Archiv Včelařské konference

Divil by ses gupo,kolik jich je.Jejich největšim nepřítelem je věk.To včelaři jsou mladici se svym věkovým průměrem.

JosPr (46.135.75.215) --- 30. 12. 2022
Re: Chov včel více stojí než dá (76470) (76471) (76472) (76473) (76476) (76477) (76480) (76482) (76483)

Divil by ses gupo,kolik jich je.Jejich největšim nepřítelem je věk.To včelaři jsou mladici se svym věkovým průměrem.<

Na asi 2km2 připadá v ČR jeden včelař. Trumfni to.

Na 2 km gupo jeden prodělávající ufňukanec natahujíci ruku po dotační pomoci,to se fakt gupo trumfnout nedá.

"Co je to základní vybavení?"

Tak na místech, kde mají včely dost potravy stačí k dobrému vybavení 40 let staré úly koupené od končícího včelaře i se všemi plásty třeba po 200 - 400 Kč za úl Plus medomet, použitý z té doby za třeba 2000 plus pár kusů dalšího vybavení. Jako kuřák, pleště na rámky, bedny na plásty ... a pár dalších věcí, použité dohromady taky tak nějak za 2000 A na novém místě nějakou boudu coby včelín.
Jediné, co se potom musí pravidelně kupovat je cukr na zimu, nějaké léčivo a měnit za vosk nějaké mezistěny.

Na 2 km gupo jeden prodělávající ufňukanec natahujíci ruku po dotační pomoci,to se fakt gupo trumfnout nedá.<

Krom tebe nikoho kdo dotaci nechce neznám. Ani za medomet nebo jiná technická pomoc? Matky si ani matkař od kterýho jsi je vzal neproúčtoval? Ani nebereš dotaci na léčivo co si proúčtuje DOl? Opravdu platíš v chovu vše bez dotace? Dotace je silně nakažlivé, tak se jen ptám.

Jen ten včelín materiál od 50 000kč nahoru, práci nepočítám. Takže po sobotách nedělích po práci stavět včelín kdesi daleko v nečase.
Včely jsou kde? Např 14 včelstev x nejlevnější oddělek = 25 000kč

Na stanoviště 30km na kole s vozíkem za prdelí? Takže auto 50 000kč + vozík na stavbu včelína + opravy + amortizace na nové auto + STK + ten benzin asi nejmenší položka

Ztráty - vandalismus, krádaže, strakapoudi, rabovky, živelné pohromy, zavalené neprůjezdné příjezdové cesty

atd.... Mezi realitou a pohádkou je propastný rozdíl.

A teď představa že mají takto X stanovišť nějakých 200 včelstev, inflace na provoz a všeho šla poslední roky 50-100% nahoru, ale cena medu se zasekla na staré ceně a horko těžko se prodává, to je nerentabilní. Prostě údržba těch stanovišť a kolotoč amortizace u větších provozů + techniky, skladů, auta atd.... sežere veškeré příjmy. A kde je cena práce... Souhlas s Gupou.

Zrušili Kravíny, Vepříny 3x obnovily a už zase zrušili. Se vřelařstvím to je to samé. Cena vstupů moc vysoká, odbyt na med a cena medu historicky nízká v porovnání s průměrným příjmem na obyvatele.

Matky a lecivo dotaci samozřejmě projdou,i kdyz si žada matkař a Dol,nemel jsem problem vzit matky za plnou cenu nebo lečivo bez dotace.Kdyz jsem přesel od poštáků k včelařům byl to pro mne šok.Tam ti nikdo nic nedal a šlo to,tady se nabizí dotace na kde co a hapruje to fest.
Jednou už jsem psal,ze mám svoji včelarskou ekonomiku oddělenou od rodiného rozpočtu.Ohromná věc.Plechová krabice ze které můžeš cokoliv zainvestovat ve včelach a ješte tam zbyde.Jo kdyby to bylo spojené s rodinným rozpočtem,věřim,ze by v té škatuli nebylo nic.A není mym cilem tu skatuli plnit za kazdou cenu.Teď mám většinu včel v pánu,tak se bude brát z.

Teď mám většinu včel v pánu,tak se bude brát z. <

Psal jsi, že rozchováváš z matek co kupuješ. Asi to moc dobré matky nebyly. A chci jen navnadit k myšlence, jak dobré tedy budou včelstva které pro obnovu pořídíš.

V poslední době se začíná znovu hodně mluvit o kvalitě matek. Zajímalo by mne, jako že jsi představený výrobny mezistěn, jestli nabízíš k chovu trubců, potažmo cesta ke kvalitnější matce, i mezistěny.

Pokud někdo zná základy, ví, že nějaká divočina na právě vloženém stavebním rámku k chovu trubců je jedna z nedostatečné známky, místo cesty ke správnému chovu trubců.

Tak já zase píšu o zájmovém včelaření, ne o produkčním.
Neboli nelámat to přes koleno a nepokoušet se osídlit včelami kdoví jak daleko umístěné lesy. Ale prostě ty včely umístit na zahradě nebo tak nějak.
Kde je dnes nebo bylo nedávno na kilometr čtvereční třeba 50 včelstev a bylo beznadějně převčeleno a včelaři museli pravidelně přikrmovat cukrem už v červnu, po kolapsu včelstev a ukončení včelaření některých včelařů může vyjít zavčelenost třeba jenom 10 včelstev na kilometr čtvereční. Nebo ještě méně. A tam se už včelstva mohou slušně uživit i při dnešním poklesu zdrojů pro včely v intravilánech na zahradách i extravilánech na polích.
Neboli potom můžu klidně vytáhnout i staré zadováky a se dvěma až 4 včelstvy pohodlně včelařit a mít dost medu pro rodinu i na rozdání známým.

To si tak přesne nepamatuješ,matky koupené používam jako trubci včelstva,kvůli mirnosti.Mám včely v zástavbě,takže nutnost.No letos je to i moje chyba,běžně jsem sedával u včel a sledoval ze kterého vypadávají bezletné mladušky a takova vcelstva likvidoval.Letos na to nebyl čas,jezdil jsem z práce hodně pozdě a pouze dal slepě gabon.Tim ovsem potlačís jenom kleštika,pokud gabon jestě trochu zabere,ale problém nevyřesiš..Ono je radost včelarit v mistě,kde je dalsich 11 včelařů na kilometru,zvlast,když se pak dozviš,ze se 2 z nich vyrojila vsechna včelstva a roje jsou někde v lese.To pak můžeš bojovat s klestikem jak o zivot.

V trubčich mezistěnach nevidím smysl,abych rekl pravdu.Proč taky? Trubcinu maji včely postavenou za den.

Máš pocit,ze by se výroba trubčich mezistěn vyplatila? Jednak pořizeni takových válců,(na stroje je nesezeneš),pak odbyt a na finále návratnost investice? Tady už musim přemýslet jinak než nad vlastni krabicí za med ze včel.

Máš pocit,ze by se výroba trubčich mezistěn vyplatila? Jednak pořizeni takových válců,(na stroje je nesezeneš),pak odbyt a na finále návratnost investice? Tady už musim přemýslet jinak než nad vlastni krabicí za med ze včel.<

Ano, nejen pocity, vše se musí podle tebe vyplácet, válce mám troje (celkem patery) a vyplatí se? Upozorňuji že krom D1 a léčivo přes ZO, mám všechno co používám bez dotací! Udělám pár kil vosku ročně a přesto je používám a dělám s nima. A hlásím, že se mi nemůžou absolutně vyplatit. Přesto je mám. Protože jsem chovatel včel a nutné vybavení nebo nástroje pro vybavení potřebuji. Jinak bych byl jen břídil.

V trubčich mezistěnach nevidím smysl,abych rekl pravdu.Proč taky? Trubcinu maji včely postavenou za den.<

Chov trubců je důležitý a není vůbec tak jednoduchý pokud má k něčemu být. Asi zřejěm platí že oco se nezajímají obchodníci, to není pro včelařství důležitý. P. Sedláček to asi nevytubuloval na internetu ve svým kanálu, proto je to tak omezený artikl, protože se nevyplatí ani o chovu trubců předvádět.

Trubci maj až 10ti násobně větší vliv na genetiku včelstev než samotná matka. Trubec je haploidní, je věrnou kopií své diploidní matky a matky jsou polyandní, tz. má ve váčku po oplození u sebe, pokud je kvalitně oplozená sperma od asi od 10 trubců a více. Vtom tkví ta investice do válců.

Výrobna se musi zaplatit sama.Jenom letos šlo do rezervnich valců na oba stroje 850 tisíc.Na experimentování neni čas.Ani při vic než 100 tunach vosku.

Význam trubců snad nikdo nepopíra,ne? Seriovou vyrobu trubčích mezistěn mileradi prenechame někomu jinému,vyrobců mezistěn je pořad vic než 20.Klíďo s ťim někdo může prorazit na trhu.
To máš jako u mne doma s pastovaným medem,je neprodejný.Tak proč se pastování věnovat? Pro strýčka Přihodu,kdyby nahodou někdo někdy chtěl pastu? No pastoval by jsi za 0 odbytu??

Na experimentování neni čas.<

To je právě pěkné na diskuzi, obě strany si mohou myslet, že vlastně ten názor druhého je o experimentování. Co představuje experiment se spoustou včelstev bez kvalitních trubců?

Prázdné úly?

Velcí experimentátoři nedávno diskutovali otom, jak se CCD u včelstev přesunulo v diskuzích. Vyřkly několik bodů. Znich kvalita matek byla v podstatě jediná, kterou přímo může ovlinit jen včelař.

Samozřejmě že vtom nemůže obchodník vidět jen přes válce profit. Protože není poptávka. Ale včelaři z 99% nevčelaří kvůli zálibě včelařit, včelaří kvůli zálibě v bonusech které chov nese. A co považují za zbytečný, bývá často nejdůležitějším bodem celé aktivity.

JosPr (46.135.75.215) --- 31. 12. 2022
Re: Trubčí včelstva (76497)

Význam trubců snad nikdo nepopíra,ne?<

Pokud trubcům nedáš správné podmínky, uvidíš to samé ve včelstvu, jak popisuješ situaci s dělnicemi pochodujícími po česnu. V podstatě dvě rovnice ale jeden výsledek a jedna příčina proč se tak děje. Nejde jen o viry co prý roznáší roztoči, ty jsou všudypřítomné a světe div se, roztoč se nakazí viry také nemocnou dělnicí nebo krmivem. Je to otom pohledu na věc a otom kam daleko až včelař je ochoten vnést experimentování aby poznal co je a co není v určitý moment důležité jinak oto, oco se snažíš dojdeš.

Ani při vic než 100 tunach vosku<

No když si vezmu statistický fakt, že velcí včelaři nad 150 včelstev, kterých je prý okolo 130-150. Bylo by jich ve skutečnosti odhaduji třikrát tolik, kdyby nebyly takové daňové úlevy a bylo by jich odhaduji minimálně 10x tolik, kdyby jen oni byly dotováni zato, že mají chov jako zemědělskou činnost a obživu.(malí za takovou úvahu prominou)

Takže ti v tom základu okolo 130 včelařů, vidím unich těch tvých 100 tun vosku. Taková okrajovka výroba mezistěn tvýho formátu je. To jen pro porovnání. Myslel jsem že Stražisko má větší obrat.

Spíš bych to viděl na to,že s dotovánim včelařů je šmitec na hezkých pár let,vstupy ještě dost porostou a cena medu bude stagnovat.(velcí prominou).Nedá se natahovat do nekonecna.Včelařstvi holt nemá prioritu.

Hodně štěsti,a hlavně zdravi vsem vcelařům,jejich rodinam a přeživšim včelstvům do roku 2023.

Z informace pod zn.Gupa z 27.12.22 jsem usoudil,že dotace pro letošní rok 1D bude činit 70,-Kč na včelstvo.Dosud není známá evropská dotace na technickou pomoc.Ta snad zůstane ?

Přeji všem do Nového roku plného zdraví a našim včelám pohodu bez virů.

Z kuloárů zaznívá,ze spiš 50 nez 70.Nejvyšši čas,aby ČSV skoncilo s administraci téhle směšné dotace.Stojí nás spoustu času,který nám nikdo nezaplatí.Pro hrst drobných.

Dnes pořádný prolet všeho co zbylo..

Všechno nejlepší a zdraví všem včelařům i jejich včelám.

Hlavně štěstí, pokud se dobře poštěstí, jde o nejlepší věc kterou život může obohatit.

Novoroční prolety všech včelstev i ve stínu, sever moravy slunce +14st. Na hodinu ponechané nástavky stranou mračna včel a loupení zbytků. Na podložkách některé kaluže vody hučí plodují, před česny žihadlama napřed. Nějaké to oslabení a hodně mrtvolek na podložkách, kolapsy ve stylu prázné úly bez včel žádné, zůstává rozum stát. Normálka bylo poslední roky ztráty 50-100%, VD pořád stejně, žádná změna metodiky.

Tak včelstva, která z nějakého poškození nevychovala žádné dlouhověké včely, již neexistují, protože krátkověké včely z podletí už musí být mrtvé.
Nyní až do dubna budou hynout včelstva hlavně z tohoto důvodu, že budou příliš slabé a jejich dlouhověké včely nezvládnou toto zimní a k tomu ještě jarní rozplodování.
Takže pokud chce včelař zachovat nyní přes zimu co nejvíc včel, musí sledovat velikost včelstev a příliš malé včelstva spojovat.

To je po velkých úhynech dost těžké rozhodování. Když z celé včelnice často přežilo jedno včelstvo střední síly a 2 pokakaní žebráci na 2-3 uličkách. K tomu hromada díla a metráky zásob co s tím.

Druhá věc dokupovali včelstva, jenže oddělek nyní od 3500 až 5000kč podle síly, množaři zdá-se začínají nově promítat náklady, ještě nedávno tvrdili že i oddělek nějaký med dá a zaplatí se sám, teď nevím jestli to stále platí.

Tak lepší je mít na začátku května jedno slabé včelstvo než 3 - 5 slabých v zimě uhynulých včelstev.
Přirozeně je vždy otázka, jestli z 20 včelstev v podletí je lepší mít na jaře 3 silnější včelstva a řekněm 8 slabých uhynulých v zimě nebo je lepší mít tři silnější včeltva a k tomu ze spojování 2 - 4 další silnější včelstva.

Žebrák + žebrák je furt žebrák a z žebraka+ silnějši bude za chvilku zas jenom žebrák.To už je lepší žebráka zakomorovat a nechat,at se s tim popere (zvlášť,když nevíme,proč je žebrák).Můžou tam byt dozvuky viróz nebo NC.

dnes 14stC prolet všech včel úhyny O plus 20 oddělků .budou na jaře na prodej. Není to dobré pro přírodu nikdo neví jaký bude březen a duben ty rozhodnou. Ale včelky vědí co a jak?? Přeji hezký příští rok a pohodu a zdraví nás i včel Vašek.

Těžko jednoznačně říct. Podle mne je hodně slabých včelstev proto, protože v podletí vytvořily jen část zimní populace z dlouhověkých včel, zbytek z krátkověkých. Jestli virózou nebo roztoči nebo něčím jiným...
Jestli uhynula třeba víc než polovina včelstev, tak už by se nejspíš dalo říct, že ty nejcitlivější jsou pryč a ty ostatní, i když slabé, jsou odolnější. Když neuhynuly žádné, tak ty slabé jsou nejcitlivější a asi by bylo vhodné, kdyby zmizely. Asi tak.

Ono stejně letos mohou snadno ty slabší přežít lépe než ty silné. Silné se nyní za tepla rozplodují či už rozplodovaly a protože bude podle předpovědi i dál teplo minimálně první týden v lednu, mohou se rozplodovat hodně. A pokud potom po polovině ledna se vrátí zima, což by mohlo snadno být, dostanou ty včelstva s větší plochou plodu sakrametsky pořádně zabrat.
Včelstva tak malá, že se nyní nerozplodují nebo jen trošičku, ale současně ještě tak velká, že bez problémů přežijí a tozjedou plodování po oteplení v březnu a dubnu na tom podle všeho budou nejlépe.

V tuto dobu se pozná výhoda malého plodování u kraňky. Její spořivost, pokud dělnice uznají za vhodné i kanibalismus. Pokud se někdo inspiruje sériovým chovem, měl by na toto v naší poloze myslet. Unás je většinou v tuto dobu oproti Česku a Slezsku chladněji díky nížinné inverzi. Až do března, a očekávám nástup ještě silnějšího větru.

Jinak ty shnilé kulatiny v lesích dost padají, je jedno o jaký jde strom, shilé vývraty bez rozdílu druhu padají na zem a za poslední rok tři pády na úly. Včera objev dvou kmenů a nevzal jsem si za sedadlo auta pilu, tak ručně rámovou. Jinak včely podle podložek dost slabé a stále je vidno zvápenatění.

To je pravda. Já ještě pamatuji doby, kdy třetina chovaných včelstev ještě měla geny italských vlašek. Vedle barvy to právě bylo šílené rozplodování při prvním pořádném oteplení po prosinci a potom tvrdošíjné držení plodu i za ochlazení a mrazu doslova na krev.
Když byla obleva jako nyní, tak ty včely vyšly po zimě zbídačené a zmeškaly první snůšku. Když ale byla zima po celou dobu studená a první oteplení bylo až v předjaří, jely vlašky víc než kraňky. Zvláště když po prvním oteplení v předjaří nastalo zase menší ochlazení. Vlašky jely a plodovaly dál a pokud to ochlazení v předjaří ustály a nezkolabovaly, byly při první snůšce o třetinu lepší než kraňky.
Poslední třetina byly tmavé včely a na ty průběh zimy neměl zvláštní vliv.

Radime promiň, ale nesouhlasím. Silná včelstva, mají-li dostatek zásob, ochlazení bez problémů ustojí. Naopak slaboši na pár uličkách zůstanou no kolečku plodu, nepřesunou se a následné ochlazení je dorazí. Mám to vyzkoušeno na stovkách včelstev. Proto jsou u mě oddělky i "kmenová" včelstva dostatečně zakrmené a po kontrole při prosincovém pokapu jdou slabší včelstva rovnou mezi přepážky. Pokud rámky vypadají tak jak mají (sedliště chomáče vepředu a vzadu 50 % i víc plochy zásoby), nebývá s vyzimováním žádný problém.

Úhyny kolem 10 - 15 % dle stanoviště od počátku podzimu, zazimování. Zbytek vcelku ok, ale velké rozdíly mezi včelstvy. Na Nový rok jsem viděl při procházce na převčelené lokalitě (4 stanoviště po 20 - 40 včelstvech na 300 m) včelí apokalypsu. Při 12 °C a na slunícku vyletovaly sporadicky včely pouze z několika málo úlů, jinak mrtvo, smutný pohled, ale také nerozum, kdy se včelari natáhnou na jedno snůškově slibné místo.

Bodeť by ne.Stačí,když zavangluje pár včelstev a už to frčí,rychlá loupež,nanosit šmakulády do špajzu a jede to všechno do kopru jako domino.Co se tak dozvidam z Výrobny tak letos ty ztráty budou pořádná šupa.

"Radime promiň, ale nesouhlasím. Silná včelstva, mají-li dostatek zásob, ochlazení bez problémů ustojí."
V předjaří možná.
Ale když tam mají při oblevě v lednu 1dm - 2dm čtverečního plodu, třeba mladých červíků a rozhodnou se ho za každou cenu dostat do vylíhnutí a venku je přitom třeba klidně sníh a i ve dne teploty pod nulou, takže nemohou vyletět... To nevydrží prakticky jakkoliv silné včelstvo. Držet tam na tak velké ploše a při rozvoněném chumáči víc než dva týdny 35 st C proti venkovnímu mrazu a potom ještě týdny vegetovat v úlu zaledovaném zmrzlými parami z toho odchovu plodu...
Kraňky to vydrží, protože do toho nejdou a ten plod vysajou, vlašky toto právě nedělaly.
Neříkám pár buněk plodu, které některá včelstva dost často nechávají v sevření zimního chumáče vyběhnout v zimě, snad aby měly pro matku v předjaří mladé dělnice. To je dost běžné a u silnějších včelstev to včely zvládnou bez problémů. Ale větší plochy plodu ne.

,,ale také nerozum, kdy se včelari natáhnou na jedno snůškově slibné místo."
-------------------------------------------

Oni tam cíleně ta včelstva dovezli na jedno místo?

U nás jsou takové lokality, ale ti včelaři tam bydlí takže mají včelstva vlastně na zahradě a nikam nic nevozili. Při posledních kolapsech nam nepřežilo ani jedno, padly i oddělky i roje přeléčené po usazení - všechny v jedné vlně během 2-3 týdnů na podzim, zádná souvislost s VD.

Dnes opět silný vítr a 14°C slunce, první přínos pylu. Pod některýma víkama začíná být teplo, slabým včelstvům by takovéto předjaří prospělo, jen by se už nesmělo moc ochladit a žádné mrazy.

Tohle není v obci, ale u lesa. Tyhle 4 jsou prakticky v řadě kousek od sebe. A v okolí do 500 m je ještě několik dalších stanovišť. Já tam včely nemám, ale občas tam chodíme na procházku. Snůškově je to místo lákavé, ale asi se tam právě kvůli tomu natáhlo postupně více včelařů. Problém je, že jsou to trvalá stanoviště a po konci snůšky je tam od června v podstatě díky suchu obrovský hlad, takže včelstva živoří z důvodu nedostatku podněcovací nektarové a pylové snůšky.a pokud to včelaři nepodchytí, tak je konec. Pťi snůšce taková akumulace včelstev není problém, ale po ní ano. Správné by bylo tam nakočovat za snůškou a potom odjet.

Takhle je to na spoustě míst.Nás je 12 kousek od sebe,ale naštěšti je snůška to jediné,co problém neni.

"Pod některýma víkama začíná být teplo, slabým včelstvům by takovéto předjaří prospělo, jen by se už nesmělo moc ochladit a žádné mrazy."
To je bohužel velmi málo pravděpodobné. Spíš bych čekal ke konci ledna naopak zase nějaký týden sibiřského počasí.

www.novinky.cz- zima se vráti v polovině ledna.

Tak co jsem se díval tak na východní Ukrajině už má být tento týden - 15 ve dne a - 25 v noci. Mozná jen otázka času, kdy se ten studeny vzduch dostane sem...

Budu kupovat sklenice na med, když nejsem plátce DPH tak bych je mohl koupit také bez DPH ne? Po naloží medem přece také DPH neuctuju

Jako vtip dobré.

Proč vtip, já prodávám že dvora taky bez DPH tak proč ho mám platit že sklenice?

Pan kolega včelař nechápe princip DPH, prosím fundovaně mu to vysvětlete.

Z čeho mohly včely nosit pyl v tuto dobu? Líska ještě nekvete, před 2mi týdny bylo 30cm sněhu, nic nemůže kvést. Na hřbitov to mají daleko, nikde jsem nenašel ani kvítek, ale některé nosily menší rousky zářivě žlutého pylu.

Jasmin nahokvety.

JJ, DPH, Daň z Přidané Hodnoty.
Ze všeho, co se tady v tomto státě vyrobí a zhodnotí, si stát bere svůj díl, u běžného zboží to je pětina hodnoty, 20 nebo 21 % navíc k vlastní ceně výrobku je přiraženo běžnou sazbou DPH. Proto plástci DPH mohou nakupovat zboží bez DPH, protože tu DPH zaplatil státu už někdo předtím, zatímco neplátci DPH jako koncoví spotřebitelé musí platit DPH, protože jinak by stát byl o svou daň krácen.
Prodej medu Ze dvora je (zatím) mimo DPH.

Ještě teď v změ tuším kvete nějaká kalina. A vzhledem k zimě v prosinci a potom tomu teplu by nyní už mohl být rozkvetlý lýkovec. Dříve bych se akorát kouknul na zahradu, jestli skutečně kvete, ale už pár let lýkovec bohužel nemám.

Tak ono DPH je jedna z nejsložitějších daní,jak pro platce v odváděni,tak ve vratkach DPH od státu,a je to téma pro fóra zabývajíci se daněmi a učetnictvím pro podnikatele,ale v podstatě každé zboží,krom vyjmenovaných výjímek,dph podléhá.

Ten jasmín to je možné že zaletěly do zahrad, že to tak rychle našly. dík za tip.

Táák další trafikanti zrozeni skrz zákon a doporučení vrchních vládních trafikantů v USA. Situace dalších vyšších nákladů pro chov včel na americkém kontinentě byla ihned odhalena, když krása pominula a emerikánský včelař vystřízlivěl z naděje žeby jeho včely nedostaly mor, když si uvědomil, že v případě moru se nejen budou pálit a nebo valit do včelstev preventivně podle nařízení tamnějších veterinářů ATB, navíc budou muset koupit (kdo jiný než včelaři co MVP nemají ale jsou v ohnisku) vakcíny a pěkně trafikanty s jejich vodičkou v mateří kašičce vyplatit, aby se rozjasnila další mediální zpráva, že proti moru jsou všechny včelstva v USA v ohniscích vakcinovaný. No perfekt. Až toto dojde knám, doufám že se budu živit něčim méně vládně otrafikovaným.

A si létaly ke mě na dvůr. ještě kvete i Čemeřice černá.

A si létaly ke mě na dvůr. ještě kvete i Čemeřice černá.

https://www.dalan.com/package-insert

Vakcínu podávejte následovně:

01.

Queen candy se vyrábí z kukuřičného sirupu a moučkového cukru v poměru 1 ku
7,5 (váha za váhu). Připraví se tři sta (300) g cukroví královny
za použití 265 g cukru a 35 g/25 ml kukuřičného sirupu, k tomu jedna láhev produktu
je smíchaný.

02.

Protřepejte lahvičku s přípravkem, aby byla vakcína rovnoměrně suspendována.

03.

Roztrhněte hliníkové těsnění a opatrně z něj sejměte pryžovou zátku
láhev produktu.

04.

Přidejte obsah láhve produktu ke 300 g (10,6 oz.) queen candy.

05.

Dobře promíchejte, aby byla zajištěna rovnoměrná distribuce.

06.

Přidejte 6 g (1/5 oz.) do každé královny klece.

07.

Poznámka: Královna by měla mít k dispozici pouze královnu bonbón smíchanou s vakcínou
včela a obsluha.

08.

Nechte královny a ošetřovatele krmit po dobu 8 dnů předem
vypouštění do úlů.


VLASTNOSTI

Současná hypotéza je, že včelí královny předávají imunitu potomkům
prostřednictvím transgenerační imunity.

Výrobek je vyráběn v zařízení s licencí USDA, které splňuje požadavky
nejvyšší standardy kvality pro výrobu vakcín.

Při výrobě produktu nejsou použity žádné chemikálie.

No nejsložitějších u daní, mě to kámoš vždy prodal bez papírů s nechal to vždy bez DPH, pokud někdo chtěl doklad tak plus DPH.

Kámoš to nejspíš nakoupil jako soukromník za hotové a prodal s přirážkou, kterou si celou jako svůj zisk strčil do kapsy, státu nedanil nic. Jako se to nyní nejpíš děje ve spoustě hospodách po zrušení EET.
Pokud to skutečně nakoupil za fakturu a bez DPH a prodal soukromníkovi bez DPH, má nejspíš bordel v účetnictví a bude mít dost velký problém při případné konrole.

,,Proto plástci DPH mohou nakupovat zboží bez DPH, protože tu DPH zaplatil státu už někdo předtím"
------------------------------------------------------

To nedává logiku.

Nemá to být spíše : Proto plátci DPH mohou nakupovat zboží bez DPH, protože DPH nakonec odvedou oni, když to jsou už z názvu ,,plátci DPH". ?

To znamená dokud zboží mají na skladě, není zdaněno.

...A daň odvedou až při prodeji zboží koncovému odběrateli. Ale když má sklenice na sklenice na skladě koupené bez DPH, může je přeprodat např. konzervárně opět bez DPH a konzervárna naplní ovocem a prodá hotový produkt a už odvede DPH, nebo prodá opět překupníkovi bez DPH, a ten zaplatí DPH až při prodeji zákazníkovi.... tak jednoduše složitý to je.

Jsem dneska viděl kvést v trávnících plno semdikrásek a taky pár květů pampelišek. Na svazích obrácených k jihu to klidně mohlo kvést už o týden dříva včely už z toho, hlavně z pampelišek mohly přinášet nějaký pyl.

Koupíš auto kamene z lomu za 10 tisíc, prodáš tentýž kámen dál a chceš z toho mít zisk 2 tisíce. Prodáš ho tedy za 12420 kč, protože 420 Kč neboli 21 % DPH z té "přidané hodnoty" musíš danit státu.
Koupíš ten náklaďák kamene buď za 12000 bez DPH jako plátce DPH a uděláš z toho nákladu dlažební kostky a chceš z toho zisk 6000. Prodáš je stavebnímu podniku jako plátci DPH za 18000 a stavební podnik potom státu odvede 420 Kč plus 1260 plus svou daň DPH.
Nebo je prodáš soukromníkovi jakožto koncovému zákazníkovi a neplátci DPH, aby si s těmi kostkami vydláždil doma dvorek a potom k ceně 18000, pokud chceš zisk 6000, musíš přiúčtovat DPH 420 Kč plus 1260 kč, tedy 1680 Kč, které pošleš státu jakožto daň z DPH.

Klepni si do google heslo Jak funguje DPH a co je přidana hodnota,jak se daní,co je marže,co je DPH na vstupu,co na výstupu,co je podvojné účetnictví,co je obrat,jaka je výse obratu pro platce DPH.Bude to jednodušší,než chtít 6x přeprodat sklenice.Pokud nejsi plátce DPH,tak to neřeš.

Také dobrý rádce na guglu: JakPodnikat.cz.Poznámka neplátce DPH nemůže učtovat DPH,když se splete a vystaní fakturu s DPH tak DPH musí odvést FÚ.

Základní myšlenka DPH je jednoduchá, Ale aby se pokryly všechny možné případy, aby stát měl peníze z této daně ze všech myslitelných činnsotí a možností a podnikatelé se nenahrnuli do takových variant, kde by DPH státu neplatili a tak ušetřili, je ta daň v celkovém součtu dost složitá.

Ve starém letáku 11. měsíc rok 2018. Cukr krystal v akci 7,90kč. Nyní nejlevnější v akci 26,90. Zdražení za 4 roky +340%.

Ve starém letáku 11. měsíc rok 2018. Cukr krystal v akci 7,90kč. Nyní nejlevnější v akci 26,90. Zdražení za 4 roky +340%.<

To je málo zdražený, měl by jít hodně nad 100,-. Aby se odselektovali rádoby výrobci medu.

Nelze brát akční cenu jako směrodatnou. Malokterý větší včelař rozbaluje kilovky. Pamatuju, že cukr už párkrát drahý byl a v porovnání s dneškem a cenou medu i podstatně dražší. Cena cukru je to poslední co bych řešil.

tak akční cena je umělá. Jak moc se rozhodnou v supermarketu nalákat lidi, tak tak moc to zlevní. Včetně takového zlevnění, že cukr prodávají se ztrátou. Směrodatná je spíš cena, za kolik je ochoten vekoprodejce prodat větší množství cukru za množstevní slevu. Kdysi krátce po Sametu, když ještě dobře fungovalo postsocialistické Zemědělské Zásobování a v obchodech nebyly akce, jsem tam kupoval cukr, po padesátikilových pytlích třeba cukru krystalu. Toho socialistického, s krystaly velikosti 2 - 3 mm, ideálního do prosakovacích krmítek. Množstevní sleva, proti cukru v obchodech byla tak 10 - 15 %. Ale při velkém nákladu to už stálo za to.
Třeba jednou jsem nakupoval ve velkoskladech ZZN Nového Jičína, ti tehdy používali sklady, vysoká sila, jak se jezdí vlakem do Studenky od Hranic, na pravé straně před vjezdem do Studenky. Jsem zaplnil pytli cukru celý přívěsný vozík plus další ještě nacpal dozadu do auta, 600 nebo kolik kilo.

Cena cukru je to poslední co bych řešil.<

Je to ale první věc kterou včelař řešit musí. Jinak je včelařství spíš koníček. A to nikdo v podstatě jako chov nedělá, každý chce mít zisk aj ten holubář na aukci.

Jediné co aktuálně pozorujijako přivýdělek co je podstatnou částkou zisku včelaře, je youtuberství, nebo přednášky, nebo status známé a žádané osoby která je sponzorovaná za své vědomosti. To je budoucnost chovu včel a chov jako takový je tedy jen reklamní trik a včelař co chce přežít musí být komediant a herec. Samotný chov bude opravdu velmi nákladový.

Chov včel velmi nákladový jak pro koho. Vzato z pohledu výdělku, tak je to vylej nalej. Pro zaměstnanance s jistým měsíčním příjmem to bude asi jedno, a že se včely aspoň zaplatí samy sebe tak to bude brát jako úspěch.

Cena cukru je poslední úder, nejde jen o tu cenu ale o pracnost, nakupování v akcích po trochách ježdění autem, míchání, další rozvoz, krmítka, slídivost, pak úklid, krmítka ven a další úpravy plástů ... to se pěkně nabaluje. Ani nebudu vytáčet, nechám včelám, zruším medníky, pro sebe si vytáhnu po jednom rámku, odpadne další práce s točením, a až bude mít někdo zájem o kvalitní med v ceně kvalitního másla nyní cca 270-300kč/kg, rád odtočím rámek navíc.
Možná ještě počkat na další vlnu zdražení... šušká se že bude letos už jen +10%.

Tak ono to je spíš o tom, že je třeba mít dobré místo. Jsem kdysi, když ještě včelařili rodiče viděl, co dělá dobré stanoviště. V dubnu se rozjely topoly osiky, břízy a já nevím co ještě. První vytáčení bylo v polovině nebo ve 2/3 května - to ještě byly hodně tmavé včely, které se na jaře rozvíjely pomalu, ne dnešní kraňka a pak se mohlo točit co každé 2 - 3 týdny. Poslední vytáčení bylo v polovině srpna.
Ale to byl les, listnatý, kde bylo plno těch bříz a osik a v dubnu na zemi plno květů, pobřežní vlhký les kolem potoků po polovině května snůška z javorů klenů, potom tam byly plochy pololesů a pololuk z minulosti "vyčištěné " od stromů kravami a tehdy zarostlé maliníkem, to byla snůška na začátku června. V polovině června první medovicová snůška, nejdřív signalizační na osikách, potom ze smrků. Na začátku července to byla snůška z lip malolistých. A od poloviny července do poloviny srpna to byla pozdní medovicová snůška ze smrku a dubu. Otec měl ještě s jedním společný včelín, bylo tam nějak 12 až nějak 16 včelstev v zadovácích a všechny tyto včelstva dokázalo to stanoviště takhle včelařsky utáhnout. To byl nějak ekvivalent, podle počtu včel, dnešních 8 - 14 včelstev v nástavcích. A dneska by klidně takové stanoviště dalo s těmi včelami 400 - 700 kilo medu každý rok, z toho významníé množství cenově zajímavého medu. Tmavého medovicového medu, kvalitního květového malinového, zajímavého květového javorového nebo tmavého nebo světlého lipového a to všechno okořeněno přídavkem z květů z kvetoucích luk ....
Žádný hrubý řepkový nebo fádní z ovocných stromů.
Včelařit na takovém stanovišti s takovým počtem včelstev by bylo bezproblémově výdělečné i dnes. A znát někde takový terén o rozloze 10 - 15 kilometrů čtverečních, dát co 800 - 1000 metrů stanoviště s 10 - 15 včelstvy - uživil by se tam i včelař z povolání se svými pár stovkami včelstev.
Jenomže kde dnes takové stanoviště najít, všude, kam se člověk dnes podívá, je toho pro včely výrazně méně než bylo tehdy. A na tom "našem" ještě navíc tehdy vykáceli většinu toho pobřežního porostu a udělali tam velkou vodní nádrž, zmizela většina lip, javorů a spousta maliníku a včely musely najednou za polovinou zbývající snůšky létat několik stovek metrů nad vodou.

V dnešní běžné krajině je to tak na chov maximálně 5 - 10 včelstev na kilometr čtvereční, aby ta včelstva měla dostatek snůšky po celou sezónu a dokázala tak prosperovat.

V dnešní běžné krajině je to tak na chov maximálně 5 - 10 včelstev na kilometr čtvereční, aby ta včelstva měla dostatek snůšky po celou sezónu a dokázala tak prosperovat.<

Chov včel a třeba holubů lze přirovnat jako hru k letadlu. Pokud se vyčerpá plocha, letadlo padá a nezkušení piloti sním, co zůstávají, zakládají díky touze po zisku další letadla.

(prodeje zboží pro let, domluvené prodejní aukce kvůli novému hráči co se chytne touhy vydělávat a který donese peníze do kola, dominantní investor s udržovací agenturou jako vláda a spolek, ...) Hodně průhledné to bylo u chovu žížal, šneků. U některých chovů je prostě letadlo sofistikovanější.

Sám se takových komerčních her neúčastním, protože mým cílem není udržovat letadlo ve stadiech vzniku a zániků, ale cílím na produkty. Které jak vidno vláda nahradí dovozem s poplácáním dovozce po zádech. Takže promiňte ale chov včel prostě letadlem je. Typické znaky nutnosti pádu letadla jsou dřívější dotace které se odříznou v případě nejvyššího zisku. (celový příjem přímý i nepřímý z DPH odvedené před pádem je krátkodobou velmi ziskovou ekonomikou, něco jako získat včely, vytočit všechen med a nechat včelstva umřít)

Spíš je včelaření taková přetrvávající "obecní pastvina". Společný zdroj pro komunitu, jejíž členové nejsou dostatečně majetní, aby měli v dostatečné rozloze své soukromé pozemky. A jejíž využívání je zadarmo. Takže zdánlivě čím ve větší intenzitě ji někdo začne využívat, tím víc z ní dostane.
Jenže využití obecních pastvin bylo regulované. Jednak veřejným míněním vesnice a jednak úředně starostou či správou vesnice. Protože pást na obecním 5 - 10 svých hus, aby rodina měla jednou, dvakrát za měsíc z těch hus maso bylo v pořádku, protože potom vyšla ta trávy na husy všech chudých. Ale rozšířit počet těch hus na 100, 200 aby rodinka mohla 100 - 150 hus prodat, už nešlo, protože by potom na obecním nezbyla tráva pro ostatní husy.
Ale ve včelaření to jde. Včelař si klidně a jednostranně rozšíří počet svých včelstev tolik, že už zdroje krajiny nestačí a omezuje tak sousední včelaře. A pak se včelaři doslova "přetahují" všelijakými moderními technologiemi chovu a kupováním zízhračných linií matek a futrováním včel cukrem o to omezené množství medu, které krajina nabízí tím, že se snaží, by jejich včely hromadně neuhynuly a naopak ten med na rozdíl od včel souseda "vytěžily".

Není to o dotacích. Dotace ve včelařství jsou směšné. Ze začinajících včelařů co znám, nikdo nemluvil o dotacích. Spíš hledají zajímavý koníček a chov včel je teď in, nebo jsou zblblí propagandou o úbytku včel. Chov včel má prostě u nás tradici a předává se mezigeneračně. Zrušte dotace, ale včelařů příliš neubyde. 90 % je malovčelařů do 10 včelstev. S tím nepohnou dotace, cena cukru ani cokoliv jiného. Odpadnou spíš střední a větší včelaři, kteří nezvládají nové výzvy v oblasti zdravotního stavu včelstev a zvýšené náklady.

Vážení přátelé ,nabízím k prodeji vyzimovaná včelstva na r.m.448x285 (Lang.Jumbo) s odběrem v dubnu.
Mob. 792363481

Který kraj a popřípadě okres?

Orientační cena pro představu?

Co na to zavolat na sdělené číslo.

Neuvede základní info jak se patří, to aby mu volala celá republika odkud je.

Neuvede základní info jak se patří, to aby mu volala celá republika odkud je. <

A proč ne, ať si volají. Situace s cenou se liší minuta od minuty.

Dneska dopoledne jsem viděl na jižním svahu, že líska už rozvolńuje jehnědy. Nyní odpoledne, protože u nás od rána pere slunko a na jižních svahu může být nyní slušně teplo, mohou ty jehnědy už prášit.
Vypadá to, že letos lískové ořechy nebudou

Omlouvám se. Cena vyzimovaného včelstva na 8 rámcích míry 448x285 pro letošní rok je 3800,-kč.
Odběr v Prušánkách PSČ 69621 , matky jsou značeny, více po tel. 792363481

PSČ 69621, to bych hádal na Jižní, možná Střední Moravu. Přirozeně by se to dalo vyhledat přesně na internetu, ale to se mně nechce,.

Skoro Bingo.

Doufám ,že jste se neurazil to nebylo tím myšleno napiště jak máte teď okolo Štramberku zasněženo.

Slabší včelstvo asi bez matky nyní vyrabované, úl 3 nástavky celý ulepený jako po rabovce v podletí, na podložce hromada víček z úlu zmizlo za 2 dny co jsem tam nebyl asi 15kg zásob, nezůstalo ani deka zásob úplně doprázna vyrabované. Je půlka ledna. Jinak pod víkama teplo mokro, ploduje i oddělky. Ty rabovky to jsem nezažil, sever moravy.

Nojo, obleva připomínající předjaří není sranda. Včelky dostanou zabrat, protože norové předpovídají za pár dnů až celodenní mrazy a sníh.

Co to to tu stalo,že tu není nic nového 10 dnů?

Včely co zimujou maj do jara ještě čas a jinde včelaři koukaj na prázdný uly.... není co psát

(85.160.4.5) --- 24. 1. 2023
Re: zaseknutá konfernce (76578)

Včely co zimujou maj do jara ještě čas a jinde včelaři koukaj na prázdný uly.... není co psát
<

A to bude ještě dlouho trvat, podle vydolovaných informací které by měly být řešením existuje již zkoupenej a překoupenej patentovej startup, který účinně pomáhá vitalogeninu a potažmo včelstvům přežít. Jenže se opatentovaná technologie vyvíjená startupem na včele a kvůli včele prodala gigantům a včela tedy bude ještě 20 let (vypršení patentových práv držitele) čekat na konci řady, protože je včelařství a včelaři odvětví velmi malé a nevýnamné oproti výrobě a produkci rostlin pro výživu lidí. Nějaké opylování je v podstatě potřeba jen na něco a jen někde, oproti minulosti kdy opylovací služba měla ve výrobě potravin nějakou cenu.

Přátelé, chtěl bych se zeptat, kdo dává formidol nebo jinou aplikaci KM při léčení do podmetu a jakou s tím má zkušenost. V návodu je psáno, že je možno dávat i do podmetu. Sám dávám na horní loučky s tím, že výpary KM jsou těžší a "padají" dolů. Kolega dává do podmetu a mívá velké úhyny. Ob rok se diví, že je bez včel a léčí podle návodu. Mám za to, že to v podmetu včely snáze vyvětrají a kyselina nemá účinek.

Je to tak v podmetu to vyzenou ven to moc nefunguje i když to návod připouští. Mnohem lepší je dávat odpařovače nahoru.

Ob rok se diví, že je bez včel a léčí podle návodu. Mám za to, že to v podmetu včely snáze vyvětrají a kyselina nemá účinek. <


Do návodu se toho polovičatě napíše hodně. Např: Ošetření se může po 1 – 2 týdnech opakovat.

Což je v podmínkách ČR špatně. Má tam být slovo "se musí opakovat"

Tz. Pokud chce někdo vynechat formidol, nebo jinou kyselinovou aplikaci přes celou včelařskou sezonu, ne že může, ale musí také počítat s tím "že bude a je pravidelně bez včel". Protože proč? čto moc návody a nepřemýšlí otom, jak to léčení opravdu funguje a jak nefunguje.

Musel jsem zareagovat ještě jednou. Jestli je někdo citlivý nebo mu vadím, ať to prosím nečte.

Pokud si někdo někdy myslel, že včely jsou k tomu, že se znich bere jen med a občas jednou zarok se donich nalije trochu sirupu aby neumřely hlady přes zimu, že je potřeba jen trochu znalostí o včele jako takové, že v podstatě včelstvo je takový malý zlatý důl, velmi se mýlí a plete si dojmy s pojmy. Okolo přežití včelstev a jeho chovu se nějakou dobu pohybuji a stále je ve skutečnosti doba taková, že kdo v průměru, každý týden sezony neobětuje náklady v podobě jednoho kila/úl, medu do toho, aby včelstvo žilo a přežilo, tak má nějaké ztráty v podobě úhynů. Chov včel je velmi nákladový koníček a velmi riskantní zaměstnání. Pokud chce někdo ve včelařství přežít ve formě příspěvku do rodinného rozpočtu, musí mít eshop, musí umět vyrábět několik předmětů pro včelaře, musí umět počítat v rozvaze, musí umět třeba natáčet video a dávat ho za reklamu z které jdou peníze, takže musí umět ze sebe udělat toho správného šaška aby byl zajímavý aby na oplátku youtube plnilo za kliky jeho bankovní účet, musí umět zpracovávat informace aby nenaletěl a zbytečně neivestoval svůj čas a peníze, atd.

Takže jestli dnes někdo spekuluje, jestli dát do včel léčivo jednou dvakrát během sezony, tak ať raději ani nevčelaří, protože je šokem, že si někdo myslí, že dá něco podle návodu a včely uhynou nejen jemu, ale celému okolí. Kdo se nestará optimálně každý týden a minimálně každých 14 dnů o podání léčiv do včelstev, po celou aktivní sezonu co létají a jsou driftující, loupící, slídící, atd dělnice, tak ať prosím nevčelaří a koupí si med nebo jiný včelí produk hotový, pokud mu vadí včelař, tak třeba i ze supermarketu.

Hodně tím pomůže včelařství a včelstvům aby nehynuly.

Kdo nebude chtít papírové Včelařství, bude mít nižší členský příspěvek. Je ale potřeba kvůli plánování sdělit v ZO předem, např. na schůzi ZO, kolik bude výhledově členů s papírovým a kolik s elektronicky dodávaným Včelařství.

To by jeden neřekl. Však ona k tomu Máchova napíše instrukce

. Kdo se nestará optimálně každý týden a minimálně každých 14 dnů o podání léčiv do včelstev, po celou aktivní sezonu co létají a jsou driftující, loupící, slídící, atd dělnice,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jaké lečiva by to měla být aby je dával celou sezónu to znamená 25x? Mám strach ,že by ty včelstva nepřežila a uhynula na ulečení.

Jaké lečiva by to měla být aby je dával celou sezónu to znamená 25x? Mám strach ,že by ty včelstva nepřežila a uhynula na ulečení.<

Kyselinová nepřetržitá clona. Jaké kyseliny? Podle situací. Kdo je v tomto směru vzdělán, nemusím se dál rozepisovat. Okrajově třeba průmyslově syntetické akaricidy, jenže unich nelze moc opakovat kvůli tomu, že to je syntetický kontaktní jed.

To je prozatimní účinný recept nato, včelařit s minimálními ztrátami a to znamená opravdu velké náklady. Kvůli tomu to tu píšu, aby si každý zájemce o chov, nebo státní byrokrat, kterému nedojdou takové myšlenky a počty, si to uvědomil a zjistil, jestli na chov nebo pochopení toho co chov obnáší, vůbec schopnosti. Ono mávnout rukou, že si včelky poradí je jak situace s potápějící se lodí nebo padajícím letadlem. Rozvoj infekce po injektaci roztočem který má smrtící dávku virů je hodinová záležitost do konce, třeba u docela silného včelstva. Zatím to není obrazně jako u hlídání u náletu špačků, ale dost se to k této situaci u včel blíží. Zdá se to být šokující, ale každá sranda něco stojí a proto nemohou dlouhodobě fungovat představy oy krásné malé včeličce která produkuje sama a bez práce a za levno, hodně medu. To umí jen míchači a výrobci takto prezentovat své zabalené výrobky a to je spíš o trubcích a velkém bezohledném obchodu s medem.

,,Včely co zimujou maj do jara ještě čas a jinde včelaři koukaj na prázdný uly.... není co psát"
--------------------------------------------------------

Jaká čas mají, už mají splněno, v lednu rozplodováno, vyrabovány sousedky komplet do posledního deka, podložky s varoa vyčištěné, teď sedí topí a koukaj z očka na tu zimu.

Ona ta malá krásná včelička skutečně produkuje sama a bez práce plno medu, ale jenom tam, kde není vzhledem ke kapacitě krajiny pro včelí snůšku převčeleno. Jenom tam začne vyrovnávat spotřebu zásob a zvyšovat ty zásoby už někdy na začátku dubna a dost sladiny a pylu pro sebe v přírodě nabere ještě v srpnu.
Zdroje sladiny a pylu u nás klesly odhadem až na pětinu kapacity před 30- 40 lety, takže počet včelstev u nás by měl klesnour podobně. a ne být stále stejný nebo se dokonce zvyšovat.

. Rozvoj infekce po injektaci roztočem který má smrtící dávku virů je hodinová záležitost do konce, třeba u docela silného včelstva.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ono se teď pořád tvrdí ,že za vše může roztoč a potom viry včelařil jsem když tu ještě roztoč nebyl byly jiné problémy. Jak se k nám dostal likvidovaly se všechny včelstva na stanovišti,kde se našel jeden roztoč. když se rozmnožil po republice tak se začalo lečit arkacidy,při první fumigaci spadlo dva tisice roztočů a včely přežily a ty viry tu také byly.Od té doby se změnila zoo technika ,genetika,nosema cereane i počet včel na km2. Dnes má včelstvo 200 roztočů a nepřežije není někde chyba jinde? Arkacidy nejsou žádný med včely ho dostávaji v mg a okolní pole v hetolitrech a mít kyselinovou clonu po celé období aktivity včel není žadná čokoláda ta se dá jíst jen občas.Jak občas slýchám soused tam kyselinu nedává já ano moje včely si donesly roztoče včely mi uhynuly a na potvoru soused včely tam má.Každý včelař je odpovědný za zdravotní stav svých včelstev a nikdo jiný jako člověk za svůj.

Od té doby se změnila zoo technika ,genetika,nosema cereane i počet včel na km2. Dnes má včelstvo 200 roztočů a nepřežije není někde chyba jinde?


Není odpověděl jsis sám, roztoč přenáší viry které bývaly variabilnější a tak trvalo někde až tři roky do kolapsu. Dnes je virová rozmanitost tak v roztoči eliminována převozy včelstev kvůli destrukcím, že stačí mnohem kratší doba a včelstvo zkolabuje za pár dnů oproti minulosti.

Takže když si někdo koupí oddělky aby si zavčelil, zpravidla po destrukci, kvůli převládajícímu agresivnějšímu typu viru který dominuje stále většímu území, protože i viry si konkurují a vyhrává ten agresivnější, stačí znovu jen krátký čas k opakovanému kolapsu, pokud se roztoč (přenašeč) pravidelně v krátkých intervalech neeliminuje.

Abych to vysvětlil polopatě, čím více se včelstva převáží mezi hranicemi různých mapových celků, tím více nakonec převládne ten nejagresivnější typ patogenu. Naopak, čím více jsou hranice pro převoz včelstev uzavřené a silná infekce se stává obětí sama sebe (proces vyhnití), tím více narůstá z místních zdrojů co přežijí variabilita ostatních patogenů s mnohem nižšími infekčními tlaky a nastává konkurence mezi patogeny. Prostě roste vysoké agresivitě konkurence typu nízký agresivita destrukce u včel. A tak se zvýší znovu počet třeba roztočů, které jsou v tisících než zabijí včelstvo místo pár set a prodlužuje se čas do destrukce.

Jde o základní věci které byly známy už i za dob Veselého.

Praktický a odborný výsledek takového omezení pohybu, zastavení kočovníků, když převáží včelstva je v Kalifornii a popisuje situace Randy Oliver. Stále dělá a dělal pokusy jak eliminovat roztoče, co si pamatuji, tak jako první popisoval blaff metodu s nasáklivým materiálem do kterých aplikoval kyselinu mravenčí a házel (připichoval) je do svých tisíců včelstev. Potom dělal různé diagnostické návody, jiné postupy jak se zbavit roztočů. Důležitým prvkem ale v poslední době co sděluje je, spolupráce s místní samosprávou a eliminace zastavování kočovníků, kteří jen projíždí a zastaví a založí někde stanovitě, nebo ho založí a po vyinkasování peněz za opylení prostě nechávají včelaři stanovitě svému osudu do doby, než zase jsou aktuální někde nabídky k opylení. On sám kočuje, ale to místo kde včelaří je jen průjezdem ostatních. Takže výsledkem po určitých restrikcích v možnosti mít stanoviště velmi rychle ustupuje agresivní vymírání včelstev a nastává verze destrukce pomalejší až naprosto zvládnutelná.

Takže praktické informace a výsledky v tomto směru jsou, sděluji je dosti povrchně a pokud nějaký byrokrat nebo včelař chce pochopit mechanismus, stačí trochu jen zapátrat nebo se zeptat odborníků mimo komerční zónu prodejců léčiv a dostanou jasnou odpověď a někdy i návod co a jak systémově (politicky, veterinárně) udělat a nastavit aby ty včely tak nehynuly.

Já vám povím, co se změnilo od dřívějška. Objevily se nástavkové úly s obrovskými včelstvy, které vyhoblovávají okolí asi dvakrát intenzívněji než dřívější včelstva, protože včelstva jsou přes sezónu až dvakrát silnější.Přitom se současně násobně snížilo množství zdrojů, které v okolí stanoviště pro včely bývají. Neboli se o to víc zdůraznil nedostatek potravy, kterému ta obrovská včelstva, třeba podněcovaná už v květnu a červnu cukrem a krmená v červenci 30 kily cukru i víc takzvaně "na zimu", protože ten cukr jim defakto musí vydržet od července po duben příštího roku, protože v přírodě kvůli nedostaku zdrojů v ktrajině seženou v té době potravy jen málo.
Zatímco když například muj otec postavil kočovný včelín a začali jsme kočovat, poslední snůška byla na jeteli na semeno nebo i v lese tak 10 - 15 srpna a krmit na zimu se začalo až potom. A to se začínalo krmit dříve než předtím, předtím bylo úplně běžné, že hlavní krmení na zimu u včel nastávalo až v září. Protože do té doby tehdy včely dokázaly pro sebe nasbírat DOST POTRAVY v přírodě, tak, aby prosperovaly a taky aby na té přírodní potravě v červemci a srpnu bez problémů vychovaly zimní generaci. Cukr potom byl skutečně jenom na pozdní podtzim, na zimu a rozvoj na jaře.
Co se týká virových nákaz, virová nákaza je úspěšná tehdy, pokud se dokáže šířit. Agresivní virová nákaza, která včelstvo rychle zabije a potom se rozšíří do více včelstev loupeží, je úspěšná. Proto se šíří rychleji než méně agresivní příbuzná nákaza, která včelstvo zabíjí pomaleji a loupež přijde později. Nebo vitrová nákaza, která včelstvo jen oslabuje a loupež nepřijde nikdy a nákaza se šíří jen zalétáním jednotlivých včel z včelstva oslabeného do včelstev silbnějších. Poučení z covidu pak říká, že úspěšná virová nákaza potlačuje ty méně úspěšné až je úplně vymýtí.
Jenže dříve bylo vylupování včel vzácné. Včelaři věnovali obrovskou pozornost loupežím a vymýšleli a zkoušeli spousty metod, jak loupeži bránit. Byly česna s precizní regulaci velikosti vstupního otvoru česna až na jednu včelu,aby s eubránilo i slabé včelstvo, bylo před zimním krmením popisováno zužování včelstev a precizní uspořádání zimního sediště jeho přemístěním blízko k česnu, aby na obranu česna bylo dost strážkyň, protože včely ani tak nebrání česno jako brání plod uvnitř včelstva. Nebyla pochybná teorie, že včely potřebují hodně vzduchu, aby mohly mít hodně medu a proto v rámci té teorie mají současné úl pro zlodějky široce otevčřenou bránu, kterou včely v úlu absolutně nemohou ochránit. A kdy proto stačí úvodní oslabení i hodně silného včelstva začínající virovou nákazou k rozjetí nejdřív tiché loupeže a později zjevné loupeže, která rozšíří do okolních včelstev kvanta virů. A umožní, že agresívní vir, který ničí včelstvo nejrychleji, je nejúspěšnější, nejlépe se šíří a eychle potlačí méně agresívní varianty viru.
takže problém není ve virech, ale je ve včelařích, resp=ktive ve stavbě jejich úlů, které umožňují snadné vylupování i virem jen málo oslabených včelstev

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594)

Já vám povím, co se změnilo od dřívějška.<

Ano Radime, doba velkých očí skončila, protože krmivářům se zdražil výrazně cukr. Ikdyž mají zásoby, tak když se okamžitě nenaučí jednoprostorově zimovat nebo zimovat úsporně, neskončí zarok ale za dva s náklady za cukr který předpokládám neklesne pod 40 spíše poroste k 50Kč/kg. A touto cenou se musí počítat ne až nasyslené zásoby skončí, ale už nyní a dělat okamžitě změny. Stará doba se vrací a úly lze jednoduše vypřepážkovat a doteplit zvenku. Vyzimovat v (prezidentském) klidu lze i na 5ti rámcích nabok jak kdysi popisoval experimentálně pan Ptáček. A to jsou obrovské rozdíly v krmivu pokud se následně zvolí správná metoda spojování před snůškou. A dojde trocha toho včelařsky snůškového štěstí.

Tady se napsalo ,že krmivářům se zdražil cukr, nevím jestli jde napsat ,že to je včelař. Dá se říct,že je to pouze velká komerce, snůšky se posunuly o několik tydnů dopředu v květnu rychle vytočít pokud tam něco je potom v červnu vytočit podruhé na začátku července vytočit vše a to i co je v plodišti hodit tam 20kg cukru na dvakrát jinak cestování něco stojí.Potom už většinou není žádná snůška a nedej bože,že není pylová snůška a z toho se nedá dlouhověká včela vychovat svede se to na viry roztoče jen né na včelaře. V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg. Tak jsme med nahradili cukrem a z cukru se dlouhověká včela udělat nedá. Proto včely neprodukují cukrovku,ale med. Někteří včelaři maji hodně načtené,ale praxe chybí a naopak a upínat se na jednoho autora o včelařství a ten má ten správný názor to je jako budu včelařít na jihu Moravy v Jeseníkách nebo na Tachovsku.

gupa: Ale problém není v cukru, ale v převčelení. Cukr klidně může vystoupat na stovku za kilo, ale pokud včelaři nebudou mít převčeleno, bez problémů přežijí pouze s nějakým zdražením medu.
Vlastní spotřeba silného včelstva přes sezónu je někde mezi 90 - 180 kily zásob či zpracovaného medu. Tolik musí jedno včelstvo každý rok z okolní přírody donést, aníž něco dostane včelař. Teprve to, co donesou nad toto množství, projeví se v medníku jako medné zásoby, které může včelař v sezóně vzít a vytočit pro sebe.
Kde je převčeleno, musí včelař tu sladinu z přírody,nahražovat cukrem, v množství až v krajním teoretickém případě mezi cca 70 - 150 kily cukru ročně na každé včelstvo, co chová. A to ještě z včelstva nemůže získat žádný med, ten získá až pokud včely mají k dispozici něco navíc nad tyto desítky kil cukru od včelaře či sladiny z přírody
Kde není převčeleno, získají včely z přírody těch 90 až 180 kilo medu pro sebe plus nějakých pár desítek kilo jako zásoby na období, kdy u nás příroda sladinu nedává nebo téměř nedává, od cca září října po cca březen. A teprve těch nějakých pár desítek kilo navíc jim včelař může vzít jako svůj medný výnos a nahradit cukrem coby jejich zásoby na období, kdy příroda sladinu nedává, cca září-říjen až březen.

V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg. <

V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. Pokud jsi tedy našel informace o jarním podřezu medu (to je ofic název úkonu který popisuješ) Nelze z toho vyvodit záruku takovou, že nešlo o med z pokrmování korýtky a krmičkami a jinými nástroji, kterými se podával sirup nebo jiné cukrové zbytky, které se tehdy normálně zkrmovali. Rok 1933 je v podstatě už rozvinuté včelařství. Ono před sto lety to by byla jiná, ale i okolo roku 1840 v době koloritálních bedýnek z kterých se získával med jako z kusu nábytku, měla své postupy a kouzlo. A světe div se, proč mne napadá podle obrázků, že jde v podstatě o nástavkové včelaření???

https://www.beesource.com/threads/a-collateral-beehive.370690/

Včelaření je velmi probádaná a prakticky vyzkoušená sekce lidské činnosti. Velký rozmach včelařství zažilo v době možnosti uměle dokrmovat cukry. Lze dobu tak i rozdělit, před výrobou cukru a po výrobě. Jsou to dvě odlišná období v historii včelaření. A to období je mnohem dříve než nějaký rok 1933-1937 To je období dost rozvinuté výroby medu z cukru a toto je v podstatě důkaz že se med z krmiv získával a takto někdo získává dodnes. Jde o úkon jarního vymetení zásob aby se včelstva méně rojila. Protože jedním důvodem rojovky je to, že zavazí zásoby. Takže toto je trochu zase z mý knihovny a nejednoho autora popisu včelařských vědomostí Zdeňku.

" V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg."
a
To bylo úplně jiné včelaření, možná klidně i v klátech, kde medobraní bylo podřezáváním a med se získával lisováním a vyvařováním. A zejména to muselo být na nepřevčelených stanovištích. Včely žily od dubna bez včelařova zásahu dokrmování a musely tak rychle v květnu zaplnit medník aspoň 10 kily, aby nepřerušily plodování a nezeslábly. V červnu, červenci zaplnit medník úplně a v červenci a srpnu vychovat zimní generaci a pořád udržet dostatek medu v medníku. Těch 5 - 6 kilo pak byl zbytek, co na podzim a v zime nespotřebovaly plus možná trochu nového medu z těch úplně časně jarních snůšek.
Ovšem pokud tehdy měl včelař rozběrné dílo na plástech a měl k dispozici medomet trvale, ne třeba jeden spolkový medomet na celý spolek, jako tehdy mohlo být běžné, nabízí se automaticky, že nevytáčel med jen na jaře ze zimních zásob z toho, co zbylo včelám po zimě. Ale pokud znal dobře stanoviště a věděl, že včely ještě stihnou zaplnit medník novými zásobami, mohl průběžným vytáčením na jaře a do cca poloviny léta získat toho medu násobně víc.
Taky je podstatná tehdejší rámková míra. Pokud měl včely v almárkách, kde jako rámky byly malé rámečky, ty byly tehdy tuším nějak kolem rozměru 12 x 24 cm, mohl být medomet taky hodně malý a tudíž už tehdy snadno získatelný, vyrobitelný a relativně levný.
Nezanedbatelné je taky to, že staré zásoby na jaře musely být z velké části zkrystalované, tudíž jejich vytáčení bylo dost problematické. Zatímco nový jarní a letní med bývá vždy až na výjimky tekutý a proto jeho vytáčení je mnohem snažší. Proto si myslím, že pokud se medomet rozšířil, včelaři rychle přešli z vytáčení zbylých zimních zásob na jaře k vytáčení medu ihned po snůškách. S tím, že když tehdy cukr nebyl nebo byl příliš drahý, když se poslední snůška nepovedla, musel včelař včelám nějaký vytočený med zase vrátit, zkrmit ho včelám.

"V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. "
a.
Tak včelaři plánovali výstavbu vlastního cukrovaru spíš proto, aby nemuseli platit zisk externí firmě a cukr tak nebyl neúnosně drahý. A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil.

Mimochodem, ty malé staré cukrovary před rokem cca 1920 zničily spousty památek. U nás se kvůli potřebě kvalitního filtračního kostního uhlí pro rafinaci cukerných roztoků v cukrovarech zničilo množství, snad tisíce tun mamutích kostí nacházejících se v okolí pravěkého sidliště u Předmostí u Přerova. A zejména v Moravském krasu se vykopaly jeskyně s kostmi jeskynních medvědů a lvů atd a použily ke stejnému účelu. Kdoví kolik skutečně vzácných kostních a jiných pravěkých památek tak přišlo vniveč. V Belgii z stejným účelem údajně vykopali většinu kostí vojáků padlých v bitvě u Waterloo. V USA k tomu použili tisíce tun kostí, co zbyly z cca údajně až 80 miliónů prérijních bizonů, které tam během 10- 20 let stihli vyvraždit.

A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil. <

Cukrovar a varny mají jednu obrovskou nevýhodu při pohledu na dnešní technologie a udržitelnost, potřebují spoustu energie v období, kdy Slunce nesvítí. Pokud by se např. cukrovar stavěl někde na rovníku, což je běžná věc a dopravuje se cukr po moři až s překladem do Vrbátek kde se přetřídí a zabalí, tak je vidět, kde se cukrovar vyplatí postavit a kde se i staví běžně. Mít také zdroj tepla z např. spalování zbytků třtiny je také velké plus. Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří a zajistí akupulaci Slunce do podoby paliv. Původní rostlinstvo potřebuje více energie, více času. Jediné původní a nevčelařské a dobře kvalitní dřevo je bez černý. Opravdu pokud někdo chce kvalitní dřevo na drobné nářadí nebo třeba do kotle, tato rostlina stojí zato množit. Pokud se ale nemýlím hodně ubývá a stává se ten keř až polokeř raritou. Potom nějaké topoly a vrby. Jenže v době aplikací herbicidů není vyjímkou, že jsou tu kilometry uschlých zabitých větrolamů. Protože vítr to umí fouknout hodně daleko od stříkačky.

Vaření cukru z cukrové třtiny v tropech je energeticky výhodnější, protože cukrová třtina má lepší technologické parametry než naše řepa cukrovka. Zřejmě i vyšší koncentraci cukrů a méně balastních látek. Vaření cukru z cukrové řepy je defakto náhražková výroba, která se v Evropě rozšířila kvůli anglické blokádě zámořského dovozu surovin za napoleonských válek.

S krmením cukrem to už nebude tak divoké, med zůstane včelám a objetují se medníky i s dílem. Národ je zmlsaný přežraný z akcí super hyper. Ze světlých plástů květový med s převahou řepky, výborný nikdo už nechce, stará cena 200. Než aby zkvasil uskladněný tak další ani netočit, nová cena měla být od 250-280, ale takhle je konec nevyplatí se. Je to stejné jak pěstovali brambory, nabídly už před pár lety směšných 2,50 za kilo, tak je ten rok ani nevyorali, nafta a čas dražší jak výnos. Jabka na stromech to samé - v sadu ani neobrali, nezaplatily by ani sběr brigádníkům natož zpracování, skladování, prodej. Všechno se doveze, o nic se nestarejte, nechte se zaměstnat, nic se nesnažte... prej neviditelná ruka trhu, za chvíli se budou lidi ptát kde jsou sady, včelíny, kravíny .... no kde, nepodporovali jste vyšší cenou, kupujete akce super hyper, tak to ti poslední zoufalci zabalili, zadarmo to dělat nebudou. Ceny, inflace, platy jsou úplně v jiné sféře než je schopen dnes vyprodukovat drobný hospodář, ty časy jsou pryč.