 mm,motor tam mám o síle 2,2 kw,1450 ot.min.Na pravoúhlost řezu mi stačí přesně uříznutá deska,kterou vedu podle nastaveného pravítka,žádné zbytečné formátovací a jiné zařízení"zatím"nepotřebuji,čepování provádím stavěním pravítka zub po zubu,nebo rozkmitanou pilou(kolísavým pouzdrem),bohatě mi to stačí.Rovněž hoblovku mám domádo,zatím bez protahu(válec 300 mm).Dále mám různé formy na pravoúhlost nástavků i rámků,na montáž úlových komponentů mi stačí akuvrtačka Skil 2411,na broušení jsem si koupil malou pásovou brusku BTS 4000,lepení provádím vodovzdorným lepidlem Soudal D4.
Materiál,jak už jsem rovněž psal,získávám z příležitostných probírek a prořezávek při úpravách zeleně,kdy si kulatinu většinou získanou jako palivové dřevo nechávám pořezat na pile(materiálu mám dostatek).Ještě musím podotknout,že nejsem truhlář,ale vyučený ovocnář-včelař,v současné době zahradník a soukromý rolník.
Zdraví Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2010
Re: stavba ?lu

Ono to je s tou složitostí relativní. Já jsem kdysi s výrobou dvoustěnných nástavků, dělaných podle stavebnice hobrového úlu K39 začínal skutečně tak, že jsem u známého (komerční truhlárny tehdy nebyly) vyžadonil laťky šířky 1,5 cm, výšky 2,5 - 3,5 cm a destičky síly 1 cm a délky 23 cm. Z latěk jsem doma stloukl rámy, z destiček vnitřní stěnu příčnou na plásty. A na všechno ostatní jsem použil prkna, co se mně porůznu válela doma nařezané ručně pilkou a přitlučené hřebíky.
Časen jsem si koupil za 2000 cirkulárku nyní je podobná za 1500 navíc s náhradním kotoučem a začal jsem na cirkulárce ty prkna na rámy řezat sám. K tomu pár vylepšení,ale jinak ty dvoustěnné nástavky, pokud je dělám, tak zhruba podobně jako tehdy.
Jednostěnné nástavky jsem si z použitého dřeva zatím udělat nedovolil, zatím vždy jen z nového..... I když levného dřeva nějaké druhořadé kvality....
Moje elektrické nářadí k výrobě je ta výše zmíněná cirkulárka, potom ruční elektrický hoblík a vrtačka plus k tomu příslušné neelektrické nářadí, kleště, kladívka....
V přípravě je lepší cirkulárka, s lepším stolem a kde bude možné bez nějakých složitostí dělat drážku na spojení desek na jednostěnné nástavky na péro. Nebudu muset na stěnu jednostěnného nástavku složitě přitloukat jedno prkno na druhé přes šířku hřebíky a složitě se starat, aby pří následném ořezu se na zuby pily ty hřebíky nedostaly.....
Jsou to přirozeně všechno postupy vhodné pro kutilskou výrobu malého množství nástavků s velmi značnou spotřebou času. Pokud bych se rozhodl rozšířit počet včelstev na desítky a dělal pro ně nástavky, musel bych tu technologii předělat směrem k rychlejší výrobě s použitím dražšího výkonějšího nářadí....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(193.86.145.205) --- 28. 3. 2010
Re: stavba úlu

http://www.fotogalerie.samalik.net/displayimage.php?album=5&pos=0

http://www.optimalklub.cz/INDEX7838.HTM?typ=OMA&showid=16

http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu