Archiv Včelařské konference

Jestli nekdo z Kremencarny pozde podal zadost na casopis, to uz by byl docela smrtelny projeb. Jestlipak budoumit odvahu priznat to clenum?

Ona asi vetsina bude rada,kdyz misto casopisu najde jenom tiskopisy k dotacim a vyplate.V podstate je na tom svazovem deni ani nic jineho nezajima.Na druhou stranu,pokud se casopis smrskne na dvoumesicnik nebo ctvrtletnik,nebude v nem misto na svazovy balast a muze v nem byt vesele placena reklama.

A pokud by byl na stancich,to by musela redakcni rada radne slapnout odbornosti do pedalu.Kvuli fotkam predstavitelu nebo ouradu to totiz malokdo koupi.Na ty uz znacna cast clenu ma alergii.

Ještě před takovými snad 15 lety Včelařství ještě na stáncích bylo. Třeba na nádražích, lidi co jeli hodiny ve vlaku, tak rádi na stánku přibrali k běžným novinám i nějaký časopis, který by je mohl zajímat. Aspoň si představuji, že z tohoto důvodu tehdy stánkaři na nádražích ty "koníčkářské" časopisy brali. Je fakt ale, že dnes bude problém s chytrými mobily. U "mlaďocha" je koukání do chytrého mobilu po celou dobu jízdy dnes spíš pravidlem a i starší si takhle často hrají. A stánkařům tak ubývají zákazníci, lidi místo čtení ve vlaku čučí do mobilů.

Já bych řekl, že by vyplácet měli, protože to budou dotace za včelstva v roce 2022 a oni nezaplacením příspěvku přestanou být členy od 1.1. 23 nebo tak nějak.<

Dotace za členství, po 1.1. už ale členem není, když nezaplatí, tak co nato Směrnice, jako člen, nebo jako nečlen, ... velký rozdíl, teoreticky by si měli ti, co nechcou být po 1.1. členové, tak by měli žádost posílat na Svaz do Prahy. Protože tak to bylo loni a nevím jestli se něco změnilo.

Jenže co když podají žádost přes ZO a po 1.1. by si to měli posílat ale sami. Protože ZO k výplatě D1 už pro nečlena nic nenutí dělat. Rád bych se mýlil. Ale vidím to takto, jak to píšu.

člen podává žádost na Zo nečlen na sekretariát. PODÁVÁ, tedy když podá člen 2022 na ZO a od 2023 už bude nečlen měla by ZO vyplatit u ní podanou dotaci i nečlenovi když byl v době podání jejím členem.

PODÁVÁ, tedy když podá člen 2022 na ZO a od 2023 už bude nečlen měla by ZO vyplatit u ní podanou dotaci i nečlenovi když byl v době podání jejím členem.
<

Dle výtahu.

Hlavní podmínky pro 1D.

odstavec 7. POSTUP VYPLATY - to znamená že PODÁNÍ je něco jiného než VÝPLATA!

...

c)Poté, co ZO ČSV obdrží finanční prostředky na svůj účet, oznámí termín výplaty chovatelům včel, členům ČSVelektronicky nebo písemně na adresy uvedené na požadavku.

d)Chovateli včel -nečlenu ČSV, kterýpodal řádně a včas Požadavek včetně Potvrzení na sekretariát RV ČSV, bude dotace vyplacena sekretariátem ČSV.

JINÉ ZPŮSOBY VÝPLATY SE NEPŘIPOUŠTÍ.


...
Dotace 1.D. Podpora včelařství v roce 2022Část AObecné podmínkyÚčelem těchto pokynů je seznámit chovatele včel s hlavními podmínkami poskytnutí zemědělské národní dotace v roce 2022.Celé znění Zásad,...

7. POSTUPVÝPLATYFINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ a)Sekretariát neprodleně poté, co obdrží Rozhodnutí o poskytnutí dotace suvedením sazby na jedno včelstvo, tuto informaci zveřejní prostřednictvím svého webu –www.vcelarstvi.czb)Po poskytnutí finančních prostředků od SZIFzašle sekretariát RV ČSV, přidělenéčástkydotací na účtyZO ČSV.c)Poté, co ZO ČSV obdrží finanční prostředky na svůj účet, oznámí termín výplaty chovatelům včel, členům ČSVelektronicky nebo písemně na adresy uvedené na požadavku. Stejně tak oznámí chovatelům včelzpůsob výplaty –vhotovosti,bankovním převodemnebopoštovní poukázkou.Uvedení bankovního spojení chovatele včel na požadavku neznamená, že automaticky na tento účet bude dotace zaslána.Náklady za poplatky banky a za poštovné hradí ZO ČSV.d)Chovateli včel -nečlenu ČSV, kterýpodal řádně a včas Požadavek včetně Potvrzení na sekretariát RV ČSV, bude dotace vyplacena sekretariátem ČSV. Preferuje se způsob výplaty finančních prostředků převodem na účet. Výplata vhotovosti je
možná vurčeném termínu sekretariátem RV ČSV. Jiné způsoby výplaty se nepřipouští. Informace o způsobu atermínu výplaty dotace bude zveřejněna na webu ČSV.e)Chovatel včel potvrdí osobně podpisem převzetí vyplacené částky v Seznamu hobby včelařů, jimž byla vyplacena dotace 1.D. v roce 2022nebo v Seznamu profesionálních včelařů, jimž byla vyplacena dotace1.D. v roce 2022nebo vřádku podpis bude uvedené číslo účtu chovatele včel.f)Za řádnou výplatu a vyúčtování dotace je odpovědný výbor ZO ČSV, který sespolečně s kontrolní komisí ZOČSVpřesvědčí o správnosti nahlášeného počtu včelstev, na které je požadována dotace.

, tedy když podá člen 2022 na ZO a od 2023 už bude nečlen měla by ZO vyplatit u ní podanou dotaci i nečlenovi když byl v době podání jejím členem.
<

Jsem poučen ze svých zkušeností, že ZO ČSV je každá jiná, jinak chápe svou funkci coby prostředníka mezi MZe a chovatelem včel a v případě nesvárů a nelibosti k odcházejícímu členu způsobí někdy rád potíže a problémy dle Směrnic nebo dnes Hlavních podmínek pro vyplácení 1D., (opakuji podle toho jak chápe svou funkci)

Z vlastních zkušeností, ze zkušeností mých známých a z obezřetnosti a z důvodu zvláštního zacházení se ZO ČSV která nechápe svou funkci když má vyplácet svému bývalému členovi, bych doporučil podat v případě ukončení členství a výplatě v momentě když už není chovatel včel členem přímo na sekretariát.

" v případě nesvárů a nelibosti k odcházejícímu členu způsobí někdy rád potíže a problémy"
a.
Si dovedu představit. Sám jsem zažil situaci, kdy, se k mému dost úžadu, provalilo, že určitý člen výboru proti mně v okruhu členů výboru ZO nějakým způsobem štval a dehonestovbal mě. Možná už od doby, kdy jsem za nějakých okolností opustil pozici člena výboru a důvěrníka zO, to by bylo tak 20 let. Projevilo se to tak, že když jsem se na něčem dohodl s důvěrníkem stran vzorků, respektive neodevzdání vzorků, protože jsem měl ve všech včelstvech vzorky kontaminované myším požerem. Pro mě to byla vyřízená věc, zatímco výboři rozjeli prý jakési štafetové telefonování . Mezi sebou, s krajskými a vyššími funkcionáři, s úředníky na hygieně atd. Polášek prý necche odevzdat vzorky a nedá se s ním domluvit, co máme dělat a podobně... 14 dní nebo snad měsíc, už nevím to trvalo. Já jsem vůbec nic netušil, dokud ke mně večer domů nepřišel nažhavený úředník z krajské hygieny a začal házet správním řízením a pokutami, pokud prý ten vzorek neodevzdám. A sklapl, když jsem mu řekl, že jsme se tak dohodli s důvěrníkem a proč a když to výboři chtějí, tak nějaký vzorek najdu a dám jim ho.
Tak jsem trochu stran ZO prozřel. Zvláště když ten člověk začal sbírat ocenění, od města, od ZO, prý za práci ve včelaření a se včelaři a podobně. Když se hlasovalo v ZO, tak jsem se hlasování zdržel. No, je to už vyřízená věc, už je hezkých pár let v pánu.

Sakra, ten konec posledního příspěvku jsem napsal tak, že to nakonec vyznívá dost jinak, než jsem myslel.

A pritom stacilo Radime odnest vzorek primo na SVS a na nejake funkcionare se uplne vybodnout.

JosPr: Nevím jestli tehdy to stačilo, ale je docela rozdíl, když se nevčelaří na zisk, ze kterého se to pokryje, s aspoň desítkou včelstev, odevzdat ten vzorek v baráku důvěrníkovi ZO, který si pro to přijde nebo se s tím tlouct kdesi na SVS 30 kilometrů autobusem nebo autem nebo to posílat poštou atd.
Navíc, co mám zkušenosti z dřívějška, i fukcionáři ZO i úředníci SVS jsou nasměrováni masírungem na jednu tu nejčastější věc. A tou je posbírání vzorků důvěrníkem ZO a jejich odesílání a vyřizování zpracování těch vzorků a odevzdání výsledků přes ZO.
Když to člověk zkouší dělat jinak, tak oni všichni dělají dost b....l. Nevědí, co s tím, chtějí to automaticky zakazovat a pokutovat, musí se týden, 14 dní radit s kdovíkým, který to chce taky zakazovat a kdovíco ještě by udělali, aby to člověk začal dělat tak a ne jinak, jak jsou oni zvyklí a zajetí. A to mně v mém věku už nestojí za to být u takového b.....u, pokud mě důkladně nenaštvou. Si pamatuji, jaký byl rozruch, když jsem se krátce po tom, co jsem přestal být důvěrník, chtěl po veterinářích kdesi na kraji informaci, jestli mně léčení včelstev budou dělali oni místo ZO, ne ZO. Protože jsem neměl jistotu, že mi ZO bude ty včely léčit, v ZO se všichni téměř na celý rok, od ledna po září, kdy už bylo pomalu třeba léčit, odmlčeli a přestali se mnou jakkoliv komunikovat. A jinak než přes instituce, ČSV nebo státní instituce tehdy léčit nebylo tehdy hned po Sametu ani trošku zvykem a léčivo sehnat soukromě tehdy nešlo. Natož pak přístroj na aerosol.
Ale je fakt, že předtím, ale taky potom se už s těmi vzorky nic podobného nestalo a vždycky to přes ZO fungovalo.

Je tam podstatny rozdil.SVS je organ statni spravy,svaz jen obycejny spolek,ktery ze zakona nemuze nic..A z toho bych proste vzdy vychazel.

"Je tam podstatny rozdil.SVS je organ statni spravy,svaz jen obycejny spolek,ktery ze zakona nemuze nic..A z toho bych proste vzdy vychazel."
Dnes už ano a dnes si to už uvědomují i funkcionáři Svazu. Tehdy krátce po Sametu ne a hlavně tehdejší funkcionáři si to ani trošku neuvědomovali.

A pritom stacilo Radime odnest vzorek primo na SVS a na nejake funkcionare se uplne vybodnout.<

Tak to nefunguje, jde o nesourodou práci, SVS mi to asi dvakrát vzala, ale potom vyžadovala, abych vzorky dával tam do ZO kde mám včely. Nebo. Nyní aktuálně asi 4 zimy, všechny do jedné ZO. Asi jde o prachy co nato jsou jako dotace a mít něco jinak než ze ZO je problematické. Nebo prostě doktoři nemaí čas řešit nějakého včelaře který něco neudělá a ZO dělá šarádu.
Dnes naštěstí jsou kontakty přímo v systému takže bych řekl že se místo osobní návštěvy pracovníka SVS, který určitě měl cestu kolem, použije např. telefon nebo mail k výzvě jako rychlejší alternativa.

prave na agat tym odobratim matiek aj hned okrem ineho vyuziijem tu zvysenu schopnost nanosit med ked su bez otvoreneho plodu,,hodne to pouzivaju vcelari na agate v srbsku a pod. <

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Zakon-o-vcelach-v-SR?pid=266126#pid266126

Dívám se na téma na VF okolo prohlídce plodu na SK spadající pod AUVL. Jsou nějaké oficiální výsledky? Halavně. Co se týká moru. Kolik bylo % pozitivních na nákazy plodu, jak se na celý proces dívá slovenský včelař, tážu se proto, jestli taková akce má nějaký význam co se týká řešení zdraví včel atp.atd. Zdá se mi to zajímavé téma. Unás máme pravidelné monitoringy měli a zdá se mi to ve srovnání s fyzickou kontrolou méně nákladné a hlavně jako účinnější řešení. Ale prohlídka je také řešení určité situace kde není jiná účinnější možnost.

robi sa to pravidelne uz roky ..sam ,uz ako 19 rocny pazur ,som do toho vletel rovnymi nohami po nahle zomrelom dovernikovi.. prax som mal minimalnu,ale teoreticky som bol nabity viac nez 95% vcelarov ,ktorym som tu prehliadku prisiel urobit.. to uz je takmer 30 rokov nazad..v priebehu rokov,presne nepamatam sa to zacalo legislativne upravovat ,a z dovernikov sa urobili AUVL ,seriami skoleni ..posledne roky uz to nerobim,podarilo sa mi z toho vyzut,casovo to bolo neunosne,a prakticky nezaplatene..ale tym chlapcom co to prebrali som ochotny vzdy poradit.. mor sa nachadza priebezne ,pri potvrdeni sa palia vcelstva,v zavislosti ake mnozstvo sa naslo,v akom stave je vcelnica a chov ,ci je to recidiva atd.. atd ,je tam viac premennych..pred rokom sme palili na severe Trnavy,a dost vela na juhu,v obci Biely kostol..to som mal dost v tesnej blizkosti jednej mojej vcelnice.. niekto tie prehliadky odflakne ,niekto robi poctivo,ludsky faktor je nevyspytatelny.. osobne by som bol skor za system : vysetrenie zimneho meliva na spory a nasledne kde vyskocia , na jar potom urobit klinicku prehliadku..

No, když se to má dělat pořádně , plást po plástu, odehnat včely, aby se dalo dobře vidět na plod, pořádně prohlídnout... Hodinka na včestvo to je, ne? A jedno běžné stanovistě včelaře je jeden den?

prehliadky sa robia v srpnu ked uz je plodu malo..casovo to narocne je ked sa to ma urobit poctivo,ale hodina na vcelstvo to urcite ani nahodou ..

prehliadky sa robia v srpnu ked uz je plodu malo..casovo to narocne je ked sa to ma urobit poctivo,ale hodina na vcelstvo to urcite ani nahodou ..<

no nějak jsem z diskuze pochopil, že jde o docela velkou velkovou částku kterou vláda SR na toto uvolnila, tak jestli jde o třeba 5€ na včelstvo, 15-20 minut si takové včelstvo zaslouží jako zdravotní prohlídku. Ikdyž si dokážu představit jak se jedové váčky v zadních čátech dělnic nervujou.

orientacne sa to platilo ked som to naposledy robil cca 1€ na vcelstvo cca 250 tisic vcelstiev je registrovanych,tak aj tolko stat vyclenuje na to penazi..niektori si z toho urobili zlatu banu ,ale ti co to kritizuju,zas hadzu vsetkych do jedneho vreca,a to je blbost,kopec ludi co som poznal to robili poctivo..Realita asi taka,ze napr som mal desat vcelarov priamo v meste trnava ..mali spolu 40 vcelstiev... za jeden den vsetci neboli doma nikdy,tak tri dni mi na to bolo treba ked sa zadarilo..islo pri tom o par rodin u kazdeho..ale zabite tri dni,a krizom krazom autom po meste,a 3x do mesta a domov,z tych 40€ vacsina padla na benzin..cize prakticky som to robil zadara,a vacsina tych poctivych detto..Samotna prehliadka ula netrva dlho..u nas 95 % vcelarov to ma na jednom nadstavku uz o takom case a plod na 3-5 plastoch..:horsie je to ale s tym casom dokopy,lebo kym sa vymotaju ti hobby vcelari ,kym najdu hento,tamto ,zapalia dymak,atd atd tak u kazdeho večnost..Neviem ci sa to zmenilo,ked som auvl robil ja tak manipulovat s ramikmi musel vcelar,ja som len prikukal..nemali sme si nosit ani vypacovadla ani dymaky ani metlicky z hygienickeho dovodu..

Předpokládám že nějaké náhrady od vlády na zdolávání nebezpečných nemocí je, myslím pro včelaře za likvidace. Unás ze strany včelařů je potom taková uvolněnější atmosféra, přecijen někdo dojde se podívat na včely, někdo je hodně na chov psychicky upoutaný, něco se najde, rozjedou se opatření a likvidace a potom co?

pozistujem detaily,akurat chystame trnavsky vcelarsky festival,tam bude kopa času na debaty... https://tvf.sk/

23.8.22 v příspěvku pod č.76067 a 76069 byly zveřejněny zprávy.Jsou tyto informace pravdivé nebo jen sděleny z doslechu ?

Včelí med - [2.9. 2022]
Smazat/ Upravit/ Topovat

prodám letošní včelí med z chráněné oblasti Podyjí - Akátový.
Balení ve sklenicích po 5 kg. Min. odběr 10 kg.
Cena 130,- Kč/kg

Jméno:

Pavel

Telefon:

603439979

Lokalita:       Mapa       669 02 Znojmo

Vidělo:       
8 lidí

Cena:       
130 Kč

Inflace ve včelařském provozu za poslední 1-2 roky 50-100%, co byste chtěl :-)

Tak to vykupte za 130 a prodejte za 230. Pokud je to fakt akát v nějaké dobré kvalitě, tak za 230 se prodá kdekoliv úplně v pohodě. Ideální příležitost pro obchodníka :)

Ideální příležitost pro obchodníka :)<

Podle telefonního čísla ale je to obchodník, takže se lze domnívat že to je už přeprodej a stím výprodej těch okurkovách sklenic. Nebo jen výpomoc známému včelaři s trochou plných okurkáčů a sám nic od kila nechce. Jen zájemce přesměruje na včelaře s trochou medu.

"Ideální příležitost pro obchodníka :)< "
a.
Nebo včelaře, který letos nasliboval víc medu než vytočil.

Tak jsem nakoukl na bazoš a toto je taky dobrý vtip:

https://ostatni.bazos.cz/inzerat/157026434/med-akatovy.php

www.vcelarstvi.cz- vysla novela veterinarniho zakona.

< JosPr (46.135.80.75) --- 10. 9. 2022
< Novela veterinarniho zakona

< www.vcelarstvi.cz- vysla novela veterinarniho zakona.
<

Dobrý, čmeláci jsou prohlášeni za hospodářské zvíře a většina a hniloba a akarapidóza spolu s ostatními, krom apergilózy a pro ouřady zatím neznámých názvů chorob a potíží včel, jsou pod hlavičkou seznamů na člověka přenosných chorob. Opravdu "bomba".

Co říkáte na cenu cukru? Včera jsem koukal v marketu, místo kolem 20 Kč za kilo je najednou 35,90 Kč za jedno kilo.

Cena na burze 9,90 /kg

"Cena na burze 9,90 /kg"
A sakra. Tak to v Kauflandu museli nakoupit od nějakého cukrovarnického šmejda.
Anebo na burze je ještě loňský cukr a v Kauflandu už letošní. To se nejspíš pozná během krátké doby pár týdnů, až se případný lońský cukr vyprodá.

Jo, jde to vše do kopru, bude hodně prázných úlů, nejde jen o ceny cukru ale celkově med a hodnota včelích chovů neustále za posledních pár měsíců prostě klesá jak v prodejnosti, tak stoupá v nákladech na samotnotný udržování chovu. Otázkou je co odříznout v nákladech jako první. V tomto mají důchodci výhodu, mají důchod který se jim neustále zvedá, ale k normálnímu produktivnímu člověku který má včely jak přilepšení k platu nebo jako jen plat se přifařilo hodně parazitů typu poplatků, přirážek a marží. Kdo navíc ještě investoval a čeká návratnost, tak spíš platí že čím více se snaží, tím nakonec více vše stojí peněz a námahy. Tak babo raď. Mládí pryč a do důchodu daleko.

To je pravda. Náklady na udržování chovu letí nahoru.
Souběžně poptávka po medu klesá, lidi přestali kupovat kvalitu, berou jen to nejlevnější ze supermarketu nebo od důchodců kteří prodají med pod cenou jen pro dobrý pocit, to jim stačí.

Automaty na mléko, podniky je v obcích ruší. Klesl odbyt, není zájem, náklady rostly, malý odbyt = neudržitelný provoz. Skončily po 10-15 letech předtím velké slávy.

Chtěla jsem se zeptat, jestli má někdo zkušenosti s bělením včelího vosku. Našla jsem jen doporučené chemické prostředky. Z nich jsem zkusila peroxid vodíku a lila jsem ho do rozpuštěného vosku. Výsledkem je stále žlutý plující voskový koláč. Nevíte někdo jak docílit bílého vosku? Na sluníčku už ho na podzim nevybělím. Děkuji za informace.

No má to i dobrou stránku. Vyřeší se převčelení. Když včelař včelaří na takovém místě, že jediné spolehlivé snůšky jsou jarní, druhá polovina dubna, květen a od června musí včelař spíš hlídat včely, aby měly dostatek zásob než hlídat, kdy mají plné medníky a často včelám pomáhat cukrem, o nakrmení na zimu ani nemluvím, tak si to včelaření začne pořádně promýšlet.
Potom poražení budou hlavně ti, co se nechali v poslední době nalákat na dotace a kupovali všechno pro včelaření jako nové od oficiálních certifikovaných prodejců. Nebyl problém do 4 včelstev takhle vrazit 50 , 70 možná i 100 tisíc a teď ještě musí ty včely nějaký rok držet, aby nemuseli vracet dotace.
Naopak přežijí spíš kutilové a všeumělové, co si věci pro včely dělají z velké části sami. Úly a vybavení, medomet atd.

Cena cukru je fakt hustá ,no ale na druhou stranu kdo má normální cenu za med, tak to dostane zpět ten kdo prodával pod cenou třeba 130 Kč tak teď bude musit zdrazit na 190 Kč. No ten asi jde od valu, to mu zlomy vaz

Jenže za tu ,,normální" cenu kolem 200kč ten med dnes nikdo už nechce. Koupí buďto do 150 od důchodce, nebo ze supermarketu za 129 nebo se na med vykašlou úplně protože nepotřebují.

Ostatně 200kč to byla udržitelná cena 1-2 roky zpět. Poslední inflace jen na udržení provozu, tak dnes 200-250kč za kg medu podle podmínek - lokality, výnosů apod..

A že si úly dělá někdo sám jako kutil? Tak to je samozřejmost. Kupované hotové věci by celý provoz podražily ještě více.

Zkuste si dnes nakoupit materiál na výrobu nebo obměnu nástavků, podstavců, nátěry, opravy vozu, střechy, oplocení, údržba stanovišťě, auto a vše kolem toho. Jen blbá tabule plechu kterou si přivezete sám na vlastním vozíku, který musíte udržovat platit provoz, stk, kolik vyjde jedna taková plechová střecha na úl dnes? Zkuste něco tvořit a pak mluvte....

Podraží cukr na dvojnásobek, 1D dotace celé roky na stejné částce... kdysi se říkalo že 1D pokryje symbolicky cukr na zimu ..... cukr stál před pár lety 8,90 v akci, kolem 11kč bez omezení se dal koupit. Dnes všude 10kg/osoba/den.

Zlatka (91.214.158.2) --- 22. 9. 2022
Nevíte někdo jak docílit bílého vosku? Na sluníčku už ho na podzim nevybělím. Děkuji za informace.<

Proč by ne? Ono Slunce někam uteče? Stačí se to naučit, udělat a ne shánět nějaká moudra o lití chemie do vosku, který určitě chcou ženský hlavně na mastičky, tz., kde to na kůži není to pravý ořechový. Existuje pojem pentlování včelího vosku. Tak schutí dotoho. Jestli samotné bělení bude trvat déle, no tak bude trvat déle. Lít do vosku oxidační urychlovače je možné, ale levnější a kvalitněji vybělený vosk bude vždy a jen na Slunci.

Tento pojem pentlovaní vosku slyším poprvé.Doufám,že to není pomalé chladnutí vosku.

Tak ono to je poměrně jedno, jestli se vosk vybělí chemicky nebo UV zářením ze slunce, ten rozklad těch barevných látek i jiných látek tam bude nějaký vždy. Akorát že lít peroxid do roztaveného vosku je poněkud blbost, protože ten peroxid vodíku se při té teplotě roztaveného vosku a přítomných nečistotách okamžitě rozloží a nevybělí nic. Když už, tak tím peroxidem navlhčovat za nízké teploty vosk v těch pentlích. Ale zase peroxid do vosku nepronikne, na rozdíl od UV záření, takže i tak sotva něco vybělí, mimo nepatrnou povrchovou vrstvičku.

Zdeněk (93.89.102.199) --- 22. 9. 2022

Tento pojem pentlovaní vosku slyším poprvé.Doufám,že to není pomalé chladnutí vosku.<

Naděláš z vosku pentle a ty položíš vedle sebe na zem nebo na kusy textilu jak prádlo a na Slunci kropíš a obracíš a tak bělíš. Někde lze takové bělení dělat jako v pařeništi pod okny, ve skleníku apt. Takové bělení je stará věc, že ho dnešní baby neumí neznamená, že se oněm neví neznamená, že to tak nelze dělat. Vybělení je přeci i normální ve slunečním tavidle když na vosk zapomeneš. Tam jsou vhodné alobalhliníkové jednorázové pevné misky a plata.

Nechápu proč by ho za 200 Kč nikdo nechtel to je jenom hloupost lidí prodávajících včelařů, je to jako bys v zaměstnání řekl šéfovi že to stačí poloviční výplata, aby nemusel zdražovat výrobky co vyrábíme , to bys byl totální hlupák ne? A vyrábět si svépomocí úly ok, to bude utrhanejch prstů, no ještě že máme svépomocný fond, každé zboží má svého kupcem, cukt při ceně 36 korun udělá v ceně plus 30 Kč na kg medů. Lepší zůstanou kdo to nepochopí tak se jen jste s ti chytřejší buď zdraží nebo to zabalí,

no včelař jako kutil si vyrobí u z ropy naftu přece.....a ještě bude prodávat přebytky.....

,,Nechápu proč by ho za 200 Kč nikdo nechtel "

Prý cena energií, vymytý mozky cenovou hysterií médii, lidí šetří?
Vloni 200kč nebyl problém. Med není sortiment jak maso, máslo, rohlíky.

Nemyslim,ze to nekdo bude balit.Mozna tak ten,ktery chova vcely pro prachy a je naproste manualni nemehlo.Cena cukru sice krapet vleze do nakladu,ale vzdy je mozno naklady prehodnotit a s nizit.Rekl bych,ze kdo dokaze minimalizovat rozumne vcelareni na vstupu,nemusi se pak pri pohledu na vystup ze vcelareni zaobirat hloupostmi a ustrelit si palici.

JosPr
Nemyslim,ze to nekdo bude balit.Mozna tak ten,ktery chova vcely pro prachy a je naproste manualni nemehlo.<

Protože se tato situace v historii několikrát opakovala, mohu ktomu sdělit následující.

Když jsem začínal, cena cukru byla asi čtvrtinová proti ceně medu. Tz. 7,30Kčs ku asi 28-40Kčs

Dosud tz. do jara cukr stál asi 11-16Kč ku 150-200Kč

Takže cena cukru může teoreticky konstatováno až k 50Kč. To včelař nějakou dobu vydrží a potom končí chov. Nějak se to odborně v mikroekonomice nazývá, jde o nějakou setrvačnost.

Taková období byla a nyní přichází.

To bylo když jsem já začínal se včelami. Jenže, nebyl takový problém s nemocemi, nebyl takový problém se snůškou, nebyl problém to nějak přežít. Nyní jsou jiné problémy a odost flustrující.

Takže mi JosPr, který jsi zřejmě hrubě za vodou, nevyprávěj v době 20% inflace něco o otom že se včely chovají pro prachy.

Pro prachy se včely chovaly vždycky a kdo to popírá, tak ten lže! Kdo nemá ze včel nějaký prospěch, tak by mohl přeci chovat mravence nebo vosy, ty ještě nedali do hospodářského zvířete.

Tak ono je taky rozdíl, že dříve se zimovalo třeba jenom na 6 - 8 kilech cukru, takže ta cena cukru nebyla tak kritická. Zatímco dnes se zimuje třeba až na 30 kilech.
A je taky velký rozdíl ve snůškových možnostech. Dříve i mimo snůšku se dalo počítat se směsi různých kvetoucích rostlin s přínosem až několik kilo každý týden. A to v lese i na poli a i v intravilánech obcí. Na stanovišti nemusela být ani nějaká hlavní snůšková rostlina, stačil směsný med z toho, co kvetlo třeba na polích jako plevely nebo na zahradách nebo v lese. Dnes je totéž jen velmi vzácně tam, kde s udržují nějaké kvetoucí louky v nějakém režimu chráněných oblastí. Nebo kde biozemědělci mají plevel v polích nebo kvetoucí rostliny na pastvinách.
Podle mne to bude hlavně záviset na možnostech snůšky. Kde se včelař musí už v červnu starat hlavně o to, aby včely netrpěly hladem a podněcovat je a kde logicky kvůli nedostatku pylu má včely citlivé na nemoci a snadno mu přes zimu padnou, tak bude zdražení cukru, zdražení příspěvků ČSV nebo zrušení dotace D1 impulz k tomu, aby včelař přestal včelařit. Kde naopak včelám jenom zabrání v rojení v květnu a od května po červenec jenom vytáčí a maximálně jenom mění matky a dělá nějaké oddělky k udržování m počtu včelstev, končit se včelami chtít nebude ani po zdtražení cukru.

No jestli mysliš za vodou to,že je mi celkem jedno,jestli rok skonci v plusu nebo minusu,tak to pak jsem za vodou.Do holubu jsem nacpal 30-40 tisic rocne pohledem vcelare bez uzitku,jenom proto,ze to byla zabava.Proc bych mel vcelareni chapat jinak? Znovu je to predevsim zabava a uzasny relax.

Tak relax u 5 včelstev to je, většina stanovišť má ale více včelstev, ty pak představují zemědělskou produkci. Většina tuzemského medu pochází z malochovů a ti to dělají na výdělek stejně jako zemědělci s polníma plodinama. Mám 2 řádky brambor, kdyby nasadil půl tuny 20 řádků, tak jistě to nebude pro relax.

Aktuální cena cukru, nová várka prý kaufland globus 40kč, takže 100% nahoru.

Cukr Kaufland dneska 36,90 Kč.
A nějak podivně levně vyprodávají plnotučné trvanlivé mléko, jako by se chtěli zbavit starého levného než začnou prodávat novou dražší šarži.

Muj relax je u 40.Ce na cukru na to vliv nema.Letos jsem koupil paletu 900 kg po 21,70 a odpustil jsem si super hyper akce po 13,90.

Tak já spíš považuji za relax, když se o včely defakto mimo nezbytné věci vůbec nemusí starat. Víceméně bez ohledu, kolik jich je. Kyž se na jaře v květnu vytočí jarní med a provedou nějaká protirojová opatření a potom se včely maximálně jednou, dvakrát vytočí a potom, když se přijde krmit na zimu na konci cervence nebo v srpnu, nejsou včely ani bez zásob a dlouhověkých včel ani nemají medníky i plodiště naprané medem a na plod jen trošičku buněk.
Desatero, patnáctero včelstev je potom větší relax než když má včelař 4 - 5 včelstev a neustále, za téměř jakéhokoliv počasí, přes sezónu musí kontrolovat, jestli včelám nejdou zásoby pod minimum těch 5 kilo a zdolávat pokusy o vylupování a snažit se odchovat oddělky, protože každý rok mu nějaká včelstva nepřežijí zimu.

A jeste vetsi relax je,kdyz se jarni med necha vetsinou vcelam a nevytoci se.Vcely pak maji cely rok neco ve spajzu na zle casy.Ale to by asi vetsina vcelaru nezkousla.

JosPr (46.135.67.28) --- 25. 9. 2022
Re: Cena cukru. (76108) (76109) (76110) (76111) (76113) (76114) (76115) (76120) (76123) (76124) (76126) (76127) (76130)

A jeste vetsi relax je,kdyz se jarni med necha vetsinou vcelam a nevytoci se.Vcely pak maji cely rok neco ve spajzu na zle casy.Ale to by asi vetsina vcelaru nezkousla.<
<

Včelařit s medem se musí umět, není to otom jen ponechat, jde oto, umět opravdu s medem zkušeně pracovat a to na úrovni takové, aby včely jen med neobcházeli špajz plný jako okolo zavřených konzerv. Většinou totiž med, včely, ikdyž hladují, ignorují. A otom hladování je to zase další a jiná písnička jak nato.

Tak kde nehrozí melecitóza to běžně funguje.

Slyším to po prvé, ale vysvětli mi proč to dělat?

"A jeste vetsi relax je,kdyz se jarni med necha vetsinou vcelam a nevytoci se.Vcely pak maji cely rok neco ve spajzu na zle casy."
a.
Spotřeba rozvinutého včelstva je až kilo sladiny denně, půl kila, 3/4kila medu denně. Kde je převčeleno a tudíž včelstvo mimo snůšku nepřinese nic nebo třeba jen zanedbatelných 0,1, 0,2 kg, tak ani plný medník z jarní snůšky nemusí stačit do krmení na konci července. Takže i když se jarní snůška nechá, včelař stejně musí na špatném včelařském stanovišti nakonec kontrolovat zásoby a podněcovat. Jinak v době krmení na zimu přijde a zjistí, že v úlech má místo včelstev větší oddělek s půl kilem, dvěma kily medu v plástech, neschopný zásoby na zimu zpracovat. Pokud tam rovnou nebude mít "motýle", protože tak slabá včelstv v nástavkovém úlu jsou snadno vyloupena a voští napadeno zavíječi.
A když je taky jarního medu hodně a nechá se včelám, včely se snadno rojí. A potom, když je špatné stanoviště, vyrojená včelstva nemají zásoby o to rychleji.

Slyším to po prvé, ale vysvětli mi proč to dělat?

......

Jako proč vyrobit z vosku pásy a ty vybělit? Nebo vůbec, proč bělit vosk?

R.Polášek se vším co jste napsal souhlas. 20kg ponechaný medník na včelách, pokud není po řepce snůška jako byl letos výpadek lípy, tak spotřebovaly 10-20kg zavíčkovaných! zásob a bylo nutné stejně zakrmit cukrem. Víc medu už není možné nechat, to by se neodtočil už žádný med, pak otázka k čemu by ty včely byly.

Ještě třeba dodat, že letos řepka vyšla, díky tomu bylo možné nechat celý nástavek včelám, kdežto minulé roky jarní snůška pokaždé propršela a zima, ale zas to trochu pak zachránila letní snůška na podnícení a včely aspoň vydržely do zakrmení.

Právě proto píšu o převčelení, protože jsem zažil to pohodové včelaření. Kdy stačilo v květnu po prvním vytáčení udělat protirojové opatření a potom se jenom prakticky chodilo do včel jenom vybírat med. Naposledy cca v polovině srpna, kdy začínaly první chladné noci a kdy bylo ve včelstvech tak od pěti do 12 kilo pozdního hlavně medovicového medu. Do konce srpna až poloviny září se zakrmilo a bylo. A to všude, doma u baráku, v lese i v kočovném včelíně na jeteli na semeno nebo v lese.
Počty včelstev oproti dnešku byly +- stejné, ale skoro všude bylo mnohem víc snůšky než je dnes. A jedno dnešní včelstvo v nástavkovém úlu vytěžuje zdroje sladiny a pylu v přírodě až tolik, jako tehdy dvě produkční plná včelstva v zadováku.
Neboli potřeba přírodních zdrojů pro včelstva se až zdvojnásobila, ale těch zdrojů ubylo a nyní jich je dle mého odhadu čtvrtina ař desetina, proti stavu okolo roku 1975.

Mnoho včelařů vzpomíná, že i dříve byly roky, kdy nevytočili skoro vůbec nic. Tedy ani v době, kdy včelařili v budečácích. Naproti tomu ještě roky 2015 a 2016 u nás výborné. Takže já bych sázel spíš na dlouhodobé deficity vody v posledních 6-ti letech. Kdyby příhodné srážkové podmínky tohoto měsíce pokračovaly přes celou zimu, možná by se snůška pro příští rok opět výrazně vylepšila.

Z Číny se přes Koreu a Japonsko a nyní v USA dere nový parazitický producent medovice, jde o motýlka který v překladu má jméno Lucerna skvrnitá, nebo lampionek skvrnitý.

V přirozeném prostředí je eliminován parazitickými vosičkami, ale v USA se ve velkém proti tomuto hmyzu brojí a ve velkém se eliminuje. Produkce je taková, že vývojová stadia a hlavně dospělec, který je velmi pěkně zabarven po roztažení křídel a po zatažení má typické tečky tak, že proniká sacím ústrojí pod kůru třeba u dubu, nebo i u slivoní a jiných stromů a keřů a odebírá mízu. Prý zapříčiňuje úhyny.

Takže buď prokletí nebo požehnání.

"Mnoho včelařů vzpomíná, že i dříve byly roky, kdy nevytočili skoro vůbec nic."
a.
Pravda je, že se víc pamatují ty roky dobré a ty špatné se zapomínají.
Jenže to by dříve muselo být minimálně stejné nebo horší deštivé počasí jako bylo posledních 2 - 3 týdny po celý včelařský rok, od dubna po srpen, aby dříve nebyl žádný med. Dříve stačilo, aby byl zhruba stejný počet dnů deštivých a slunečných a už to stačilo na to, aby včely daly nějaký ucházející medný výnos. Dneska stejný počet dnů deštivých a slunečných znamená, že včely jednoznačně trpí nedostatkem a med není žádný, ještě se musí masívně přikrmovat cukrem.
Význam mělo i tehdejší používání zadováků. V zadovácích nevadilo, když byly včely slabší, úl se prostě zůžil tak, jak bylo potřeba a když potom následovala snůška, byl i ze slabého včelstva med, jenom ho bylo úměrně tomu méně. Dneska v nástavcích, když jsou včely slabší, tak jsou snadno prakticky automaticky zničeny jiným včelstvem loupeží, protože nástavky téměř vždy mimo speciální konstrukce nástavku nejdou zůžit a případně česna upravit na jednu včelu.

www.vcelari-litomysl.cz- zprava z CMCHS- zpetna vazba.

Panove, kde je nase hrdost a odvaha si rici za poctivou praci, poctivou odmenu.

Med jsme se baly zdrazit na 200 kc.kg pri cene cukru 11.90...kolik to bude ted, pri cene cukru 35 kc? Neni na case prepsat business model?


Z prava, levne cinske medove sirupy, z prava drahy cukr, drahe PHM. Kolik penez zbyve na odmeny? A to nikde neni napsano, ze za rok vytocime kvanta medu, ale krmit bychom meli.. preci s peci radneho hospodare....

Co dal s touto karou?

Co dal s touto karou?

Vydržať a tlačiť, pokud padnou státní podpory, tak se vykašlat na systémové věci co stát udržuje, protože co si kdo nezaplatí, to nemá. Pokud chce státní aparát odříznout chovatele, musí počítat, že chovatelé zase odříznou stát a jeho aktivity a snahu řídit a udržovat a dohlížet nad ním.

Je to takový přirozený ne?

Dobře už bylo! Vše má své pro a proti.

Fantasmagorie.

200kč za kg medu dnes je to samé 130kč/kg před 2 lety. Nehledě na to že cena medu nerovná se výdělek. Ten med aby prodal je třeba celý rok věnovat další čas a úsilí.

Z výdělku pak obnovovat chov a provoz a ještě přiměřenou skromnou odměnu, živnostních ještě pěknou sumu na odvodech státu. Jo může žádat 1D. - částka odpovídá dnes ceně ani né půl kila medu.

200kč za kg medu dnes je to samé 130kč/kg před 2 lety. Nehledě na to že cena medu nerovná se výdělek. Ten med aby prodal je třeba celý rok věnovat další čas a úsilí. <

Šak se rozdávají na zlepšení prodeje medu dotace EU! To, že se nerentuje včelařina je jiná. Hodně věcí se nevyplácí ale dělají se. A oté práci to je. Z práce je nejvíc daní! Kdo chce řešení, tak je ty včely nedělat. Když je něco dotovaný, hodně lidí se chytne na dotační lep. Tak to prostě je. Lid musí pracovat, jinak je nespokojen.

Tak je třeba se objemem produkce trefit do objemu poptávky.
A je otázka, jaká vlastně bude v době zdražení všeho a ekonomické krize poptávka. Poptávka byla celé roky tlačena nahoru všelijakým sluníčkovým a zeleným lhaním, že med je superpotravina, že obsahuje peroxid vodíku, který ničí volné radikály a podobné výmysly. Jenže teď podobným věcem budou moct podléhat jenom ti se skutečně nadprůměrným příjmem. Všichni ostatní raději místo kila medu koupí pár kostek másla nebo dvě kila levného salámu nebo kilo kvalitního salámu nebo kvalitního masa.
A teď podle mne ta poptávka po medu o hodně spadne. Až se do všech rodin promítně krize a případně propuštění, tak od Nového roku.
Viděl bych to u včelařů na pružné omezování počtu včelstev podle poptávky medu a jných včelích produktů a tím snižování vlivu převčelení a tím zvyšování produktivity.

Jako fantasmagorie mi to nepřipadá.

Cena medu je velmi diskutovaná věc mezi včelaři. Neje unás.

pro lepěí obzor základ pro převody 1 americká váhová libra- lb. = je 16 uncí oz. = cca zaokrouleně 0,454g

výtahy z diskuze okolo Bostonu, téma : ceny medu 2022 cituji:


Ahoj všichni –

ceny, které účtujeme za náš med, se velmi liší. Možná pomůže, když se podělíme o své zkušenosti. Neváhejte být tak temní, jak chcete, abyste neprozradili „obchodní tajemství“.

Ptám se;

13 dolarů za 1 libru sklenic na farmářských trzích;
Požadujeme 9 $/lb hromadně (60lb kbelíky). Spokojí se ne méně než 8,50 $;
Zavařovací sklenice za 10,50 USD/lb a zavařovací sklenice za 6 USD/půllibry se prodávají ve velkém na místním trhu s potravinami.

Nápady a rady jsou vítány.


--


Pro pořádek, já také obvykle vydělám 10 $/lb, kromě případů, kdy vyměním jablečný mošt za med, pak dám lisovně moštu slevu, protože mi dávají slevu. Je to výhra, o to víc, když je cider připravený k pití.


--

Právě mi bylo nabídnuto 6,25 za libru medu v lahvích, každý dole v okrese Plymouth. Řekl jsem ne, děkuji, upřímně řečeno, byl jsem téměř uražen

--


Ahoj všichni-

Jsem v Bostonu a účtuji si 8 dolarů za půllibrové sklenice, 15 dolarů za 1librové sklenice a 30 dolarů za 2librové sklenice.

To znamená, že prodáváme v několika obchodech, z nichž jeden je v Bostonu a účtuje 14 dolarů za půl libry, a já musím doplnit jejich regály, takže se prodává i za jejich cenu.

--

jiná lokalita, cenam medu okolo Racine/Kenosha diskuze: poptávka medu ve velkém

Sháním na prodej volně ložený med. Nemá někdo v klubu RKB nějaké na prodej za velkoobchodní cenu?

--

Kbelík nebo sud?

--

Dostanu 7 $/lb

--

Když to dám do lahví a náklady na balení, nejsem si jistý, že bych byl schopen dosáhnout velkého zisku. Je nějaká šance, že byste byl ochoten jít trochu níž?

--

Nejlepší, co bych mohl udělat, by bylo 6 dolarů

připisuji : 1 lb. = zaokrouhleně nahoru 0,545kg ne g

Ne 545 ale 454g snad to už je jasný a nepíšu dokola chyby.

dvě lb. je něco jako naše "kilovka" co má 900g

Já bych řekl, že je třeba rozlišovat lidi, kteří se tím živí nebo to je aspoň většina jejich příjmů a lidi, kteří na ceně svého medu existenčně nezávisí. Ti první musí jednoznačně do ceny medu započítat i svou práci.

... je třeba rozlišovat lidi, kteří se tím živí nebo to je aspoň většina jejich příjmů a lidi, kteří na ceně svého medu existenčně nezávisí. Ti první musí jednoznačně do ceny medu započítat i svou práci. <

Trh s medem ale toto nerozlišuje. Pokud jde tedy jen o med.Vyhrává jen ten kdo má med levný a nebo nějak výhodný proto, aby další člověk takový med buď koupil pro vlastní spotřebu a ušetřil část svého rozpočtu, nebo je hodně lidí, aby jej zpracovali a zabalili a stanovili novou cenu která bude stále konkurenceschopná mezi ostatními medy.

Cesta myšlenek České vlády EU je sem pustit v podstatě nekontrolovaně kvanta všeho možného zboží a zněho mít odvody DPH a nebo spotřební daně. To v okolo v Česku je jen hra která se stále dokola hraje když se jedná o volby a koryta a trafiky. Včelaři tu svou trafiku viditelně jednotně nepodporují ba naopak, se díky nezájmu a hlavně kvůli obnově generací nových včelařů s novými ideami a myšlenkami které jsou adolescentní, rozpadá.

www.beeinfo.cz-cena medu 2022.

Zachovejte paniku. Nějak bylo, nějak bude. Každá krize oddělí zrno od plev a nejhůře na tom paradoxně budou ti co prodávali za levno, jejich zákazníci jsou na zdražování citlivější. Med by klidně mohl stát nyní 400 kč/kg vzhledem k vývoji cen u jiných potravin od roku 1990 a nic by se nestalo, tu hodnotu oproti jiným planým potravinám rozhodně má, pokud je to pravý, syrový med. Nestojí tolik, protože včelaři jsou hloupí, můžou si za to sami svým dlouhodobým přístupem a teď budou sklízet důsledky. Je to něco jako masochismus? Já jsem spokojený, prodej jde ZATÍM dokonce o něco málo lépe než loni. A co bude za rok, nikdo neví, mám se snad užírat a stresem si zkracovat život? Ani náhodou.

Gupo nemáš úplně pravdu. Je to hlavní trend, ale na trhu je i menšinová skupina zákazníků, která to má opačně a chce něco drahého, luxusního a týká se to jednoznačně i potravin. Pokud máš kvalitu, kterou můžeš nabídnout a dokážeš se k této skupině dostat, pak máš vyhráno. Nepíšu teorii, ale praxi a běžně i takovým lidem med prodávám. Uvažuj... kdybych ho měl laciný a nabízel noname med bez jakéhokoliv popisu v ušmudlané sklenici za 130/kg (jasně přeháním, i když někdy i to je realita), co myslíš? Vyhledali by mě? Projevili by zájem? Postupně zafungoval efekt sněhové koule, lidé spolu mluví a doporučí atd... Jen člověk musí udělat něco navíc... tož tak jen námět k zamyšlení, zda je vše jen o nízké ceně.

Gupo nemáš úplně pravdu. Je to hlavní trend, ale na trhu je i menšinová skupina zákazníků, která to má opačně a chce něco drahého, luxusního a týká se to jednoznačně i potravin. Pokud máš kvalitu, kterou můžeš nabídnout a dokážeš se k této skupině dostat, pak máš vyhráno. <

Jen konstatuji. Mám pravdu, důkazem jsou sami včelaři a sháňka po cukru. Copak koupíš? Máš několik možností. Cukr za 10,- za 20,- za 30,- za 40,- za 50,-. Kterej si vybereš? Určitě ten nejdražší je podle ceny určitě ten nejkvalitnější ...?? Tak. Jsi ta úzká skupina včelařů a kupuješ cukr za 50,-? Nejsi?, jsi stejný šetřílek jako ostatní. Kdo koupí cukr za 50,- v tunách, je prostě zoufalec a neználek. To samý u medu. Takže ty drobný sice jsou pěkně zakulacený, že jde kilo po 280,-, ale jsou to v součtu jen drobný. Buď jsi medař nebo včelař. Jako včelař se budeš chovat jako šetřílek, ale po zákazníkovi budeš chtít maximální cenu? Jak že to nazývají konzumenti včelaře, ... je to vtom článku na beeinfo co sem dal JosPr?

Ještě pro vysvětlení, med v balení od 5-600g je prodej obalu. Ne medu. Pokud hodně včelařů padne do této obalové pasti, musí vedle obalu ještě investovat do pěkných víček, pěkných etiket, pečetí, gumiček, krabiček, značek a jiných vícehodnot, atp. Otázka. Jak krásný musí být med aby se tak prodal někde na dědině? Odpověď hodně krásný pro pár bab, co si chcou koupit pěkný obal.

Realita nízkých cen na který se tvoří obchodní marže je základ. Takže když vytvoříš balení bez obchodní marže, můžeš si ten med odemne koupit a nabízet ho, ale to zase není o včelaření ale o medaření a obchodu. Nikomu vtomto nebráním, jen konstatuji. Člověk rád sám sebe úkoluje kvůli vidině většího zisku, ale vtom momentě nevidí větší náklady. Chamtivost je často slepá. Obchodník zpravidla ale má jasný cíl. Takže vtom vidím rozdíly a pastičky co se nenápadně v odborných přednáškách lije do hlav potenciálních hráčů letadla s názvem kup si pěkný med s mnoha přívlastky.


První a poslední věc aby se prodával med jako víno je, změnit normu na med a charakterizovat med s HMF jako přirozený proces který se v pravém medu odehrává. Rozlišit přehřátí a padělání a přirozené HMF v dyrovém medu je bezpodmínečně, pro tuto ideu srovnání víno - med zásadní.

Jde pořád o stejný cukr. Jestli je za 30 bez akce, nebo za 10 v akci. Medy se od sebe liší dost podstatně. Musíš srovnávat jabka s jabkama a hrušky s hruškama. Snad to byl jen vtip, ne?

Dík za nabídku, ale mám dost medu a nikdy nepřekupuju.

Medy se od sebe liší dost podstatně. <

Jak se od sebe liší med za 99,- - 130,- - za 150,-, za 180,- za 200,- za 250,- za 300,- ... ?

Cenou. Protože je to pořád med. Řád který dělá regule a zákony a smernice a vyhlášky to zboží tak nazval a proto tomu tak je. Pokud toho využíváš a nemáš nevyvratitelné důkazy, které ani věda a její vědci neumí podat regulátorovi tak aby to nejvyšší instatce soudů uznala, že ten med za 99 je padělek, nebo nekvalitní, a oto že je nekvalitní, opíráš svůj prodej svého medu za 280,-, provádíš nekalou soutěž. Protože zákazník je pán tomto směru, pokud zákazník nazve někoho s medem za předraženého, má pravdu. Pokud si kupuje med za 99,- může si být v našem systému označování medu jist, že ten med zapadá do kvalitního medu, protože je to napsáno na etiketě.

Co se týká kvalit cukru jsi mimo a nic moc o cukrovarnictví nevíš. Stále mám proto pravdu, jak konzument medu často nic neví o kvalitě medu, ty jako spotřebitel cukru nevíš nic o kvalitách v produktech cukrovarnictví. To si můžeš jen jako ten konzument myslet. Protože vypadá ten cukr přeci všechen tak stejně. ...

Rohlik taky muze stat 10 kc,chleba 200,pekar si taky zaslouzi vydelat,ne? Cement 1000,cihla 100,taky si zaslouzi kluci vydelat,ne? Brambory 90? Proc by nevydelal i pestitel brambor? Videno optikou 400kc/kilo medu.
Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???

K chlebu dáte pěkný eko bio enviro udržitelný pytlík s nápisem čerstvé a křupavé, a ještě ochráníte lesy, planetu.

Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. Kam se tady hrabou s gumičkama a plástama a pomalu i trubcema v medu.

Spíš otázka kdy to letadlo dolétá, jak poznamenal gupa?
Sklenice včela 730ml 1kg už stačili zničit, do toho letadla se už nehodily.

Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???<

To je zajímavá reakce. Dnes bych řekl, že jde u prodeje za 280,- o třídní systém, který zde jako Češi máme.

Probíhal nějaký výzkum, a světe div se, my nemáme třídní elitu, kterou viditelně mají v Polsku, Maďarsku (to si dle historie daných států myslím), a ověřeno - v Británii je to prý 9% z populace.

Unás je jen vyšší střední. Jde o měšťáky typu velkoměst. Jde o cca 35%, proto tu diskuzi s Medařem beru vážně. Věřm tomu, že si našel z velkoměst většinu klientely, která mu kupuje jeho med za 280.

Jenže to je tak třetina populace. Někdo ten zbytek jak se říká, vyžrat musí. Tak jen aby se vědělo, že hry typu přednáška jak krásně prodat med beru jako letadlo. Nyní jsem to podložil i čísly a odkazem.

https://finlord.cz/2019/09/jake-spolecenske-tridy-patrite-udelejte-si-test/

Ten odkaz z předešlého příspěvku obsahuje ke konci vtíravou reklamu na jakési spoření co s rozumem u 20% inflace spoření určitě není.

Tento dole odkaz je u konce zase o politice. V Česku je prostě spousta trafik a omezené a hlavně upravené zdroje jinak zajímavých informací, které mohou pomoci např. okolo cen medu.


https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

"Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. "
a)
Já bych řekl, že to spíš znamená využívat možnosti, jaké jsou. Co například komu brání si dnes sednout k počítači a udělat si svoje nálepky na svůj med? Dát tam něco typického pro místní region atd. Počítač má dnes každý, slušné grafické progamy, třeba gimp jsou zadarmo, nemusí se vůbec kupovat třeba photoshop. Ale i to není problém, pokud se dnes člověk rozhodne, že si třeba ten Photoshop koupí online na půl roku za pár stovek měsíčně, pokud ho má jak využít, aby se mu to vyplatilo. Stačí potom znát trochu zákonitosti tisku a dát tam takové barvy, aby dobře vyšly i v levné barevné tiskárně. Nacpat třeba 8 nálepek na jeden list A4, to pak vyjde jedna nálepka odhadem nějak kolem koruny, pokud se použije levný tisk z levné barevné laserovky. Pohrabat se trochu v lepidlech a najít lepidlo, které drží na skle, takže se jím ta nálepka dá nalepit. A ideálně aby lepidlo povolilo a nálepka se dala sundat, když sklenici nechám jeden den ve vodě.
A už je možnost, jak si svůj med odlišit. Ať už na trhu, kde se hned po ceně kupuje hlavně podle vzhledu sklenice i ostatního kolem. Ale i třeba pro známé.
V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.

Gupo, já moc nechápu Tvé myšlenkové pochody. Většinu zákazníků nemám z velkoměst, to je menšina. Většinou jsou to lidé, kteří si umí sami vyhledat informace, jsou aktivní, zajímají se, dobře se s nimi povídá a jsou to lidé, kteří ve svém oboru něco dokázali a umí ocenit dobře odvedenou práci. Nejsou to lidé, kteří by smlouvali o ceně a honili nějaké akce. U mě může každý ochutnat různé druhy medu a nekupuje tak zajíce v pytli. Moje manželka je obchodnice a s lidmi to umí. Není to jako kdyz přijdete někam pro med a nerudný včelař vám vrazí do ruky zaprášenou sklenici někde z garáže. Ani to není jako kdyz přijdete do velkého obchodu, kde je vše jen o přetvářce a podnikatelském projektu. Je skupina lidí, kteří berou nakupování jako společenskou záležitost a takové domácí nakupování přímo u zdroje s příjemným poklábosením jim vyhovuje. Každý si vybíráme a vychováváme zákazníka svým přístupem. Kdyz lákáš na levný med, buduješ si také specifickou klientelu.

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Kvalita přečištění se kontroluje přes pH. Má být 7, výš je špatně. Kvalita mikrobiologická, příměsy ze skladů jako kamínky se vidí až po rozpuštění většinou šlo kdysi o slizovatění, to byl co si pamatuji velký problém. Další je sortování po vytřídění, dochází často k mísení různých kvalit do akčních superhyper šarží, aby se vůbec vyplatil. Větší část cukrů, té nejčistší kvality a tudíž nejvhodnější pro krmení do včel je cukr určený pro zpracování do provozů k dalšímu zpracování a je zpravidla v bigbacích nebo v 50tkách na paletě. Jde zpravidla o dražší cukr než je vidět v superhyper, ikdyž ta kvalita po zdražení se často vidí hned po otevření a rozmíchání. Odstín po 24 hodinách by neměl jít do světle hněda, tvorba bílého roztoku jak mléko, které tvoří nenápadně sedlinu atp.

U cukru je to obchodně jednodušší, ta kvalita během rafinace což je docela složitý výrobní proces, tj sedimentacích bílkovin a necukrů a různých separací vápené usazeniny před fází těžkého sirupu je různá cukrovar od cukrovaru.

Už jsem nějaký to kilo včelám dal a preferuji 50tky. Ale i vnich mi kdysi zbyly kamínky na dně a byl problém se zbytky z vápna.

Díky ztrátám co probíhají v bulvě díky prodlevě od sklizně po řízkování také vzniká hodně příměs která nakonec dělá cukr v jiné kvalitě oproti tomu kdy je kampaň rychlejší. Denně se počítají ztráty na větších haldách při prodlevě podle podmínek až v tunách.

Ty zbytky hotového cukru mají vliv zase na bioaktivity v tělech včel, proto je nejlepší mít sirup ihned co nejčistší bez zabarvení a různých zákalů.

U hydrolyzátů ze škrobáren je to složitější, lze výrobně docílit tekuté krmivo dobré kvality pro včelstva, ale vstupní kvalita zrna je velmi kolísavá a tak se ukazují problémy typu nestravitelných částí v druhé fázy biologické přeměny ze škrobů na cukry.

V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.<

Malé množství je definováno dvěma tunami, děleno nějakou 300ml sklem je tak 4 tisíce etiket. Pro blízké okolí úplně zbytečné. Pokud zákazník (soused, známý) pozná kvalitu, často se spokojí s medem tak jak je. Chtít poněm více peněz kvůli tomu že to druhému tak jde, a tiknout a barvit se a lepit rukama nějaký etikety, .... nee.

je otěch společenských třídách a demografii podle území. Opravdu si myslím, že to vliv má velký a kdo pročetl ty dva odkazy, nebo našel nejlépe původní článek, pochopí že se společnost opravdu sedimentuje na měšťáky a maloměšťáky kteří rádi nekupují jen med ale i přidanou hodnotu jako navíc ke sklenici medu příběh, zajímavý obal, atp. cerepetičky hyhotání a jiné obchodní triky. Jde jak jsem psal ale o část České populace a promne je výchozí nabídnou med těm co ho chtějí koupit. K těmto zákazníkům se samozřejmě také se svým medem dostanu, ale přes další ruku která má na takové obchodování lepší buňky než já. Zpravidla ale odběratelé typu do perníků, do zpracoven a něco přes branku, nepotřebuji nějak okouzlovat, tam jde především o množství a dobrou nákupní cenu pro místní spotřebitele. Což je můj směr.

Pro mě jsou dvě tuny velké množství. Malé množství je řekněmde 50 - 100 kilo a to v kilovkách.
Co se týká cukru, řekl bych právě že spíš velkospotřebitelé jsou schopni využit právě méně čistý cukr, v závislosti na tom, kde ho používají. Například cukr trochu tmavší barvy a příchuti třeba do colových nápojů nebo levných intenzívně barevných červených, žlutých atd limonád, ( v kombinaci s umělými sladidly) nebo do kompotů barevného ovoce nebo do , pečiva. Zatímco u cukru prodávaného drobným spotřebitelům v kilovkách si nemohou dovolit, aby třeba 2 - 3 polévkové lžíce cukru třeba v nálevu pro zavařeniny zbarvilo ten nálev do hněda nebo do bíla. Ale co se týká včel, dneska jakýkoliv rafinovaný bílý cukr by měl být pro včely z hlediska nestravitelných látek dobrý, protože těch nestravitelných látekje tam proti sladině z přírody, zejména medovicové, mnohonásobně méně.
Slizovatění byl třeba problém prosakovacích krmítek ve velkých flaškách od okurek, zvláště když se vzala voda z přírody z nějakého potoka a bylo už chladněji, třeba v druhé polovině srpna a včely braly cukr pomalu a více dnů. Tam jak voda pomalu procházla vrstvou cukru, vznikal koncentrovaný roztok, ale pokud se použilo doporučeného poměru, 3 sáčky (kila) hrubého cukru a dolít vodou, vody byl nadbytek a jak se cukr spotřeboval, cca půl, čtvrt litru vody zbylo. Ta byla jen slabě ocukrovaná a tak ji včely nebraly nebo braly jen pomalu. Takže se v ní velmi namnožily slizovaté bakterie. Když potom včelař šetřil a tu zbylou vodu nevylil, ale použil ji na další cukr, bakterie se přemnožily a vznikl sliz, který nebyl sladký, takže ho včely nebraly a nešel přes odvory prosakovacího krmítka. Když bylo dost teplo a včely byly silné, cukr vybraly rychle, bakterioe se nepomnožily a sliz nevznikl.

Včera cena v Penny Hořice v P. 19,90Kč, dnes nový návoz s cenou 36,90 Kč.Pěkný dárek včelařům !

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?

Pamatuji to dosti,ale když byl med za 40 Kč,cena cukru 7 Kč a nikdy 20 .Výkupní cena medu v Jednotě byla 45 Kč.

Období těsně po konci plánovaného hospodářství a po Klausově nastolení tržního mechanismu. Ty ceny se bláznily jako dnes

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.

Rok 1977 výkup medu v Jednotě 35 kčs/kg,Prodejní cena medu se sklenicí 32,50 kg kčs,Cena cukru 7,30 kčs/kg Moje výplata 1650 kčs / měsíc. Roční výnos medu Moravský univerzál,Budečák 20kg/rok.(Tachov,viz Tachovský úl 35kg/včelstvo hodně diskuzí)Nastavkové včelaření v plenkach.
Příspěvek na cukr 25 kčs.Včely ostré, Kleštík ještě nebyl včely trpěly moc nosemou Apis,vyskytovala se také Majůvka.Propočty ať si udělá každý sám.

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?<

Je potřeba nezapomenout nato, že kdyby nedošla evropská dotace v plné kráse tak by o včelařství nezakopl krom pár bláznů nikdo. Co si pamatuji. Jediní dolští matkaři první rok když byla možnost EU dotaci vyčerpali. Nezapomenutelný poznatek.

Takže, platí, cukr k medu 4:1= včelařství upadá. Takže stačí vydržať co řekne časem statistika, myslím si že tato matematická rovnice platí dobře.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.<

Jedna z významnějších ran kladivem na včelaře bylo i období datumu vzniku členství vstupu do EU. V době od sametovky po vstup byly výkupní ceny odhadnutelné velmi dobře, trh fungoval bez významného vlivu umělého medu z Asie, a cena měla pěkný na křivce, zvonovitý tvar, s vrcholem před Vánoci. Šlo o výkupní cenu až 80Kč u kvěťáku a okolo 100Kč u vyšší vodivosti.

Čleství EU způsobil pro včelařství a způsoby ránu kladivem ve smyslu vyššího podílu padělaného a mimoEU medu, konečný zánik výkupních sítí medu do absolutního minima, prohlášení př. Peroutky v médiích, aby si každý konzument našel svého včelaře, pokud chce kvalitní med.

Během období členství doléhá na včelaře čímdál větší všeobecná chudoba díky většímu zadlužení státu a vznikem nebývale vysokých cen veškerého zboží a služeb. Toto kladivo se zatím formuje. Závěry nelze zatím vyvést.

Co tedy bude např po válce, kdy ukrajinské včelařství v dobrém i svém smyslu ovlivní to české, protože předpokládám že obchod a hlavně pohyb osob bude bez omezení, se uvidí. Každopádně normy na med EU jsou dost pevné, a je možné, že díky omezení aplikací ATB pro kontrolu zdraví u ukrajinských včelstev, dojde k nárůstu detekcí této látky v medu a zvýšení ztrát a problematiky zdraví včelstev na Ukrajině.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.<

Jedna z významnějších ran kladivem na včelaře bylo i období datumu vzniku členství vstupu do EU. V době od sametovky po vstup byly výkupní ceny odhadnutelné velmi dobře, trh fungoval bez významného vlivu umělého medu z Asie, a cena měla pěkný na křivce, zvonovitý tvar, s vrcholem před Vánoci. Šlo o výkupní cenu až 80Kč u kvěťáku a okolo 100Kč u vyšší vodivosti. <

Dodám pro JosPr, to byl moment, ten stabilní a funkční zvon na křivce cen, že jsme do včelařství lezli. Nyní by cena medu aby to fungovalo, musela být na trhu vzhledem k nárůstu ostatních cen typnu někde jak mají Američani což jsem sem dával někde v minulých příspěvcích. 10$/lb. a 6$/1/2lb. Coz je někde okolo 500Kč/kg. Ve výkupu někde okolo půlky. Ani jedno nefunguje nebo není pravda, protože jsme v chudé a velmi strádající EU, kde jsou placené dobře jen projekty pevných a bohatých trafik, což je případ práce a tvé obživy. Takže nevidíš co se opravdu děje.


Uvidíme, formuje se systém udržení peněžního toku peněz důchodci, těm se přidává systematicky, protože si nahoře někdo myslí, že tento systém bude fungovat dobře a důchodci jak v Německu, udrží ekonomiku naživu.

Uvidíme, formuje se systém udržení peněžního toku peněz důchodci, těm se přidává systematicky, protože si nahoře někdo myslí, že tento systém bude fungovat dobře a důchodci jak v Německu, udrží ekonomiku naživu.<

Z tohoto důvodu vidím řešení pro zvyšování příspěvků pro ČSV, důchodci jsou už nyní docela zajištěnou skupinou v populaci. Proto si myslím, že po eventuálním zdražení, by měla být volitelá u položky příspěvek ze včelstva - vedle slev podle počtu včelstev, by měla být (doslova nutné sdělit) sleva pro nedůchodce z důvodu chudoby. Toto slovo je v EU zabanované v tisku a médiích a je potřeba ho odbannovat, protože je to správné označení stavu u jednotlivce a ve společnosti.

Kdo se necítí jako chudák, by slevu přeci podle volby placení příspěvků pro ČSV nemusel uplatnit.

Z vlastních poznámek rok 1993 vykupní cena medu 14 kč,cena cukru 17kč.Postupně se cena medu zvyšovala a 3roky starý med v roce 1996 se prodal za 54kč.Moje prognóza buď ubude včelařů,větší poptávka po medu nebo přibude včelařů poptávka po včelstvách a oddělcích.

Kdo se necítí jako chudák, by slevu přeci podle volby placení příspěvků pro ČSV nemusel uplatnit.
..............................................................
Toto mi připomíná dobu na začátku záklaní školy : Dneska jsem moc nepracoval tak si vemu chleba se sadlem,Zítra budu dřít a vemu si chleba se salámem. Jenom k tomu ČSV požadavek na dotace na časopis byl podán po termínu a potom se tam bylo na ministerstvu orodovat a bylo pozdě. Dva pracovníci na sekreariátu byli propuštěni tak se to svedlo na jednu pracovnici. Počet členů ČSV do pěti včelstev je přes jednu třetinu a kdo z nich bude ochoten platit při třeba třech včelstvách okolo 800kč za to že jim důvěrnik roznese 9 pasků na fumigaci a půl lahvičky. Když nebudu členem tak u veterinaře 200kč

"Rok 1977 výkup medu v Jednotě 35 kčs/kg,Prodejní cena medu se sklenicí 32,50 kg kčs,Cena cukru 7,30 kčs/kg Moje výplata 1650 kčs / měsíc. Roční výnos medu Moravský univerzál,Budečák 20kg/rok.(Tachov,viz Tachovský úl 35kg/včelstvo hodně diskuzí)Nastavkové včelaření v plenkach.
Příspěvek na cukr 25 kčs.Včely ostré, Kleštík ještě nebyl včely trpěly moc nosemou Apis,vyskytovala se také Majůvka.Propočty ať si udělá každý sám."
a.
Takhle nějak to skutečně bylo. Výkupní cena medu v Jednotě 35 Kčs za kilo a cena cukru 7,30 Kčs za kilo vydržela až do Sametu. Příspěvek na cukr si nepamatuji. Při řízeném kočování organizovaném nějakým okresním orgánem se platilo za jedno včelstvo nakočované na řepku 60 Kčs a nakočované v podletí na jetel na semeno 120 Kčs. Co se týká prodeje medu, my jsme v té době prodávali běžný med za nějak 25 až 40, hodně tmavý medovicový med až za 60 za kilo.
Jinak tehdy bylo dost velké halo mezi včelaři v tom, že se stát o pár let dříve rozhodl přestat distribuovat nehygienické rozlévané mléko v hliníkových 25 l mlékarenských konvích a nahradit ho mlékem baleným v mlékárnách do lahví a později do sáčků. Ty konve se rozhodl věnovat buď Jednotě nebo Včelpu, už nevím, na výkup medu. Včelaři ty konve dostávali na zapůjčku na začátku snůšky přidělené od Jednoty a na konci snůšky je do Jednoty vozili do výkupu zaplněné medem.

V té době, 1970 - 75 - 77 docházelo k velkým změnám, komunisti měli k dispozici množství vyšlechtěných jednonulkových odrůd řepky, které dávaly kvalitní rostlinný olej pro lidi. A rozhodli se stát soběstační ve stolním oleji, protože tehdy museli většinu oleje ze sóji a slunečnice dovážet.
Rozhodli se řepku rozšířit plošně všude v Československu do bramborářských nebo ještě horších podhorských oblastí, ale na to neměli na opylování včely, protože plošné družstevní a lesní včelaření, které vznikalo v Sudetech ze včelstev po Němcích a jinde ze včelstev od sedláků do roku 1970 téměř všude stihlo zkrachovat.
Rozhodli se tedy použít zvýhodněním včelaření k opylování řepky soukromé včelaře. Začali podporovat výrobu kočovných včelínů a jiných zařízení i vlastní kočování. Byla tam výjimka na prodej soukromníkům vyřezeného dopravního zařízení ze státních organizací, vleček, valníků, starých nákladních aut se skříňovou karosérií atd a potom výjimka v možnosti převážení už hotových včelařských zařízení z toho šrotu bez osvědčení STK po běžných cestách. A podpora v zemědělských družstvech na tu přepravu, uvolňování družstevních traktorů s traktoristou a podobně.
Co se týká tehdejší ceny cukru, ještě jsem si vzppomněl, ještě relativně nedávno, před 10 - 15 lety jsem kdesi vyhrabal kilovku krystalového cukru. Socialistická pevná cena 7,30 za kilo už neplatila, užbyla cena volná, jak si ji nastavil prodejce, ale na sáčku zbyl ještě prázdný kroužek, do kterého se za socíku někde v cukrovaru ta cena 7,30 Kčs tiskla.
Byly to krásné hrubé krystaly, běžně 2 - 3 milimetry velké (dnes jsou v cukru Krystal krystaly velké půl milimetru, holt se šetří), udržely se celé ty roky suché, nevlhly. Jsem je spotřeboval do čaje a kafe a nevím, jestli se mně to zdálo, ale jejich chuť byla excelentní.

Počet členů ČSV do pěti včelstev je přes jednu třetinu a kdo z nich bude ochoten platit při třeba třech včelstvách okolo 800kč za to že jim důvěrnik roznese 9 pasků na fumigaci a půl lahvičky. Když nebudu členem tak u veterinaře 200kč<

Mám několik známých, dá se říci většinu, kteří pobírají důchod. Za poslední asi 2 roky se jim 3x přidávalo. To zvýšení je asi okolo 1-3tKč/měsíc více než před dvěma lety. Proč by nemohl tedy odložit pro spolek někdo 800Kč za 9 pásků na fumigaci, a půl lahvičky a předplatné jednoho časopisu o který nyní jde. Navíc je vtom ještě pojištění pokud ho pražáci nějak nepromrhli. Asi je minimální ale bylo. Také je dotován svépomocný fond. Takže tak.


Asi bych promluvil ale s tiskárnou a zjistil, kolik by za tu nečinnost a nepotislý papír při nedodržení smlouvy chtěli. DOba je těžká a nějaká dohoda s tiskárnou by měla být jako první. Vím ale, že jsou na takové dohody nutné u dohodářů speciální schopnosti u buněk jednotlivce. Jinak se nikdo nedohodne. Prostě jednání které vyžadují nové okolnosti, ne nějaká dohoda o provedení práce která ještě výhledově ani celá nebyla dokončena. Je to trafika jako každá jiná. Jde o prachy, to se ví, ale prostě nejsou love.

Tak to chce jiné řešení a částku kolik by to stálo když by časopis měl být jinak vydáván.

Zdeněk (93.89.102.199) --- 5. 10. 2022
Cena cukru.

Z vlastních poznámek rok 1993 vykupní cena medu 14 kč,cena cukru 17kč.<

Ano, asi rok před oficiálním vstupem ČR do EU se sice hranice chránily, ale volný pohyb osob a zboží s schengenskou dohodou už frčeli. Byla to rána. Předvídatelná. Ale včelaři hlásali, že karavana jede dál když psi štěkají. Karavana ale nemá nesmrtelné velbloudy. To se tehdy jaksi dodnes v ČSV ale nevyřešilo.

CIS měl být od začátku výhledově dělán jako osobní systém pro každého včelaře stím, že se jednou OO a ZO začnou rozpadávat. Stále si myslím, že pana Formana by měli platit více než nějakou tiskárnu Včelařství. Protože vše lze přes dobře navržený systém distribuovat v podstatě v ceně. Toto s časopisem je typická achylova pada Prahy, co vím jednou do měla být i D1, jednou to bylo DPH, jednou to bylo to a to a to. Bylo toho hodně co karavana zapomněla, proto dávno měla být v akci pro ČSV digitální alternativa.

Tu lze u IT odvětví pořídit relativně levně, nesmí se chodit o dva baráky na Křemencárně někdo v Praze dál, to je jisté, že vznikne opět drahá trafika která bude prostě drahá a každá změna na webu se platila docela draze co vím.

V posledním Včelařství bylo napsáno, že v CISu nejdou udělat různé profily pro omezený přístup jen k některým částem CISu. V takovém případě rozhodně nemohli ten CIS dělat jako systém pro řadové včelaře, protože je jasné, že řadoví včelaři musí mít do CISu jen omezený přístup. Musí mít právo měnit či plnit daty věci, které se jich týkají, ale nemohou svévolně menit další data, například evidenční data o sobě nebo data týkající se Svazu a hlavně jiných včelařů.
CIS má být dělaný, kdysi se psalo, na základě Excelu. (další milióny pryč z republiky Microsoftu, pokud bude třeba na přístup k CISu kupovat licenci Excelu) takže klient CISu běží na excelu, ale jeho databázový server běží na čem? Taky na Excelu nebo je tam použit nějaký klasický databázový systém?

Co se týká Včelařství, problém je asi v tom, že pro řadové včelaře tam jsou asi tak jenom 4 stránky článků. Plus inzeráty. Všechno ostatní je sebeprezentace vedení ČSV anebo lezení do zadele politikům, světovému včelaření, ekologům nebo historikům, včelařským důchodcům atd.
V současném stavu nemá Včelařství jinou šanci než fungovat čistě jen jako měsíčník ústředního výboru ČSV. Prodávat to ve stáncích s jinými časopisy... to nikdo nekoupí ani kdyby to stálo 5 - 10 Kč, ne třeba 60 jako jiné podobné časopisy. Aby Včelařství fungovalo komerčně a vydělávalo si na sebe, museli by začít agendu Svazu řešit svými kanály a ne ve Včelařství, zásadně ubrat v sebeprezentaci, přibrat další redaktory a do každého čísla vypotit aspoň 30 stránek článků zajímavých pro včelaře i sympatizanta včelaření.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2022
Re: Cena cukru. (76181) (76186)

V posledním Včelařství bylo napsáno, že v CISu nejdou udělat různé profily pro omezený přístup jen k některým částem CISu. V takovém případě rozhodně nemohli ten CIS dělat jako systém pro řadové včelaře, protože je jasné, že řadoví včelaři musí mít do CISu jen omezený přístup. <

Web jak ho vidím, asi je upravená Joomla. V Joomle byl kdysi problém s právy, ale od verze 3, tuším, že se tento problém s právy zapracoval a dokončil do systému naplno. Samotná Joomla nemá problém přidělit omezení v jakkékoli míře komukoli.

CIS je od začátku, pokud si pamatuji složení souborů dobře, byl počat na FoxPro, jde o systém klient server, ano, je to velmi podobné tabulkám, ale samotný kód běží po kompilacích samostatně, takže po stažení počítač přes nějaký RPC napojení se připojí přes síť internet na server a zaktualizuje databázi. Je to dobré řešení. Joomla je oproti tomu plně online databázové řešení a to má také své výhody a nevýhody co se týká uživatelského komfortu. Lze ale ovšem využít pluguny typu XMLRPC a aktualizovat tak data kterou Joomla má z offline aplikace, třeba z mobilu nebo PC. XMLRPC má ale také své výhody a nevýhody. Většinou se musí hodně hlídat kvůli bezpečnosti, protože představuje určité bezpečnostní riziko.

V současném stavu nemá Včelařství jinou šanci než fungovat čistě jen jako měsíčník ústředního výboru ČSV. Prodávat to ve stáncích s jinými časopisy... to nikdo nekoupí ani kdyby to stálo 5 - 10 Kč, ne třeba 60 jako jiné podobné časopisy. Aby Včelařství fungovalo komerčně a vydělávalo si na sebe, museli by začít agendu Svazu řešit svými kanály a ne ve Včelařství, zásadně ubrat v sebeprezentaci, přibrat další redaktory a do každého čísla vypotit aspoň 30 stránek článků zajímavých pro včelaře i sympatizanta včelaření.<

To je utopie, celá věc se řešila v Evropě jinde v jiných zájmových spolcích, většinou je ročník vydávaný se zpožděným zpřístupnění ostatním v pdf členům a celé roky se potom archivují jako odkaz ke stažení. Pěkně to má vyřešené Slovinký včelařský spolek.

https://www.czs.si/content/F2
https://www.czs.si/index.php

To že se tam píše o aktivitách spolkových orgánů nebo místních župách nebo nějaký jednotlivec tam napíše své poznatky veterinární záležitosti, je běžné. Je to přeci vnitrospolkový bobkový list především pro včelaře a zájemce o včelařskou činnost a k obeznámení situace jaká ve včelařství v daném státě je.

V poslední době si redakce a slovinský včelařský web na sebe vydělává prodejem propagačního zboží přes svůj web viz odkaz a malé okno napravo dole. To je věc, kterou bych pro sekretariát a hlavně RV a PRV a jejich prodejnu v Praze klidně odkýval jako dobrý počin. Lepší než vedení Včelpa nebo Předboj a ostudy okolo toho. Tak bych si představoval propagaci v rámci dnešních možností.

https://www.czs.si/content/F2

https://www.czs.si/content/F2

Račte si povšimnout od kdy se časopis včelařství ve slovinsku přes pdf vydává, od roku 2007. No jen my v Česku jsme moc nóbl. Máme to na papíře. A vypadá to, že si ten luxus pěkně připlatíme.

Ani PSNV nemá časopis volný. V určitém případě a situaci, by při přechod k pdf v podmínkách ČR získal výhodu.

Hlavne,ze do CISu pridali obsluham tlacitko "datum hlaseni do Hradistka" a tlacitko " overit v registru",zduvodneno bohulibou snahou pripravit SZIFu podklady pro "kontrolu".V ktere hlave se podobne napady lihnou??? CIS byl puvodne prezentovany jako "ulehceni" prace jednatelum.Za tanecky kolem 1.D je placeny sekretariat,za kontrolu zadosti SZIF,ale zadarmo jim budou praci ulehcovat jednatele? Hezky vymysleno.Takovy CIS a takove napady si na svazu strcte za klobouk.

Reseni? Vydavat jednou za ctvrt roku,to se tam snad podari misto balastu o nicem a fotek predstavitelu nebo statnich ouradu nakumulovat clanky o vcelach a vcelareni.On totiz vcelarsky casopis by mel byt pro vcelare a priznivce vcelareni na tema vcelareni.Coz v soucastnosti splnuje tezko,aby nekdy v budoucnu mohl byt prodejny.
A nebo by stacila cisla 2,jarni s tunou formularu na vselijake prihlouple dotace a 8 s formulari k nestastne 1.D.Tech 10 chybejicich cisel by moc lidem nechybelo.

"Web jak ho vidím, asi je upravená Joomla. V Jo..."
Tak to už je nad mé znalosti IT.
Jediné, co považuji za jednoznačné, je úplně oddělení databáze článků a dalších věcí webových stránek třeba stránek ČSV www.vcelarstvi.cz a databáze CISu. Tam jsou úplně jiné bezpečnostní požadavky, u CISu výrazně vyšší, protože tam jsou defakto hodně osobní data všech včelařů. A koukám, odděleno to tam je, jestli jsem správně rozuměl výpisu stránky, CIS tam má svoji poddoménu cis.vcelarstvi.cz
Tak doufejmě že ten CIS tam běží na nějaké slušné databázi, ne na nějaké open source třeba My SQL a pokud ano, tak snad je bezpečnostně aspoň dobře nakonfigurována.

"Račte si povšimnout od kdy se časopis včelařství ve slovinsku přes pdf vydává, od roku 2007. No jen my v Česku jsme moc nóbl. Máme to na papíře. A vypadá to, že si ten luxus pěkně připlatíme.
Ani PSNV nemá časopis volný. V určitém případě a situaci, by při přechod k pdf v podmínkách ČR získal výhodu. "
a.
PSNV některé vybrané články po nějaké době uvolňuje k volnému bezplatnému přečtení. Až když už jsou čísla prodána a přečtena a finančně vytěžena, takže jejich přečtení zdarma už výnos z časopisu PSNV nesníčí. Aspoň tomu tak bylo, když jsem se kdysi na ten jejich web díval.
ČSV možná Včelařství neposkytuje v PDF a dodatečně k volnému přečtení proto, protože by vyšlo najevo a poznali by to i lidi mimo Svaz včetně politiků a úředníků státu, že většina těch článků v státem dotovaném Včelařství je o ničem a že se tak dotuje spíš hračičkaření než solidní včelaření. U odborných článků včelařských učitelů a "odborníků" se přežvýkávají znalosti staré 20 let nebo z doby, kdy se oni učili včelařit, nebo se jako převratné objevy presentují články včelařských vynálezců, kteří vylepšují kde co, ale nikdo jiný mimo ně to nepoužívá a ani po přečtení článku nikdo používat nebude a podobně. Článků, které by byly zajímavé pro větší množství včelařů nebo i nevčelařů je tam velmi málo.