78631
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 76450 do č. 76570Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 12. 2022
Re: cena másla je víc než cena vosku (76436) (76437) (76438) (76439) (76440) (76441) (76442) (76445) (76446) (76448)
Já myslím, že bude rozumné vosk vytavit a uschovat. Právě proto, že až se zelené bláznění rozjede, mohou být všelijaké krabičky z voskovaného papíru ve stylu kdysi dřívějších kelímků na med z voskovaného papíru hodně žádané. Protože jimi půjde dost smysluplně nahradit některé plastové obaly pro potraviny. A bude to nakonec, na rozdíl od spousty jiných zelených výmyslů i ekologické a ten papír voskovaný včelím voskem bude rozložitelný. A možná taky půjde většina vosku z toho papíru i získat zpět a znova použít.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76450
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 12. 2022
Re: Lze vyrobit ze včelího vosku margarín? (76443) (76444)
A mimochodem dnes je cena margarínu nějak od 120 Kč za kilo, protože čtvrtkilové kostky nejlevnějšího margarínu a umělého tuku se dnes v akcích kupují od takových 25 - 30 kč a kilové balení třeba Ramy od nějak 100 až 110 Kč.<
Tuk a margarin je rozdíl, tuk hážeš na pánvičku nebo pečeš, ten je vždy o něco levnější, píšu o margarinu na chleba. Co se dívám, tak Perla je dole, v Británii v Tescu mají vše do 100,-Kč, jen v Česku jsou ceny okolo 180-250kg
https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/shop/mlecne-vyrobky-a-vejce-a-mlecne-alternativy/maslo-margariny-a-pomazanky/margariny/all
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76451
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 12. 2022
Re: Lze vyrobit ze včelího vosku margarín? (76443) (76444) (76451)
Hm, co se týká margarínu, já zrovna mám doma rozdělaný margarín Dreiviertelfettmartgarine mit rapsol 500 gramů jsem koupil v listopadu nějak za 33 až 43 Kč a do zásoby mám Rama Classic 950 gramů 75 % tuku koupený za 95 nebo 105 teď v prosinci nějak předminulý týden.
Chce to prostě nekupovat jako ovce všechno, co prodavači nastrkají do regálu, nebo když to lidi ochotně skoupí, tak ty vysoké ceny budou obchody držet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76452
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 21. 12. 2022
Re: Margarín (76453)
To jako fakt někdo konzumuje? <
Celé národy, aj ty, ale nevíš otom. Od tuků na pečení a vaření kdy si dáš někde oběd, třeba, nebo buchtu (hera). Přes zákusky, třeba šlehačku do kávy, až k náplni oplatků a sušenek, řezů, konče třeba zmrzlinou nebo nanukem. Tukový (kvasný) průmysl je opravdu průmysl, který začíná hnojením, osevem, ochranou, opylením, sklizní ..... olejnin (nejen) z kterých se většina margarinu vyrábí.
Až tak žeby někdo nevěděl co vše se dělá z olejů a vosků a spokojeně si žil.
A včelí vosk je stravitelný, ale po úpravě. Stravitelný je třeba i parafin s kterým se impregnují nástravky, ale také po úpravě. CO jsem četl, tak se tím krmil a možná někde krmí dobytek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76454
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 12. 2022
Re: Margarín (76453) (76454)
Gupa: přesně tak.
Navíc dnešní margaríny jsou mnohem zdravější než třeba ztužené tuky, ze kterých se margaríny dělaly kdysi za socíku. Tehdy se používala chemická hydrogenizace nenasycených rostlinných olejů, nasycení vodíkem. Jenže tím vznikala poloviny toho tuku jako ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny, které se dnes považují za škodlivé. Dnešní margaríny by se vesměs měly dělat tak, že se tekutý rostlinný olej smíchá s tuhými pořírodními tuky a vzniklá polotekutá směs se našlehá jako emulze s látkami, které zase mají afinitu k vodě a ne k tukům. Takže dnešní margarín mazaný na chleba je z hlavní části obyčejný rostlinný olej.
Ale včelí vosk je něco úplně jiného. Stravitelné živočišné a rostlinné tuky a oleje jsou všechno estery několika stravitelných mastných kyselin s trojmocným alkoholem glycerolem. Obojí je jednoznačně stravitelné a tělo ho umí postupně rozbourat a využít k produkci energie až na konečný výsledek, oxid uhličitým vodní páru a energii. (Proto je taky dnes tak snadno dostupný glycerín, je to vedlejší produkt z výroby bionafty z rostlinných olejů) Včelí vosk má kromě jediné kyseliny palmitové v maslém množství úplně jiné mastné kyseliny a hlavně to jsou estery s úplně jinými alkoholy. Na rozštěpní a strávení včelího vosku prostě živočichové nemají enzymy a včelí vosk tak jimi projde jako inertní látka. Jediný způsob, jak by lidi mohli jíst včelí vosk, by bylo jeho zkrmení moly a následnou konzumací nějak upravených molích larev jako běžnou bílkovinnou potravinu. Což nevím, ejstli je možné, ale snad ano, protože například slepicím larvy molů extzrémně chutnají.
A parafín to už je s prominutím úplný nesmysl. Parafíny jsou uhlovodíky z alkanové řady, metan etan, propan butan, pentan, hexan, heptan oktan... benzíny, lehký technický benzín automobilový benzín, těžký lakový benzín,cetan, nonan dekan - nafta , petrolej a postupně výš, lehký minerální olej, třeba topný nebo proplachovací, těžší minerální oleje třeba k mazání až nakonec jsou parafíny. Jako člověk nemůže strávit proan a butan, benzín nebo naftu, tak nemůže strávit parafín. Parafín, pokud by ho člověk snědl, bude ve většině případů působit jako inertní látka, protože to je tuhá látka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76455
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 12. 2022
Re: Margarín (76453) (76454) (76455)
Radime není to s včelím voskem na margarin a parafinem nesmysl, buď se zeptej umělé inteligence, nebo google, nebo zabrouzdej do hesla a časopisu kvasný průmysl - co se týká parafinu na krm. Potkal jsem dost razantní rozklad parafinu uvnitř úlů když jsem ho použil na krmítko, od té doby vím, že je běžně rozložitelný bakteriemi na proteiny, které lze už trávit.
Co se týká parafinu "kvasný průmysl krmení parafin"
http://kvasnyprumysl.org/pdfs/kpr/1967/06/03.pdf
včelí vosk jsem začal teprve vyhledávat, ale odkaz třeba zde:
https://grasasyaceites.revistas.csic.es/index.php/grasasyaceites/article/view/1811/2552
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76456
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 12. 2022
Re: Margarín (76453) (76454) (76455) (76456)
Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou.
V prvním tvém odkaze se ale jedná o hledání či snad úpravu mikroorganismů, které umí požírat uhlovodíky z ropy, ropných látek či asfaltu atd. Výsledkem je přirozeně biomasa těch mikroorganismů, která snad může nebo nemusí být poživatelná. Takhle ovšem může člověk jíst téměř cokoliv, co v sobě má skrz uhlík a vodík nějakou energii, ropu, asfalt, benzín, parafín, jakýkoliv plast, pokud najde nebo třeba upraví nějaký mikroorganismus, který se tím dokáže živit a výslednou biomasu bude mít bez jedovatých, nechutných či zdraví škodlivých látek. To už má mnohonásobně víc k praktickému použítí, jak by se člověk mohl živit včelím voskem to, co jsem napsal předtím. Včelí vosk nechat sežrat moly a potom sníst jejich larvy. Nebo jak by se člověk mohl živit třeba senem z trávy ze své zahrady, seno příslušně upravit a naočkovat sadbou vhodné jedlé houby.
V druhém odkazu se právě jedná o přípravu margarínů, kde se nasycené tuhé tuky, které obsahují právě ony nežádoucí transnasycené mastné kyseliny v margarínech nahražují právě různými druhy vosků včetně včelího v množství od 1 do 5 % obsahu. Určitými technologickými postupy se potom z toho vosku vytvářejí matrice, do kterých se ten tekutý rostlinný olej zjednodušeně řečeno nasákne a výsledná hmota dosáhne potom vhodné margarínové konzistence. Ale nikde tam není řečeno, že ty vosky jsou potravina. V množství, v jakém do člověk vejdou ústy, vyjdou opačným otvorem a nakonec tak skončí v septiku nebo v čistírně odpadních vod.
A nakonec, jak jsem zjistil, bavíme se tady o tom, co už je dávno známo. Včelí vosk v patřičné kvalitě je jasně a jednoznačně klasifikován jako potravinářské aditivum E901 a jednoznačně jsou určeny jeho potravinářské nutriční charakteristiky, ze kterých je problém jasný.
Viz :
https://www.zofapp.cz/e901-vceli-vosk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76457
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 12. 2022
Re: Margarín (76453) (76454) (76455) (76456) (76457)
Gupo, nepochopil jsi přesně otázku. Bavíme se o možnosti konzumovat včelí vosk nebo parafín jako potravinu, maximálně mírně upravenou. <
Oto nejde jak upravenou, jestli je možnost nějakým způsobem vosk dát do potraviny, protože lidi sní hodně a mít něco z vosku by měla být v podstatě delikatesa. Jestli je nějak složité upravit včelí vosk na margarin, tak stím se jaksi počítá. I např víno není nijak jednoduché vyrobit, tedy jestli nejde o víno alá šumák, co nyní frčí ve velkém a hrozně lidem chutná čím hezčí je etiketa, čím více stojí a čím hezčí je lahev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76458
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.177.32.217) --- 22. 12. 2022
MKZ 23
Ošetření včelstev proti varroáze se provádí podle pravidel stanovených v „Metodickém
pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy“.
ExM310 VARROÁZA – předjarní léčebné ošetření
Na základě vyhodnocení intenzity varroázy dle kódu EpM300 se na jednotlivých stanovištích
při nálezu vyšším než 3 roztoči v průměru na jedno včelstvo provede ošetření všech včelstev
na stanovišti. Použijí se registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou
informací. Předjarní ošetření musí být provedeno s ohledem na klimatické podmínky a jarní
rozvoj včel co nejdříve a ukončeno musí být do 15. 4. 2023.
Chovatel je povinen vést záznam o ošetření včelstev (viz. Metodický pokyn výše).
EpM300 VARROÁZA – VyLa (PV)
Směsné vzorky veškeré zimní měli od všech včelstev na každém stanovišti. Vzorky zimní měli
musí být odebrány po takové lhůtě od provedeného podzimního ošetření včelstev, aby nebyl
k vyšetření odevzdán léčebný spad. Vzorky měli se odebírají nejdříve za 30 dnů od dne vložení
čistých podložek na dna úlů a musí být odevzdány k vyšetření do 15. 2. 2023.
ExM330 VARROÁZA – letní sledování a ošetření včelstev
Chovatel je povinen provádět monitoring varroázy a následné ošetření všech infestovaných
včelstev registrovanými veterinárními léčivými přípravky v souladu s příbalovou informací
za účelem ochrany dlouhověké generace včel před poškozením.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76459
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 27. 12. 2022
Re: dotace (76463) (76464)
Zásady pro národní dotaci - včely, 2023: 5 Výše dotace
Do 180 Kč včetně na jedno včelstvo splňující předmět podpory.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) schválil Zásady pro poskytování národních dotací v roce 2023.
Podpora včelařství
47 000tisKč
Co dodat? Od března bude mít každá ZO ČSV povinnou datovou schránku a může tak využít ZDARMA!!! odeslat děkovný dopis panu ministrovi za velmi prospěšnou činnost co dělá pro resort zemědělství speciálně pro včelaře. Bude ji mít i FO nepodnikající a i podnikající. Podnikající povinně.
ZO budou mít nyní výroční schůzem, a jiné schůze tak dejte takové poděkování do bodů jednání a nejlépe každý člen může na schůzi přispět k obsahu takového dopisu který by byl podle mého názoru tou nejlepší zpětnou vazbou za pomocnou ruku, kterou státní moc pro včelaře dělá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76465
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 28. 12. 2022
Re: dotace (76463) (76464) (76465) (76466) (76467)
JosPr (46.135.67.228) --- 28. 12. 2022
Re: dotace (76463) (76464) (76465) (76466)
Kruci,proč se včelařský spolek musí zdržovat takovýma hloupostma,jako je zadani a vypláceni dotaci nebo pro změnu zas datovou schránkou? Máme se zabývat včelama a včelařením a ne kravinama.Jak vcelstvu pomůže jakási dotace nebo datova schránka? Na blbosti to jsme kadeti.Skutek utek.<
Musí se tím zabývat aby rostl počet úředníků ,kteří budou tak šetřit peníze za stále rostoucí náklady za poštovné. Místo toho, aby se stanovily maximální ceny za dopisy u České pošty, se pošta retrukturovala a část nemovitostí odprodala a část poboček zrušila a aby to dávalo smysl, kdo celé datové servery bude vlastnit a spravovat je? Česká pošta. Takže celou akci co se týká trafiky s označením datovky, jsou programem záchrany podniku Česká pošta před sebou sama. Protože sama se díky restrukturalizaci sebezničila a nemít datovky, v podstatě by se ten podnik do velmi krátké doby rozpadl úplně. (je z části rozprodán)
Proto Jospr, musíš datovku využívat proto aby stát fugoval, když jeho pobočné akciovky v podstatě díky tržnímu mechanismu krachují. Pokud datovky budou živit nyní po 5ti koruně emaily zvané datové zprávy, které zmiznou do 90ti dnů, je to neskutečný podnik přesahující i Google úložné prostory. Protože nepotřebuje díky úmrtnosti obyvatel v podstatě úložný prostor, což je v prostředí poštovních serverů něco nevídaného kvůli tomu, že neroste potřeba datového protoru, ale je tu možnost zvyšování poplatků a jejich nových zavádění. Prostě sen každého IT pohodlného podnikatele na státní trafice.
Proto proto, ten rozvoj je začátek konce éry papírové koretnosti úřední. V podstatě člověk je takovým počinem státní moci s datovými schránkami více recyklovatelný. Nic poněm po 90 ti dnech od úmrtí nezůstane v jeho záznamech které vede přes Českou poštu státní zpráva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76468
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 29. 12. 2022
Varoa
Tak jak se vám letos sypou roztoči?
Jsou včelstva tisíce VD, nikdo v okolí žádné kolapsy, jen mrtvolky a oslabení. Kam zmizely ty viry co tu každoročně likvidovaly celé včelnice i s minimálním spadem VD během 14 dní koncem léta podzim úly prázdné. A kampak zmizel tak naráz Covid, když se ukázalo, že 2x nakažený napíchaný 3x vakcinama chytil Covid potřetí, Covid zmizel jak pára nad hrncem. Takže uměle vypuštěné biologické sajrajty z letadel nebo co?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76470
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2022
Re: Varoa (76470) (76471) (76472)
JosPr (46.135.75.215) --- 29. 12. 2022
Re: Varoa (76470) (76471)
A jinak si počti na svazovem webu Dlouhy čas do jara,kde p.Titěra už dáva virozám krapet jinou dimenzi a docela správně pojmenovává roztoče jako parazita a virózy jako nakažlivé infekční onemocnění..<
Dovolím si svou esej.
Není těžké být populární kapacita a přitom něco prostě sdělit médiím. Stačí zvonivé jméno který každý zná a každý zmlkne když promluví nebo něco sdělí. Je ale těžké být kapacita a sdělit, že včelaři musí platit za přípravky a léky potravinové včelí doplňky, a jiné věci do úlu dávajíc, ještě více než dosud, ikdyž je zároveň představený výrobcem a s.r.o. pro včelaře podle výročních zpráv prostě za vodou jak přežrané stomilionové prase.
Absurdní, včelaři mají obrovské ztráty a prodejce léků, přípravků a aditiv do včel je těžce ve vatě.
Řekl bych, že něco je opravdu špatně a nefunkční.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76473
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2022
Re: Varoa (76470) (76471) (76472) (76473) (76474)
Ja tam vidím velky posun v myšlení oddělením varroazy a virózy,byť mají společný zaklad v kleštikovi,dokaží viry po nastartováni nákazy fungovat samy a po delší dobu.<
Posun v myšlení tímto směrem je asi umne před více než 10ti lety. Dol uvedl na trh během této doby beesave a masamaril. Pomůže jeden z těchto věcí?
Činnost Dolu má velký společný. Kdysi jsem inicioval přes toto forum používání KŠ atomizací (odpařením), zkoušel a obětoval včelstva abych věděl co dál.
Výsledek? KŠ pomůže ood roztočů ale ne od kolapsu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76475
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2022
Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473)
..., že včelaři musí platit za přípravky a léky potravinové včelí doplňky, a jiné věci do úlu dávajíc, ještě více než dosud, ...<
Včelař nebo zájemce o chov si často myslí, že se musí naučit chovat svá včelstva tak, že zvolí správný úl, vybavení, vzdělá se v akaricidech, krmení, kočování a umí včelařit.
Houby.
Musí vzhledem k okolnostem více sahat do kapsy, více nákladněji krmit, více přemýšlet o úlu a chovaném včelstvu, více používat akaricidy, ale hlavně více platit zato, že chová včely. Ktomu mu mají dopomáhat lidi, kteří přednáší.
Pokud to myšlení neuskuteční, budou se mít stále dobře jen lidi kteří produkují krmení, vyrábí úly a nabízí včelí potřeby, výrobci akaricidů a aditiv, a oddělkáři.
Jak vidno, nyní je moderní přehazovat si přes média peška.
Jeden dělá to druhý ono ale oba mají asi nějaký podíl na situaci oba využijí možnost sdělit, že akaricidy jsou slabé, sekání oddělku je špatné, úly není kam dát, krmení je nedostatečné. Ale kde jsou nakonec ty živé včely?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76476
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477)
,,Tak hlavní je najít stanoviště, kde mají včely od dubna po srpen až září dostatek potravy. Sladiny i pylu. A nemusí vůbec sahat do kapsy a nic kupovat. kromě zákaldního vybavení. "
-------------------------------------------------------
Co je to základní vybavení?
Když dáte včely někde do tramtárie kde jsou lepší podmínky, musíte tam dojíždět autem, často teréním - co stojí provoz mnozí vědí. Zadruhé úly i na koleně vyrobené stojí dnes tolik co nedávno kupované. + podstavce, střechy, rámky, + oplocení ( krádežím nezabrání) údržba stanoviště - pády větví, sekání trávy, neustále oprava vysypávání cesty po traktorech, pravidelné dojíždění a kontroly jestli zas něco nesebrali, případně vůz dalších +100 tisíc kč. Ta doba je pryč, dnes náklady na údržbu stanovišť jsou nyní větší než výdělek. A to ještě si musíte uhodnotit cenu práce v prodaném medu, z toho odložit na rizika ztráty a horší roky.
Ve srovnání průměrný plat v ČR překročil 40 000kč to jen pro srovnání.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76480
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.75.215) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480)
Mrkněte se na auctions.pipa.be- hugo batenburg a srovnejte si,jake náklady jen na pořizeni holuba do chovu(bez nakladů na krmivo,vakcíny,léky,vitamíny,trénink,závody atd atd má takovy poštovní holubář a pak to porovnejte s naprosto směšnými naklady včelaře,ktery prodává med,ale pořád má málo.A to je mnohdy pro holubaře ziskem jen pohár za 1.misto.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76482
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482)
,trénink,závody atd atd má takovy poštovní holubář a pak to porovnejte s naprosto směšnými naklady včelaře,ktery prodává med,ale pořád má málo.A to je mnohdy pro holubaře ziskem jen pohár za 1.misto.<
a proto je desetitisíce holubářů v republice. Na km2 alespoň , jak včelařů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76483
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485)
JosPr (46.135.75.215) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483)
Divil by ses gupo,kolik jich je.Jejich největšim nepřítelem je věk.To včelaři jsou mladici se svym věkovým průměrem.<
Na asi 2km2 připadá v ČR jeden včelař. Trumfni to.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76486
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480)
"Co je to základní vybavení?"
Tak na místech, kde mají včely dost potravy stačí k dobrému vybavení 40 let staré úly koupené od končícího včelaře i se všemi plásty třeba po 200 - 400 Kč za úl Plus medomet, použitý z té doby za třeba 2000 plus pár kusů dalšího vybavení. Jako kuřák, pleště na rámky, bedny na plásty ... a pár dalších věcí, použité dohromady taky tak nějak za 2000 A na novém místě nějakou boudu coby včelín.
Jediné, co se potom musí pravidelně kupovat je cukr na zimu, nějaké léčivo a měnit za vosk nějaké mezistěny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76488
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487)
Na 2 km gupo jeden prodělávající ufňukanec natahujíci ruku po dotační pomoci,to se fakt gupo trumfnout nedá.<
Krom tebe nikoho kdo dotaci nechce neznám. Ani za medomet nebo jiná technická pomoc? Matky si ani matkař od kterýho jsi je vzal neproúčtoval? Ani nebereš dotaci na léčivo co si proúčtuje DOl? Opravdu platíš v chovu vše bez dotace? Dotace je silně nakažlivé, tak se jen ptám.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76489
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76488)
Jen ten včelín materiál od 50 000kč nahoru, práci nepočítám. Takže po sobotách nedělích po práci stavět včelín kdesi daleko v nečase.
Včely jsou kde? Např 14 včelstev x nejlevnější oddělek = 25 000kč
Na stanoviště 30km na kole s vozíkem za prdelí? Takže auto 50 000kč + vozík na stavbu včelína + opravy + amortizace na nové auto + STK + ten benzin asi nejmenší položka
Ztráty - vandalismus, krádaže, strakapoudi, rabovky, živelné pohromy, zavalené neprůjezdné příjezdové cesty
atd.... Mezi realitou a pohádkou je propastný rozdíl.
A teď představa že mají takto X stanovišť nějakých 200 včelstev, inflace na provoz a všeho šla poslední roky 50-100% nahoru, ale cena medu se zasekla na staré ceně a horko těžko se prodává, to je nerentabilní. Prostě údržba těch stanovišť a kolotoč amortizace u větších provozů + techniky, skladů, auta atd.... sežere veškeré příjmy. A kde je cena práce... Souhlas s Gupou.
Zrušili Kravíny, Vepříny 3x obnovily a už zase zrušili. Se vřelařstvím to je to samé. Cena vstupů moc vysoká, odbyt na med a cena medu historicky nízká v porovnání s průměrným příjmem na obyvatele.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.75.215) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489)
Matky a lecivo dotaci samozřejmě projdou,i kdyz si žada matkař a Dol,nemel jsem problem vzit matky za plnou cenu nebo lečivo bez dotace.Kdyz jsem přesel od poštáků k včelařům byl to pro mne šok.Tam ti nikdo nic nedal a šlo to,tady se nabizí dotace na kde co a hapruje to fest.
Jednou už jsem psal,ze mám svoji včelarskou ekonomiku oddělenou od rodiného rozpočtu.Ohromná věc.Plechová krabice ze které můžeš cokoliv zainvestovat ve včelach a ješte tam zbyde.Jo kdyby to bylo spojené s rodinným rozpočtem,věřim,ze by v té škatuli nebylo nic.A není mym cilem tu skatuli plnit za kazdou cenu.Teď mám většinu včel v pánu,tak se bude brát z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491)
Teď mám většinu včel v pánu,tak se bude brát z. <
Psal jsi, že rozchováváš z matek co kupuješ. Asi to moc dobré matky nebyly. A chci jen navnadit k myšlence, jak dobré tedy budou včelstva které pro obnovu pořídíš.
V poslední době se začíná znovu hodně mluvit o kvalitě matek. Zajímalo by mne, jako že jsi představený výrobny mezistěn, jestli nabízíš k chovu trubců, potažmo cesta ke kvalitnější matce, i mezistěny.
Pokud někdo zná základy, ví, že nějaká divočina na právě vloženém stavebním rámku k chovu trubců je jedna z nedostatečné známky, místo cesty ke správnému chovu trubců.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76492
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491) (76492)
Tak já zase píšu o zájmovém včelaření, ne o produkčním.
Neboli nelámat to přes koleno a nepokoušet se osídlit včelami kdoví jak daleko umístěné lesy. Ale prostě ty včely umístit na zahradě nebo tak nějak.
Kde je dnes nebo bylo nedávno na kilometr čtvereční třeba 50 včelstev a bylo beznadějně převčeleno a včelaři museli pravidelně přikrmovat cukrem už v červnu, po kolapsu včelstev a ukončení včelaření některých včelařů může vyjít zavčelenost třeba jenom 10 včelstev na kilometr čtvereční. Nebo ještě méně. A tam se už včelstva mohou slušně uživit i při dnešním poklesu zdrojů pro včely v intravilánech na zahradách i extravilánech na polích.
Neboli potom můžu klidně vytáhnout i staré zadováky a se dvěma až 4 včelstvy pohodlně včelařit a mít dost medu pro rodinu i na rozdání známým.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76493
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.75.215) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491) (76492)
To si tak přesne nepamatuješ,matky koupené používam jako trubci včelstva,kvůli mirnosti.Mám včely v zástavbě,takže nutnost.No letos je to i moje chyba,běžně jsem sedával u včel a sledoval ze kterého vypadávají bezletné mladušky a takova vcelstva likvidoval.Letos na to nebyl čas,jezdil jsem z práce hodně pozdě a pouze dal slepě gabon.Tim ovsem potlačís jenom kleštika,pokud gabon jestě trochu zabere,ale problém nevyřesiš..Ono je radost včelarit v mistě,kde je dalsich 11 včelařů na kilometru,zvlast,když se pak dozviš,ze se 2 z nich vyrojila vsechna včelstva a roje jsou někde v lese.To pak můžeš bojovat s klestikem jak o zivot.
V trubčich mezistěnach nevidím smysl,abych rekl pravdu.Proč taky? Trubcinu maji včely postavenou za den.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76494
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.75.215) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491) (76492) (76494)
Máš pocit,ze by se výroba trubčich mezistěn vyplatila? Jednak pořizeni takových válců,(na stroje je nesezeneš),pak odbyt a na finále návratnost investice? Tady už musim přemýslet jinak než nad vlastni krabicí za med ze včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76495
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491) (76492) (76494) (76495)
Máš pocit,ze by se výroba trubčich mezistěn vyplatila? Jednak pořizeni takových válců,(na stroje je nesezeneš),pak odbyt a na finále návratnost investice? Tady už musim přemýslet jinak než nad vlastni krabicí za med ze včel.<
Ano, nejen pocity, vše se musí podle tebe vyplácet, válce mám troje (celkem patery) a vyplatí se? Upozorňuji že krom D1 a léčivo přes ZO, mám všechno co používám bez dotací! Udělám pár kil vosku ročně a přesto je používám a dělám s nima. A hlásím, že se mi nemůžou absolutně vyplatit. Přesto je mám. Protože jsem chovatel včel a nutné vybavení nebo nástroje pro vybavení potřebuji. Jinak bych byl jen břídil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76496
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 31. 12. 2022
Trubčí včelstva
V trubčich mezistěnach nevidím smysl,abych rekl pravdu.Proč taky? Trubcinu maji včely postavenou za den.<
Chov trubců je důležitý a není vůbec tak jednoduchý pokud má k něčemu být. Asi zřejěm platí že oco se nezajímají obchodníci, to není pro včelařství důležitý. P. Sedláček to asi nevytubuloval na internetu ve svým kanálu, proto je to tak omezený artikl, protože se nevyplatí ani o chovu trubců předvádět.
Trubci maj až 10ti násobně větší vliv na genetiku včelstev než samotná matka. Trubec je haploidní, je věrnou kopií své diploidní matky a matky jsou polyandní, tz. má ve váčku po oplození u sebe, pokud je kvalitně oplozená sperma od asi od 10 trubců a více. Vtom tkví ta investice do válců.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76497
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.75.215) --- 31. 12. 2022
Re: Trubčí včelstva (76497)
Význam trubců snad nikdo nepopíra,ne? Seriovou vyrobu trubčích mezistěn mileradi prenechame někomu jinému,vyrobců mezistěn je pořad vic než 20.Klíďo s ťim někdo může prorazit na trhu.
To máš jako u mne doma s pastovaným medem,je neprodejný.Tak proč se pastování věnovat? Pro strýčka Přihodu,kdyby nahodou někdo někdy chtěl pastu? No pastoval by jsi za 0 odbytu??
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76499
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491) (76492) (76494) (76495) (76496) (76498)
Na experimentování neni čas.<
To je právě pěkné na diskuzi, obě strany si mohou myslet, že vlastně ten názor druhého je o experimentování. Co představuje experiment se spoustou včelstev bez kvalitních trubců?
Prázdné úly?
Velcí experimentátoři nedávno diskutovali otom, jak se CCD u včelstev přesunulo v diskuzích. Vyřkly několik bodů. Znich kvalita matek byla v podstatě jediná, kterou přímo může ovlinit jen včelař.
Samozřejmě že vtom nemůže obchodník vidět jen přes válce profit. Protože není poptávka. Ale včelaři z 99% nevčelaří kvůli zálibě včelařit, včelaří kvůli zálibě v bonusech které chov nese. A co považují za zbytečný, bývá často nejdůležitějším bodem celé aktivity.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76500
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 31. 12. 2022
Re: Trubčí včelstva (76497) (76499)
JosPr (46.135.75.215) --- 31. 12. 2022
Re: Trubčí včelstva (76497)
Význam trubců snad nikdo nepopíra,ne?<
Pokud trubcům nedáš správné podmínky, uvidíš to samé ve včelstvu, jak popisuješ situaci s dělnicemi pochodujícími po česnu. V podstatě dvě rovnice ale jeden výsledek a jedna příčina proč se tak děje. Nejde jen o viry co prý roznáší roztoči, ty jsou všudypřítomné a světe div se, roztoč se nakazí viry také nemocnou dělnicí nebo krmivem. Je to otom pohledu na věc a otom kam daleko až včelař je ochoten vnést experimentování aby poznal co je a co není v určitý moment důležité jinak oto, oco se snažíš dojdeš.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76501
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491) (76492) (76494) (76495) (76496) (76498)
Ani při vic než 100 tunach vosku<
No když si vezmu statistický fakt, že velcí včelaři nad 150 včelstev, kterých je prý okolo 130-150. Bylo by jich ve skutečnosti odhaduji třikrát tolik, kdyby nebyly takové daňové úlevy a bylo by jich odhaduji minimálně 10x tolik, kdyby jen oni byly dotováni zato, že mají chov jako zemědělskou činnost a obživu.(malí za takovou úvahu prominou)
Takže ti v tom základu okolo 130 včelařů, vidím unich těch tvých 100 tun vosku. Taková okrajovka výroba mezistěn tvýho formátu je. To jen pro porovnání. Myslel jsem že Stražisko má větší obrat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76502
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.75.215) --- 31. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483) (76485) (76486) (76487) (76489) (76491) (76492) (76494) (76495) (76496) (76498) (76502)
Spíš bych to viděl na to,že s dotovánim včelařů je šmitec na hezkých pár let,vstupy ještě dost porostou a cena medu bude stagnovat.(velcí prominou).Nedá se natahovat do nekonecna.Včelařstvi holt nemá prioritu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76503
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 1. 1. 2023
Re: Pf 2023 (76504) (76508) (76509)
Novoroční prolety všech včelstev i ve stínu, sever moravy slunce +14st. Na hodinu ponechané nástavky stranou mračna včel a loupení zbytků. Na podložkách některé kaluže vody hučí plodují, před česny žihadlama napřed. Nějaké to oslabení a hodně mrtvolek na podložkách, kolapsy ve stylu prázné úly bez včel žádné, zůstává rozum stát. Normálka bylo poslední roky ztráty 50-100%, VD pořád stejně, žádná změna metodiky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76510
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2023
Re: Pf 2023 (76504) (76508) (76509) (76510)
Tak včelstva, která z nějakého poškození nevychovala žádné dlouhověké včely, již neexistují, protože krátkověké včely z podletí už musí být mrtvé.
Nyní až do dubna budou hynout včelstva hlavně z tohoto důvodu, že budou příliš slabé a jejich dlouhověké včely nezvládnou toto zimní a k tomu ještě jarní rozplodování.
Takže pokud chce včelař zachovat nyní přes zimu co nejvíc včel, musí sledovat velikost včelstev a příliš malé včelstva spojovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76511
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 1. 1. 2023
Úhyny (76504) (76508) (76509) (76510) (76511)
To je po velkých úhynech dost těžké rozhodování. Když z celé včelnice často přežilo jedno včelstvo střední síly a 2 pokakaní žebráci na 2-3 uličkách. K tomu hromada díla a metráky zásob co s tím.
Druhá věc dokupovali včelstva, jenže oddělek nyní od 3500 až 5000kč podle síly, množaři zdá-se začínají nově promítat náklady, ještě nedávno tvrdili že i oddělek nějaký med dá a zaplatí se sám, teď nevím jestli to stále platí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76512
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2023
Re: Úhyny (76504) (76508) (76509) (76510) (76511) (76512)
Tak lepší je mít na začátku května jedno slabé včelstvo než 3 - 5 slabých v zimě uhynulých včelstev.
Přirozeně je vždy otázka, jestli z 20 včelstev v podletí je lepší mít na jaře 3 silnější včelstva a řekněm 8 slabých uhynulých v zimě nebo je lepší mít tři silnější včeltva a k tomu ze spojování 2 - 4 další silnější včelstva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76513
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 1. 2023
Re: Úhyny (76504) (76508) (76509) (76510) (76511) (76512) (76514)
Těžko jednoznačně říct. Podle mne je hodně slabých včelstev proto, protože v podletí vytvořily jen část zimní populace z dlouhověkých včel, zbytek z krátkověkých. Jestli virózou nebo roztoči nebo něčím jiným...
Jestli uhynula třeba víc než polovina včelstev, tak už by se nejspíš dalo říct, že ty nejcitlivější jsou pryč a ty ostatní, i když slabé, jsou odolnější. Když neuhynuly žádné, tak ty slabé jsou nejcitlivější a asi by bylo vhodné, kdyby zmizely. Asi tak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76516
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 1. 2023
Re: Úhyny (76504) (76508) (76509) (76510) (76511) (76512) (76514) (76516)
Ono stejně letos mohou snadno ty slabší přežít lépe než ty silné. Silné se nyní za tepla rozplodují či už rozplodovaly a protože bude podle předpovědi i dál teplo minimálně první týden v lednu, mohou se rozplodovat hodně. A pokud potom po polovině ledna se vrátí zima, což by mohlo snadno být, dostanou ty včelstva s větší plochou plodu sakrametsky pořádně zabrat.
Včelstva tak malá, že se nyní nerozplodují nebo jen trošičku, ale současně ještě tak velká, že bez problémů přežijí a tozjedou plodování po oteplení v březnu a dubnu na tom podle všeho budou nejlépe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76517
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 2. 1. 2023
Re: Úhyny (76504) (76508) (76509) (76510) (76511) (76512) (76514) (76516) (76517)
V tuto dobu se pozná výhoda malého plodování u kraňky. Její spořivost, pokud dělnice uznají za vhodné i kanibalismus. Pokud se někdo inspiruje sériovým chovem, měl by na toto v naší poloze myslet. Unás je většinou v tuto dobu oproti Česku a Slezsku chladněji díky nížinné inverzi. Až do března, a očekávám nástup ještě silnějšího větru.
Jinak ty shnilé kulatiny v lesích dost padají, je jedno o jaký jde strom, shilé vývraty bez rozdílu druhu padají na zem a za poslední rok tři pády na úly. Včera objev dvou kmenů a nevzal jsem si za sedadlo auta pilu, tak ručně rámovou. Jinak včely podle podložek dost slabé a stále je vidno zvápenatění.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76518
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 1. 2023
Re: Úhyny (76504) (76508) (76509) (76510) (76511) (76512) (76514) (76516) (76517) (76518)
To je pravda. Já ještě pamatuji doby, kdy třetina chovaných včelstev ještě měla geny italských vlašek. Vedle barvy to právě bylo šílené rozplodování při prvním pořádném oteplení po prosinci a potom tvrdošíjné držení plodu i za ochlazení a mrazu doslova na krev.
Když byla obleva jako nyní, tak ty včely vyšly po zimě zbídačené a zmeškaly první snůšku. Když ale byla zima po celou dobu studená a první oteplení bylo až v předjaří, jely vlašky víc než kraňky. Zvláště když po prvním oteplení v předjaří nastalo zase menší ochlazení. Vlašky jely a plodovaly dál a pokud to ochlazení v předjaří ustály a nezkolabovaly, byly při první snůšce o třetinu lepší než kraňky.
Poslední třetina byly tmavé včely a na ty průběh zimy neměl zvláštní vliv.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76519
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (37.48.10.236) --- 2. 1. 2023
Obleva
Radime promiň, ale nesouhlasím. Silná včelstva, mají-li dostatek zásob, ochlazení bez problémů ustojí. Naopak slaboši na pár uličkách zůstanou no kolečku plodu, nepřesunou se a následné ochlazení je dorazí. Mám to vyzkoušeno na stovkách včelstev. Proto jsou u mě oddělky i "kmenová" včelstva dostatečně zakrmené a po kontrole při prosincovém pokapu jdou slabší včelstva rovnou mezi přepážky. Pokud rámky vypadají tak jak mají (sedliště chomáče vepředu a vzadu 50 % i víc plochy zásoby), nebývá s vyzimováním žádný problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76520
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (37.48.10.236) --- 2. 1. 2023
Síla včelstev
Úhyny kolem 10 - 15 % dle stanoviště od počátku podzimu, zazimování. Zbytek vcelku ok, ale velké rozdíly mezi včelstvy. Na Nový rok jsem viděl při procházce na převčelené lokalitě (4 stanoviště po 20 - 40 včelstvech na 300 m) včelí apokalypsu. Při 12 °C a na slunícku vyletovaly sporadicky včely pouze z několika málo úlů, jinak mrtvo, smutný pohled, ale také nerozum, kdy se včelari natáhnou na jedno snůškově slibné místo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76521
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 1. 2023
Re: Obleva (76520)
"Radime promiň, ale nesouhlasím. Silná včelstva, mají-li dostatek zásob, ochlazení bez problémů ustojí."
V předjaří možná.
Ale když tam mají při oblevě v lednu 1dm - 2dm čtverečního plodu, třeba mladých červíků a rozhodnou se ho za každou cenu dostat do vylíhnutí a venku je přitom třeba klidně sníh a i ve dne teploty pod nulou, takže nemohou vyletět... To nevydrží prakticky jakkoliv silné včelstvo. Držet tam na tak velké ploše a při rozvoněném chumáči víc než dva týdny 35 st C proti venkovnímu mrazu a potom ještě týdny vegetovat v úlu zaledovaném zmrzlými parami z toho odchovu plodu...
Kraňky to vydrží, protože do toho nejdou a ten plod vysajou, vlašky toto právě nedělaly.
Neříkám pár buněk plodu, které některá včelstva dost často nechávají v sevření zimního chumáče vyběhnout v zimě, snad aby měly pro matku v předjaří mladé dělnice. To je dost běžné a u silnějších včelstev to včely zvládnou bez problémů. Ale větší plochy plodu ne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76523
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 2. 1. 2023
Re: Síla včelstev (76521)
,,ale také nerozum, kdy se včelari natáhnou na jedno snůškově slibné místo."
-------------------------------------------
Oni tam cíleně ta včelstva dovezli na jedno místo?
U nás jsou takové lokality, ale ti včelaři tam bydlí takže mají včelstva vlastně na zahradě a nikam nic nevozili. Při posledních kolapsech nam nepřežilo ani jedno, padly i oddělky i roje přeléčené po usazení - všechny v jedné vlně během 2-3 týdnů na podzim, zádná souvislost s VD.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76524
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (91.139.47.194) --- 2. 1. 2023
Re: Síla včelstev (76521) (76524)
Tohle není v obci, ale u lesa. Tyhle 4 jsou prakticky v řadě kousek od sebe. A v okolí do 500 m je ještě několik dalších stanovišť. Já tam včely nemám, ale občas tam chodíme na procházku. Snůškově je to místo lákavé, ale asi se tam právě kvůli tomu natáhlo postupně více včelařů. Problém je, že jsou to trvalá stanoviště a po konci snůšky je tam od června v podstatě díky suchu obrovský hlad, takže včelstva živoří z důvodu nedostatku podněcovací nektarové a pylové snůšky.a pokud to včelaři nepodchytí, tak je konec. Pťi snůšce taková akumulace včelstev není problém, ale po ní ano. Správné by bylo tam nakočovat za snůškou a potom odjet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76526
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534)
JJ, DPH, Daň z Přidané Hodnoty.
Ze všeho, co se tady v tomto státě vyrobí a zhodnotí, si stát bere svůj díl, u běžného zboží to je pětina hodnoty, 20 nebo 21 % navíc k vlastní ceně výrobku je přiraženo běžnou sazbou DPH. Proto plástci DPH mohou nakupovat zboží bez DPH, protože tu DPH zaplatil státu už někdo předtím, zatímco neplátci DPH jako koncoví spotřebitelé musí platit DPH, protože jinak by stát byl o svou daň krácen.
Prodej medu Ze dvora je (zatím) mimo DPH.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76537
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 6. 1. 2023
Vakcinace proti MVP
Táák další trafikanti zrozeni skrz zákon a doporučení vrchních vládních trafikantů v USA. Situace dalších vyšších nákladů pro chov včel na americkém kontinentě byla ihned odhalena, když krása pominula a emerikánský včelař vystřízlivěl z naděje žeby jeho včely nedostaly mor, když si uvědomil, že v případě moru se nejen budou pálit a nebo valit do včelstev preventivně podle nařízení tamnějších veterinářů ATB, navíc budou muset koupit (kdo jiný než včelaři co MVP nemají ale jsou v ohnisku) vakcíny a pěkně trafikanty s jejich vodičkou v mateří kašičce vyplatit, aby se rozjasnila další mediální zpráva, že proti moru jsou všechny včelstva v USA v ohniscích vakcinovaný. No perfekt. Až toto dojde knám, doufám že se budu živit něčim méně vládně otrafikovaným.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76541
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 6. 1. 2023
Re: Vakcinace proti MVP (76541)
https://www.dalan.com/package-insert
Vakcínu podávejte následovně:
01.
Queen candy se vyrábí z kukuřičného sirupu a moučkového cukru v poměru 1 ku
7,5 (váha za váhu). Připraví se tři sta (300) g cukroví královny
za použití 265 g cukru a 35 g/25 ml kukuřičného sirupu, k tomu jedna láhev produktu
je smíchaný.
02.
Protřepejte lahvičku s přípravkem, aby byla vakcína rovnoměrně suspendována.
03.
Roztrhněte hliníkové těsnění a opatrně z něj sejměte pryžovou zátku
láhev produktu.
04.
Přidejte obsah láhve produktu ke 300 g (10,6 oz.) queen candy.
05.
Dobře promíchejte, aby byla zajištěna rovnoměrná distribuce.
06.
Přidejte 6 g (1/5 oz.) do každé královny klece.
07.
Poznámka: Královna by měla mít k dispozici pouze královnu bonbón smíchanou s vakcínou
včela a obsluha.
08.
Nechte královny a ošetřovatele krmit po dobu 8 dnů předem
vypouštění do úlů.
VLASTNOSTI
Současná hypotéza je, že včelí královny předávají imunitu potomkům
prostřednictvím transgenerační imunity.
Výrobek je vyráběn v zařízení s licencí USDA, které splňuje požadavky
nejvyšší standardy kvality pro výrobu vakcín.
Při výrobě produktu nejsou použity žádné chemikálie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76544
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537) (76539) (76545)
Kámoš to nejspíš nakoupil jako soukromník za hotové a prodal s přirážkou, kterou si celou jako svůj zisk strčil do kapsy, státu nedanil nic. Jako se to nyní nejpíš děje ve spoustě hospodách po zrušení EET.
Pokud to skutečně nakoupil za fakturu a bez DPH a prodal soukromníkovi bez DPH, má nejspíš bordel v účetnictví a bude mít dost velký problém při případné konrole.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76546
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537)
,,Proto plástci DPH mohou nakupovat zboží bez DPH, protože tu DPH zaplatil státu už někdo předtím"
------------------------------------------------------
To nedává logiku.
Nemá to být spíše : Proto plátci DPH mohou nakupovat zboží bez DPH, protože DPH nakonec odvedou oni, když to jsou už z názvu ,,plátci DPH". ?
To znamená dokud zboží mají na skladě, není zdaněno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76547
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:1028:96c4:8366:3910:43b9:3db1:ffcd) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537) (76547)
...A daň odvedou až při prodeji zboží koncovému odběrateli. Ale když má sklenice na sklenice na skladě koupené bez DPH, může je přeprodat např. konzervárně opět bez DPH a konzervárna naplní ovocem a prodá hotový produkt a už odvede DPH, nebo prodá opět překupníkovi bez DPH, a ten zaplatí DPH až při prodeji zákazníkovi.... tak jednoduše složitý to je.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537) (76547) (76548)
Koupíš auto kamene z lomu za 10 tisíc, prodáš tentýž kámen dál a chceš z toho mít zisk 2 tisíce. Prodáš ho tedy za 12420 kč, protože 420 Kč neboli 21 % DPH z té "přidané hodnoty" musíš danit státu.
Koupíš ten náklaďák kamene buď za 12000 bez DPH jako plátce DPH a uděláš z toho nákladu dlažební kostky a chceš z toho zisk 6000. Prodáš je stavebnímu podniku jako plátci DPH za 18000 a stavební podnik potom státu odvede 420 Kč plus 1260 plus svou daň DPH.
Nebo je prodáš soukromníkovi jakožto koncovému zákazníkovi a neplátci DPH, aby si s těmi kostkami vydláždil doma dvorek a potom k ceně 18000, pokud chceš zisk 6000, musíš přiúčtovat DPH 420 Kč plus 1260 kč, tedy 1680 Kč, které pošleš státu jakožto daň z DPH.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76550
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.88.106) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537) (76547) (76548)
Klepni si do google heslo Jak funguje DPH a co je přidana hodnota,jak se daní,co je marže,co je DPH na vstupu,co na výstupu,co je podvojné účetnictví,co je obrat,jaka je výse obratu pro platce DPH.Bude to jednodušší,než chtít 6x přeprodat sklenice.Pokud nejsi plátce DPH,tak to neřeš.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76551
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 1. 2023
Re: Cukr (76556)
tak akční cena je umělá. Jak moc se rozhodnou v supermarketu nalákat lidi, tak tak moc to zlevní. Včetně takového zlevnění, že cukr prodávají se ztrátou. Směrodatná je spíš cena, za kolik je ochoten vekoprodejce prodat větší množství cukru za množstevní slevu. Kdysi krátce po Sametu, když ještě dobře fungovalo postsocialistické Zemědělské Zásobování a v obchodech nebyly akce, jsem tam kupoval cukr, po padesátikilových pytlích třeba cukru krystalu. Toho socialistického, s krystaly velikosti 2 - 3 mm, ideálního do prosakovacích krmítek. Množstevní sleva, proti cukru v obchodech byla tak 10 - 15 %. Ale při velkém nákladu to už stálo za to.
Třeba jednou jsem nakupoval ve velkoskladech ZZN Nového Jičína, ti tehdy používali sklady, vysoká sila, jak se jezdí vlakem do Studenky od Hranic, na pravé straně před vjezdem do Studenky. Jsem zaplnil pytli cukru celý přívěsný vozík plus další ještě nacpal dozadu do auta, 600 nebo kolik kilo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76557
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 9. 1. 2023
Re: Cukr (76556)
Cena cukru je to poslední co bych řešil.<
Je to ale první věc kterou včelař řešit musí. Jinak je včelařství spíš koníček. A to nikdo v podstatě jako chov nedělá, každý chce mít zisk aj ten holubář na aukci.
Jediné co aktuálně pozorujijako přivýdělek co je podstatnou částkou zisku včelaře, je youtuberství, nebo přednášky, nebo status známé a žádané osoby která je sponzorovaná za své vědomosti. To je budoucnost chovu včel a chov jako takový je tedy jen reklamní trik a včelař co chce přežít musí být komediant a herec. Samotný chov bude opravdu velmi nákladový.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76558
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 9. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558)
Chov včel velmi nákladový jak pro koho. Vzato z pohledu výdělku, tak je to vylej nalej. Pro zaměstnanance s jistým měsíčním příjmem to bude asi jedno, a že se včely aspoň zaplatí samy sebe tak to bude brát jako úspěch.
Cena cukru je poslední úder, nejde jen o tu cenu ale o pracnost, nakupování v akcích po trochách ježdění autem, míchání, další rozvoz, krmítka, slídivost, pak úklid, krmítka ven a další úpravy plástů ... to se pěkně nabaluje. Ani nebudu vytáčet, nechám včelám, zruším medníky, pro sebe si vytáhnu po jednom rámku, odpadne další práce s točením, a až bude mít někdo zájem o kvalitní med v ceně kvalitního másla nyní cca 270-300kč/kg, rád odtočím rámek navíc.
Možná ještě počkat na další vlnu zdražení... šušká se že bude letos už jen +10%.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76559
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558) (76559)
Tak ono to je spíš o tom, že je třeba mít dobré místo. Jsem kdysi, když ještě včelařili rodiče viděl, co dělá dobré stanoviště. V dubnu se rozjely topoly osiky, břízy a já nevím co ještě. První vytáčení bylo v polovině nebo ve 2/3 května - to ještě byly hodně tmavé včely, které se na jaře rozvíjely pomalu, ne dnešní kraňka a pak se mohlo točit co každé 2 - 3 týdny. Poslední vytáčení bylo v polovině srpna.
Ale to byl les, listnatý, kde bylo plno těch bříz a osik a v dubnu na zemi plno květů, pobřežní vlhký les kolem potoků po polovině května snůška z javorů klenů, potom tam byly plochy pololesů a pololuk z minulosti "vyčištěné " od stromů kravami a tehdy zarostlé maliníkem, to byla snůška na začátku června. V polovině června první medovicová snůška, nejdřív signalizační na osikách, potom ze smrků. Na začátku července to byla snůška z lip malolistých. A od poloviny července do poloviny srpna to byla pozdní medovicová snůška ze smrku a dubu. Otec měl ještě s jedním společný včelín, bylo tam nějak 12 až nějak 16 včelstev v zadovácích a všechny tyto včelstva dokázalo to stanoviště takhle včelařsky utáhnout. To byl nějak ekvivalent, podle počtu včel, dnešních 8 - 14 včelstev v nástavcích. A dneska by klidně takové stanoviště dalo s těmi včelami 400 - 700 kilo medu každý rok, z toho významníé množství cenově zajímavého medu. Tmavého medovicového medu, kvalitního květového malinového, zajímavého květového javorového nebo tmavého nebo světlého lipového a to všechno okořeněno přídavkem z květů z kvetoucích luk ....
Žádný hrubý řepkový nebo fádní z ovocných stromů.
Včelařit na takovém stanovišti s takovým počtem včelstev by bylo bezproblémově výdělečné i dnes. A znát někde takový terén o rozloze 10 - 15 kilometrů čtverečních, dát co 800 - 1000 metrů stanoviště s 10 - 15 včelstvy - uživil by se tam i včelař z povolání se svými pár stovkami včelstev.
Jenomže kde dnes takové stanoviště najít, všude, kam se člověk dnes podívá, je toho pro včely výrazně méně než bylo tehdy. A na tom "našem" ještě navíc tehdy vykáceli většinu toho pobřežního porostu a udělali tam velkou vodní nádrž, zmizela většina lip, javorů a spousta maliníku a včely musely najednou za polovinou zbývající snůšky létat několik stovek metrů nad vodou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76560
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 10. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558) (76559) (76560) (76561)
V dnešní běžné krajině je to tak na chov maximálně 5 - 10 včelstev na kilometr čtvereční, aby ta včelstva měla dostatek snůšky po celou sezónu a dokázala tak prosperovat.<
Chov včel a třeba holubů lze přirovnat jako hru k letadlu. Pokud se vyčerpá plocha, letadlo padá a nezkušení piloti sním, co zůstávají, zakládají díky touze po zisku další letadla.
(prodeje zboží pro let, domluvené prodejní aukce kvůli novému hráči co se chytne touhy vydělávat a který donese peníze do kola, dominantní investor s udržovací agenturou jako vláda a spolek, ...) Hodně průhledné to bylo u chovu žížal, šneků. U některých chovů je prostě letadlo sofistikovanější.
Sám se takových komerčních her neúčastním, protože mým cílem není udržovat letadlo ve stadiech vzniku a zániků, ale cílím na produkty. Které jak vidno vláda nahradí dovozem s poplácáním dovozce po zádech. Takže promiňte ale chov včel prostě letadlem je. Typické znaky nutnosti pádu letadla jsou dřívější dotace které se odříznou v případě nejvyššího zisku. (celový příjem přímý i nepřímý z DPH odvedené před pádem je krátkodobou velmi ziskovou ekonomikou, něco jako získat včely, vytočit všechen med a nechat včelstva umřít)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76562
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558) (76559) (76560) (76561) (76562)
Spíš je včelaření taková přetrvávající "obecní pastvina". Společný zdroj pro komunitu, jejíž členové nejsou dostatečně majetní, aby měli v dostatečné rozloze své soukromé pozemky. A jejíž využívání je zadarmo. Takže zdánlivě čím ve větší intenzitě ji někdo začne využívat, tím víc z ní dostane.
Jenže využití obecních pastvin bylo regulované. Jednak veřejným míněním vesnice a jednak úředně starostou či správou vesnice. Protože pást na obecním 5 - 10 svých hus, aby rodina měla jednou, dvakrát za měsíc z těch hus maso bylo v pořádku, protože potom vyšla ta trávy na husy všech chudých. Ale rozšířit počet těch hus na 100, 200 aby rodinka mohla 100 - 150 hus prodat, už nešlo, protože by potom na obecním nezbyla tráva pro ostatní husy.
Ale ve včelaření to jde. Včelař si klidně a jednostranně rozšíří počet svých včelstev tolik, že už zdroje krajiny nestačí a omezuje tak sousední včelaře. A pak se včelaři doslova "přetahují" všelijakými moderními technologiemi chovu a kupováním zízhračných linií matek a futrováním včel cukrem o to omezené množství medu, které krajina nabízí tím, že se snaží, by jejich včely hromadně neuhynuly a naopak ten med na rozdíl od včel souseda "vytěžily".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76563
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (37.48.40.22) --- 10. 1. 2023
Dotace
Není to o dotacích. Dotace ve včelařství jsou směšné. Ze začinajících včelařů co znám, nikdo nemluvil o dotacích. Spíš hledají zajímavý koníček a chov včel je teď in, nebo jsou zblblí propagandou o úbytku včel. Chov včel má prostě u nás tradici a předává se mezigeneračně. Zrušte dotace, ale včelařů příliš neubyde. 90 % je malovčelařů do 10 včelstev. S tím nepohnou dotace, cena cukru ani cokoliv jiného. Odpadnou spíš střední a větší včelaři, kteří nezvládají nové výzvy v oblasti zdravotního stavu včelstev a zvýšené náklady.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 76564
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78631 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 76450 do č. 76570)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu