Včelařská konference

Přátelé,
pátrám po informacích a zkušenostech s léčením varroázy
tepelným ošetřením včel v úle nebo mimo úl.
Nemáte někdo povědomí o těchto informacích?
Děkuji

> ...v medníkách do stohu ...jak je ochránit před molicí?

Skutečně to funguje ve "stohu" i bez síření. Stačí snížit
počet rámků o jeden - větší merezy podporují průvan.
Dole i nahoře používám rám se sítí proti mouchám ( a myším).
Nahoře mám položenou střechu, která je šikmo vypodložená
a zatížená proti větru. Dole stoh sedí na kozách.
Doporučuji však skladovat pouze světlé souše.
Staré patří do vařáku - je třeba 1/3 souší z plodiště
stejně vyměňovat za mezistěny.
Pěkný výkend!

Zdravím všechny
Chtěl bych si udělat několik úlů na rámkové míře 39*24, Prosím poraďte mi, zda je lepší 9rámků,10rámků nebo čtvercový nástavek o 11rámcích.Někde jsem četl,že by to mělo být 9 maximálně 10rámků.Včely jich v zimě víc neobsednou a ty krajní prý plesniví. Je lepší uteplený nebo
tenkostěný úl při této míře? Ještě bych se chtěl zeptat jaká by měla být optimální vnitřtní světlost nástavku,jaká vzdálenost mezi krajní laťkou a stěnou nástavku ,mezi rámky jednotlivých nástavků?

Za odpovědi děkuji

Zdravím včelaře.
Používáte při včelaření nějaký software, nebo klasicky papír a tužku?
Objevil jsem několik včelařských SW, které vyhodnocují všechno možné a
jsou více či méně drahé. Pro mých několik včelstev to považuji za
nesmysl a zajímalo by mě, jak to vidí ostatní.

Přeji pěkný víkend
Ivan Černý

Díky, ještě se to musí asi nějakými síty ochránit před včelami.
Tonda

> ...v medníkách do stohu ...jak je ochránit před molicí?

Nemám to vyzkoušené (zatím to nebylo potřeba), takže jen co mám sprostředkovaně:
Stoh nástavků funguje na principu průvanu v komínu. Spodní nástavek se položí na nějaké trámky. Na rámečky ve vrchním nástavku se položí napříč nějaké laťky a zakryje víkem, takže tam je taky vzduchová mezera. A zkušenosti praví, že obaleč nemá rád průvan.
Pavel

Přešel jsem na nízkou míru 3/4 Lanstroth s 50 včelstvy a je to opravdu lepší (lehčí a rychlejší). Přemýšlím ale, jak příští zimu uskladním souše. Bude jich hodně. Do skříňí už to nepůjde, jedině v medníkách do stohu asi venku. Ale jak je ochránit před molicí? Vysiřovat každý stoh? Síra bude unikat, vítr kácet. Tavit chci pouze špatné.Máte nějaké zkušenosti kdo má více včelstev? Četl jsem, že př.Boháč nevysiřuje vůbec. Má dole a nahoře síta pro vzduch. Pak by do nich ale pršelo.
Díky za radu
Tonda

Přátelé,
opravdu si šetřte zdraví. Používám nízké polystyrénové
nástavky a přezto mám ve svých necelých 50-ti letech
značný problémy s plotýnkami. Pokud zrovna nejste
Arny (Schwarceneger) a půjdete (DOUFÁM) cestou extezifikace
k větším počtům včelstev (a kdo jiný by měl už ty včely
chovat?), čeká Vás stále větší zatížení těla.
Včelaření musí být radost a né dřina. Používání nízkých
nástavků opravdu není proti včelám ani proti jejich
přirozenosti. Možná má více dílů, ale na jejich výrobu
máte v zimě dost času, který ušetříte naoplátku v létě
snadnější a lehčí prací. Nebojte se investovat čas
do studia a do práce na "nových" technologiích, které
ve světě nejsou ničím novým, ale naopak osvědčeným.
Hodně sil všem
Jindra

Nemohu se vąím souhlasit a to proto, ľe mám 39*24 a jeden problém -
plný nástavek váľí cca 30kg a při 60 včelstvech je to pěkná dřina.
Proto bych sám chtěl nízké nástavky, které váľí max. polovinu.
©etřte svoje záda!
S pozdravem MUDr. Radek Hubač

Dne 30. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé rozpoutala se široká diskuse na téma nejvhodnější
> úl a nejvhodnější rámková míra.
> Já zastávám pravidlo starých včelařů " úl medu nerodí".
> Je to pouze otázka praxe jak se kdo naučí včely ošetřovat.
> Myslím si že je důležité včelám při chovu moc nepřekážet,
> protože moudrá včela si s hloupím včelařem poradí sama,
> akorát jí nesmí ubližovat špatnou a přílišnou péčí.
> Rámkovou mírou se zaobírají převážně prodejci včelařských
> potřeb a to z komerčnídh důvodů.
> s pozdravem Standa
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Aktualni zpravy z domova i ze zahranici, krimi, kultura, sport, zpravy ze spolecnosti, vztahy a sex, horoskop a televizni program
http://www.novinky.cz

> Pro mě je vytáčení slavnost

To jsi mi promluvil z duše. Nemám moc včelstev a proto si každé vytáčení mohu dovolit vychutnat až do dna. Je to den plný euforie a krásná motivace, proč si včely nechat.
Zdraví Pavel

:>řeším vytáčením v
:>noci. Plásty vybírám bez rukavic a klobouku a včely kupodivu nebodají.
:>Popužívám jen mírné osvětlení z autobaterie, aby včely nevyletovaly za

"Zloději v noci chodějí" :-). To si nedovedu u sebe představit.
Pro mě je vytáčení slavnost, připravil bych se o jeden z nejlepších zážitků
na včelaření. I ta žihadla k tomu patří. Ale nemám jich 200.
Eman

Přátelé,
přispívám poprvé do diskuse, proto něco o mě: Bronislav Gruna, 32 let, vystudoval jsem botaniku, nyní se 4. rokem snažím živit včelařením, mám 200 včelstev většinou v tachovácích.
K tématu vytáčení na stanovišti: Slídivost včel v podletí řeším vytáčením v noci. Plásty vybírám bez rukavic a klobouku a včely kupodivu nebodají. Popužívám jen mírné osvětlení z autobaterie, aby včely nevyletovaly za světlem, asi by bylo vhodější červené světlo. Rozbíhavé včely (u mě asi 10 procent) musím nechat na jindy, neb lezou do rukávů. Práce jde asi 2-3x pomaleji. Přesto je příjemné když za svítání odjíždím, je klid a prázdné plásty ve včelách. Berte toto sdělení spíš jako kuriozitu. Do budoucna počítám s výkluzy a centrální medárnou.

Jak jsem již jednou - pod čarou - naznačil, právě se chystám založit
včelařský kroužek. Čekal jsem, že na to alespoň někdo zainteresovaný
zareaguje nějakou radou či zkušeností, byť nepatrnou. Opravdu tu není nikdo
podobně "postižený" ???

Díky Martin

Přátelé rozpoutala se široká diskuse na téma nejvhodnější
úl a nejvhodnější rámková míra.
Já zastávám pravidlo starých včelařů " úl medu nerodí".
Je to pouze otázka praxe jak se kdo naučí včely ošetřovat.
Myslím si že je důležité včelám při chovu moc nepřekážet,
protože moudrá včela si s hloupím včelařem poradí sama,
akorát jí nesmí ubližovat špatnou a přílišnou péčí.
Rámkovou mírou se zaobírají převážně prodejci včelařských
potřeb a to z komerčnídh důvodů.
s pozdravem Standa

To nebude asi pravda Německý normál je tenkostěnný a má míru 223 x 370 po
9 v nádstavku

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 28, 2003 1:44 AM
Subject: Re: Re[2]: úly Tachov


> Troufám si přispět do diskuze vlastním názorem.
> Stále tvrdím, že úl musí patřit v létě včelaři a v zimě včelám.
> Míra 39x24 je určitě jen jeden z možných kompromisů:
> není ideální ani pro včely v zimě, ani pro včelaře v létě,
> vhodná pouze pro úl uteplený,
> ale v němž včely zimu většinou přežijí,
> který je sice nákladně, ale vyrobitelný,
> který je včelař ještě schopen v létě zvládnout.
> A výsledkem je velmi dobrý výnos medu.
> V malém to vychází přijatelně, moc to nebolí včely ani včelaře.
>
> Úl, který by ideálně splňoval všechny požadavky neexistuje.
>
> Jen na okraj: nejde tolik o šířku 39 cm, ale o výšku rámku, počet uliček a
> plástovou plochu.
> Plodiště pro zimování včel by mělo mít výšku asi 33 až 35cm ( lepší pro
> zimování včel se mi jeví plástová plocha celistvá ). Ta vyhovuje včelám i
v
> létě, včelaři už trochu míň - ale záleží na způsobu ovládání.
> Ale pro medník bych volil výšku tak do 17cm. Protože v létě víc mezer v
> plástové ploše včelám nevadí a včelař má méně namáhavou práci, med bez
> plodu.... Pro léto by včelaři určitě vyhovovaly nízké nástavky, ale takový
> úl má mnoho dílů, mnoho včelích mezer - růst může jen do výšky...
>
> Je to nekonečná diskuze, ale já už jsem se přesvědčil. Rozdíl mezi
> vyzimovaným včelstvem např. v Čejkově úlu 7 rámků 42x35 a včelstvem v
> Tachováku ( dva nástavky 9 r. 39x24 nebo 2 nástavky 11r. 39x24) je
> markantní. Kdo má tolik zarputilosti jako já, vyzkouší dlouhodobě obojí a
to
> ještě uteplené a neuteplené, ležany ležaté a šikmé....
> Zima včelám ideálně 42x35 a uteplení dodat až v prosinci, léto bez
uteplení
> a lehké nástavky o váze tak do 15kg.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 27, 2003 8:39 PM
> Subject: Re[2]: úly Tachov
>
>
>
> :>>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
> :>>mala a na mednik je velka.
>
> Záleží na tom, jak se na to kdo dívá. Jinak na věc nahlíženo - lze
> tuto rm. míru chápat tak, že je univerzální. Tj.:
>
> i do plodiště (pro slabší včely jeden plodištní nástavek, pro silné
> včelstvo dva nástavky pro plodiště; plást je dosti veliký, plodové
> hnízdo není příliš narušováno mezerou mezi nástavky, což má význam
> zvláště na jaře);
>
> i pro medník (není to sice žádná maličkost zvedat plně zanesený
> tachovský nástavek, ale kdo není příliš v letech, může to zvládnout;
> pro někoho se může jevit jako výhoda, že stačí menší počet rámků (ke
> zhotovování i k vytáčení), než když se používají nízké nástavky a
> polorámky).
>
> Takže 39*24 - vhodné pro plodiště i pro medník. Prostě univerzální ;-)
>
> > Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly,
> > tak se vcelari dobre. ..............
>
> Souhlasím.
>
> Myslím, že se to se zdůrazňováním nevhodnosti nejrozšířenější české
> rámkové míry (39*24) trochu přehání. Kdyby česká rámková míra měla
> šířku např. 30 cm, tak by to byl problém (vzhledem k potřebám silných
> včelstev a nástavkového včelaření) a chápal bych hnutí hlásající
> nutnost zvolit jinou rámkovou šířku, na které by se měl včelařský lid
> sjednotit.
>
> 39 cm se sice jeví jako minimum, ale minimum pro nástavkový chov
> dostatečně silných včelstev postačující...
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 22.1.2003
>
>
>

To je sice pravda, ale vytáčet pravidelně po 3 - 5 dnech? S mírnou
nadsázkou bych řekl, že takový med nemusí vytáčet, stačí naklonit rámky
a může ho vylívat.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Menšík [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Sunday, January 26, 2003 9:23 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Jaký byl rok 2002?
>
>
> proč ne vtéto době se dá vytáčet již med z Javoru mléče Který
> kvete vpolovině dubna vím o několika včelařích v okolí
> lužních lesů u řeky moravy kteří ho vytáčejí a všidchni
> včelaří na nízkýc rámcích.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jos.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 26, 2003 12:06 PM
> Subject: Jaký byl rok 2002?
>
>
> > Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v
> > roce 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi
> > připadá
> vytáčení
> > medu již 4.5.02
> >
>

:>Ja osobne bych rad, pokud budou prostredky, zbudoval strechu
:>nad uly (jak uz
:>jsem to popisoval, videl jsem to u p.Pridala a moc se mi to libi!).

Taky se mi to líbilo a uvažoval jsem o tom, ale bojím se, že jak to bude
otevřený,
tak to odfoukne vítr. Viděl jsem takhle rozfouknutý přístřešek s taškovou
střechou.
Nebo by to muselo být robustní (a tím pádem drahé).
Eman

On Tue, 28 Jan 2003, Václav Tomeš wrote:

> Zajímalo by mne ,když si pořídím oddělek ,dejme tomu na 5rámcích
> 39*24.Jak dlouho mu bude trvat než obsedne a dostaví celý nástavek
> (9rámků).V jaké síle včelstva bude před zimou?Případně zda je schopné
> obsednout a postavit i více nástavků?

Záleží na tom, kdy je oddělek založený. Pokud je to přezimovaný oddělek na
pěti rámcích a bude mít dost zásob i pro jarní rozvoj, řekl bych, že se
bude rozvíjet jako normální včelstvo.

Pokud oddělek uděláš na začátku řepkové snůšky, rozvine se za příznivých
podmínek do druhého nástavku a dá medovicovou snůšku jako ostatní
včelstva. Do zimy půjde jako plnohodnotné včelstvo. Pokud bys při
rozšiřování doplňoval jen mezistěny, asi by se muselo ve snůškových
mezerách přikrmovat, aby včelky pořád stavěly.

Pokud je oddělek založený později, vývoj je úměrně pomalejší. Po
slunovratu to už asi ani nemá cenu.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

k si takyto odlozenec / oddelek / kupis v maji tak do augusta moze byt na
dvoch nastavkoch. Ak si ale odlozenec o takejto sile kupis v juli tak na
konci augusta bude mat 8 - 9 ramikov.

Matej

Troufám si přispět do diskuze vlastním názorem.
Stále tvrdím, že úl musí patřit v létě včelaři a v zimě včelám.
Míra 39x24 je určitě jen jeden z možných kompromisů:
není ideální ani pro včely v zimě, ani pro včelaře v létě,
vhodná pouze pro úl uteplený,
ale v němž včely zimu většinou přežijí,
který je sice nákladně, ale vyrobitelný,
který je včelař ještě schopen v létě zvládnout.
A výsledkem je velmi dobrý výnos medu.
V malém to vychází přijatelně, moc to nebolí včely ani včelaře.

Úl, který by ideálně splňoval všechny požadavky neexistuje.

Jen na okraj: nejde tolik o šířku 39 cm, ale o výšku rámku, počet uliček a
plástovou plochu.
Plodiště pro zimování včel by mělo mít výšku asi 33 až 35cm ( lepší pro
zimování včel se mi jeví plástová plocha celistvá ). Ta vyhovuje včelám i v
létě, včelaři už trochu míň - ale záleží na způsobu ovládání.
Ale pro medník bych volil výšku tak do 17cm. Protože v létě víc mezer v
plástové ploše včelám nevadí a včelař má méně namáhavou práci, med bez
plodu.... Pro léto by včelaři určitě vyhovovaly nízké nástavky, ale takový
úl má mnoho dílů, mnoho včelích mezer - růst může jen do výšky...

Je to nekonečná diskuze, ale já už jsem se přesvědčil. Rozdíl mezi
vyzimovaným včelstvem např. v Čejkově úlu 7 rámků 42x35 a včelstvem v
Tachováku ( dva nástavky 9 r. 39x24 nebo 2 nástavky 11r. 39x24) je
markantní. Kdo má tolik zarputilosti jako já, vyzkouší dlouhodobě obojí a to
ještě uteplené a neuteplené, ležany ležaté a šikmé....
Zima včelám ideálně 42x35 a uteplení dodat až v prosinci, léto bez uteplení
a lehké nástavky o váze tak do 15kg.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



----- Original Message -----
From: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 27, 2003 8:39 PM
Subject: Re[2]: úly Tachov



:>>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
:>>mala a na mednik je velka.

Záleží na tom, jak se na to kdo dívá. Jinak na věc nahlíženo - lze
tuto rm. míru chápat tak, že je univerzální. Tj.:

i do plodiště (pro slabší včely jeden plodištní nástavek, pro silné
včelstvo dva nástavky pro plodiště; plást je dosti veliký, plodové
hnízdo není příliš narušováno mezerou mezi nástavky, což má význam
zvláště na jaře);

i pro medník (není to sice žádná maličkost zvedat plně zanesený
tachovský nástavek, ale kdo není příliš v letech, může to zvládnout;
pro někoho se může jevit jako výhoda, že stačí menší počet rámků (ke
zhotovování i k vytáčení), než když se používají nízké nástavky a
polorámky).

Takže 39*24 - vhodné pro plodiště i pro medník. Prostě univerzální ;-)

> Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly,
> tak se vcelari dobre. ..............

Souhlasím.

Myslím, že se to se zdůrazňováním nevhodnosti nejrozšířenější české
rámkové míry (39*24) trochu přehání. Kdyby česká rámková míra měla
šířku např. 30 cm, tak by to byl problém (vzhledem k potřebám silných
včelstev a nástavkového včelaření) a chápal bych hnutí hlásající
nutnost zvolit jinou rámkovou šířku, na které by se měl včelařský lid
sjednotit.

39 cm se sice jeví jako minimum, ale minimum pro nástavkový chov
dostatečně silných včelstev postačující...

J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 22.1.2003

Souhlasím s Emanem,
přiznám veřejně ( a doufám že to bude aspoň někomu k prospěchu ):
opatřit si koncentrovanou kyselinu mravenčí není problém, odměřit nasátím do
inj. stříkačky a vstříknout do ssavého kartonu... Při dalším použití jsou
však
desky ztvrdlé, potažené propolisem, prokousané, zkroucené a celá velmi dobře
vymyšlená regulace konstantnosti odparu kyseliny přestane fungovat.
Pokud si vzpomínám tak nejprve se kyselina odpařuje pouze plochou 5ti
otvorů, tím částečně na těchto ploškách deska oschne a mírně se prohne, tak
se oddálí od mikrotenu s otvory, čímž se zas zvýší odpařování atd. až se
kyselina odpařuje celou plochou ... myslím, že si to dobře pamatuji jak je
to popsáno v návodu. Asi by bylo možno zajistit rovnoměrný odpar i pomocí
knotu a lahvičky ( kdysi se tak aplikoval např. BEF proti roztočíkům ), ale
to byl způsob vhodný pouze pro zadem přístupné úly a bylo s tím spousta
malérů vč. úhynu včelstev. Desky formidolu jsou spolehlivé a šetření se mi
nevyplatilo ( dvě včelstva mají cenu asi jako 100 desek Formidolu ).

Už jsem i slyšel, že po Formidolu včelstvo uhynulo. Tak jsem se na to byl
podívat a myslím, že příčinou úhynu bylo to, že poměrně silné včelstvo bylo
po vytočení medu zůženo na jeden nástavek ( 9 rámků 39x24 ).
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 27, 2003 6:27 AM
Subject: RE: leceni


> :>K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
> :>nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
> :>kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.
> :>
> Najdes to na strance:
> http://www.beedol.cz/beedolcz.html
>
> :>Dotaz 2.
> :>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
> :>Formidolu.
> Odhaduju, ze se ptas proto, ze si chces sehnat kyselinu, abys to leceni
> delal levneji. Nedelej to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na
> prislusenstvi, a muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky
> poslou obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem.
> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 22.1.2003

Zdravím všechny.
Zajímalo by mne ,když si pořídím oddělek ,dejme tomu na 5rámcích 39*24.Jak dlouho mu bude trvat než obsedne a dostaví celý nástavek (9rámků).V jaké síle včelstva bude před zimou?Případně zda je schopné obsednout a postavit
i více nástavků?

Vřele doporučuji. Funguje to, a je po obtěžování blbostma. Jura
----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel
To: 'Vcelarska konference'
Sent: Thursday, January 16, 2003 7:26 AM
Subject: RE: Re: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


:>Treba mu to generuje pocitac :-)))
:>
:>Zdravi PP.

Nastavil jsem si pravidlo v Outlooku a když se objevi mail od "fskalsky",
tak se mi automaticky přesune do Odstraněné pošty. A mám pokoj.
Kdybyste o tom nezačli vy, tak nic nevím.
Už jsem se tady na to ozval a on nereaguje.
Tak to vypadá, že mu ty bláboly sestavuje nějaký vir.
Howgh, nechci o tom diskutovat.
Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

:>>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
:>>mala a na mednik je velka.

Záleží na tom, jak se na to kdo dívá. Jinak na věc nahlíženo - lze
tuto rm. míru chápat tak, že je univerzální. Tj.:

i do plodiště (pro slabší včely jeden plodištní nástavek, pro silné
včelstvo dva nástavky pro plodiště; plást je dosti veliký, plodové
hnízdo není příliš narušováno mezerou mezi nástavky, což má význam
zvláště na jaře);

i pro medník (není to sice žádná maličkost zvedat plně zanesený
tachovský nástavek, ale kdo není příliš v letech, může to zvládnout;
pro někoho se může jevit jako výhoda, že stačí menší počet rámků (ke
zhotovování i k vytáčení), než když se používají nízké nástavky a
polorámky).

Takže 39*24 - vhodné pro plodiště i pro medník. Prostě univerzální ;-)

> Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly,
> tak se vcelari dobre. ..............

Souhlasím.

Myslím, že se to se zdůrazňováním nevhodnosti nejrozšířenější české
rámkové míry (39*24) trochu přehání. Kdyby česká rámková míra měla
šířku např. 30 cm, tak by to byl problém (vzhledem k potřebám silných
včelstev a nástavkového včelaření) a chápal bych hnutí hlásající
nutnost zvolit jinou rámkovou šířku, na které by se měl včelařský lid
sjednotit.

39 cm se sice jeví jako minimum, ale minimum pro nástavkový chov
dostatečně silných včelstev postačující...

J. P. Baudiš

proč ne vtéto době se dá vytáčet již med z Javoru mléče Který kvete
vpolovině dubna vím o několika včelařích v okolí lužních lesů u řeky moravy
kteří ho vytáčejí a všidchni včelaří na nízkýc rámcích.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jos.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 26, 2003 12:06 PM
Subject: Jaký byl rok 2002?


> Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce
> 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá
vytáčení
> medu již 4.5.02
>

Já jsem ho koupil na Strazisku vokrese Prostejov kdyz jsem byl kupovat
mezisteny ale podle mne by mel být v prodeji ve vcelarských prodejnách nebo
veterinárních lékárnách.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Hykel Jaroslav" <valsora/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 24, 2003 9:54 AM
Subject: leceni


>
> Zdravim pritomne
>
> Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
> varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo povinna
> osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na
> snizeni poctu varoa kyselinu mravenci.
> Rad bych se dovedel:
>
> Dotaz 1.
> Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.
>
> Dotaz 2.
> Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
> Formidolu.
>
> Zdravim
>
> Jarda
>
>
> mailto:valsora/=/email.cz
>
>

Prevazel jsem vcely minuly rok ze Svitav do Brna. Uz si to moc
nepamatuji, ale nijak slozite to nebylo. Jen jsem volal na veterinu v
Brne nahlasil z odkud kam vcely prevazim a kolik jsem mel minuly rok
roztocu ve spadu. Za nekolik dni jsem tam volal znovu a veterinarni
pracovnik mi rekl, ze je muzu preves. Mam dojem, ze rikal, ze papiry
si poslou veterinari mezi sebou. Presne instrukce jak mam postupovat
a na koho se obratit jsem ziskal od nekoho z vedeni nasi ZO.

Kuba

Dne 26. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím všechny.
>
> Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi
> (bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit
> včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité
> papírově.
>
>
>
> Pavel Mach
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Aktualni zpravy z domova i ze zahranici, krimi, kultura, sport, zpravy ze spolecnosti, vztahy a sex, horoskop a televizni program
http://www.novinky.cz

:>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
:>mala a na mednik je velka. Zda se mi, ze Tachovaky jsou jiz

Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly, tak se
vcelari dobre. Museji byt dobry vcely (a vcelar taky). Ty si s tou mirou
poradi.
Az bude muj hlavni problem ve vcelarstvi ramkova mira, tak na to se tesim,
to budu spokojeny vcelar.
Eman

O úlech Langstroth taky uvažuji (a nejenom o nich)a stále nevím jakou výšku rámku zvolit, abych nemusel mít dva druhy (nízký a vysoký), chtěl bych nějaký kompromis mezi vysokým plodištěm a nízkým medníkem, pokud máte nějaké zkušenosti, ať už negativní nebo pozitivní se s nimi.
Ještě jedna věc mi zaráží, většinou doporučují aby nástavek byl čtvercový (např. Optimal), ale Langstroth má obdelník (515x425).
Nyní mám včelstva na třech rámcích (39x24, 39x30 a 37x30) a chtěl bych to nějak sjednotit.

                                                               Míra Fišar



S tím souhlasím!
Zatím mi však nedostatek prostředků brání přejít na Langstroth či
modifikovaný Langstroth, což mám do budoucna v úmyslu.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Okres sem, okres tam, povolení musí být při přesunu mezi jednotlivými
katastry obcí.

S pozdravem

Lněnička

-----Original Message-----
From: Machovi [mailto:machovi/=/softech.cz]
Sent: Sunday, January 26, 2003 4:47 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Převoz mezi okresy



Zdravím všechny.

Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi
(bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit
včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité
papírově.



Pavel Mach

S tím souhlasím!
Zatím mi vąak nedostatek prostředků brání přejít na Langstroth či
modifikovaný Langstroth, coľ mám do budoucna v úmyslu.

----- Original Message -----
From: "Jakub ©merda" <Jsmerda/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 24, 2003 7:21 PM
Subject: Re: úly Tachov


Vcelarim v kombinovanem ulu (system dadant) a mam problemy zvednout
plne polonastavky. Neni vcelareni v Tachovacich uz tak sportovni
zalezitosti? Natoz pak kdyby mely jeste o ramek vice.

Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
mala a na mednik je velka. Zda se mi, ze Tachovaky jsou jiz
prekonanou zalezitosti a radeji bych volil cestu jineho ulu s jinym
poctem ramku a s jinou ramkovou miru nez vylepsovani Tachovaku.

Kuba


Dne 24. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
> Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
> Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
> Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční
včelstvo
> v síle při 3 nástavcích málo!
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit lednovy VYPRODEJ TELEFONU! Alcatel 311 za 1.577 Kc
<http://www.oskarmobil.cz/handsets/handset.php>

udělal jsem překlep, tak to opravuji, možná si toho ani nikdo nevšiml, ale článek stejně nebyl do diskuse, ale jen k zamyšlení, téma je probráno.

oprava- německé včelařství není tak dobré jako naše- to je blbost, chtěl jsem napsat německá produkce medu nedostačuje a tak se musí dovážet a že je výhoda, že je blízko.

Vodička

Letos jsme zkouseli lecit formidolem. Vysledky byly, ale vcely to dost
tezko nesly, hodne je to rozrusilo, zmenily chovani a spousta jich lecbu
neprezila. Je tezke myslim ze pri dodrzeni navodu, ktery je prilozen k
deskam, ze kyselina odparuje prilis rychle. Lepsi by mozna bylo nektere
otvory prelepit a odlepovat je postupne.
Jsem vdecna za kazdou radu
S pozdravem vcelarka Dorotka :-)

zdravím,
převážel jsem včelstva mezi okresy asi před 10 lety, ale myslim, že se mnohé nezměnilo: je potřeba povolení okresní veterinární správy z okresu, kam jsou včelstva převážena. ta povolení vydá na základě zprávy (příznivé )o nákazové situaci původního stanoviště, kterou vydá veterinář původního okresu. není radno si s tím nějak zahrávat, sankce za porušení těchto předpisů jsou velké. v mém případě byly všechny papíry vyřízeny za několik málo dní.
pavel hrabák
----- Original Message -----
From: Machovi
To: vcely/=/v.or.cz
Sent: Sunday, January 26, 2003 4:47 PM
Subject: Převoz mezi okresy


Zdravím všechny.

Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi (bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité papírově.



Pavel Mach

:>Kyselina okrem toho posobi
:>proti zvapenateniu, kt. po prelieceni zmizlo.
:>
:>Matej

A porovnaval jsi to trochu objektivne? Pochybuju, ze jsi na stejne
"zvapenatele uly" na polovinu dal Formidol a na polovinu ne. Trochu to asi
pomaha, ale neprecenoval bych to.
Ja se zvapenateni zbavil vymenou matky a vymenou a dezinfekci podlozek.

Eman

> :>Dotaz 2.
> :>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje
> jedna deska :>Formidolu. Odhaduju, ze se ptas proto, ze si
> chces sehnat kyselinu, abys to leceni delal levneji. Nedelej
> to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na prislusenstvi, a
> muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky poslou
> obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem. Eman
>
A nejlepší je, když si je objedná celá ZO společně, pak v loňském roce a
s velkou pravděpodobností i letos získají docela zajímavou slevu na
ceně.

:)

S pozdravem

Lněnička

Dosky sa daju kupit na dobierku v VUVč v Dole. / bez lekarskeho predpisu /
Jedna doska obsahuje 40 ml 85% kyseliny mravčej. Presný návod na použitie
je v priloženom letáku.
Použil som kyselinu / mravčiu / už dva roky po agatovej znaske a je pravda,
ze znizila pocet kliestikov asi o 50 %, cim vcelstvam zabezpecila zdrave
prezitie do letneho prip jesenneho liecenia. Kyselina okrem toho posobi
proti zvapenateniu, kt. po prelieceni zmizlo.

Matej

Jeden malý poznatek, v neděli jsem odebíral měl. Mezi včelstvy
umístěnými volně a v kočovném voze byl podle množství a rozvrstvení měli
jv průměru rozdíl tak týden ve vývoji ve prospěch kočovného vozu.
Pravidělně tomu odpovídá i rozdíl v medném výnosu. Pravděpodobně mě za
tento názor přívrženci neuteplených úlů a výhradně včelnicového umístění
ukřižují.

S pozdravem

Lněnička

:>K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
:>nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
:>kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.
:>
Najdes to na strance:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

:>Dotaz 2.
:>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
:>Formidolu.
Odhaduju, ze se ptas proto, ze si chces sehnat kyselinu, abys to leceni
delal levneji. Nedelej to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na
prislusenstvi, a muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky
poslou obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem.
Eman

Tak zvlastni to zase neni, ja jsem vytacel poprve 12.5., a prumer na 9
vcelstev jsem mel 50 kg za sezonu. U mne byl rok 2002 nadprumerny.
Martin

----- Original Message -----
From: "Jos.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 26, 2003 12:06 PM
Subject: Jaký byl rok 2002?


> Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce
> 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá
vytáčení
> medu již 4.5.02
>

Zdravím všechny.

Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi
(bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit
včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité
papírově.



Pavel Mach

Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá vytáčení medu již 4.5.02

Vytáčení medu delám asi 70 metrů od včelnice,ale jenom když je snůžka pozdeji s medovicovým medem už to není možné.vše se odehrává ve velkém stanu a se včelami není žádný problém. I já si rád nechám poradit jak to dělat v pozdějším období.děkuji

Ten letak k formidolu se vsemi informacemi najdes tady:

http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf

Jirka

Dnes jsem dokončil testování regulace pro A pohon. Už to nemusí být počítač, je to krabička jako pro B pohony, akorát je připojená k měniči frekvence. Pro odpůrce počítače tedy dobrá zpráva. Ten kdo bude v budoucnu tuto regulaci používat, tak ji může použít konečně i k dalším strojům své domácí dílny. To šlo i dřív, ale o 50 % složitěji. Vše je bezvadně kryté proti nečistotám. Cenu to nezvýšilo. Nová regulace je již pro tuto sezonu.

Vodička

Dne 24 Jan 03, v 9:54, Hykel Jaroslav napsal(a):

>
> Zdravim pritomne
>
> Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
> varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo
>povinna
> osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na

> snizeni poctu varoa kyselinu mravenci. Rad bych se dovedel:
>
> Dotaz 1.
> Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.

Maji ho ve vetsine vcelarskych prodejen.

>
> Dotaz 2.
> Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
> Formidolu.

K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.

Jirka

Nebylo by jeednoduší přivést ke včelám medomet a nějaký stan.

pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 24, 2003 8:18 AM
Subject: RE: Nástavky bez utepleni ; Odběr medu na včelnici


> ... zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí ...

Popíšu, jak to dělám já, zatím s pěti včelstvy, takže to určitě nebude
nejvhodnější metoda pro včelaře s větším počtem včelstev.
Ometu včely z rámku, přendám ho do připraveného nástavku, přikreju. Ometu
včely z druhého rámku, přidám do nástavku, přikreju, ... Pak ten naplněný
nástavek odnesu o kus dál a pokračuji do dalšího nástavku. To je jedna z
prací u včel, kdy si bez výjimky beru klobouk, džíny a větrovku (tu žihadlo
nepropíchne) a poletujících včel si prakticky nemusím všímat.
Když už v úlech není co vzít, opakuji postup s ometáním stranou od úlů. To
už zbydou v nástavcích jen rámky s medem bez včel. Vytáčím v koupelně.
Na jaře budu mít další včelstva na včelnici u lesa, dost z ruky. Taky se rád
nechám poučit, jak postupovat efektivněji, abych z této vzálenější včelnice
jenom odvezl domů nástavky s medem.
Pavel

Medomety po roce 2004

Dnes, v době která přichází, v souvislosti se vstupem do EU se budou muset čeští i slovenští včelaři zamyslet nad svou technologií vytáčení. Tohle se týká především komerčních provozů a včelařů s vyšším stavem včelstev.

U menších zájmových včelařů se situace příliš nezmění, nicméně vhledem k tomu, že někteří včelaři své přebytky medu prodávají také prostřednictvím různých výkupců medu, budou se i na ně postupně zvyšovat nároky na kvalitu medu. Medomet by něměl být v žádném případě z pozinkovaného plechu nebo ošetřen závadnou barvou, jak se bohužel někdy i stává. Přípustné je pocínování nebo potravinářská barva, ale toto řešení není kompletní, není trvalé svou životností a navíc opravovaná konstrukce starých dříve vyráběných medometů má mnohdy spoustu obtížně čistitelných míst, které jsou z hlediska hygieny nepřípustná. Jsou možné použít i různé schválené plasty jako materiál pro medomety, všeobecně je lépe ale použít nerezové materiály, takový je trend současné sjednocující se Evropy.

V souvislosti s požadavkem ekologicky čistých potravin se vyvíjí tlak na prvovýrobce ( tj. včelaře ), aby vytáčel a skladoval med v nezávadných zařízeních. Mnohdy je to obtížné splnit a určitě není možné vyhovět všem předpisům, některé
( a to si přiznejme ) nemají ani rozumný základ. Stále bude docházet k určitému obcházení předpisů, ale nerezové medomety by měly být přece jen již součástí vybavení každého včelaře. A to z mnoha důvodů.

Hlavně pro komerční provozy a vyšší stavy včelstev přichází jiná doba, doba změn.
Vše se velmi rychle mění , se vzrůstajícím tlakem ze zahraničí se mění i naše zákony.
Pro výrobce medometů i pro jejich uživatele.

Obchodník- výkupce medu si kvalitu medu musí pohlídat ve svém vlastním zájmu. Bude muset vyvíjet svým způsobem tlak na včelaře. V mnoha provozech se vytáčí pracným způsobem, chybí automatizace, nicméně na kvalitě medu se to nepozná.
To je v pořádku z hlediska obchodníka s medem. Je to v pořádku i pro nenáročného včelaře, dělalo se to tak odjakživa , co jeho paměť sahá.

Včelař- měl by připravit kvalitní med pro obchodníka nebo pro své maloodběratele a k tomu potřebuje odpovídající vybavení svého provozu.
Nový vznik komerčních provozů nebo jejich obnova si vyžaduje už jen z titulu toho, že jsou komerční - rozvahu nad hospodářským výsledkem a produktivitou práce i nad novými předpisy.

Výrobce medometů- ten se musí přizpůsobit a stejně jako včelař i on to nemá lehké, finanční investice hrají v tomto případě velkou roli. Hlavní je problém v individuální výrobě, která pramení z odlišnosti názorů včelařů, v rocích jejich praxe a zažitých věcí a léty budovaných výchozích podmínek včelařského vybavení, počínaje umístěním včelstev a rámkovou mírou konče. Toto vše má vliv na konstrukci medometu a tím i na způsob výroby- individuální výroba se prodražuje, seriová slevňuje. Aby výrobce našel tu střední cestu, musí vyhovět všem a nemůže si dovolit za těchto podmínek pouze seriovou výrobu. Tato situace je ale celoevropská, proto ceny medometů v EU jsou výrazně vyšší než v tuzemsku i když i domácí medomety jsou na naše poměry velmi drahé, stále se vyplatí koupit medomet domácího výrobce.
Také uvažme otázku servisních možností ( v sezoně když se něco přihodí, jak rychle vyřídíte reklamaci v zahraniči ? ) Díky vynikajícímu vztahu mezi Českou a Slovenskou republikou, která pramení ze společné historie můžeme považovat i nadále tento stát za společný, alespoň v tom smyslu, že si oba národy mají k sobě velmi blízko.

Pro včelaře je to velká investice, která se však může v závislosti na provozu vrátit i za jeden nebo dva roky. Spoustu včelařů trápí však jiné problémy, s úly, s rámkovou mírou, novými způsoby práce se včelstvy, s odvíčkováním atd.
Medomety jsou tak trochu u většiny včelařů na posledním místě. Nezbývají finance nebo převládá názor, že proč si pořizovat medomet, pro pár dní v roce. Když to vždycky nějak se udělalo. Početnější rodina zvládne výkon poloprofesionálního automatického medometu také. Ne však do velkých provozů, tam by měla být situace přece už jen odlišná, je to přece již více než jen zájmová činnost, tam již jde o ekonomiku a také o související hygienické předpisy schválených provozoven.

Jak se budou vyvíjet ceny medometů po roce 2004 ? Těžko odhadnout. Pravděpodobně změna nepřijde hned. Pokud ale režie a výchozí podmínky výrobce neunesou tlak právních předpisů, které se výrazně zpřísní, dojde buď ke zdražení nebo se firma vydá jiným směrem, lukrativnějším, v horším případě zkrachuje. Také se může stát, že upředností zahraniční vývoz, přece jen v Evropě je výrazně vyšší procento včelařů, pro která se dá vyrábět v kompletnějších seriích. V tomto jsou trochu dál než my. Jsou zvyklejší na seriovou výrobu, hlídají si daleko lépe produktivitu své práce- typickým příkladem je Německo.
Ale ve všech případech to může vést pouze a jen ke zdražení výrobku. S uvolněním trhu a sjednocením hranic do společného celku se cenové rozdíly budou vyrovnávat. Jak cena práce, tak cena výrobků.

Máme obrovskou výhodu, že například Německo je největším dovozcem medu na světě a máme ho za rohem. Jejich včelařství není tak dobré jako naše, protože kdyby tomu tak bylo, zvládli by svou produkci medu sami, takhle musí dovážet.
Ono je to také o propagaci vhodnosti užívání včelích produktů , ale to vše s tím úzce souvisí. Já si myslím, že se nemáme čeho bát a máme velké šance uspět v EU co by včelaři i výrobci potřeb pro včelaře.


Jaroslav Vodička

Jsem hrozně rád, že se tato konference najednou probudila k životu, že je tu najednou spoustu témat, k diskusi, to je prostě super. Čtu to jedním dechem a taky chci poděkovat všem, co se vyjádřili k mému problému, že bych rád začal ko
nečně pořádně včelařit a věděl, že jsem jedním z vás.A že si můžu říkat včelař.

Tady ten příspěvek je spíše k zamyšlení, ale je dlouhý, proto se omlouvám všem,kteří nechtějí číst nic takového, tak prostě nemusí, ale ti co chtějí,tak je žádám, aby
se vyjádřili , třeba na můj osobní mail, aby nezatěžovali konferenci,děkuji. Mám rád zpětnou vazbu, i kritiku, všechno z čeho se člověk může poučit.

Děkuji

Vodička

Zdravim pritomne

Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo povinna
osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na
snizeni poctu varoa kyselinu mravenci.
Rad bych se dovedel:

Dotaz 1.
Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.

Dotaz 2.
Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
Formidolu.

Zdravim

Jarda


mailto:valsora/=/email.cz

Sám jsem už zrušil již přední stěnu včelína ve kterém původně byly
budečaáky a nahradil jsem je tako stěnnými a je to vlastně jen zstřešená
včelnice pro přecovávání nářadí a souší přes zimu, nemusím to nikam odvážet.
Zbytek stojí venku na kozách. Je to podle mne praktyčtější jak to někam
uklízet.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 11:26 AM
Subject: Re: Umisteni uuluu


> Já osobně jsem obhospodařoval a vlastně z části stále obhospodařuji včely
ve
> včelíně zděděném po otci (menší zásahy dělá bratr, protože je to pro mě
> daleko).
> Jsou tam Mor.universály .
> Je fakt, že úly (až na česna vystavená povětrnosti) jsou zachovalé. Zvenku
> po 30 letech jako nové.
> Ale vysledoval jsem pár velice závažných závad, které si otec zřejmě při
> stavbě neuvědomil.
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
> To má za následek, že pokud chci zvednout medník, což v tomto systému
občas
> musím, když chci přeložit plod do medníku, (obměna díla a protirojová
> opatření), tak musím zvednout medník, který může mít při 11 rámcích kolem
> půl metráku, ale to je další problém spíš tohoto úlu. Navíc v tomhle
> rozmístění není za co chytit, protože je volná jen zadní stěna. Takže se
mi
> párkrát stalo, že se mi medník smeknul v ruce a padnul na úl.
> Nejhorší situace je v rozích včelínu.
> Jelikož je včelín koncipován svojí výškou pro dvě řady úlů nad sebou, měla
> další řada ležet na dvou trámech z nichž ten vzdálený od stěny překážel v
> manipulaci v medníku. Měl jsem od něj na hlavě dost boulí, nehledě na to,
že
> mi stále shazoval klobuk. Už jsme ho odřízli :o)! Žádná druhá řada nebude.
> Pokud by se v takovém včelínu včelařilo s nástavky, tak můžu zapomenout na
> očka a manipulaci s horními nástavky, zimování oddělku nad včelstvem a
> spoustu dalších výhodných technologií.
> A to nemluvím o věčném problému s dostatkem světla a odlétáním včel -
> speciálních oknech.
> Když už bych něco podobného stavěl, tak bych pokud možno prostor před úly
> vůbec nešaloval.
> Pokud bych to už ale chtěl udělat pro shora přístupné úly (zřejmě to mělo
> smysl ten, že se zamezilo létání včel do prostoru včelína od česen), nebo
> nástavky, tak musí být vpředu před česenem dva trámky! Spodní by mohla být
i
> širší deska, tvořící letáky a horní by měla udělat vpředu distanc pro
> vsunutí rukou před medník, aby nebyl úl nalepený na přední stěnu.
> Ovšem použitelnost oček není podle mého názoru při zašalované přední stěně
> jednoduše řešitelná (ikdyž v časpisu Včelár, jsem jedno dosti komplikované
> řešení našel).
> Asi by si měl člověk odpovědět na otázku, z jakého důvodu vlastně včelín
> stavět. Podle mě ho včely nepotřebují a včelař po čase zjistí, že to není
> ideální a kromě toho, že může pracovat za nepříznivého počasí (efekt a
> vhodnost takového zásahu je diskutabilní), tak to mnoho výhod nepřináší.
>
> V žádném případě bych ale nedělal baterie úlů (myslím úl pro více
včelstev)!
> To také otec měl (koupil to se včelami když jsme začínali) a také jsme se
> toho zbavili. Bylo to dělané do včelínu, kde byly vespod Budečáky a na tom
> byla postavená tahle baterie. K tomu byl pro každé včelstvo medník už
> jednotlivě. Ale při nasazování byly problémy se spasováním. Musí to být
> poměrně přesné.
> Nedoporučuji to! Když to porovnám s prací v nástavcích, tak bych kromě
možná
> jednodušší výroby nedal vzhledem k manipulaci se včelami takovému úlu ani
> bod. Když vám zůstane jedno oddělení prázdné, tak to stejně musíte dohánět
> zateplováním volných tenkých přepážek uteplivkami.
> Podle mě je lepší technika zimovat oddělky nad mezidnem nad produkčním
> včelstvem. Ale to zatím chystám. Zatím zimuji rezervní menší pozdní
oddělky
> v dobře uteplených MUniv.
>
> Osobně jsem koupil vlastně nádavkem s pozemkem včelníky.
> Další problém! Je v tom téměř to stejné, jako ve včelíně a navíc některé
> výhody včelínu se ztrácejí.
> Klasické včelníky, jak se dříve stavěly jsou na naše plemena včel podle mě
> nízké.
> Navíc je zepředu opět šalování, takže už očko druhého nástavku (plodiště )
> je za šalováním.
> Mám v nich Tachovské úly po 9 rámcích a v plném rozvoji včelstev jsou
podle
> mě 3 nástavky na dobrá včelstvo málo a víc do toho včelníku nedám. Takže
> intenzívně oddělkuju. Ale to není řešení , když bych rád, aby ještě byly
> včelstva nějaku dobu v síle, když je snůška. Jenže bych pak honil roje po
> lese.
> Takže se chystám vyrobit kovové podstavce a zodolnit strůpky úlů a
postavit
> úly pod širé nebe!
>
> Vůbec nejlepší je zastřešená včelnice, jakou jsem viděl u přítele Přidala
v
> Brně na Zemědělské vysoké škole. Určitě je to mnohem levnější, než včelín.
A
> vypadá to hezky.
> Je to něco jak zastřešená pergola. Nosná konstrukce z dřevěných trámů a na
> nich světlopropustné panely. Myslím, že ten zastřešený prostor je široký
3m,
> takže neprší na úly , takže určitě u déle vydrží a je tam dost prostoru
pro
> pohodlné chození za úly. (Možná se ozve sám se svými zkušenostmi :o) ).
>
> Zaměřil bych se víc na komfort medometu - medárnu. A taky na skladovací
> prostory.
> Tím víc by mi možná zbylo financí na pracovnu s kanapíčkem a klídek po
> záslužné práci :o)!
>
> Hezký dne a úspěšný rok.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 23, 2003 7:30 AM
> Subject: Umisteni uuluu
>
>
> :>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
> :>teplo, ten
> :>princip se využívá dávno- třeba včelín..
>
> Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
> Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
> Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
> význam.
> Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
> Takové monstrum se i špatně likviduje.
> -----
> Mě vrtá hlavou jiná věc.
> Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
> Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od
sebe.
> Tam se jim prý nejlépe daři.
> A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
> Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
> Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
> Já to samozřejmě letos zkusím.
> Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
> Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak
nedařilo.
> Eman
>
>

Vcelarim v kombinovanem ulu (system dadant) a mam problemy zvednout
plne polonastavky. Neni vcelareni v Tachovacich uz tak sportovni
zalezitosti? Natoz pak kdyby mely jeste o ramek vice.

Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
mala a na mednik je velka. Zda se mi, ze Tachovaky jsou jiz
prekonanou zalezitosti a radeji bych volil cestu jineho ulu s jinym
poctem ramku a s jinou ramkovou miru nez vylepsovani Tachovaku.

Kuba


Dne 24. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
> Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
> Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
> Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční včelstvo
> v síle při 3 nástavcích málo!
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit lednovy VYPRODEJ TELEFONU! Alcatel 311 za 1.577 Kc <http://www.oskarmobil.cz/handsets/handset.php>

Stává se, že některé včelstvo více přitahuje včely ze sousedních úlů. Tím by
se dala uvedená malá záhada vysvětlit. Svědčí o tom i jedna následující
zkušenost:
Před několika lety jsme kvůli jednomu pokusu značili čerstvě vylíhlé včely,
líhnuté doma v úlu, tedy byly po své matce. Bylo to krajní včelstvo z 8 v
malém včelínku. Po dvou a třech týdnech jsme tyto včely potřebovali vychytit
na měření rozvoje vaječníků a hltanových žlaz. V úlu jich ale bylo dost
málo. Jenže - při prohlídce sousedních včelstev těchto označených včel bylo
hodně v úlu sousedním - bylo to včelstvo velmi silné a přineslo hodně medu.
Mj. z toho plyne, že ne každý výnos dosažený včelstvem je důsledkem jeho
dobrého genetického založení! Vysvětlení může být takové, že matka
prostřednictvím svého feromonu byla pro okolní včely více atraktivní než
jejich vlastní matky. Nezáleží to jen na množství mateřího feromonu, jak se
to někdy zjednodušeně vysvětluje. Včelám, tak jako nám lidem, některé vůně
jsou příjemnější a jiné méně.
I kvůli tomu, co jsem popsal, je výhodnější včelnicové rozmístění úlů po
skupinkách, na členitějším prostoru (stromy, keře, dům apod).

Květoslav Čermák


> Ve včelíně se zalétlé včely více soustřeďují do krajních úlů a pokud mají
> kolmo před česny méně místa než asi 5m ( stromy, oplocení ) tak víc včel
> zalétá do úlů ve směru letového koridoru podél česen ( jeho směr se však
> může i několikrát za sezonu změnit). Tomuto vlastnímu poznatku u mých
> dvou oboustraných včelínů ( čtyři česnové stěny ) se vymyká jediné
> včelstvo, které ač je přesně uprostřed, tak dává nejvíc medu.

Ja osobne bych rad, pokud budou prostredky, zbudoval strechu nad uly (jak uz
jsem to popisoval, videl jsem to u p.Pridala a moc se mi to libi!).
Urcite se to hodi na stabilni stanoviste. Vedle toho mam chaticku na staceni
medu a nejnutnejsi veci.
Clovek prece jen taky musi uskladnit nekde dalsi potreby. A kdyz bydlim v
panelakovem byte, tak to ani jinak nejde.
Tu strechu proto, ze clovek precejen obcas potrebuje delat zasahy, v den kdy
nejsu optimalni podminky. Napriklad pri chovu matek se nektere vykony proste
musi provest.
A pokud par dnu stale prsi , jako treba letos, tak potom prsi za krk a do
ulu a to urcite nen prijemne.
Urcite uly a zariceni vydrzi dalko dele, coz je tez urcita navratnost
investic a uly nemusi mit tak neprodysnou strechu.
Arnost
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 10:05 PM
Subject: Re: Umisteni uuluu


On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Zdravím všechny!

Odběr medu na včelnici:
Včelařím se 70 včelstvy v kombinovaných nástavkových úlech (vysoké "plodiště" a polorámky v "medníku"). Se včelstvy kočuji a stavím je přímo na zem. Při medobraní odebírám postupně od každého včelstva jen jeden polonástavek. Včely z rámku sklepnu přímo na zem před úl. Odkládám je do prázdného nástavku položeném na sousedním úle s očkem dozadu. Pouze při posledním medobraní musím pomocný nástavek zakrývat dekou z koberce (vítr ho neodfoukne) abych zabránil slídění. Po uzavření úlu naplněný nástavek odnáším na vůz za autem který celý přikrývám igelitovou plachtou. Včely jdou za světlem nahoru a nemohou ven z pod plachty a nepřivedou další slidičky. Teprve před odjezdem plachtu strhnu a včely z ní vyklepám. Med vytáčím v klidu doma za zavřenými dveřmi.

Polorámky v medníku:
Polorámky na první pohled komplikují práci s větším množstvím díla, ale mají tolik výhod, že je upřednostňuji.
Jsou lehčí, snadno se z nich sklepnou včely jednou ranou do ruky držící rámek, případný plod na rámku zabrání vytočení pouze malého množství medu, med v polorámku je buď zralý nebo nezralý (žádné napůl), mohou být postaveny velmi subtilně (nejsou tak zatíženy), stavba v něm má mnohem větší tuhost než na velké ploše, malá výška rámku umožňuje snadnou manipulaci uvnitř úlu (snadno se vyjímají), rozšiřování včelstva nezpůsoboje takový teplotní šok jako u vysokého nástavku, .....

Nástavky bez uteplení:
Používám polystyrénové nástavky (3cm), nejen, že jsou dostatečně teplodržné, ale i lehké pro manipulaci s celými nástavky. O uteplení bylo již mnoho napsáno, ale bylo vždy porovnáváno s americkým včelařením. Tam však chovají italskou včelu, která dosahuje podstatně většího zimního hroznu. Proto také jejich úly mají délku horní loučky 45cm. Naše kraňka, ať se snažím sebevíce neobsadí více jak 7 meziplástových uliček. Neobsazené plásty v zimě trpí plísní a proto rozhodně nepovažuji za rozumné používat více jak 9 (max 10) plástů. Menší zimní hrozen jistě vyžaduje lepší uteplení. Včelařím v ranné snůškové oblasti a proto podporuji plodování v březnu uteplením úlů.

Matky v nástavkových úlech:
Protože včelařím bez mřížky a matky nijak v plodování neomezuji, je jasné že nemají zdaleka takovou životnost (dříve se vykladou) jako v malých úlech. Je proto nutné matky každým rokem vyměňovat. Tvořím jarní plodové oddělky a to spolu s mladými matkami omezuje rojovou náladu natolik, že se o roje nemusím starat.

Všem zdravé a úspěšné včelaření v novém roce!
Jindra

Ak zvolíš správne úle (poskytujúce matke dostatok priestoru) a správny
systém včelárenia nebudeš mať žiaden časový problém. Ja mám včely pri
Košiciach a pracujem v Bratislave a s 25 včelstvami nemám problémy. Používam
11 rámikové úle (40*27) a na 1 rodinu 3 nadstavky (plodiská izolované a
medníky neizolované). Okrem toho v 2. roku matkám strihám krídla akonáhle
natiahnu prvý matečník, prípadne ak som s nimi nespokojný. Takže som napr.
minulý rok nemal ani 1 roj (aspoň som nezaznamena žiaden úbytok ako po roji
a vymenil som väčšiu polovicu matiek. V podstate okrem prvej jarnej
prehliadky a zimného kŕmenia bola každá moja návšteva včelnice spojená s
točením (priemer 61 kg). Bol čo sa týka počasia zlý rok, takže ten výnos som
mal o niečo nižší ako rok predtým, ale zo skúsenosti sa mi zdá, že menší
počet zásaho včelám ešte viac vyhovuje.

Peter Malindžák


-----Pôvodná správa-----
Od: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 23. január 2003 20:22
Predmet: Re: Chci začít včelařit


>Tak nevím jak tomu mám rozumět. Je to sebevražda nebo není ...
>Nevidím problém ani v jednom - "nabít" si ústa lze s jakýmkoli počtem
>včelstev,
>záleží na odvaze a odhadu svých možností. Více včel může být jak vyšší
>jistota návratnosti, tak i příčina většího zklamání.
>Sám sem začínal se 4 - a v prvních 4 sezonach nepřišel ani o jedno
včelstvo.
>Každý rok bylo navýšení stavu. Dnes mám při práci 17 včelstev a předpoklad
>je 25-30
>Osobně bych opět volil minimálně první sezonu do 5 včelstev
>Člověk na ně má více času - méně zkazí - jsou to také živé bytosti a
utrápit
>jich v případě chyby rovnou 10 ... no jak myslíte
>Nevidím vážný důvod proč by 4 včelstva měly být málo - podívejte se ostatně
>na statistiky !!!!!!!
>A pak - se čtyřmi nám může někdo snáze pomoci a v případě ztráty určitě
>někdo
>nebude nějaký roj postrádat ( v rámci všech veter. pravidel )
>Každopádně je důležité se na to připravit a vědět do čeho jdu ...
>
>Martin
>
>Chci založit včelařský kroužek při SŠ - pokud má někdo nějaké zkušenosti s
>vedením kroužku ozvěte se ! Případně učitelé včelařství apod.
>
>
>
>
>
>----- Original Message -----
>From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:45 AM
>Subject: RE: Chci začít včelařit
>
>
>> Začať s 15 včelstvami je vcelku správne, lebo tu je predpoklad, že to
>> včelárenie dlhšie vydrží (pri malom počte včelstiev je vždy riziko, že
>> včelárenie neprežije prvú zimu) a samozrejmä je predpoklad rýchlejšieho
>> návratu vložených investícií. V súčasnosti sa naozaj neoplatí včeláriť s
>> menej ako 10 včelstvami. Treba si len dať pozor, aby si pri kúpe
včelstiev
>> nakúpil dobré, t.j. zdravé, neútočné, nerojivé rodiny s dobrými mednými
>> výnosmi (resp. odložence z týchto rodín). Ja som napríklad začínal
>včeláriť
>> len živelným chytením 5 rojov počas jedného leta a potom mi 7 rokov
trvalo
>> kým som z nich vyšľachtil dobré včely.
>>
>> Peter Malindžák
>>
>> -----Pôvodná správa-----
>> Od: Pavel Hrabak <hrabakp/=/aquatest.cz>
>> Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
>> Dátum: 22. január 2003 9:27
>> Predmet: Re: Chci začít včelařit
>>
>>
>> >zdravim,
>> >zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
>> >pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
>> >vcelstev. jinak hodne stesti.
>> >pavel hrabak
>>
>
>
>---
>Odchozí zpráva neobsahuje viry.
>Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
>Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003
>
>

Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční včelstvo
v síle při 3 nástavcích málo!

> ... zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí ...

Popíšu, jak to dělám já, zatím s pěti včelstvy, takže to určitě nebude nejvhodnější metoda pro včelaře s větším počtem včelstev.
Ometu včely z rámku, přendám ho do připraveného nástavku, přikreju. Ometu včely z druhého rámku, přidám do nástavku, přikreju, ... Pak ten naplněný nástavek odnesu o kus dál a pokračuji do dalšího nástavku. To je jedna z prací u včel, kdy si bez výjimky beru klobouk, džíny a větrovku (tu žihadlo nepropíchne) a poletujících včel si prakticky nemusím všímat.
Když už v úlech není co vzít, opakuji postup s ometáním stranou od úlů. To už zbydou v nástavcích jen rámky s medem bez včel. Vytáčím v koupelně.
Na jaře budu mít další včelstva na včelnici u lesa, dost z ruky. Taky se rád nechám poučit, jak postupovat efektivněji, abych z této vzálenější včelnice jenom odvezl domů nástavky s medem.
Pavel

> ... udělat jednoduché nástavky s 25mm prken ...
> Myslíte si, že by včelstva vyzimovala?

Přítel Kolomý ze Starého Města u Bruntálu má včelstva právě v takovýchto nástavcích, podle jeho slov - nemá problémy.
Já to ve třech těchto úlech taky zkouším a protože s jinými nástavky nemám vlastní srovnání, zdá se mi vše v pořádku. Do nástavku se vejde 11 rámků 39*24.
Pavel

>
>
> Dále prosím o příspěvek majitele včelnic. Mám včelín a při
> postupném rozšiřování chovu se do něj za chvíli nevejdu.
> Zajímaly by mě vaše zkušenosti s odběrem medu v době slídění,
> při nepřízni počasí, v bezsnůškovém období a podobně ve
> včelnicovém uspořádání? Ve včelíně zavřu dveře a od slídilek je pokoj
.

Pokud to jde, tak vytáčet včelnici, když to přestane jít tak do včelína.
Pokud nemám včelín tak vytáčet nebo do hospody. Obecně se dá říct, že
možnosti vytáčení na včelnici jsou výrazně omezenější.

S pozdravem

Lněnička