Včelařská konference

Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr

Já dost dobře nechápu to volání po dotaci na uhynulá včelstva. Vždyť byla za posledních 50 let jen jednou a to za mimořádných okolností a jen pro určité oblasti. Také si myslím, že když něco takového postihne celou oblast tak asi nepůjde o špatné hospodaření. Rozhodně si však myslím, že jejich připomínáním jen živíte představu o nějaké jejich pravidelnosti standartu pro všechny. Tak na to, ale rychle zapomeňte. Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 15:38:01
> ----------------------------------------
> Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi
> se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci
> vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym
> pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na
> uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr
>
>
>

Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední Moravě byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby na zimu v dosahu zimního chumáče.
Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové.

Pak se omlouvám na tu melicitózu jsem zapomněl. Tak byly tedy 2x . Na melicitózu a pak hlavně v českých krajích to byly plošné úhyny na varoázu. na tu zimu se mě zdá ,že nebyly jen se o nich spekulovalo.
Dnes se používají dotace a před více jak 20 lety to byla nulová nebo i minusová spotřební daň. Oba tyto spůsoby slouží vždy k nějakému bohulibému účelu, případně oživení trhu atd..

Pepan
C
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 17:06:38
> ----------------------------------------
> Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce
> 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva
> kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout
> a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední
> Moravě       byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva
> včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev
> uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby
> na zimu v dosahu zimního chumáče.
> Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti
> z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky
> se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové.
>
>
>

Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.

Pepan
-----------------

I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik je v které zemi včelstev i včelařů.

Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno.

A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných úhynů.

Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev, oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů.

Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací.


Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům, protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července do září si včelaření nedovedeš představit.
A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, tak bude po ptákách i po včelách. :-)

Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník a ne včelař je anomálie.


Karel

"Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více"

Spíš to vidím tak, že ještě před takovými 40 lety klidně mohlo být v každé třetí zahradě 2 - 5 včelstev a převčeleno nebylo, klidně by tehdy mohlo být i víc než milión včelstev. Nevím, kolik jich tehdy ve skutečnosti bylo.
Dneska se snůška v normální krajině zhoršila tak, že těch 2 - 5 včelstev nesmí být blíže než 1 - 2 kilometry, aby nebylo převčelení. Těch 250 tisíc včelstev je možná stále ještě moc.

Tos asi hodně po.....l. U nás ve vsi je jih 85, a nemáme pocit že by se neuživily. I v letech kdy tu nebyla řepka donesly od 30 do 70 kg medu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 18:06:57
> ----------------------------------------
> "Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A
> včelařit budou včelaři od 30 včelstev více"
>
> Spíš to vidím tak, že ještě před takovými 40 lety klidně mohlo být v každé
> třetí zahradě 2 - 5 včelstev a převčeleno nebylo, klidně by tehdy mohlo být
> i víc než milión včelstev. Nevím, kolik jich tehdy ve skutečnosti bylo.
> Dneska se snůška v normální krajině zhoršila tak, že těch 2 - 5 včelstev
> nesmí být blíže než 1 - 2 kilometry, aby nebylo převčelení. Těch 250 tisíc
> včelstev je možná stále ještě moc.
>
>
>

Na vesnicích zmizely ze zahrad trávníky sekané na píci, to byly kvetoucí trávníky a snůška od května po září. Mizí ovocné stromy, to byla dobrá snůška na začátku května a podpůrná snůška na začátku června z malin. V polích zmizely plevely z plodin, to byla podpůrná snůška od května po červenec. Zmizely strniště, to byla podpůrná snůška z plevelů v podletí. Zároveň zmizely extenzívní travní porosty na píci a pastviny, to byla dobrá snůška z travních květů v druhé polovině května a potom druhá podpůrná snůška z otav v srpnu. Pastviny, to byla zase dobrá podpůrná i silnější snůška hlavně z jetele bílého. Zmizely i jetely a všechny jeteloviny, to byla taky dobrá popůrná snůška. Lesy čistí od náletů plevelných dřevin a křovisk a s nimi se svezou všelijaké včelařské keře a trní. Z pasek na rozdíl od dřívějška odstraňují maliník a další kvetoucí buřeň, protože soukromým majitelům lesů na rozdíl od státu vadí, když jim zahlušují stromky. Z lesů mizí lípy a javory kleny coby dřevo na topení, nové lípy se nevysazují ani náhodou a javory snad jedině jako speciální tvrdý luh na speciálních místech, u nás ne. Lípy mizí i z vesnice, za posledních 20 let zmizelo v doletu mých včel 50 - 100 vzrostlých lip a vysadilo se jen pár kolem kostela. A medovice ze smrků v poslední době taky nějak není, dřív to byla spolehlivá snůška zhruba každý druhý rok.
Jediná snůška, která se zlepšila, je řepka, té je u nás zhruba dvakrát víc než kdysi, potom v okolí se začíná pěstovat pohanka a je taky více kukuřice, to je náhradní zdroj pylu v podletí. Ale to jsou všechno nárazové snůšky, které pokud jsou, jsou obrovské, ale za 2 - 3 týdny ta snůška zmizí a včely potom nemají nic a žijí z donesených zásob. Pole, lesy jsou dnes většinou jednotvárné monokultury, zahrady anglické trávníky s trochou bezúdržbových jehličnanů.
Dneska se včely piplají, strká se do nich cukr a kdovíco už v červenci,přešlechťují se, aby byly na těch pár týdnů snůšky co nejsilnější a přinesly co nejvíc, protože jinak včelař nebude mít nic. Tehdy se postavily včely kdekoliv a od konce dubna po srpen byla na tom stanovišti minimálně souvislá udržovací snůška. A na každém trochu lepším stanovišti pár větších snůšek, od května po srpen se mohlo točit každý měsíc 1 - 2 krát.

Prostě tam kde bydlím, zmizelo za posledních 20 - 40 let tak 80 - 90 % včelí snůšky.

Radime.
vyhledem k takové ztrátě snůšky.by mě zajímalo kde bereš takové výtěžky,že by cukr?To snad né.Ale jsou i tací.Jinak znám území kde na ploše 2,5x2,5 km je nacpáno doslova nacpáno 210-220 včelstev a výnosy jsou uspokojivé a hlavně nejsou podprůměrné.Takže těch aspektů bude asi víc.Ale nejlepší je při neúspěších hanět druhé,to ja ta naše slavná střecha(vládní)za vše mohou komunisti ale ti už navládnou pokud mě paměť neklame skoro 23 let a jde to stejně spíš do pr.... Tak ten problém bude asi jinde.
jinak zdravím a drž se.

s těmi lípami je to fak a s obratem k lepšímu se nedá již počítat Byly ještě pozůstatkem zákona 1782 o požární policii který nařizoval sázení rzměrnách stromů do obcí a dvorů statků Měli za úkol chránit proti přelétávání jisker z komínů a při požárech. To již dnes není potřeba. Plevele nám hubí herbicidy. Pícniny se nepěstují neb není dobytek, (jedině v Konírně ale tam mají levnou kantýnu) Akorát s těmi lesy to u nás není tak zlé jelikož jsou z 90% státní. Zato se měnila struktura trávníků n v Běžných zahradách ve prospěch jetele bílého.Dříve pečlivě sekané meze a příkopy jsou zarostlé kopřivami. Zrovna tak je to chráněných územích, protože se tam přestalo hospodařit, dokonce i ty porosty kvůli kterým se to začalo chránit v mnoha případech byli takto zničeny.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 05.2.2012 00:24:40
> ----------------------------------------
> Na vesnicích zmizely ze zahrad trávníky sekané na píci, to byly kvetoucí
> trávníky a snůška od května po září. Mizí ovocné stromy, to byla dobrá
> snůška na začátku května a podpůrná snůška na začátku června z malin. V
> polích zmizely plevely z plodin, to byla podpůrná snůška od května po
> červenec. Zmizely strniště, to byla podpůrná snůška z plevelů v podletí.
> Zároveň zmizely extenzívní travní porosty na píci a pastviny, to byla dobrá
> snůška z travních květů v druhé polovině května a potom druhá podpůrná
> snůška z otav v srpnu. Pastviny, to byla zase dobrá podpůrná i silnější
> snůška hlavně z jetele bílého. Zmizely i jetely a všechny jeteloviny, to
> byla taky dobrá popůrná snůška. Lesy čistí od náletů plevelných dřevin a
> křovisk a s nimi se svezou všelijaké včelařské keře a trní. Z pasek na
> rozdíl od dřívějška odstraňují maliník a další kvetoucí buřeň, protože
> soukromým majitelům lesů na rozdíl od státu vadí, když jim zahlušují
> stromky. Z lesů mizí lípy a javory kleny coby dřevo na topení, nové lípy se
> nevysazují ani náhodou a javory snad jedině jako speciální tvrdý luh na
> speciálních místech, u nás ne. Lípy mizí i z vesnice, za posledních 20 let
> zmizelo v doletu mých včel 50 - 100 vzrostlých lip a vysadilo se jen pár
> kolem kostela. A medovice ze smrků v poslední době taky nějak není, dřív to
> byla spolehlivá snůška zhruba každý druhý rok.
> Jediná snůška, která se zlepšila, je řepka, té je u nás zhruba dvakrát víc
> než kdysi, potom v okolí se začíná pěstovat pohanka a je taky více
> kukuřice, to je náhradní zdroj pylu v podletí. Ale to jsou všechno nárazové
> snůšky, které pokud jsou, jsou obrovské, ale za 2 - 3 týdny ta snůška zmizí
> a včely potom nemají nic a žijí z donesených zásob. Pole, lesy jsou dnes
> většinou jednotvárné monokultury, zahrady anglické trávníky s trochou
> bezúdržbových jehličnanů.
> Dneska se včely piplají, strká se do nich cukr a kdovíco už v
> červenci,přešlechťují se, aby byly na těch pár týdnů snůšky co nejsilnější
> a přinesly co nejvíc, protože jinak včelař nebude mít nic. Tehdy se
> postavily včely kdekoliv a od konce dubna po srpen byla na tom stanovišti
> minimálně souvislá udržovací snůška. A na každém trochu lepším stanovišti
> pár větších snůšek, od května po srpen se mohlo točit každý měsíc 1 - 2
> krát.
>
> Prostě tam kde bydlím, zmizelo za posledních 20 - 40 let tak 80 - 90 %
> včelí snůšky.
>
>
>

Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova sla vubec vytvorit.JosPr

Ovšem neměl by to být problém data jsou v registru chovatelů.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 05.2.2012 10:11:33
> ----------------------------------------
> Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti
> krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou
> vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr
> obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova
> sla vubec vytvorit.JosPr
>
>
>

"Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova sla vubec vytvorit.JosPr"

No, změnil se charakter včelaření. Dříve v podstatě kdekoliv, i uprostřed vesnice, se uživilo v pohodě něco mezi 5 - 15 včelstvy. Zároveň přínos z tolika včelstev už tehdy stačil znatelně vylepšit rodinný rozpočet a spoustě včelařů to úplně stačilo. Proto většina včelařů měla včelstva na zahradě. Včelíny k tomu byly už jaksi automaticky. Lesy a pole byly využívány málo, nebo až vůbec..
Dneska se ekonomicky přínos z pouhých 5 - 15 včelstev stal zanedbatelný a navíc pokud se prostředí změnilo, jak jsem psal, zmenšila se uprostřed vesnic úživnost na 2 - 5 včelstev na stanoviště. Proto se včelaření přemisťuje ven z vesnic hlavně do větších lesů, s rozlohou tak nad 5 hektarů.

Takže v porovnání s dřívějškem se podle mně zavčelení snižuje ze zastavěných oblastí a z oblastí s převahou polí a zvyšuje se v oblastech s převahou lesů.

Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí = cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 09:07:43
> ----------------------------------------
> "Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti
> krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou
> vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr
> obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova
> sla vubec vytvorit.JosPr"
>
> No, změnil se charakter včelaření. Dříve v podstatě kdekoliv, i uprostřed
> vesnice, se uživilo v pohodě něco mezi 5 - 15 včelstvy. Zároveň přínos z
> tolika včelstev už tehdy stačil znatelně vylepšit rodinný rozpočet a
> spoustě včelařů to úplně stačilo. Proto většina včelařů měla včelstva na
> zahradě. Včelíny k tomu byly už jaksi automaticky. Lesy a pole byly
> využívány málo, nebo až vůbec..
> Dneska se ekonomicky přínos z pouhých 5 - 15 včelstev stal zanedbatelný a
> navíc pokud se prostředí změnilo, jak jsem psal, zmenšila se uprostřed
> vesnic úživnost na 2 - 5 včelstev na stanoviště. Proto se včelaření
> přemisťuje ven z vesnic hlavně do větších lesů, s rozlohou tak nad 5
> hektarů.
>
> Takže v porovnání s dřívějškem se podle mně zavčelení snižuje ze
> zastavěných oblastí a z oblastí s převahou polí a zvyšuje se v oblastech s
> převahou lesů.
>
>
>

"Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí = cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva."

Chybička se vloudila, tam mělo být nad 50 hektarů.
Ale jinak ty 3 kilometry jsou teoretické kecy. 3 kilometry daleko využijí včely pouze velice silnou snůšku, třeba z řepky nebo nebo z lip nebo z javorů. A to ještě donesou maximálně tak polovinu toho, coby donesly, kdyby byly přímo tam. Slabou nebo střední snůšku 3 kilometry daleko prostě už nevyužijí.
Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet.
Možná jedině když v blízkosti nemají vůbec žádnou snůšku, tak létají na slabou snůšku ty 3 kilometry daleko, aby netrpěly hladem.

To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření předkládá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 09:53:39
> ----------------------------------------
> "Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí =
> cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva."
>
> Chybička se vloudila, tam mělo být nad 50 hektarů.
> Ale jinak ty 3 kilometry jsou teoretické kecy. 3 kilometry daleko využijí
> včely pouze velice silnou snůšku, třeba z řepky nebo nebo z lip nebo z
> javorů. A to ještě donesou maximálně tak polovinu toho, coby donesly, kdyby
> byly přímo tam. Slabou nebo střední snůšku 3 kilometry daleko prostě už
> nevyužijí.
> Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost
> létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet.
> Možná jedině když v blízkosti nemají vůbec žádnou snůšku, tak létají na
> slabou snůšku ty 3 kilometry daleko, aby netrpěly hladem.
>
>
>

"To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření předkládá."

Je třeba pořádně číst příslušné texty. 8 - 15 kilometrů dolet se uvádí u trubců.
Efektivní vzdálenost doletu se plynule mění s charakterem snůšky a s počasím, respektive teplotou. Za určitých podmínek to může být třeba jen 100 metrů. 2 - 3 kilometry je MAXIMÁLNÍ efektivní vzdálenost doletu za předpokladu kompletně všech optimálních podmínek, kvality snůšky, charakteru terénu i momentálního počasí.

Jinak přirozeně maximální teoreticky možný dolet jedné včely je hodně variabilní, protože je dán pouze dobou , po kterou se včela udrží ve vzduchu a rychlostí letu dohromady s rychlostí vzdušných proudů. Ale jiný význam než šíření včelích nemocí, které se přenášejí dospělými jedinci, takový dolet nemá.

Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty rostlin byly v té vzdálenosti. Jedna studie která právě trubce obviňovala z roznášení moru uváděla zalétávání více jak 25 Km. To však zatím utichlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 10:45:05
> ----------------------------------------
> "To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují
> právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření
> předkládá."
>
> Je třeba pořádně číst příslušné texty. 8 - 15 kilometrů dolet se uvádí u
> trubců.
> Efektivní vzdálenost doletu se plynule mění s charakterem snůšky a s
> počasím, respektive teplotou. Za určitých podmínek to může být třeba jen
> 100 metrů. 2 - 3 kilometry je MAXIMÁLNÍ efektivní vzdálenost doletu za
> předpokladu kompletně všech optimálních podmínek, kvality snůšky,
> charakteru terénu i momentálního počasí.
>
>
>

"Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty rostlin byly v té vzdálenosti."

Tak to je něco jiného. Jenže by to chtělo znát detaily. Za prvé je velicem těžké na ploše v okruhu několika kilometrů uhlídat to, aby se nějaké rostlinky neobjevily mimo onen vzdálený sledovaný porost někde v blízkosti těch včel v nějakém skrytém zákoutí nebo třeba v nějaké oplocené zahradě. Za druhé je třeba vyloučit, pokud se jednalo o pyl v medu, přenos větrem.

Jednalo seo větší plochy zásob pylu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 11:24:37
> ----------------------------------------
> "Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty
> rostlin byly v té vzdálenosti."
>
> Tak to je něco jiného. Jenže by to chtělo znát detaily. Za prvé je velicem
> těžké na ploše v okruhu několika kilometrů uhlídat to, aby se nějaké
> rostlinky neobjevily mimo onen vzdálený sledovaný porost někde v blízkosti
> těch včel v nějakém skrytém zákoutí nebo třeba v nějaké oplocené zahradě.
> Za druhé je třeba vyloučit, pokud se jednalo o pyl v medu, přenos větrem.
>
>
>

Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet. R.P. príspevok 55815

Radim, to tak nefunguje, ak by to tak bolo, tak prečo si pri odlete z úľa berú zásobu medu do medového vačku podľa dĺžky letu a postupne med menia na pohybovú energiu. Je známe, že nektár nie je medom a funkciu medu nemôže nahradiť.

Malý príklad keď včely donesú do úľa toľko nektáru ako z blízka, len viac spotrebujú hotového medu, ktorý si berú so sebou. Jeden rok agátové porasty do kilometra dokvitli (dažde) a našli si iný agát, ktorý si našli vo vzdialenosti 3km, (zistil som si to na mape) na odvrátenej strane kopca smerom na sever. Dažde prestali, a včely nádherne zanosili medníky. Takže všetko môže byť aj inak.

Pepan vypočítal si obsah kruhu S 3000 m polomerom, ale obsah sa vypočíta s= rna2.pí, potom plocha kruhu s 6000 m priemerom je 28,26 km2.
Možno sa mýlim ja a Ty máš pravdu alebo sa mýliš Ty a ja mám pravdu. Jednoducho včely lietajú do vzdialenosti 3 km, ale len vtedy ak je tam dobrý zdroj nektáru a je dlhšiu dobu dobré počasie. Tvrdí sa, že včely najviac lietajú do 0,5 km od stanovišťa. Nech lietajú kde chcú, len nech niečo donesú.

mne vcely natrieskali medniky zo slnednice vzdialenej 5km vzdusnou ciarou,bol to porast ktory zacal kvitnut ked uz vsetky slnecnice odkvitli,povytacal som v prvom augustovom tyzdni a dal si volno..koncom augusta som prisiel zrusit medniky,chytim a nestacil som sa cudovat,najskor som myslel ze ich tak pevne pritmelili..hodne mi trvalo kym som tu parcelu objavil..ale to je skor vynimka,muselo sa zhodnut viac pozitivnych faktorov..

Máte pravdu Já jsem to začal psát a nemohl jsem přijít na to jak v meilu napsát horní index 2. nato přišel kolega s mělí a pak jesm to již spočítal bez té mocniny a vůbec jsem si neuvědomil tu chybu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 14:18:02
> ----------------------------------------
> Pepan vypočítal si obsah kruhu S 3000 m polomerom, ale obsah sa vypočíta s=
> rna2.pí, potom plocha kruhu s 6000 m priemerom je 28,26 km2.
> Možno sa mýlim ja a Ty máš pravdu alebo sa mýliš Ty a ja mám pravdu.
> Jednoducho včely lietajú do vzdialenosti 3 km, ale len vtedy ak je tam
> dobrý zdroj nektáru a je dlhšiu dobu dobré počasie. Tvrdí sa, že včely
> najviac lietajú do 0,5 km od stanovišťa. Nech lietajú kde chcú, len nech
> niečo donesú.
>
>
>

>>>A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři
dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu,
tak bude po ptákách i po včelách. :-)<<<
Jenže je tady problém. Až se při výchově zimní generace zjistí vysoký spad tak je na nějký účinný zásah pozdě. A když nebude gabon, je kdispozici kys. mrav., šťavelová,Thimolin a jistě se objeví další přípravky.
V pár úlech mám taky diagnostické podložkycelý rok, ale opravdu mi pomáhají až při té fumigaci.
Včasný zásah je lepší určovat podle znalosti vstahu vývojové křivky včel a kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 17:58:09
> ----------------------------------------
> Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu
> obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás
> tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a
> užitečnější jako na solární elektrárny.
>
> Pepan
> -----------------
>
> I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik
> je v které zemi včelstev i včelařů.
>
> Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno.
>
> A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných
> úhynů.
>
> Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev,
> oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů.
>
> Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím
> není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací.
>
>
> Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům,
> protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července
> do září si včelaření nedovedeš představit.
> A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři
> dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu,
> tak bude po ptákách i po včelách. :-)
>
> Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A
> včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat
> literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná
> anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník
> a ne včelař je anomálie.
>
>
> Karel
>
>
>